27.6.2017 | Svátek má Ladislav


ČLOVĚČINY: Patří tchyně do posádky?

19.4.2017

Poradit si s lidmi je stejně tak jemné umění jako poradit si s lodí.

(Joseph Conrad, romanopisec)

Když spatříte na ulici někoho známého, s nímž se ale nechcete setkat, stačí přejít na druhý chodník. Když si k vám v hospodě přisedne opilec s povídavou opičkou, stačí přesednout k jinému stolu. Na moři se ale nedá ani přejít na druhý chodník, ani si přesednout k jinému stolu.

To znamená, že lidí, které si vyberete a přijmete do posádky, se po celý pobyt na lodi nezbavíte, pokud se situace nevyhrotí natolik, že je v nějakém přístavu prostě nevyhodíte, nebo oni naopak sami loď předčasně neopustí. K takovým případům dochází častěji, než se domníváte. Proto výběr posádky patří k privilegiím kapitána a ať vás ani nenapadne se ho vzdát.

Jenže do lidí nevidíte, a kdo vám v hospodě připadá jako zábavný společník, se může na lodi proměnit v otravného mluvku, koho znáte jako frajera, se může na moři sesypat při prvním zafouknutí větru. Moře totiž funguje jako neomylný lakmusový papírek, který nemilosrdně odhalí, nakolik jsou lidé kyselí nebo naopak zásadoví. O to je výběr posádky důležitější a v žádném případě byste jej neměli řešit tři dny před odjezdem.

To, co je uvedeno výše, se týká případu, kdy chcete vyrazit na moře s přáteli nebo známými. Zvláštní odrůdou je pak situace, kdy chcete plout s partnerkou a ona (nebo také on) si přivede své přátele a vy také svoje a taková situace může být také velice zábavná.

Nicméně asi nejběžnější bude plavba s rodinou a té se budeme věnovat nejdříve, než se vrátíme k problémům posádek sestavených z různých skupin přátel.

Na Jadranu 2016

Rodinné plavby

Při rodinné plavbě zdánlivě nemáte na výběr. Manželka (manžel), děti – to je jasné. Avšak někdy se stává, že má zájem i širší příbuzenstvo, např. dědečkové soupeřící o přízeň vnoučat, nebo tchyně zmíněná v názvu této kapitoly. V tomto případě musíte postupovat jako protřelý diplomat. Jestliže na lodi nechcete žádnou otravnou švagrovou nebo zapšklou tchyni, ale naopak dobrého kamaráda vás a vaší ženy, vyberte prostě menší loď a chtivým příbuzným se vymluvte, že na lodi je málo lůžek a toho kamaráda potřebujete k ruce, protože je zkušený jachtař (což ani není výmluva, poněvadž takového pomocníka byste si s sebou opravdu měli vzít). Nic proti tchýním. Pokud je vaše tchyně báječná ženská, není žádný důvod, abyste ji nevzali, což ostatně platí i pro ostatní příbuzné.

K výběru posádky, ať už z řad rodinných příslušníků nebo přátel, je nejdůležitější znalost lidí, sociální inteligence, která vám umožní odhadnout, jak se ten který člověk zachová v konkrétní situaci. Tím základním měřítkem jsou vzájemné sympatie či antipatie, u rodiny pak soulad a soudržnost. Mějte však na paměti, že loď funguje jako zvětšovací sklo, ale jen jako jednostranné! – kdo vám je nesympatický na souši, bude vám stonásobně nesympatický na moři! Ovšem neplatí, že kdo je vám sympatický doma, bude vám na lodi ještě sympatičtější. Naopak, může se vám znechutit natolik, že mu příštích deset let nepošlete ani novoročenku.

Kardinální otázkou je, zda vůbec rodinné plavby podnikat, zda se vůbec snesete s manželkou na jedné lodi. Tento problém se vynořuje u starších manželství s odrostlými dětmi, které už na dovolenou s rodiči nedostanete ani heverem, anebo když někde za obzorem krouží manželská krize. Pak se na lodi, snáze než kdekoli jinde, můžete s manželkou dostat do konfrontace, navíc v přítomnosti rodinných přátel, kterým zkazíte celou dovolenou.

Tady je každá rada drahá, neboť osobně jsem zažil plavbu, která naopak pomohla dát manželskou dvojici dohromady, pochopitelně znám také případy, kdy se manželka zařekla, že se svým mužem již nikdy nepopluje, i když to byla zanícená jachtařka. To byl trošku i případ mé matky, která v době, kdy se při závodech plachetnic smíšené posádky hodnotily jako zvláštní kategorie, odmítala závodit s otcem a radši dělala kosatnici jeho klubovým kolegům, protože věděla, že s nimi se nepohádá. Máte-li takové problémy a přesto chcete, aby s vámi žena vyrazila na moře, mohu vám poradit následující postup: Slibte manželce, že jí po návratu z plavby zaplatíte sólo dovolenou v lázních nebo někde v horách.

Je třeba přiznat, že jachta opravdu funguje jako afrodisiakum, což někteří pánové využívají k tomu, že na plavby zvou své milenky a nikoli manželky. Mnohé „pánské jízdy“ na Jadran jsou pak jen krycím označením milostných eskapád, kterých jsem se v několika případech stal jako profesionální skipper svědkem. Soudím, že k profesionalitě pak patří mlčet, takže více se k tomuto tématu vyjadřovat nebudu.

Na Jadranu 2016

Posádky sestavené z přátel a známých

A nyní se konečně dostávám k posádkám sestavených z přátel, kteří nejsou jachtaři, nebo mají jenom malé zkušenosti. Tyto posádky se vyskytují zhruba ve třech modelech. Může se jednat o čistě „pánskou jízdu“ (v dnešní době také o „ženskou jízdu“), o posádku partnerských dvojic nebo o posádku složenou napůl z přátel kapitána, napůl z přátel jeho partnerky.

„Pánské jízdy“ jsou obvykle bezproblémové, protože chlapi již od dob, kdy chodili společně na mamuta, mají v genech kooperovat a nějak spolu vyjít. Takovou posádku nemůže absolutně rozházet porucha záchodů a je-li to opravdu dobrá parta, dokáže odkázat do příslušných mezí i nějakého toho blbce, když se v posádce eventuálně vyskytne. Smyslem těchto sestav je jaksepatří se jachtařsky vyřádit, najet co nejvíce mil a vymést co nejvíce ostrovních hospod. Obrovskou výhodou je, když se taková parta, včetně kapitána, již dobře zná z nějakého jiného sportu nebo činnosti, ať už je to potápění, kuželky nebo historický šerm.

S „dámskými jízdami“ nemám pochopitelně osobní zkušenost, ale myslím si, že fungují také uspokojivě, i když vzniklé konflikty se asi řeší poněkud jinak než u mužů.

Velmi dobře také fungují posádky sestavené z partnerských dvojic. Je to vlastně přesná kopie životního stylu, jakým žili v pravěku naši předkové v jeskyních. I zde se muži spojují, aby ochránili svůj „kmen“ před přírodou – tedy posádku před mořem a větrem obsluhou lodě – ženy pak organizují vnitřní život na lodi včetně přípravy jídla. Přitom jsou dvojice autonomní a navzájem se vyvažují, takže nemohou vzniknout dva nepřátelské bloky a pravděpodobnost závažného konfliktu je nízká. Zažil jsem několik plaveb tohoto typu, kdy se mi partnerské dvojice sešly až na FREELORDU, kde se teprve ze všech stali přátelé a koncem plavby se ihned domluvili na další společné dovolené na moři.

Poslední model, kdy je posádka sestavena ze dvou skupin, z přátel kapitána a z přátel jeho partnerky, pokládám za nejrizikovější. Často je pokračováním skrytého boje o dominanci, který z dvojice vede, což může v omezeném prostoru jachty vyústit až do vzniku dvou antagonistických bloků. A protože jsme všichni lidé, může se také stát, že se kapitán zamiluje do nejlepší kamarádky své partnerky, nebo ona do jeho nejlepšího kamaráda. Netvrdím, že to takhle musí dopadnout vždycky. Klidně se může stát, že vaši přátelé najdou zalíbení v přátelích vaší partnerky a váš nejlepší kamarád vám pak bude děkovat se slzou v oku, že jste ho konečně seznámil s tou pravou.

A ještě jedna věc. Pokud se vám stane, že se nějaká singl děva z vaší posádky zamiluje během večeře v restauraci do nějakého atraktivního Dalmatince a začne dělat scény, že nesmíte zítra odplout, nebo že musíte vzít jejího krasavce na palubu, vyveďte ji na molo a vyhoďte za ní její zavazadla.

Asi nejhorší posádky bývají pak ty náhodně sestavené, kde jediným kritériem výběru je zásada „kdo se přihlásí, ten jede“ a připomínají film Účastníci zájezdu. Pokud si zaplatíte nějakou přeplavbu, třebas přes Atlantik, abyste získali praxi v tvrdších podmínkách a ověřili si, co ve vás je, musíte počítat se vším. Třebas i s tím, že budete měsíc ve stísněném prostoru s lidmi, s kterými byste si v hospodě k jednomu stolu určitě nikdy nesedli.

Na Jadranu 2016

Předběžná domluva

Ať už je posádka taková nebo maková, základem úspěchu a spokojené dovolené na lodi je předběžná domluva. Kdykoli se chystám na moře, sejdu se několikrát s lidmi, kteří se mnou poplují, abychom se jednak seznámili, jednak si postupně vyjasnili vše potřebné.

Protože o peníze jde až v první řadě, je třeba začít u nich. Každý člen posádky musí dopředu vědět, co bude stát charter a jaký podíl pronájmu na něj připadne. Je také třeba přesně určit, jak se budou platit poplatky za mariny a za naftu a z čeho se budou během plavby nakupovat potraviny. Proto vždy navrhuji, aby se posádka ještě před odjezdem dohodla na „hospodáři“, který pak na lodi vybere od každého příspěvek do společné pokladny, a když peníze dojdou, vybere další. Po skončení plavby pak udělá vyúčtování, a když něco zbude, obvykle z toho pořídíme přípitek při závěrečné večeři v hospodě.

Další věc, co musíte s posádkou probrat, je rámcový itinerář plavby. Nechte každého, aby řekl, jak si plavbu představuje, zda se chce podívat na Kornaty nebo ne, zda sní o plavbě do Dubrovniku nebo naopak na sever. Z těchto představ musí vzniknout konsensus, abyste měli jistotu, že se zvoleným cílem souhlasí celá posádka.

Dále se musí dohodnout režim plavby. Častým kamenem úrazu bývají představy o kotvení. Jsou lidé, kteří touží po nočním ruchu přístavů a vidí se každý večer v konobě u vína nebo na diskotéce, jiní zase chtějí romantická kotviště v pustých zátokách, kde přítomnost civilizace prozrazuje jenom noční záře nad pevninou.

Tohle vše musíte prodiskutovat a rozhodnout o rázu plavby, zda se bude jednat o vytloukání hospod nebo o relaxaci v přírodě. Je ve vašem zájmu, aby každý věděl, kudy trasa plavby povede a jak často se dostane do mariny a tudíž do vytoužené hospody – protože když pak někdo začne reptat nebo si vymýšlet, můžete ho jednoduše uzemnit prohlášením, že se řídíte tím, co bylo dohodnuto a co on sám schválil.

Jestliže jsou v posádce lidé, kteří jakživ na námořní plachetnici nebyli, musíte je seznámit s denním režimem a těm zkušenějším připomenout, co je možné a co ne. Každý by měl vědět, že tím nejvyšším pánem je vítr a že když bude foukat, jsou některá kotviště nebezpečná.

A vůbec není na škodu několikrát zopakovat, že plavba na námořní plachetnici je aktivní dovolenou, kde nikdo nemůže očekávat, že ho ostatní budou obsluhovat. Je pak na vás, abyste dbali, že různé práce jako vaření a úklid budou rovnoměrně rozloženy na všechny účastníky plavby. Musíte s posádkou předem projednat systém kuchyňských služeb, při nichž se všichni spravedlivě vystřídají. U posádek sestavených z partnerských dvojic se nám nejlépe osvědčil systém, při němž má jedna dvojice službu po celý den, druhý den další dvojice atd. Tento systém je také operativní při nákupu lodních zásob. Každá dvojice si na své kuchyňské dny nakoupí potraviny nezávisle na ostatních a doveze je na loď. Tím odpadají nemotorné hromadné nákupy, které některé posádky praktikují, a plavba se kromě jiného stává nevyhlášenou kulinářskou soutěží mezi jednotlivými dvojicemi.

Vzhledem ke krátkosti denních úseků není nutné, abyste posádku rozdělili do hlídek, které se budou střídat v obsluze lodě za plavby (pozn. red.: týká se jen dovolené na Jadranu). Neznamená to, že se nehnete od kormidla – pod vaším dohledem to může zkusit každý. Měli byste mít na palubě někoho zkušenějšího, abyste si mohli odskočit do podpalubí a věnovat se navigaci.

Nováčky byste měli informovat, co si mají vzít s sebou za oblečení. Především nesmíte zapomenou na dostatečný počet lehčích čepic se štítkem, neboť vítr je rád bere a pak se stávají kořistí Neptuna. Neměla by ani chybět lehká bílá košile s dlouhým rukávem, protože k exponovaným místům, která se na lodi nejčastěji spálí, patří předloktí. Také všechny upozorněte, že potřebují tenisky s podrážkou z bílé nebo světlé gumy. Nikdy z černé, protože ta zanechává na laminátu šmouhy, které se jenom velmi obtížně odstraňují.

Tohle všechno musíte říct posádce dopředu, aby si mohla učinit představu, co vlastně dovolená na plachetnici obnáší, a někdo vám za plavby nezačal vyčítat, že si to představoval jinak.

Na Jadranu 2016

Mám-li tuto kapitolu shrnout, pak z toho vychází následující:

1. Na první plavbu jako novopečený kapitán pravděpodobně vyplujete se svou rodinou. Najměte si menší loď a vezměte s sebou jenom ženu a děti. Nemáte zapotřebí, aby se vašim začátečnickým malérům poškleboval švagr nebo tchyně vykřikovala na celou marinu, že jí chcete utopit dceru i s vnoučaty.

2. Jste-li svobodný, volte pro první plavbu „pánskou jízdu“ s přáteli, které dobře znáte z jiného sportu nebo činnosti. Měl by být mezi nimi alespoň ještě jeden jachtař, pokud možno praktik, byť bez kapitánského průkazu.

3. Chcete-li jet s partnerkou, vymluvte jí nápad vzít si s sebou svou nejlepší kamarádku, která si chce v Chorvatsku někoho namluvit. Také vy odolejte touze předvést svému kamarádu z dětství, jaký už jste mořský vlk, jestli by chtěl plout singl. Dejte přednost partnerským dvojicím, které znáte jak vy, tak vaše přítelkyně.

4. Pokud možno si vybírejte lidi, které dobře znáte a dokážete odhadnout jejich reakce v nečekaných situacích. Jestliže se neubráníte „novým tvářím“, několikrát se s celou posádkou setkejte před plavbou, abyste se jednak dohodli na rázu a itineráři plavby, jednak se navzájem okoukli, protože první pohled říká hodně.

5. Čím náročnější a delší plavbu chystáte, tím více potřebujete do posádky lidi tzv. „expedičního typu“, kteří nad svůj osobní prospěch a nad uspokojení svého ega kladou úspěch plavby. Anglické přísloví „jednou rukou pro loď, jednou rukou pro sebe“ nemá jen bezprostřední bezpečnostní význam, ale také morální, když v druhém plánu říká, že každý z posádky by měl na prospěch lodi myslet přinejmenším stejně jako na svůj prospěch osobní.

6. Zdánlivě bezproblémovou posádku byste měli získat, když ji sestavíte z jachtařů. Při rutinní obsluze lodi to bude pravda, ale pozor na řevnivost a osobní ambice, na snahy zavést něco jako „kolektivní velení“, aby to pak nebylo na palubě samý kapitán a vy jenom kývali na to, co řeknou ostatní.

Kráceno o odborné pasáže a vypuštěna podkapitola o dětech na palubě - v případě zájmu může být v dalším článku.

Převzato z knihy Za kormidlem nejen na Jadranu od Františka Novotného se souhlasem autora.

Foto z plavby po Jadranu 2016: Z. Novák



Diskuse


K. Holubová
21:28
19.4.2017

Z. Lika
22:21
19.4.2017

A. Rgova
11:35
21.4.2017

Z. Lika
7:50
26.4.2017

A. Lex
19:29
19.4.2017

Z. Lika
20:20
19.4.2017

A. Lex
21:12
19.4.2017

Z. Lika
21:16
19.4.2017

T. Zana
21:18
19.4.2017

J. Polák
22:42
19.4.2017

M. Crossette
18:31
19.4.2017

Z. Jenny
18:08
19.4.2017

Z. Lika
18:28
19.4.2017

Z. Jenny
19:57
19.4.2017

Z. Lika
20:18
19.4.2017

Z. Nelina
16:04
19.4.2017

T. Zana
16:47
19.4.2017

T. Zana
13:44
19.4.2017

Z. Lika
15:19
19.4.2017

Z. Verenka
13:42
19.4.2017

Z. Lída
14:13
19.4.2017

Z. Lika
15:36
19.4.2017

Z. Lika
15:17
19.4.2017

Z. Yga
12:48
19.4.2017

Z. Lika
15:20
19.4.2017

Z. Yga
16:58
19.4.2017

T. Zana
17:35
19.4.2017

Z. Xerxová
19:50
19.4.2017

A. Rgova
11:57
21.4.2017

M. Beda
12:03
19.4.2017

Z. Lika
15:21
19.4.2017

Z. Jitča
9:46
19.4.2017

Z. Lika
9:53
19.4.2017

Z. Yga
17:01
19.4.2017

D. Ruščáková
8:53
19.4.2017

Z. Vave
8:44
19.4.2017

Z. Lika
9:43
19.4.2017

Z. Matylda
7:56
19.4.2017

Š. Matyášová
8:37
19.4.2017

Z. Lika
9:38
19.4.2017

Z. Matylda
9:58
19.4.2017

Z. Lika
10:04
19.4.2017

Š. Matyášová
11:12
19.4.2017

Z. Inka
7:26
19.4.2017

Z. Lika
9:29
19.4.2017

Z. Xerxová
6:40
19.4.2017

Z. Lika
9:29
19.4.2017

počet příspěvků: 64, poslední 26.4.2017 07:50









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !