Ministryně financí Alena Schillerová navrhla na zasedání vlády, aby se počet státních zaměstnanců snížil o deset procent. Těch deset procent, to je každý desátý. V římské armádě za antických dob se tomu říkalo decimace. 

Velitelé takto trestali provinilé jednotky. Jak se to dělalo, jsme viděli ve filmu Dákové, hrál v něm i Vinnetou, tedy Pierre Brice. Nastoupila jednotka do útvaru, odpočítal se každý desátý, a on a celá řada za ním se odebrala na popravu. Jakpak to asi proběhne z podnětu ministryně Schillerové?

Státní zaměstnanci, to jsou učitelé, hasiči, vojáci, policisté, soudci a státní zástupci a samozřejmě úředníci. Kohopak se asi bude masakr týkat?

Já si tipnu, že nikoho. Jsem na světě už pár pátků a pamatuju z doby hlubokého komunismu, ještě toho opravdu tvrdého, za Gottwalda a Novotného, jak se přesouvali úředníci do výroby. Mnohem později, za normalizace, jsem to podstoupil na vlastní kůži. Pracoval jsem jako firemní fotograf za celkem nuzný plat. Šel jsem na osobní, jestli by se s tím nedalo něco dělat. Hodná paní osobní mi vysvětlila, že je to věc platových tříd a že jsem v třídě administrativy a tam je to takové mizerné. Koukal jsem do těch lejster a viděl jsem tam nějakou třídu D a to bych měl o dvě stovky víc.

„Ale, pane doktore, to byste byl dělník!“ zvolala ta dobrá žena zděšeně.

Tak jsem se stal dělníkem. Za dvě kilča navíc, no neberte to!

Ale takhle to asi neproběhne. Buďme v klidu. Ono to vůbec neproběhne, to by odporovalo přírodním zákonům. Státní i nestátní zaměstnanci, užijte si pohodový víkend.