Málokdy člověka potěší něco víc, než když zjistí, že někdo jiný je blbec. Zvláště když ten někdo je počítán mezi elitu národa, případně světa, kultury a tak vůbec. Přemýšlel jsem o této otázce a postával se skupinkou jiných pánů u zábradlí z nerezové oceli v obrovské a dlouhé chodbě mezinárodního letiště Bena Guriona v Tel Avivu.

Pánové postávali, zívali, koukali nahoru a dolů a kolem sebe, prostě byli jsme všichni děsně "nenápadní" ve svém předstírání, že jsme tu náhodou a myslíme zrovna na vzdálené příbuzné anebo jiné a podobné téma. Ono taky jak se má tvářit dvacet chlapů, když stojí kousek od dámských záchodků a čeká "každý jen tu svou, jen tu jedinou", až se vynoří.

Nevím jak kdo, ale dodnes jsem nepochopil, jak tak vysoce vzdělaní a tvůrčí duchové, jako jsou architekti, kteří mne po celý život přesvědčují, že je tohle anebo támhleto naprosto a úplně neúžasnější - tedy co se týče stavitelství - tak že nikdo z nich nechápe nebo dokonce neví, že když si dojde pán ulevit, tak většinou postojí jen tak u mušle, zatímco dámě to trvá podstatně déle. Takže když jedete autobusem na zájezd, letíte letadlem někam anebo se prostě navštívíme divadelní představení, vždy se při pauze, a to se týká jak tankování pohonných hmot do autobusu, tak divadelní přestávky, aby kulisáci stačili přestavět scénu, dočkáte fronty ženských. Které stojí před dámskými záchodky, přešlapují z nohy na nohu a čekají, až se nějaká vynoří ven a může nastoupit další.

Pozoroval jsem rušný cvrkot kolem sebe a čekal. A čekal. A čekal. Tedy čekali jsme. Vždycky po chvíli se vynořila některá dáma ven, rukama ještě kontrolovala sukni anebo účes zatímco další zmizela za dveřmi s panenkou. S vedle stojícím pánem jsme zavedli, když jsme se nemohli dočkat svých poloviček, diskusi na téma, zda vědí architekti, projektanti a zadavatelé podobných staveb, že ženská to nemá s tím odskočením tak jednoduché. Že to holky nedělají vstoje, a tak si musí vlézt do kabinky, zvednout sukni, stáhnout spoďáry atd., atd. Uvažovali jsem o tom, zda by nebylo vhodné uspořádat nějaké světové setkání, dalo by se říci kongres, kde by bylo oněm moudrým mužům a ženám, co nám vysvětlují, jak a v čem máme bydlet, nějak decentně naznačeno, že holky to mají, co se týká WC, prostě poněkud složitější. Kongres by se dal rozdělit na různé části - sekce. Namátkou třeba téma: "Doba potřebná k vstoupení a vystoupení z kabinky, když máte v ruce kabelku a na sobě kabát a pod ním sukni." nebo: "Co dělat, když se kalhotky zamotají s punčocháči a za dveřmi kabinky je fronta." Jistě by, aniž bych zabíhal do podrobností, byla mezinárodními firmami významně dotována sekce zabývající se intimkami, olvejskami a tak vůbec. Otázky toaletního papíru by mohl řešit zvláštní kongres, nejlépe třeba na Mauritiu, zatímco původní kongres by byl ve Vancouveru. Kde by se prakticky zkoumal vliv chladu na četnost potřeby "si odskočit", a to u dam a pánů zvláště s podsekcí "Vliv pití grogu a svařeňáku na potřebu provozních WC". Podsekce by byla doplněna ochutnávkami příslušných nápojů.

Prostě, ať by ten kongres byl kdekoliv a jmenoval se jak chtěl, bylo by záhodno, aby už konečně někdo stavařům a architektům vysvětlil, že holkám to holt trvá dýl, a že tedy potřebují v zájmu plynulého provozu ty záchodky prostě trochu větší. S větším množstvím kabinek. To by snad mohli pochopit i nejavantgardnější stavaři. Konečně ta moje vyšla ven a vydali jsme se na cestu do země zaslíbené zvané Izrael. Anebo taky Palestina. To jak kdo a jak kdy.

Dříve, než se člověk vydá na cestu, zvláště do oblastí, které jsou divočejší než Máchovo jezero, měl by si opatřit co nejvíc informací. Mimo těch, co na něj chrlí, jedná-li se o stát Izrael, z novin a televize a vůbec odevšad. O teroristech, útlaku, cestách amerických ministrů zahraničí po Blízkém východě a tak.

Od čeho máme internet? Nejprve se podívejme na to, jaké je v Tel Avivu, na letišti pojmenovaném po Ben Gurionovi, kam poletíme, počasí. Co se divíte že se jeden zajímá o počasí? Co je na tom divného? Chystá-li Hammás útok, to mi nikdo neřekne, i když by mne to z preventivních důvodů zajímalo, že bych jako jel jindy. A Izraelci jsou o tom, co budou dělat, většinou zase až moc otevření, takže nedůvěřivý občan ČR neví.

Však to známe. Jak je to v tom starém židovském vtipu. Oni řeknou, že nezaútočej, aby si člověk myslel, že kecaj a že určitě zaútočej, přeci to nebudou řikat předem, a pak nakonec skutečně nezaútočej! Tak co člověku lžou, že nezaútočej, aby si myslel, že zaútočej, a voni pak skutečně nezaútočej… No a takhle je to s těma Semitama pořád! A aby se někdo necítil dotčen, jen bych předem sdělil, že pokud to někdo neví, oni jsou Palestinci a Židé příbuzní a hlavně jsou to všichni Semité. Tak jako Češi, Poláci i Rusové jsou Slovani.

Jak správně pravil národní hrdina Palestinců Jásir Arafat dle, dle jiných jeden z největších teroristů světa, když mu kdosi vyčetl, že je antisemita.

"Jak já můžu být antisemita," pravil, "když jsem sám Semita?"

Ale zpět z cestě. Tak jsem se před cestou podíval na Google, tam, co mají obdélníček, co když se na něj klikne, tak to píše česky, a zeptal jsem se, jak bude v Tel Avivu, až tam přiletíme. No a podívejte, jaký tam dávají předpovědi:

Meteorologická zpráva - Ben-Gurion International Airport, Izrael.
Zpráva byla sestavena před 5 hodinami a 15 minutami, v 13:50 UTC. Rychlost větru byla 5.7 metrů za sekundu ze severozápadu (320°).
Teplota byla 29 °C a rosný bod byl 19 °C. Teplota sa zdála být 30 °C. Atmosférický tlak byl 1010 hPa. Relativní vlhkost vzduchu byla 54.9 %.
Nebyla žádná oblačnost pod 1500 metrů ani žádná kupovitá oblačnost.
Viditelnost (dohlednost) byla větší než 10 kilometrů.

Tak takhle tedy ne! Všimněte si! "teplota se zdála být 30 °C". Tak takhle, pane Roubíček, takhle ne!

"Teplota se zdála být…" Was heist "se zdála být"? Buď byla, anebo nebyla?! Já todle "se zdála být" nemám rád.

Letěli jsem tedy tehdy do nejistoty. I co se týče počasí. Co se týče toalet, ukázalo se, že ani tam to není jiný. Až na ty záchody to jinak bylo bezva. I když v Ejlatu bylo na teploměru 42 ve stínu.

Ovšem, popravdě řečeno, aby člověk zažil skutečná vedra, to nemusí v posledních letech letět na Blízký východ. Stačí sedět v Praze a vařit se ve vlastní šťávě.

Izrael byl tehdy úžasný. Ale příští rok v létě asi poletíme na Island. Ochladit se. Jen aby tam po zkušenosti z tohoto týdne neletěli všichni.

Jistěže tam poletíme v létě. Letět tam v zimě je blbost. Já si vůbec neumím představit, jak to tam vlastně řeší? V zimě ta strašná zima a v létě, co se týče mužských, v té jejich přírodě není široko daleko žádný strom?! A v programu jsou samý výlety!

POZNÁMKA: Soubor humoristických fejetonů Václava Vlka o létech našeho mládí Stálo to za hovno ... a stejně byla sranda si můžete stáhnout na Palmknihy.cz zde a knížku Hurá na chalupu zde.