Palestinská vláda národní jednoty skončila

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý nečekaně oznámil, že vláda premiéra Ramího Hamdalláha do 24 hodin rezignuje, a ta to ve středu skutečně udělala. Abbás zároveň pověřil Hamdalláha sestavením nového kabinetu. Co tento krok znamená?

Šlo o vládu národní jednoty, na jejímž vzniku se loni v červnu dohodlo Abbásovo hnutí Fatáh s teroristickým Hamásem sedm let po krvavém puči Hamásu v pásmu Gazy a mnoha marných pokusech o smíření. Každé z hnutí mělo k dohodě vlastní pohnutky – Abbás mohl znovu tvrdit, že je vůdcem všech Palestinců, a Hamas získal určitou legitimitu na mezinárodní scéně.

Abbás trval na tom, že vláda je složená výhradně z technokratů a splní všechny mezinárodní požadavky, ale Hamás výslovně odmítl vzdát se ozbrojeného boje proti Izraeli a uznat jeho právo na existenci. Obě hnutí se navíc neshodla na žádném z tradičně sporných bodů – tím hlavním byl požadavek Hamásu, aby nový kabinet financoval jeho 40 000 státních zaměstnanců. Hamás si od dohody sliboval nový přísun financí a samospráva přístup do Gazy a vliv na tamější dění.

Ani k jednomu nedošlo a brzy nato Hamás vraždou tří izraelských studentů a pokračujícím ostřelováním Izraele vyvolal novou válku. Po jejím skončení slíbili v říjnu mezinárodní dárci pět a čtvrt miliardy dolarů na obnovu Gazy zničené izraelským bombardováním, ale chtěli záruky, že penězi nebude disponovat Hamás. Ten proto znovu stvrdil vládu národní jednoty a zároveň slíbil Egyptu, že dovolí samosprávě obsluhovat hraniční přechody.

Ani tyto sliby však nesplnil a moci nad Gazou se nikdy nevzdal. Do pásma tak dorazila sotva čtvrtina mezinárodních peněz na obnovu a egyptské hranice zůstaly zavřené. Mahmúd Abbás několikrát zdůraznil, že kabinet za těchto okolností nemůže a nebude na rekonstrukci dohlížet.

Abbásovo rozladění ještě posílily nejnovější zprávy, že Hamás jedná s Izraelem o dlouhodobém příměří. Nepřímé rozhovory probíhají přes arabské, turecké a evropské prostředníky v Kataru a hovoří se o pěti- až desetiletém klidu zbraní výměnou za ukončení blokády Gazy a možná i za přístav, který Hamás požadoval po skončení loňské války. Zpráva o těchto jednáních dokonce obměkčila Egypt k dočasnému otevření hranic v Rafáhu, který byl od začátku letošního roku až do minulé soboty průchodný pouhých pět dní. Mahmúd Abbás však katarská jednání nevidí rád, i když zatím není vůbec jisté, že někam povedou – zlepšení situace v Gaze by posílilo popularitu Hamásu a jemu zhoršilo postavení. Abbásovy obavy nezmírnily ani kroky, jimiž izraelská vláda v poslední době zlepšila život Palestinců na Západním břehu – zjednodušila cestování, povolila volný vstup do Izraele všem mužům starším 55 let a ženám nad 50, což se podle odhadů může týkat až 400 000 lidí, vydala na 2000 nových povolení k práci v Izraeli a zmírnila řadu restrikcí. Řada z přijatých opatření nebyla v platnosti od devadesátých let a některá jsou úplně nová.

Demise vlády národní jednoty má ukázat Hamásu, že Abbás už nehodlá předstírat usmíření ani podíl na řešení problémů Gazy. V novém kabinetu teď mají místo technokratů usednout „politikové“, tedy představitelé Fatáhu. Abbásův krok lze chápat i jako snahu o zmírnění vzestupu popularity Hamásu na Západním břehu a projev bezmoci nad jeho jednáním s Izraelem.

Lze očekávat, že Mahmúd Abbás teď bude ještě agresivněji pokračovat v úsilí o diplomatickou izolaci Izraele, aby Palestincům ukázal, že pro ně něco dělá. Obyvatelům Západního břehu však výměna ministrů žádnou změnu nepřinese. Naopak pro Gazu může rozpad vlády národní jednoty znamenat zastavení už tak dost slabého přílivu peněz na její obnovu.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus