18.10.2017 | Svátek má Lukáš


BIG BEN: Ohrožený živočišný druh - bílý heterosexuál

22.5.2017

Feminismus býval kdysi velká sranda, když se ještě feministky samy dokázaly brát s humorem a bavily nás dodnes slavnými citáty jako:

Žena bez muže je jako ryba bez bicyklu. (Gloria Steinem)

Nebo:

Ženy vždy celá staletí sloužily jako zrcadla mající zázračnou moc zobrazovat mužovu postavu v dvojnásobné nadživotní velikosti. (Virginia Woolf)

Nebo:

Jediný rozdíl mezi muži a ženami je, že muži jsou hlupáci a ženy jsou pitomci. (Rebecca West)

Nebo:

Žena, která se chce vyrovnat mužům, postrádá ambice. (Germaine Greer)

Nebo:

Když na ženské přijde depka, jedí nebo nakupují. Když přijde depka na chlapy, přepadnou cizí zemi. (Elayne Booster)

Nebo:

Ženská je frigidní, když nedá, a děvka, když dá. (Kate Millett)

Nebo:

Muži touží po ženách se smyslem pro humor, aby měli někoho, kdo se bude smát jejich vtipům. (Lady Astor)

Díky feministickému humoru jsme se i někteří z nás bílých heterosexuálů stávali feministy a pěstovali k sestrám feministkám porozumění, laskavost a shovívavost. Tak jsme také vytvořili pro ženy tu nejspravedlivější civilizaci, jakou kdy svět znal. S absolutní rovnoprávností mužů a žen ve všem, kromě jedné věci, kterou feministkám připomněla Golda Meirová:

Já nechápu, proč si ty feministky pořád stěžují na nějaké znevýhodnění. Znevýhodněni jsou přece muži. Nemohou rodit děti a nikdo s tím nic nedělá.

Před pár lety se i toto znevýhodnění překonalo porodem dítěte z útrob muže, který otěhotněl ještě jako žena, než se nechala na muže trans-sexualizovat. Delší dobu už také víme, že pohlaví není věc biologická, nýbrž společensko-psychologicko-filozoficko-politická a každý máme právo se pokládat za jakékoli pohlaví, které nás napadne – a řadu dalších, která by nás nikdy nenapadla. Postmoderní sexuální příručky uvádějí kromě obvyklých mužů, žen, homosexuálů, lesbiček, bisexuálů, hermafroditů, transsexuálů a asexuálů ještě tyto volby:

Agenderisté. Androgynové. Androsexuálové. Bigenderisté. Cisgenderisté. Cissexisté. Cisnormalisté. Demisexuálové. Feminine-of-centristé. Masculine-of-centristé. Feminine-prezentisté. Maskulin-prezentisté. Genderbinaristé. Genderfluidisté. Genderidentisté. Gendernormalisté. Gendervariantisté. Gynesexuálové. Transgenderisté. Intersexisté. Pansexuálové. Skoliosexuálové. Transmuži a transženy.

My, kdo se pokládáme za normální heterosexuály, ať už muže či ženy, už tedy dávno nejsme normální, každopádně už ne normativní, nýbrž extrémistická menšina postižená chorobou sexuálního šovinismu střiženého rasismem, xenofobií a islamofobií. Dodejme k tomu, že si nemáme co stěžovat, neboť jsme se pro onu normální, ač nenormativní heterosexualitu z toho širokého výběru rozhodli z vlastní vůle nebo nedostatečné informovanosti o alternativách. Dodejme k tomu také, že zatímco heterosexuální menšina ženská si užívá z naší strany poměrného míru, heterosexuální menšina mužská se stala terčem útoků feministek stále ještě se pokládajících za ženy, akorát ženy tou mužskou heterosexuální menšinou perzekvované. Podstatou té perzekuce je to, že jim všechno dovolujeme. A komu je vše dovoleno, začne se nudit z nedostatku vnější inspirace a podléhat depresi z tyranie svobodné volby, která jej nutí neustále a únavně o něčem rozhodovat.

Katalyzátorem vzpoury proti této tyranii se stal Donald Trump tím, že před nějakými dvaceti lety se nechal nahrát, jak se chlubí úspěchy u žen, které se mu poddávají, když je „chmatne za kundu“. To ho – a s ním všechny bílé heterosexuály - kvalifikovalo do role mužského šovinisty, rasisty, xenofoba, islamofoba a nepřítele pracujícího lidu. Pozoruhodným aspektem feministické vzpoury byla jejich okázalá podpora pro klan Clintonů, jejíž mužský člen se proslavil jako jeden z největších sexuálních predátorů amerických prezidentských dějin, vedle něhož se Trump jeví jako žáček mateřské školky.

I vypochodovaly feministky s celebritami po statisících do ulic v kostýmech zobrazujících rozevřená ženská ohanbí a s hesly, jejichž vulgarita musela i samotnému Trumpovi nahnat husí kůži a mnohé bílé heterosexuální muže přeměnit v asexuály.

Vysokou hladinu vulgarity těsně před volbami nastavila popová hvězda jménem Madonna, když každému muži, který bude volit Clintonovou, slíbila vykuřovačku, s dodatkem „pozor, já polykám“. Slib pak dlouhé frontě mužů, kteří ji brali vážně a hlásili se o slíbené, porušila vysvětlením, že když vyhrál Trump, slib neplatí a že místo toho vypálí Bílý dům. Tuto hladinu ještě zvýšila filmová hvězda Ashley Judd melodramatickým přednesem vidiny Hitlera, koncentráků a plynových komor v Trumpem ovládané Americe, představy Trumpa, jak slintá chtíčem při pohledu na svou dceru, sdělením, že zvolení Trumpa je horší zážitek než znásilnění, a vzpourou „hlasitých, pyšných, vulgárních a protivných ženských“. S ujištěním, že „naše kundy nejsou na chmatání, nýbrž pro naši rozkoš a na produkci další generace protivných vulgárních ženských“.

Na této hladině vulgarity prolamující hranice snesitelnosti plula i hesla průvodu žen v růžových čepicích zvaných „pussy hat“, znamenající čepice jednak kočičí a jednak kundí.

Zde jejich malý výběr:

Všechnu moc kundě.

Nestrkejte svoji politiku do mé kundy.

Kunda vás pozoruje.

Kunda přetrumpne tyranii.

Kunda chmatá do protiútoku.

Moje šíje, moje záda, moje kunda vám to nandá.

Zůstaňme kundovité.

Bojte se kundy.

Kundy proti fašismu.

Klaňte se mé magické vagině.

Vaginy vás přivedly na svět, vaginy vás odvolí ven.

Viva la vulva.

Slovo kunda volíme pro celý projekt, aby nám dodávalo síly.

Zlatou medaili za lingvistickou kreativitu by asi dostal tento nápis nesený ženou zarputile se usmívající pevně sevřenými rty:

Fuck you you fucking fuck.

Manifest sepsaný osmi aktivistkami a zveřejněný v médiích volal po „nové vlně militantního feministického boje“. A vyzýval ženy, aby v den protestu blokovaly ulice, mosty a náměstí, odmítly vykonávat domácí práce, péči a sex a bojkotovaly podniky podporující Trumpa. Manifest vysvětloval: „Nestačí jen odporovat Trumpovi a jeho agresivní misogynské, homofobní, transfobní a rasistické politice, musíme si také vzít na mušku probíhající neoliberální útok na sociální zabezpečení a práva pracujících. Zatímco Trumpova okázalá misogynie byla bezprostřední spouští velkých demonstrací 21. ledna, útok na ženy (a všechny pracující) dlouho předcházel jeho zvolení,“ upřesňoval manifest. Bez ohledu na to, že Trump nikdy nevyslovil nic homofobního, transfobního ani rasistického a že obnovení práv amerických pracujících tvořilo velkou část jeho kampaně.

Zatímco ti bílí heterosexuální misogynní xenofobní rasističtí muži, kteří jsou terčem tohoto boje, nechali feministické pochody proběhnout bez pokusu o sebeobranu, tím méně protiútok, zaprotestovala si místo nich na internetu komunita transgenderová, pohoršená jednostrannou volbou kundy jako protestního symbolu. Takovýmito rozhořčenými slovy:

„Ač by se zdálo, že demonstrace potěšila všechny pokrokové lidi, transgenderová komunita vnímá okázalou přítomnost kundích čepic a zobrazování ženských genitálií a kundích hesel jako opresivní. Vyslaly totiž jasný a opresivní cisgenderový vzkaz trans-ženám, že mít kundu je zásadní podmínka ženství a žena s penisem není žena. Důrazem na genitálie protest podlehl rigidnímu západnímu pojetí pohlaví, čímž se demonstrace ukázaly být cis-sexistické a transmisogynistické a zvrhly se v pochod bílých cis-ženských, nehostinný k non-binárním jednotlivcům.“

K hudrování transgenderistek se přidalo i pár heteroženských internetových časopisů, které demonstrace označily za „exhibici vulgárních vzteklých bělošek nenávidících své vlastní muže, nemajících s ženstvím nic společného a neschopných pochopit význam slova dáma ani za stovku let“. Revoluční časopisy skutečně převážně bělošskému ženskému pochodu připomněly, že postrádal revoluční obsah a že „feminismus bez trans-sekcionalismu“ je jen druhou stranou mince „bělošského suprematismu“, akorát ženského, jehož nejznámější představitelky jsou „trans-exluzorní radikální feministky“ podílející se na „genderovém esencialismu“ a tím „vykonávající práci patriarchismu“ v podobě „neustálého útlaku transgenderové komunity“.

Tak pestrá je dnes pokroková západní civilizace a my - nudní, banální a předpotopní heterosexuálvé - si nemůžeme stěžovat, že bychom nežili v zajímavé době. Jedním z těch nejzajímavějších prvků zpozorovatelných na feministických demonstracích byl prvek nebělošský, přesněji řečeno antibělošský, ještě přesněji řečeno anti-mužsko-bělošský a ještě konkrétněji islámský.

GAY POWER – BLACK POWER – LATINO POWER – WOMEN POWER – MUSLIM POWER – hlásal plakát skupinky znatelně mužských, až zjemněle vyhlížejících hnědých tváří, nepochybně se těšící na dobu, kdy světu spolu s feministkami povládne v dokonalé mírumilovné koalici homosexuálně reformovaný mexicko-africký islám pilně pracující na neexistenci heterosexuálních bělochů.

Jednou z osmi organizátorek pochodu byla palestinská teroristka Rasmea Yusef Odeh, která si v 70. letech odseděla deset let vězení za dva útoky, při nichž zabila dva studenty a zranila desítky. Po propuštění dostala americké občanství a pracovala pro Obamovu zdravotní reformu, pro niž byla touto zkušeností nepochybně eminentně kvalifikovaná. Jedním ze symbolů ženského odboje proti trumpovskému sexismu a bělošskému mužskému rasismu se na demonstracích stala newyorská kráska Munira Ahmed, jejíž fotografie v hidžábu z americké vlajky čněly nad hlavy davů a o nichž se dodnes nemůže Amerika shodnout, zda je brát jako projev patriotismu nebo urážku americké zástavy.

Skupina 55 mladých muslimek z Chicaga zvaná Aliance muslimských žen nesla velký plakát zobrazující hidžáb s francouzským titulkem „Ceci n‘est pas un hidjab“ evokující známý obraz belgického surrealisty Magritta s dýmkou, která není dýmkou. Politická aktivistka pákistánského původu Linda Sarsour, která se klasifikuje jako progresivní a označuje svůj hidžáb za symbol ženské svobody, přednesla chválu zákonů šaría jako „rozumných, které vám dávají smysl, jakmile se začtete do jejich podrobností“. A z několika tlampačů se tu a tam ozývalo kvílení „Alláhu akbar“, jemuž zmlklé zástupy naštvaných žen naslouchaly jako tomu nejvíce svobodymilovnému a ženy ctícímu nástroji osvobození od tyranie bílého muže.

Za celý průběh demonstrací v žádném ze západních měst nepadlo ani slovo sympatií s miliony dívek prodávaných nebílými muži do otroctví, znásilňovaných nebělošskými mužskými gangy, násilím konvertovaných na cizí náboženství, děvčátek s poštěváčky uřezávanými nesterilizovanými žiletkami, s ženami kamenovanými nebo bičovanými za úsměv na nepříbuzného muže a vražděnými příbuznými za znesvěcení mužské cti, jako je projev lásky k muži jinému než rodinou přikázanému.

Takže zde návrh možného receptu, jak bychom se my, bílí heterosexuální muži, dali ještě zachránit před vyhubením. Přestoupit všichni na islám, ozbrojit se zákony šaria a jimi darovat těm vzteklým feministkám tu pravou svobodu, po níž tak touží a jakou požívají v Saúdské Arábii, Íránu, Súdánu, Somálsku a Afghánistánu. Ujišťuji vás, že výměnou za mír, který tím získáme, je obřízka zanedbatelnou daní.

Převzato z www.securitymagazin.cz



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


M. Wiener
2:08
23.5.2017

M. Jandáková
21:54
22.5.2017

J. Jurax
19:38
22.5.2017

T. Kočí
20:18
22.5.2017

M. Mařák
19:18
22.5.2017

M. Mařák
20:10
22.5.2017

J. Jurax
21:04
22.5.2017

M. Mařák
21:26
22.5.2017

R. Tesařík
23:38
22.5.2017

J. Buriánek
14:45
22.5.2017

J. Anděl
16:18
22.5.2017

M. Prokop
17:17
22.5.2017

J. Jurax
21:07
22.5.2017

R. Tesařík
23:40
22.5.2017

S. Kříž
14:23
22.5.2017

M. Prokop
14:34
22.5.2017

S. Kříž
15:01
22.5.2017

R. Tesařík
15:45
22.5.2017

M. Prokop
17:22
22.5.2017

J. Jurax
21:08
22.5.2017

S. Netzer
14:36
22.5.2017

J. Dobrovský
13:56
22.5.2017

S. Kříž
14:16
22.5.2017

J. Dobrovský
14:42
22.5.2017

S. Kříž
15:47
22.5.2017

A. Javůrek
16:40
22.5.2017

S. Kříž
17:10
22.5.2017

M. Prokop
14:35
22.5.2017

J. Chaloupka
13:10
22.5.2017

P. Portwyn
12:47
22.5.2017

R. Langer
12:59
22.5.2017

J. Anděl
13:39
22.5.2017

M. Prokop
14:37
22.5.2017

J. Jurax
21:11
22.5.2017

J. Nový
11:51
22.5.2017

S. Netzer
11:57
22.5.2017

R. Langer
13:00
22.5.2017

J. Kyselková
14:46
22.5.2017

V. Pavelka 263
22:31
22.5.2017

M. Prokop
14:40
22.5.2017

J. Jurax
21:14
22.5.2017

S. Kříž
12:31
22.5.2017

S. Netzer
12:46
22.5.2017

S. Kříž
12:58
22.5.2017

J. Anděl
13:42
22.5.2017

S. Kříž
18:29
22.5.2017

J. Anděl
20:23
22.5.2017

S. Kříž
23:10
22.5.2017

J. Anděl
9:18
23.5.2017

A. Alda
10:09
22.5.2017

S. Kříž
10:18
22.5.2017

R. Chodovsky
10:38
22.5.2017

M. Prokop
10:50
22.5.2017

A. Alda
11:04
22.5.2017

R. Chodovsky
11:17
22.5.2017

M. Valenta
11:38
22.5.2017

R. Chodovsky
12:31
22.5.2017

M. Valenta
13:35
22.5.2017

R. Chodovsky
14:52
22.5.2017

M. Valenta
15:39
22.5.2017

R. Chodovsky
15:43
22.5.2017

R. Chodovsky
15:38
22.5.2017

J. Kombercová
12:55
22.5.2017

J. Kombercová
11:07
22.5.2017

R. Tesařík
11:34
22.5.2017

J. Kombercová
12:01
22.5.2017

S. Netzer
11:32
22.5.2017

H. Lukešová
13:33
22.5.2017

S. Netzer
13:35
22.5.2017

H. Lukešová
15:26
22.5.2017

B. Rameš
11:59
22.5.2017

S. Netzer
9:24
22.5.2017

R. Tesařík
9:49
22.5.2017

M. Vondráček
9:57
22.5.2017

Z. Švrček
10:05
22.5.2017

S. Kříž
10:13
22.5.2017

R. Tesařík
11:31
22.5.2017

P. Zinga
10:36
22.5.2017

R. Chodovsky
10:47
22.5.2017

J. Anděl
12:51
22.5.2017

M. Drašner
9:20
22.5.2017

P. Portwyn
12:51
22.5.2017

R. Tesařík
9:03
22.5.2017

K. Křivan
8:22
22.5.2017

R. Langer
9:16
22.5.2017

K. Křivan
10:40
22.5.2017

D. Polanský
6:08
22.5.2017

R. Chodovsky
9:59
22.5.2017

I. Teren
1:09
22.5.2017

R. Chodovsky
7:44
22.5.2017

počet příspěvků: 109, poslední 23.5.2017 09:18









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.