26.4.2017 | Svátek má Oto






BEST OF HYENA: Dvojka

4.11.2016

Vraceli jsme se z procházky v podvečer. Už padlo šero, lampy ještě nesvítily. Bílá Nora se mi batolila kolem nohou. Kde je ale Gari? Ulice vypadala jako temný tunel.
Neměl jsem obavy. Gari s Norou jsou dvojka. Nikdy není jedna moc daleko od druhé a Nora nikdy není moc daleko ode mne.
Zavolal jsem „Gari!“
Ne moc silně. Spíš polohlasně.
Jeden ze stínů se rozvlnil, zbělal a vyloupla se z něho Gari.
Společně jsme se vraceli dolů. Já a dvojka. Vlastně – my, trojka.

Dolů a pak vzhůru

To se tak někdy stane, že na cestě je pořádný schod. Kupodivu Gari, která chce být všude první, váhala, byla to Nora, kdo skočila dolů. No a pak nevěděla, jak zpátky. Z jedné strany potok, z druhé skalní stěna. Koukala nahoru a tvářila se zoufale.

Toť se ví, že jsem slezl dolů a pomohl jí nahoru. Ovšem Gari, když viděla tu operaci, byla nadšená a hup, taky skočila dolů. No co, pomohl jsem jedné, pomůžu i druhé. Ježe nebyla to Nora, která se nechala vysadit jak pytel ovsa. Gari, když jsem ji vzal do náruče, si usmyslela, že vyskočí docela sama a mrskla sebou a palicí mě vzala pod pravé oko.

Jsme doma všichni tři. Dopadlo to dobře. Ani monokl pod okem nemám. Což je kupodivu, protože šleha to byla slušná.

161031gari

Jak se tam dole máš?

V mlze

Nejsou to mlhy dramatické, vždycky je vidět, dejme tomu, na nějakých padesát metrů. Nicméně je fakt, že v té mlze jsou naši pejskové přece jen o něco míň vidět. Nezdá se ale, že by se přede mnou chtěli schovávat za bílou stěnu. To jenom někdy začnou váhat. Ta mátožná postava, kdopak je to? Pán? Nebo někdo jiný? Je to Gari, ptá se Nora. Je to Nora, uvažuje Gari. I když to zní divně, je ta mlha zpestření našich procházek. Nese s sebou prvek záhady. Možná spíš prvek hry na záhadu, ale i to je dobré.

161101gari

Opatrnosti nezbývá

Dobrodruh

Tuhle fotku pořídil kolega Práchenský při naší vycházce fotografů na Skryjská jezírka tuto sobotu. Jde o lokalitu nedaleko Zbirohu, leží na Zbirožském potoce a je to tam moc pěkné, nejlépe je tam jet přes Žebrák, na což vždy zapomenu a jedu přes Zbiroh, což lze, ale je to komplikované. Nicméně k věci. Na snímku vidíte podstatu věci. Most. Pod mostem se brodí dobrodruh Gari, kdežto nahoře jsou mizející tlapky Nory. Ta se nejdřív bála mostek přejít, protože je vachrlatý a drobet se kýve. Nakonec ale přeběhla.

Gari, dobrodruh, to vzala diretissimo. Nebojí se ničeho. Což lze doložit počtem jizev v jejím kožiše.
Naštěstí žádná rána nepřibyla. To ale není zásluha Gari, ale jejího anděla strážného.
Čtyřnohého, chlupatého, nicméně s křidélky na zádech.

161102gari

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena



Diskuse


J. Vobr
11:50
10.11.2016

počet příspěvků: 1, poslední 10.11.2016 11:50









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.