aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2013

Kometa ISON vykonala úspěšný pokus o sebevraždu, takže vánoční oblohu už určitě neozdobí. Tu mapu její cesty mezi souhvězdími na prosincové obloze, kterou jsem pracně vytvořil, si tedy budu nucen strčit do archivu. Přes absenci jasné komety se na prosincové obloze najde leccos zajímavého. O vzrušení se postarají planety s Měsícem.

Planeta Venuše je v prosinci nepřehlédnutelnou Večernicí. Když se stmívá, a to je v prosinci hodně brzy, objevuje se nevysoko nad jižním až jihozápadním obzorem. Zapadá na začátku prosince okolo 18:45 SEČ, na konci prosince dokonce o hodinu dříve. Přestože je na obloze krátce a nízko, je mimořádně nápadná, protože 7. prosince dosahuje největší jasnosti (-4,7 mag). Zdržuje se v souhvězdí Střelce, ale hvězdy v jejím okolí se ztrácejí v červáncích.

Ráno je zase na jihovýchodě k vidění Saturn ve Vahách a zpočátku prosince ještě spolu s ním Merkur. Ten však rychle zmizí ve sluneční záři, na konci měsíce se bude nacházet při pohledu ze Země za Sluncem, bude v tzv. horní konjunkci a tudíž zcela nepozorovatelný.

Po celou noc svítí v souhvězdí Blíženců Jupiter. Je téměř naproti Slunci, takže po setmění jej najdeme na východě, uprostřed noci září vysoko nad jihem a k ránu se dostává na jihozápad. Ve druhé polovině noci se také nad jihovýchodní obzor vyhoupne Mars. Je v souhvězdí Panny a zatím je ještě nenápadný, neboť je od nás daleko. Nejlepší podmínky na pozorování Marsu nastanou až v příštím roce.

Mezi planetami se bude po celý prosinec pohybovat Měsíc. Hned 1. prosince se poměrně těsně setká se Saturnem a ještě těsněji s Merkurem. Merkur Měsíc dokonce zakryje, ale od nás úkaz neuvidíme. Ráno 1. prosince se ale můžeme těšit na skupinku planet s Měsícem na jihovýchodě, velmi nízko nad obzorem – Měsíc ovšem není k Saturnu tak blízko, jak na obrázku vytvořeném pomocí programu Stellarium vypadá; je tam 4x zvětšený.

Venuši dorůstající srpek Měsíce pozdraví 5. prosince z uctivé vzdálenosti 7°, ale i tak bude pohled na nejjasnější planetu a Měsíc v červáncích impozantní.

Z toho, že u Merkuru se Saturnem bude Měsíc pozorovatelný ráno a u Venuše o čtyři dny později večer, plyne, že mezi tím nastane nov. Konkrétně 3. prosince v 1:23. První čtvrť nastává 9. prosince v 16:11, úplněk 17. prosince v 10:28. Dva dny po úplňku se Měsíc setká s Jupiterem. Protože je Jupiter vidět po celou noc, budeme také po celou noc z 18. na 19. prosinec pozorovat přibližování Měsíce k Jupiteru. Je to docela poučný experiment, vidět na vlastní oči, jakým fofrem se Měsíc sune oblohou. Celý průměr svého kotouče Měsíc urazí asi tak za hodinu a změna jeho polohy vůči Jupiteru bude během jedné noci opravdu nápadná. Kdo rád líže kompot přes sklenici, může si to v pohodlí simulovat na počítači, třeba pomocí programu Stellarium, ale s celonočním zážitkem pod mrazivou zimní oblohou se to srovnat nedá. Zkuste sami! Je to noc ze středy na čtvrtek, takže dá-li počasí, šéf vás ráno nepozná.

Poslední čtvrť nastane 25. prosince ve 14:47, tentýž den se pak okolo 23. hodiny couvající půlměsíc přiblíží k Marsu. Samotné přiblížení však neuvidíme, Měsíc se spolu s Marsem vynoří nad náš obzor až po půlnoci 26. prosince.

Kometa C/2012 S1 (ISON) se měla 26. prosince nejvíce přiblížit Zemi (neměla být blízko – asi 150 miliónů kilometrů, tedy stejně daleko, jako Slunce), ale po tom, co předvedla při těsném průletu okolo Slunce 28. listopadu, je už tato úvaha stejně zbytečná, jako ta zmiňovaná mapa její cesty mezi souhvězdími. Tento pomník optimismu si můžete (čistě ze zvědavosti) prohlédnout v Měsíčníku – letáku naší hvězdárny (odkaz vede na pdf soubor). Na animaci sestavené ze snímků sondy SOHO je vidět, že kometa ještě před dosažením přísluní prudce zeslábla. Její jádro se zřejmě rozpadlo na padrť. Nezmizela z dohledu úplně. Trosky komety dál pokračují v krasojízdě po původní dráze a na konci sekvence dokonce znovu zjasňují. Rozpadlý duch komety je však výrazně slabší než kometa před přiblížením ke Slunci, takže se dá předpokládat, že na prosincové obloze z komety neuvidíme mnoho, očima nejspíš vůbec nic. Ze všech nepodložených věšteb, kterých jsem se v minulých článcích blogu, zaujat kometární obsesí, dopustil, se ukázala pravdivou ta o Suicide Blonde z konce října.

Animace ze snímků koronografu LASCO C2 sondy SOHO zachycující prudký pokles jasu komety ISON a zbytky rozpadlé komety pokračující v letu po původní trajektorii. (Zdroj: www.spaceweather.com).

Zapomeňme tedy na kometu a vraťme se zpátky k Měsíci a planetám. Situace z počátku prosince se ještě (částečně) zopakuje na konci roku. Měsíc se 29. prosince znovu přiblíží k Saturnu. Opět bude konjunkce pozorovatelná ráno na jihovýchodě, tentokrát ale výš nad obzorem. Merkur se jí ovšem nezúčastní, ten bude nepozorovatelný, protože bude v oné horní konjunkci se Sluncem, o níž byla řeč v úvodu.

V zapomnění by, na rozdíl od komety, nemělo upadnout, že 21. prosince v 18:10 nastane zimní slunovrat, noci se začnou zkracovat a dny prodlužovat. Jaro tu bude co nevidět. Však je také na obrázku spolu s Měsícem a Saturnem Antares - nejjasnější hvězda z letního souhvězdí Štíra.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové