19.9.2018 | Svátek má Zita


ARCHITEKTURA: Podmanivý Asplundův lesní hřbitov

24.9.2013

Jak jsem slíbil na tomto místě minulou sobotu, dnešní článek bude věnován lesnímu hřbitovu ve švédské metropoli Stockholmu. Tento areál patří k nejpůsobivějším architektonickým dílům, které jsem kdy viděl.

Skandinávské hřbitovy se od těch našich dost výrazně liší. Působí prostě a krásně splývají s přírodním prostředím. Mezi vzrostlými stromy roste tráva a v té jsou rozmístěny toliko malé, tvarově jednoduché náhrobní desky s nápisy, chybí tedy horizontální kamenná deska nebo obruba a květinové záhonky, pískové plochy nebo oblázky. Květiny se pak dávají do váz přímo k náhrobnímu kameni. Přesto je výsledný dojem velmi podmanivý a svým způsobem vlastně i monumentální, protože letité stromy působí vznosně. Takový je i stockholmský centrální hřbitov. Ten je doplněn o obřadní síň s velkou předsíní na mohutných sloupech, krematorium a řadu drobných staveb v areálu – kaplí, kontemplačních míst, ale i pragmatických objektů hřbitovní správy nebo určených zahradníkům. Rovinatému terénu ve vstupní partii hřbitova dominuje nízký pahorek, osázený několika mohutnými listnáči. Mezi ním a obřadní síní je jezírko. Jedinou výraznou dominantou celého areálu je mohutný černý kovový kříž, umístěný v trávě nedaleko krematoria. Jeho silueta se promítá do celé krajinné kompozice.

Procházíte-li hřbitovem, který je dnes na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, objevujete stále nová a nová místa s množstvím pečlivě provedených detailů. Mnohá zastavení připomenou dílo slovinského architekta Jožeho Plečnika a jeho slavný hřbitovní areál Žale v Lublani, budovaný o něco později. Slovinec však neměl k dispozici takový prostor a hlavně obdobnou přírodní scenérii.

Erik Gunnar Asplund

Neobyčejný hřbitovní komplex Skogskyrkogården vznikal po etapách v letech 1914 až 1940 podle projektu nejvýznamnějšího švédského moderního architekta Erika Gunnara Asplunda, nazývaného někdy také švédský Plečnik. Asplund se narodil 22. září 1885 ve Stockholmu. Ve dvacátých letech se stal představitelem moderního klasicismu, postupně však přešel k avantgardě. Jeho nejslavnější stavbou se stala budova knihovny Stadsbibliotek ve švédské metropoli ve tvaru velkého válce, vystupujícího z mohutného hranolu. Inspirací byl návrh francouzského klasicistního architekta Clauda Ledouxe (Rotonde de la Villette v Paříži), Aspund ovšem redukoval klasické tvarosloví na minimum a nechal působit hladké nečleněné plochy. Budova z let 1922-1928 byla také první evropskou stavbou tohoto typu, která – po vzoru moderních amerických knihoven – umožňovala čtenářům přímý přístup ke knihám v policích na stěnách rotundy (komplex byl později doplněn o další objekty a v roce 2006 byla vypsána soutěž na jeho přístavbu, dosti radikální projekt skleněné věže německé architektky Heike Hanady však vyvolal polemiku a zůstal zatím neproveden).

Asplund - Stadsbibliotek

Knihovna přinesla svému autoru světové uznání. Asplund velmi silně ovlivnil i tvorbu světoznámého finského architekta Alvara Aalta, u nás byl zase jeho projekty inspirován Kamil Roškot, který vytvářel obdobně velkorysé koncepty. V roce 1930 se ve švédské metropoli konala světová výstava, pro niž Asplund navrhl některé pavilony ve funkcionalistickém stylu v intencích švýcarského architekta a teoretika Le Corbusiera. Vynikající byl zejména objekt Restaurant Paradise a vstupní pavilon se subtilní skeletovou ocelovou konstrukcí, pásovými okny s bílými parapety a slunečními terasami. V letech 1935-1937 projektoval také dostavbu klasicistní radnice ve druhém největším švédském městě Göteborgu s noblesně řešenou vnitřní halou, a řadu dalších staveb. Asplund působil rovněž jako profesor architektury Královského technologického institutu ve švédské metropoli. Zemřel v roce 1940.

Budete-li cestovat do Stockholmu, nezapomeňte si zajet na jeho předměstí a navštívit areál lesního hřbitova. Jen málokdy jsem se setkal s tak působivým místem. Snad jen areál finského Hvitträsku nebo Plečnikovy zahrady Pražského hradu jsou obdobnou směsí přírodní scenérie a drobné architektury, tvořící dokonalý souzvuk.

LN, 21. 9. 2013

Foto autor a archív

Na závěr poznámka: přehled mých podzimních přednášek a vycházek (Kaštan, Černá Matka Boží, ArchitectureWeek…) najdete v rubrice Aktuálně na mých webových stránkách zdeneklukes.eu.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


E. Sevrát
10:39
24.9.2013

K. Drobková
18:16
26.9.2013

počet příspěvků: 2, poslední 26.9.2013 06:16









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.