21.5.2019 | Svátek má Monika


ARCHITEKTURA: Neznámá Kotěrova stavba

18.12.2018

Architekt, urbanista, designér, scénograf a pedagog Jan Kotěra (1871 – 1923), označovaný za zakladatele české moderní architektury, přišel na sklonku XIX. století do Prahy z vídeňských studií u prof. Otta Wagnera a stipendijní cestě do Itálie. Stal se hned – ve svých sedmadvaceti letech! - profesorem Uměleckoprůmyslové školy a současně získal svou první významnou pražskou zakázku: navrhl průčelí domu pro bankéře Lva Peterku a jeho paní Františku, včetně dekorace vestibulu a schodiště a zařízení bytu majitelů (dispoziční schéma stavby je dílem architekta Viléma Tierhiera).

Kotěra - Peterkův dům

Kotěra - Peterkův dům

Peterkův dům na Václavském náměstí 12, dokončený v roce 1900, se stal malou senzací. S nadšením ho přijali zejména členové spolku Mánes, jehož byli Kotěra i jeden z autorů výtvarné výzdoby průčelí Stanislav Sucharda členy. Naopak pražští konzervativci na autora útočili, protože jim secese - nově nastupující styl, který stavba reprezentuje – přišla do historické Prahy nevhodná, navíc ji autor přinesl z Vídně, což českým nacionalistům vadilo. Když totéž provedl ve stejné době Kotěrův předchůdce na Umprum Friedrich Ohmann, autor paláce Corso a hotelu Central, připadalo jim to méně pobuřující, protože Ohmann byl Němec. Ale mladý Čech, který se neinspiruje domácími zdroji, to jim připadalo svatokrádežné. Nebylo jim to ovšem nic platné, neboť nový styl se nakonec prosadil.

Sám Kotěra ale musel čekat na další větší zakázku tři dlouhé roky. Stal se jím pak v roce 1903 Okresní dům v Hradci Králové. Mezitím se věnoval především svým studentům. V roce 1902 vydal u vídeňského Antona Schrolla knížku Práce mé a mých žáků 1898-1901, v níž najdeme mimo jiné i několik snímků z výzdoby jeho první pražské stavby. Kromě toho navrhoval interiéry, drobný design, scénografii pro Národní divadlo, spolupracoval s Ringhofferovými závody na projektech kolejových vozidel (nádherná je třeba jeho „primátorská“ tramvaj č. 200, kterou dnes můžete obdivovat v Muzeu městské hromadné dopravy ve střešovické vozovně). A v neposlední řadě projektoval víkendové domky pro své přátele. Jde o Trmalovu vilu v pražských Strašnicích, Herbenův domek v Hostišově nebo Fröhlichovu vilku v Černošicích. K větším objektům patří Tondrova vila v rakouském St. Gilgenu a Máchův dům v Bechyni a první - provizorní - letní sídlo Karla Kramáře na Krymu. Všechny tyto objekty charakterizuje vliv hnutí Arts and Crafts (pohodlný a praktický rodinný dům se schodišťovou halou), vídeňské secese i invenční citace z odkazu lidové architektury, nejvíce asi patrný u Trmalovy vily. Celá tato řada vrcholí domem s ateliérem pro přítele Stanislava Suchardu v Praze-Bubenči z let 1904-1907, který svým střízlivým řešením stojí již na prahu jeho další – a dodejme vrcholné - tvůrčí etapy ve znamení asketické moderny.

Kotěra - Roztoky - původní stav

Kotěra - Roztoky - původní stav

V roce 1902 vypracoval Kotěra ještě jeden návrh na letní dům. Šlo vlastně o radikální přestavbu menšího objektu. Stavebníky byli opět manželé Lev a Františka Peterkovi. V seznamu Kotěrových prací je však označen jako neprovedený. Jak se však nyní ukázalo, není tomu tak. Přišlo se na to vlastně náhodou. Ing. Milan Kožíšek se svou paní Zorou zakoupili před časem v Tichém údolí pražského satelitu Roztoky nepříliš vzhledný domek se zahradou a altánem. Získali i dokumentaci a nestačili se divit. Původní plány, zjevně nakreslené Kotěrou, byly provedeny v secesních formách ve stylu prací Otta Wagnera. „Ježto při stavbě nových konstrukcí užito býti má“, jak uvádí dokumentace, předkládají majitelé pro stavební povolení i statický posudek stavební firmy. Stavba s plochou střechou byla navržena jako železobetonový skelet opláštěný korkovými deskami. Rovněž střecha je vytvořena z železobetonových žeber vyplněných korkovou izolací. Jednoduchá patrová stavba měla na průčelí ze světlé vápenné omítky působivou secesní dekoraci a byla zakončena výraznou římsou s motivem stylizovaných kovových věnců. Střecha byla tedy plochá, což byla u nás v té době naprostá rarita – vždyť za první plochostřeché obytné stavby se označují až dva víkendové domky v Černošicích od dalšího wagneriána Františka Roitha z let 1909-1910 a vila sochaře Františka Bílka na hradčanských bastionech v Praze (1910-1911). Z původní Kotěrovy budovy se zachovaly i některé prvky – např. schodiště včetně zábradlí nebo dveře. V meziválečném období byl domek radikálně přestavěn v konstruktivistickém stylu, v totalitní éře pak znovu adaptován až do banální formy se sedlovou střechou. Víceméně původní zůstal jen dřevěný zahradní altán.

Kotěra - Roztoky - dnes

Kotěra - Roztoky - dnes

Manželé Kožíškovi dlouho váhali, ale nakonec se rozhodli pro uvedení domku do secesní podoby s plným respektem k původní dokumentaci. Dílo se podařilo a tak tu dnes máme jedinečný dokument o Kotěrově dosud neznámém raném díle a současně i příklad citlivé rekonstrukce.

LN, 24. 11. 2018

Foto autor a archív M. Kožíška a autora

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Diskuse


I. Lyčka
15:41
18.12.2018

J. Lepka
14:39
18.12.2018

Š. Hašek
13:01
18.12.2018

A. Pakosta
8:46
18.12.2018

počet příspěvků: 4, poslední 18.12.2018 03:41









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.