19.2.2018 | Svátek má Patrik


ARCHITEKTURA: Moderní architektura ve Slaném

24.11.2015

I v menších městech se setkáme s kvalitními ukázkami moderních architektonických stylů

Barokní kašna

Už na sklonku devatenáctého století se v menších českých, moravských a slezských městech objevovaly velmi kvalitní budovy navržené předními osobnostmi naší architektonické scény. Stavěla se nádraží a k nim vedoucí noblesní třídy, na náměstí se objevovaly nové radnice a také záložny a banky, budovala se divadla nebo spolkové domy, sokolovny, školy, poštovní úřady a činžovní domy s obchody. Nedávno jsem byl ve Slaném – dvacetitisícovém městě ve středních Čechách, asi půl hodiny jízdy autem od Prahy. I tam tohle všechno najdeme. Projekty byly svěřovány významným pražským architektům a také místním rodákům, jako byli v případě Slaného třeba čelný představitel tzv. české neorenesance Rudolf Štech nebo Plečnikův žák z pražské Umprum Alois Mezera.

Slaný - Štech
Slaný - Štech 2

Štech

Pojďme se teď po městě projít a jednotlivé stavby si připomenout. Na Wilsonově třídě – bývalé Nádražní ulici - je nepřehlédnutelnou budovou neorenesanční nárožní dům z let 1879-1880 architekta Antonína Wiehla s bohatou výtvarnou dekorací, již tvoří sgrafita, technika, kterou si známý pražský projektant oblíbil. V metropoli v tom stylu navrhl například budovu městské vodárny vedle Karlova mostu – dnes Muzeum Bedřicha Smetany, několik činžovních domů nebo hřbitov Slavín na Vyšehradě. A samozřejmě známý vlastní dům na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice. Na Wiehlův odkaz navázal i jeho epigon Rudolf Štech, autor budovy s tanečním sálem, který tvořil součást někdejšího hotelu Bílý beránek (1884), a také projektant budovy Okresní hospodářské záložny se sgrafity Mikoláše Alše. Podobné Štechovy stavby zdobí také centrum Plzně. Naproti Wiehlovu domu pak najdeme další ukázku historismu – budovu Městského divadla z let 1881-1884, tentokrát v podání přednosty pražského stavebního úřadu Jindřicha Fialky, autora věže letenské vodárny nebo paláce Staroměstské tržnice v Rytířské ulici.

Vejrych

Vejrych

Honosnou Wilsonovu třídu uzavírá monumentální a bohatě dekorovaná budova Okresního domu z let 1900-1901, navržená prominentním pražským architektem Janem Vejrychem, autorem obdobně řešeného hotelu Paříž nebo několika nárožních paláců v Pařížské ulici v Praze z téže doby. Vejrychova zdobná neorenesance, doplněná již v detailu o secesní dekor a tradičně zakončená vysokou zvonicí, slavila na přelomu devatenáctého a dvacátého století velké úspěchy a autor byl často zván, aby v českých městech navrhl v tomto stylu radnici, záložnu nebo sokolovnu. Budovu slánského sokola ovšem projektoval další významný neorenesancista Jan Zeyer, stálý spolupracovník Wiehlův a bratr básníka Julia Zeyera. Tu ale v původní podobě neuvidíte, neboť byla ve dvacátých letech přestavěna Aloisem Mezerou.

Slaný - U Lodi
Slaný - U Lodi detail

U lodi

Secesi ve Slaném reprezentuje pěkný dům neznámého autora U Lodi v Husově ulici s pěkně vyvedeným zaoceánským parníkem ve štítě nebo škola Na Hájích z roku 1912-1913 profesora pražské Umprum Ladislava Skřivánka, podivína, který kombinoval prvky secese s historismem a průčelí zdobil sgrafity a různými nápisy. V Praze navrhl například v tomto stylu podivuhodný činžák v Eliášově ulici č. 5 v Dejvicích nebo mohutnou dostavbu Všeobecného penzijního ústavu v Podskalské ulici na Novém Městě.

Stránský-Šlégl

Stránský-Šlégl

Také v období první republiky se ve Slaném prosadili významní pražští projektanti. Školu na Masarykově náměstí navrhli Jaroslav Stránský a Josef Šlégl, Husův dům je dílem Josefa Blechy a rodinný dům v Máchově ulici projektoval tvůrce pražského krematoria Alois Mezera. To jsou vesměs stavby ve stylu moderního klasicismu z konce dvacátých let. Funkcionalismus pak reprezentuje velkoryse navržená budova gymnázia od Jaroslava Starého z druhé poloviny třicátých let a zejména mimořádně kvalitní objekt Městské spořitelny od Jana Rejchla, Gočárova žáka a spolupracovníka, který se uplatnil zejména v Hradci Králové, kde navrhl soud, banku i nádraží (s Václavem Rejchlem). Spořitelna na nároží ulic dr. E. Beneše a Palackého s červeným keramickým pláštěm a pískovcovou plastikou na nároží od místního rodáka, sochaře Václava Nejtka, pochází z počátku třicátých let. Rejchl je také autorem budovy slánské Umělecké školy. Práce špičkových pražských architektů pochopitelně inspirovala i místní projektanty a stavitele. Patřil k nim i dnes již zapomenutý Vilibald Hieke, autor kvalitních konstruktivistických staveb.

Slaný - Starý

Slaný - Starý

Slaný - Rejchl 2

Slaný - Rejchl 2

Proč jsem si vybral právě Slaný? Rád sleduju, co se staví v menších městech a městečkách, a potěší mne každá kvalitní novostavba, každá zajímavá revitalizace prostranství, náměstí nebo ulic. Moc takových domů a úprav ale bohužel nevidím. Přitom je na co navazovat, i na výstavbě těchto menších sídel se v minulosti podíleli přední architekti a dílo, které po sobě zanechali, je inspirativní. To se dnes děje jen sporadicky. Navíc o tento odkaz neumíme příliš pečovat, a tak řada kvalitních objektů buď mizí, nebo podléhá necitlivým přestavbám. Ve Slaném si alespoň svého dědictví váží (svědčí o tom i webové stránky města) a výše zmíněné budovy jsou v dobrém stavu.

LN, 21. 11. 2015
Foto autor

A na závěr pozvánka na letos možná poslední Psí vycházku. Povede částí Hradčan v katastru Prahy 6, zejména ulicí Na Valech. Sraz tuto sobotu 28. 11. v 10 hodin v parčíku na rohu ulic Badeniho a Na Valech (cca 3 minuty od Hradčanské).

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



"2018", rok kdy se stanu maminkou!
"2018", rok kdy se stanu maminkou!

Deníček mladé maminky, která popisuje, jaké to je stát se maminkou.

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.