O půlnoci bouchneme bublinky a rok 2014 bude za námi. Doma bylo vcelku klidno, zato zahraničí bylo tak neklidné, až se zdálo, že si rok 1914 dá reprízu.

Z hlediska evropského se hlavní drama odehrávalo na Ukrajině a vtáhlo do sebe Rusko na jedné straně a Ameriku s Evropou na straně druhé. Na začátku roku táhli Američané s Evropany za jeden provaz, teď se to trochu štěpí. Američané se zasekli, kdežto Evropané nahlížejí, že Ukrajina není nic, kvůli čemu bychom měli sednout na invalidní vozíky a táhnout na Bělehrad, opravuji, na Kyjev nebo Moskvu. V jádru se mnozí předáci ztotožňují s pohledem Miloše Zemana, který charakterizoval dění na Ukrajině jako občanskou válku. Řekl to s neobratností sobě vlastní, když to přirovnal k rýmě. Ta věc je mnohem nakažlivější než rýma a mohla by se z ní rozhořet i smrtelná choroba. Otázka na konci roku 2014 zní, jak pevné jsou válečky mandlu, mezi něž všichni strčili prsty. Závěr roku naznačuje mírný optimismus, protože sankce přinesly ovoce, byly podpořeny situací na trhu s ropou a zdá se, že čečenský oheň znovu začíná doutnat pod zadkem Vladimíra Putina. Možná, že brzy bude k hašení potřebovat pomoc ze strany těch, které teď tak hloupě dráždí jen proto, aby si zvýšil popularitu mezi svými tupými poddanými.

Doslova šílené věci se dějí v oblasti Iráku a Sýrie a prezident Obama může v duchu děkovat pánubohu a Rusům, že se nenechal vtáhnout do syrského dobrodružství. Po Afghánistánu a Iráku by ho čekalo další fiasko vietnamského typu a to by pak prestiž Ameriky nebyla vhodný materiál ani pro výrobu rohožek.

V těchto oblastech dochází k obnově středověku s high-tech prvky. Mučení a stínání hlav je přenášeno HD televizí, snímáno špičkovými profesionály oboru PR. Je to Mad Max v čisté podobě. Dlužno ovšem k tomu poznamenat, že občanská válka v Rusku v dvacátých létech byl také nekontrolovatelný řetězec neslýchaných krutostí následujících po zhroucení státní moci. Jenomže tam u toho nebyla žádná HD televize a soudruzi Tolstoj a Šolochov a chudák Babel tomu dali ten správný literární patos. Možná, že se brzy dočkáme nějakého Šolochova Islamského státu. Pojďme uzavírat sázku, kdy se objeví a jak dlouho (spíš jak krátce) po objevení dostane Nobelovu cenu za literaturu v duchu hesla pilně tahejme pilku (zaříznutou do větve pod zadkem).