VETNÍK: Prevence aneb Co můžete udělat doma (2. díl)
Zuby
Štěňatům a koťatům se v prvních týdnech po narození prořezávají mléčné zuby, které jsou mezi pátým a sedmým měsícem věku nahrazeny trvalým chrupem. Zdravotní stav zubů ovlivňuje druhová a plemenná příslušnost, věk, dědičné dispozice, tvar a postavení zubů, strava, typy hraček apod.
Prvotní příčinou většiny problémů s chrupem je zubní plak, který vzniká na povrchu zubů vlivem stravy, bakterií a slin. Udržováním bakterií na povrchu zubu se zvyšuje riziko vzniku zubního kazu, zánětu dásní a celého aparátu kolem zubu (tzv. parodontitis). Tuto vrstvu lze snadno odstranit pomocí zubního kartáčku a komerční zubní pasty vhodné pro zvířata.
Pokud zubní plak na zubech zůstává, dochází k jeho mineralizaci (usazování solí) a vzniká zubní kámen. Kámen je nažloutlá až nahnědlá tvrdá vrstva na povrchu zubu, kterou nelze kartáčkem odstranit. Spolu s výskytem kamene se obvykle zvýrazní zápach z tlamy, protože kámen obsahuje bakterie, narušuje těsné uzavření dásně kolem zubu a odtlačuje ji. Dáseň je zarudlá, citlivá, snadno krvácí a časem ustupuje a odhalují se kořeny.
Tento stav je nebezpečný, neboť snadno vzniká zubní kaz, může dojít k narušení kostního alveolu (jamka zubu) s rizikem uvolnění zubu a také k přestupu bakterií přes zraněné dásně do krevního oběhu a infekci v jiných částech těla (usazení bakterií na srdečních chlopních a narušení jejich funkce, abscesy jater a sleziny apod.).
Zubní kámen již tak snadno odstranit nelze a je třeba využít služeb veterinární kliniky, kde bude pacient uveden do narkózy a chrup mu bude ošetřen zubním ultrazvukem. V anestezii je možné odstranit kámen ze všech ploch (i zpod dásní!), lze důkladně prohlédnout všechny zuby, případně vytrhnout zkažené, a na závěr jsou zuby přeleštěny leštícím kotoučkem k dokonalému vyhlazení skloviny. Musím důrazně varovat před snahou strhávat zubní kámen "naživo" mechanicky - dochází k poškrábání skloviny (což predisponuje k dalšímu usazování plaku a kamene nebo vzniku zubního kazu), nelze odstranit kámen z vnitřní strany zubů a z pod dásní a navíc hrozí zranění měkkých částí tlamy!
Dále jsou zuby ohroženy zánětem dřeně a granulomem (váčkem) pod kořenem zubu. Vzniknout mohou průnikem kazu do dřeně, obroušením zubu při chytání kamenů nebo tvrdých hraček (pozor na tenisáky!) nebo po zlomení zubu, a proto je třeba tento stav co nejdříve řešit vytržením nebo zaplombováním postiženého zubu. Záněty jsou bolestivé, a pokud jsou zanedbány, mohou vážně ohrozit i celkový zdravotní stav pacienta. Je třeba dbát zejména o změny chování, kdy mazlík odmítá kousací hračky a tvrdou stravu, objeví se dlouhodobé výtoky z nosu, zápach z tlamy nebo nehojící se rány na tvářích.
Když si to shrneme, tak k preventivní péči patří kontrola tlamy a zubů, zejména barva dásní, zápach z tlamy, výskyt plaku a kamene a případné fraktury zubů. Je vhodné poskytnout pejskovi vhodné žvýkací hračky, ale to většinou není samospasitelné. Zuby je třeba 2-3x týdně vyčistit pomocí kartáčku vhodné velikosti s hustými měkkými štětinami a zubní pasty.
Anální žlázky
Dle lékařské terminologie paranální váčky jsou dvě kožní vychlípeniny mezi vnitřním a vnějším análním svěračem uložené na ciferníku obvykle v pozici 4 a 8. Do váčků ústí mnoho pozměněných mazových žlázek, které produkují výrazně páchnoucí sekret, který se uvolňuje tlakem svěračů (např. při kálení nebo stresu). Tento sekret je u psů spíše vodnatý, u koček až kašovitý.
K onemocnění váčků jsou náchylní především psi malých a středních plemen (do 15 kg), predisponováni jsou pudlové, kavalíři, čivavy, jezevčíci, jorkšíři, lovečtí španělé apod. Dále se předpokládá vliv typu stravy (oproti vařenému je po granulích stolice tužší, takže více stimuluje váčky k vyprázdnění), alergií na krmivo a složení stravy (někdy se problémy zlepší po přidání nenasycených mastných kyselin, např. rybího oleje, do krmení).
Problémy se "žlázkami" se projevují zejména svědivostí v oblasti konečníku - pes "sáňkuje" zadkem po zemi, olizuje si anální oblast, kouše si kořen ocasu nebo se drbe a otírá zádí o předměty. V některých případech majitelé uvádějí celkovou svědivost, kdy se pes válí a drbe si i jiné oblasti těla, zejména uši. Konečník bývá zarudlý, zduřelý a citlivý na jakýkoli dotyk. Mohou se objevit problémy při kálení, příp. čerstvá krev na stolici.
Prvním problémem bývá přeplnění váčků, kdy je pouze přítomno větší množství sekretu, který není změněn zánětem. K odstranění problému stačí vyprázdnění žlázek manuální kompresí. U koček je tento zásah účinný na několik měsíců, u psů se bohužel problém častěji opakuje. Nadměrným vymačkáváním se však oslabuje schopnost vyprazdňovat žlázky přirozeně, proto by se mechanické čištění mělo omezit na nutné minimum.
Druhým problémem je zánět váčků, kdy je sekret změněný, obsahuje vločky hnisu a někdy i krev. Pokud tento problém majitel nepodchytí, dochází k prasknutí zanícené žlázy a vytvoření píštěle na povrch kůže. Tento stav je extrémně bolestivý a je nutné ho vyřešit opakovaným výplachem váčků dezinfekčním roztokem a aplikací lokálních (v těžších případech i celkových) antibiotik. Nádorové onemocnění se nejčastěji vyskytuje u fen středního a vyššího věku a jedinou účinnou metodou je rychlé chirurgické odstranění tumoru.
U starších nekastrovaných psů-samců mohou dělat problém ještě tzv. cirkumanální žlázky, které se vyskytují v okolí konečníku ve velkém množství a jsou často postiženy nádorovým bujením. Nádory rostou kdekoli v oblasti konečníku, mohou vředovatět, krvácet, často jsou hormonálně aktivní (narušují metabolismus vápníku v těle) a mohou metastazovat. Doporučuje se urychlené vyjmutí nádorů a současná kastrace, aby se zabránilo recidivě.
K prevenci, kterou může majitel provádět doma, patří především kontrola chování zvířete. Přehnaný zájem o oblast konečníku by neměl být podceňován, i když jste si jistí, že váš mazlík nikdy tyto problémy neměl. Naplnění žlázek lze zkontrolovat pohmatem okolí konečníku, vizuální změny (zarudnutí, krvácení, výtok sekretu, různé výrůstky) jsou neklamnou známkou problému. V případě, že váš pejsek trpí přeplňováním žlázek, můžete mu je vyprazdňovat i doma.
Vyprazdňování vnější kompresí bývá často málo účinné a je nutné jej příliš často opakovat. Vhodnější je vyprázdnění s nasazenou chirurgickou rukavicí, kdy se ukazováček zasune do konečníku a stlačením proti palci (z vnější strany) se vyprázdní celý obsah váčku. Doporučuji, aby vám tento úkon důkladně vysvětlil veterinární lékař včetně vhodné frekvence.
Péče o kůži a srst
Péče o srst a kůži je do velké míry závislá na plemeni. U dlouhosrstých psů a koček je třeba častější rozčesávání, aby srst nezplstnatěla. Kromě toho, že to vypadá ošklivě a nedá se to pak už rozčesat, může se pod cuckovitou srstí kůže zapařit a zanítit se. U psů s hustou podsadou je třeba zvýšené péče v období línání, aby se staré chlupy dobře uvolnily a odstranily a pes se zbytečně netrápil ve vedrech v hustém kožichu.
Pravidelně je třeba odstraňovat z kůže parazity, které může zvíře chytit z prostředí nebo od jiných zvířat. Jde především o blechy, klíšťata, vši a všenky, dále svrab a dravčíky. V letním období je u zvířat, která mají nějaké vnější poranění, nutné dávat pozor na napadení larvami létajícího hmyzu. Na trhu je řada přípravků ve formě obojků, sprejů a spot-on kapek, které působí proti základním parazitům. Ošetření je nutné nejen pro lepší pohodu zvířat a prevenci vážnějších onemocnění, ale je třeba pamatovat na to, že někteří parazité nepohrdnou ani lidským hostitelem...
Specifickou péči potřebují plemena se zvýšeným množstvím kožních záhybu (šarpej, buldoci), kde dochází v důsledku tření kůže o sebe k mikroskopickým zraněním, zadržováním vlhkosti a nečistot k zapaření a vzniku vhodného prostředí k uchycení bakterií a plísní. Prevencí je udržovat tyto oblasti v čistotě, případně je ošetřovat mírně vysušujícími roztoky (např. slabý roztok hypermanganu) a v případě počínajícího zánětu nic nezanedbat a pospíchat k veterináři.
Bohužel jsou zvířata, která jsou svými plemennými znaky tak "postižena", že je nutné přistoupit k chirurgickému odstranění nadměrné kůže a pokud to majitelé odmítají, pak jsou celoživotně odkázána ke koupelím ve veterinárních šamponech a střídavé léčbě antibiotiky a kortikoidy.
Výživa a péče o trávicí trakt
Správně vyvážená a přiměřená výživa má rozhodující vliv na jednotlivé orgánové systémy a na organismus jako celek. Z věcí, které jsme již probrali, ovlivňuje stav kůže a srsti, produkci žláz, tvrdost drápů, složení slin, mikroklima vnějšího zvukovodu, kvalitu stolice atd. O jednotlivých způsobech výživy bylo řečeno mnoho a na Zvířetníku vyšel zajímavý seriál, takže se k tomu už nebudu vracet.
Jen poznamenám, že krmení je třeba brát individuálně dle potřeb konkrétního jedince a co vyhovuje jednomu, nemusí druhému stačit nebo mu to může dokonce uškodit. Rozhodně nedávejte psům kosti! Ostré kousky mohou zranit tlamu, jícen nebo žaludek, větší kusy se mohou usadit v žaludku a ucpat průchod do střeva, a pokud pes sežere kostí více, může si pořídit bolestivou zácpu, krvavý průjem a zvracení.
V dnešní době je velmi rozšířeným problémem obezita psů a koček, která souvisí především s neadekvátní výživou. Málokdy jde o pouhé překrmování zvířete jeho vlastními granulemi. V drtivé většině případů je to komplexní problém složený z nedostatečného pohybu a překrmování vším možným, zejména lidským jídlem a pamlsky, které jsou pro zvířata nevhodné a někdy až nebezpečné.
A stejně jako u lidí, když už si je majitel ochoten připustit, že je jeho zvíře obézní, chce jeho hmotnost upravit rychle a bez námahy. Málokdo nasadí režim "méně žrádla, více běhání", většina radši koupí light granule nebo drahou redukční dietu. Bohužel to často nefunguje tak, jak by mělo, protože pejsek je zvyklý na kousek šunky k snídani, piškotky za odměnu během dne a tavený sýr k večeři a to mu páníček nedokáže odepřít...
Odčervení
Mezi preventivní péči v této oblasti patří boj proti vnitřním parazitům, kteří žijí zejména v trávicím traktu zvířat. Oproti zažitému mýtu nemusí být v trusu nic vidět a přesto je zvíře začervené. Vajíčka škrkavek a dalších parazitů jsou viditelná pouze pod mikroskopem, v trusu lze rozpoznat pouze články tasemnice nebo celé škrkavky (a to už musí být váš miláček hodně napadený, aby se dospělci vyloučili trusem nebo ve zvratcích!).
Proto je doporučováno preventivní odčervení 2x ročně (u mláďat častěji) a v případě nálezu parazitů léčebné odčervení 2-3x, vždy v odstupu 14-ti dnů. Pokud nechcete do zvířete pravidelně cpát tablety, nechte vyšetřit jeho trus v laboratoři a pokud bude bez nálezu, můžete preventivní odčervení na půl roku vynechat.
O prevenci by se dalo psát ještě dlouho. Ze zdravotního hlediska sem patří pravidelné očkování, kterému byly věnovány samostatné články, soustavná veterinární péče a včasné řešení všech nově objevených problémů. Dále výchova a výcvik psa jako prevence úrazů a konfliktů s ostatními zvířaty a lidmi...
(Foto z www.altavet.cz - zubní kámen a parodontitis)
Vyšlo na www.kavalir-murphy.estranky.cz