Neděle 13. července 2025, svátek má Markéta
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SETKÁNÍ: Jak jsme potkali rybu

Dana Čáchová (Beňa)
  23:53
diskuse (24)

Dlouho jsme neměli žádné zvířátko. Zvířátka měli moji rodiče - kočky a psa. Bývali jsme u nich pečení vaření, takže moji synkové muckali kočičáky, kdy se jim zachtělo, se psem sdíleli boudu a vůbec neměli nouzi o zvířecí kamarády. Také jsme pořád někde jezdili - trajdali, jak s jistou nevolí říkávala moje maminka a doma v paneláku toho moc nepobyli. Rybka modrá

A pak to jednoho krásného dne přišlo. K 15. narozeninám dostal náš Honzík od své spolužačky rybičku - samečka Bojovnice pestré. Krasavec s ocelově modrými vlajícími ploutvičkami jak vějíři. To bylo překvápko! Dali jsme ho do veliké zavařovací sklenice, protože nic jiného nebylo po ruce.

A už to vypuklo, dočetli jsme se, že v kulaté sklenici by se prý rybička mohla zbláznit a zakoupili tedy docela malinké akvárko, vzduchování, vložili kamínky. Živý tvor zaujal v naší domácnosti význačné místo. Sotva někdo přišel domů, letěl se podívat, co dělá bojovník. Naparoval se před námi v plné své exotické kráse. Opravdu vždy připlul a reagoval na naši přítomnost. Stal se takovým naším potěšením.

Jenže dlouho nám radost nevydržela. Začal být jakýsi apatický, už tolik nereagoval na naše podněty a ploutvičky mu povadly. Jednou jsme se s manželem vrátili odněkud domů a našli doma slzavé údolí. Rybička bez života a kluk brečel jak želva a pravda - i já jsem měla slzičky na krajíčku. Tenkrát jsme s Honzíkem našeho bojovníka pochovali opravdu s pietou na krásném místě u řeky, aby mu do spánku věčně šuměla voda - dodnes si pamatuju náladu toho letního "pohřebního" dne i místo, kam jsme naše první zvíře uložili k odpočinku.

Zůstalo mi to v paměti určitě i proto jak mě tehdy dojímal žal mého syna a jeho láska ke zvířatům. Byla to asi kouzelná rybička, protože otočila jaksi naše myšlení a brzy bylo zakoupeno větší akvárko, lepší filtr a hejno nových rybiček. Máme ho dosud. Hejno se postupně obměňuje, za přirozený úbytek zase vždycky přibyde nějaký přírůstek. Synek se už dávno o rybičky nestará, veškerá péče a údržba je na mně.

Několikrát jsem se zařekla, že rybičky nechám dožít a šmitec - zvláště v krizových situacích - už 2x nám akvárium prasklo a když se litr za litrem rozlévá po bytě, vsakuje do koberce a do toho honem zachraňujete mrskající se rybičky, to je pozdvižení... Ale pak zase jdu koupit třeba piliny pro hlodavce nebo žužlací kosti pro psy a zahledím se v obchodě za skly akvárek a už si nesu domů igelitový pytlík s plující radostí. žáby

Bojovníky jsme měli ještě několikrát - znovu modrého, potom červeného, vždycky překrásný tvoreček, ale bohužel nikdy dlouho nežili. Nevím, jestli je to naší chybou anebo ta veliká krása je možná vyšlechtěná pro potěšení lidského oka, ale ne k dlouhému životu. (Co na to pan Růžička?) Žádného jsme však už neobrečeli jako toho prvního. Rybičky jako domácí zvířata jsem si nemohla vynachválit - neštěkají, nemňoukají, nepletou se pod nohy, nenosí domů špínu, nemají blechy apod.

Ale přece jen člověk toužil po kontaktu s tvorem trošku vývojově vyšším. Pořídili jsme si tedy dvě vodní žabky drápatky. Měly ručičky a nožičky, těmi ručičkami uchopily podávaný prst, vzaly si sousto z ruky. Bylo zábavné pozorovat i jejich vzájemné kontakty. Někdy vypadaly, jako když se drží za ruce. Tak jsme je i vyfotili a foto přikládám. Pojmenovali jsme je Kuňk a Kvak. Kuňk s Kvakem to dotáhli až před maturitní komisi.

Tedy ne že by byli výrazně studijní typy, ale náš synek si vytáhl z angličtiny takové tuctové okecávací téma My family a protože je rozený komediant, velmi pány profesory pobavil vyprávěním o členech naší rodiny Kuňkovi a Kvakovi...

No a netrvalo dlouho a do naší rodiny přišel první pes, křeček, myši, morče a druhý pes. Pěkný spád to vzalo. A kdo za to může? Náš milý modrý "bojovník" a Lenka, která ho tenkrát přinesla. Posílám tedy dnes díky bojovníkovi někam do věčných vod a Lence kamsi do Anglie...

Aston Ondřej Neff
12. 7. 2025

Proč vás takovými nesmysly obtěžuji?

Hyena Neff
12. 7. 2025

Na třetí procházku jsme včera šli docela pozdě

Chechtavej tygr
12. 7. 2025

Elektrikář si před smrtí ještě zatančí.

Ladislav Jakl
12. 7. 2025

Angažovaná žurnalistika se vrátila. A na Novinkách zejména.

Lidovky.cz, ČTK
13. 7. 2025

Fotbalisté anglické Chelsea opanovali mistrovství světa klubů. Ve finále si v East Rutherfordu...

jip Jiří Punčochář
13. 7. 2025

České basketbalistky si na mistrovství světa do 19 let v Brně připsaly první výhru. Po sobotním...

nh Nela Hořejší
13. 7. 2025

Princezna Kate (43) nadchla diváky Wimbledonu, když se v sobotu objevila mezi nimi. Vítali ji...

ČTK, Lidovky.cz
13. 7. 2025

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval, že na severu Moravy a ve Slezsku večer mohou hrozit...

Lidovky.cz, ČTK
13. 7. 2025

Malé letadlo v neděli odpoledne havarovalo na letišti Southend poblíž města Southend-on-Sea na...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz