Zítra budu mít doma samozřejmě i svou zahradní oslavu. Panička ji plánuje už jakou dobu. Chvíli to ale vypadalo, že to bude pěkně vypečená akce. Paničce se totiž náramně zalíbila představa zahradní psí párty, vyvolaná žertovnou poznámkou rodiny, že už chybí jen to, aby pozvala i nějaké psy.

A taky že se chystala hned sestavovat seznam hostí. No, chtěl bych jí vidět, jelikož žádné kamarády nevedu, ale stejně se mi ulevilo, když jí to zatrhli s tím, že ten den bude se mnou slavit i má nejmladší panička, která má narozky pár dní po mně. Takže budeme zase pěkně v kruhu rodinném, jak to mám rád.

Budu doma stejně oslavenec největší, protože je mi 10 a to je prý na kavalíra slušný věk, kdežto paničky narozeninové číslo nijak významné není a tak jí jistě jen normálně popřejou a dají hromadu neužitečných věcí, co vůbec nejsou k jídlu.

To já mám letos k dortíku z rýže a masa, který vždycky dostanu, slíbené navíc sušenky. Panička prý tady na ně našla báječný recept a upeče mi je. Velký dárek jsem už ale dostal předem. Panička to nevydržela a s průhlednou výmluvou, že život je krátký a má se užívat každého dne, mi ho dala už před časem.

Konečně hračka, se kterou je nějaká zábava. Dost bylo umělohmotných a plyšových potvor. Umělohmotné hnusné nevezmu do čumáčku vůbec, plyšové jsou dobré leda k tomu, abych je měnil za piškoty, nebo na co mám zrovna chuť. Snažím se měnit často, ale páníčci jsou nechápaví a navíc ignoranti, takže kolikrát zabere až druhá nebo třetí hračka, než mi něco dají. A ještě u toho cosi brblají o figuře. Hlavně že sami si baští, co hrdlo ráčí každou chvíli a řeknu vám, taky bych mohl o jejich figuře leccos poznamenat.

Ale zpátky k mému daru. Tentokrát jsem dostal psí hlavolam. Je to šest sešitých koberečků dohromady, od největšího k nejmenšímu. A navíc mají stejnou barvu jako já! Pod cípy se zastrkají dobroty a já je pak hledám. Řeknu vám, teď bych teprve ocenil pořádný čumáček, jako mají třeba pudlíci nebo jezevčíci, s tím mým krátkým je to někdy docela fuška, dostat se pod ten správný díl! Často mě to rozčílí tak, že koberec celý rozhrabu a pak už mi s hledáním musí pomoct panička. Ale bavíme se oba.

Možná by se teď slušelo pronést nějakou slavnostní řeč. Zmínit své chrabré činy z mládí a zabrousit na své neduhy, jak se na správného veterána sluší. Ale nechce se mi unavovat vás dlouhými proslovy. A tak prostě připíjím na zdraví. Na zdraví nás všech.

PS: na fotkách já, hlavolam, loňská oslava.