20.6.2024 | Svátek má Květa


PSI: Kess (42)

4.6.2024

Co je nového?

Předchozí Kess najdete zde.

No nic moc nového není, ale pořád se něco děje. Takže:

1

Vyrazili jsme si s přáteli na dovolenou, na půvabný ostrov Madeira. Zase, po jedenácti letech. Samozřejmě to bylo náramné, moc prima, ale byli jsme v šoku z toho množství turistů i nových hotelů ve Funchalu. Východní výspa ostrova, turistický bonbónek, kam se lze dostat i veřejnou dopravou, připomínala narvaný pražský Karlův most. Jó tenkrát, před jedenácti lety, to jsme tam byli asi jako desáté auto a navzájem jsme se ztratili – ale dnes? Davy turistů, prodejci suvenýrů i občerstvení…

V té souvislosti prosím mám dotaz: Proč se prodává vegetariánský burger? Proč si ten, kdo nechce jíst maso, kupuje „jakomaso“ a neuráží ho to? Sakra když nechci maso masové, ale chci zeleninovou luštěninovou placičku v housce, tak proč se maskuju „vege-burgerem“ ? Já jím maso míň než zamlada, například falafel mi chutná víc než placka z mletého. Ale neříkám si „mňam mňam zeleninový řízek“… A nestydím se za to, že si namísto masa někdy raději dám květák.

Při naší dovolené Kess zůstala doma, tedy spíše v domácnosti jedné z dcer. Prý „všechno dobrý“, až na to, že čuba vždycky ráno, čtvrt hodiny před zazvoněním budíku, přišla k dceři do ložnice, zaklepala hlavou, čímž rozcinkala visačku na obojku, a zaplácala ušiskama, protáhla se a pěkně po psovsku zakňourala na ranní pozdravení, takže dceru vzbudila. Kessinka se chtěla jen po ránu přimazlit, nechtěla ještě ven… No ale to se nějak nesetkalo s nadšením, ze strany dcery, ale jestli tohle by jediný kaz na jejich skoro dvoutýdenním soužití, tak je to vlastně pěkná poklona oběma, dceři i Kessině. Nejvíc si to asi užila vnučka, kterou/která Kess miluje. Ještě že tam pejsek nebyl celý měsíc, to by ji asi holčička umazlila, chichi.

2

Rumstein, maďarská vizsla

Jen co jsme Kess přebrali zpět, aby se nenudila, vyrazili jsme společně na nóbl akci, na autogramiádu. Ohaří majitelka a ohaří spisovatelka měla autogramiádu v půvabném městečku na severozápadní hranici, v Dolní Poustevně, v zapůjčeném ateliéru. Knížka „Ohař, kam se podíváš“ je volné vyprávění pejsků o tom, jak se jim vede na světě. Je to místy veselé, místy smutné, jako život. Stojí to za to mít takovou knížku doma, pro případ špatné nálady. My jsme na akci dorazili hodně s předstihem, m.j. aby se Kess nebála a prohlídla si ten sál bez lidí a v klidu. No jo, jenže ona už tam byla paní autorka a jeden ohař. Rumstein je velmi přizpůsobivý a velmi poslušný Pan Pes, ale to se naší Kessině složitě vysvětlovalo. Její výraz na fotce, když ona sedí na židli a Pan Pes je jí velikostně „nos na nos“, jasně vypovídá o tom, že naše dáma je pěknej strachopud.

A pak začali chodit lidé, co zjevně mají pejsky rádi, a nevadí jim, když se jim naše čubička vnutila na klín. A také tam bylo občerstvení, kde byl i sýr… A lidé se ptali, jestli Kess může kousek sýra – no tak jo, ale jen kousek. No jo, kousíček, ale desetkrát, že…

Rumstein a naše Kess (ta není nadšená)

3

Největší zážitek jsme si nechali na konec týdne. Byli jsme objednáni do grooming salonu, na trimování.

Kess zarostlá

Paní majitelka byla poměrně rázná osoba a než jsme stačili říci, že to obočí a kokardu na hlavičce Kessinky si rozhodně přejeme zanechat, bylo obočí fuč. Kokardu paní groomerka nechala, ale jen velmi nerada, celou čubu otrhala na ultimo a pak nám vyčetla, že čuba měla packy a bříško stříhané… Jo, to měla, jenže z jiného psího salonu, kde naopak používali stříhací strojek mnohem víc, než jsme si přáli my. Proto jsme tam už podruhé nešli! Paní nám vysvětlovala, že trimovaná srst je pak kvalitnější a stříhání naopak tomuto typu kožichu nedělá dobře. No jasně, to víme taky, jenže otrimovat na ultimo jsem taky nechtěla. Má to ovšem jedinou výhodu: čuba zas zaroste. A už teď, necelý týden po akci, už se jí ty chlupiska začínají vztyčovat, čumáček začíná pomalu nabývat vzdáleně obvyklý hranatý tvar. Dobré to bude, jen trochu trpělivosti.

Kess hodně ostříhaná

Jak veliká změna vizáže to byla! Sousedi doma, když jsme vystupovali z výtahu, s touhle skoro krysičkou u nohou, nevěřícně zírali a ptali se: Vy už nemáte tu Kessinku? Vy máte jiného psa?

4

A ještě poznámka nakonec: není pravda, že naše Kess baští jen smetanové jogurty a na ty zdravé netučné kyselé se šklebí. Fotka s nosem v kelímku od holandie jest důkazem.

Kess a hollandie - uvnitř není nastražená smetana, ale fakt jogurt.

Ovšem kdyby si byla mohla vybrat, kdyby si někdo byl dal k snídani chutný hutný smetanový jogurt, ani by do nějaké holandie nečuchla. Ale nebylo na výběr.

Foto: Zdena Jůzlová a ZuŠ. Podívejte se do fotogalerie na více fotek!

Zdena Jůzlová Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !