15.5.2021 | Svátek má Žofie


ČLOVĚČINY: Nákupy o dovolený – a to nákupy povolený.

4.5.2021

Předchozí díl najdete na tomto odkazu.

No, přééésně – nákupy. A prachy lítaly! Bylo to masakéro!

Protože... jak jsem odvážela tu hromadu, mělo to svůj důvod. Aaa velkej důvod. Jejím odstraněním vzniknul ve špičce pozemku, vedle branky, krásnej plácek. A v tom plácku hnedle ráno, zatímco jsem dělala Pražáka (ale uznejte, že tentokrát po tý šichtě i zaslouženě), vykopal Brtnik jámu. A hádejte nač, hádejte nač. Hádejte a neuhodnetééé!

Protožéé, protožééé jsme se rozhodli, že u Domečku musí být lípa, stejně jako je u chalupy. A aby tam kucí vořešský, co už tam desetiletí stojej, nebyli sami dva, jen kucí, tak tam bude holka lipová a budou tři do mariáše... :D :D . A já jsem pátrala a pátrala, kde takovou lípu, nejlíp co největší, ale aby se dala transportovat, sehnat. A protože jsem inspektor Kolumbus, vypátrala jsem kousek od Domečku zahradnictví. Veeelkozahradnictví. S příjemným panem majitelem (a jak se posléze ukázalo, nejen s panem majitelem, ale s celým personálem). A hlavně s oslnivým sortimentem. A oslnivej sortiment obsahoval i lípu. TŘÍMETROVOU!! A za úžasnou cenu – necelých dvou tisícůch. Jenom dva tisíce za takovej obří strom, navíc za krásnej a užitečnej strom!

Cibulková mísa

Cibulková mísa

Takže program na první pracovní den naší dovči byl jasnej – jede se nakupovat. Páč bylo jasný – a taky se to potvrdilo –, že jak už tam v tom zahradnictví budeme, neskončí to jen u tý lípy. A taky jo! Helejte, nejsem nakupovací a regálovej typ. Ale jak se dostanu do zahradnictví, je to pro peněženku nebezpečný :D :D :D . Jako já tam jela s tím, že ešče nemám místo, že nemůžu, že nesmim, že... no jo, ty vado, ale to nejde!! To fakt prostě nejde. I proto, že Brtnik šel s paní zahradnicí vybírat ten správnej strom a nechal mě tam bez dozoru úplně. Úplně samotnou, bez dozoru... mezi kytkama... :D :D

Takže! Výsledek? OBŘÍ květináč s levandulí, kterej jasně pasuje do košíku vedle dveří... „To musim, musim koupit. Na to místo přeciž mám! Nepotřebuju záhonek. A taky nepotřebuju záhonek na ty dva muškáty červený. To je taky hrnkovka přece. A tydlencty macešky??! Ty jsou ale taky šécky moc krásný a taky holky nepotřebujou žádnej záhonek, vystačej si s truhlikem, ne? Stejně jako tady ty cibuloviny, kosatečky a malý narcisky, ty můžu frknout do mísy. Helee, tadyklenc maji krásnou rozmarýnu, na vokně v truhliku klidně může bejt, ne?“ A pak už to vzalo velmi nebezpečnej spád.

„Hele voni maji koniklece! Miluju koniklece, tydlencty jarní posle, který dávaj dobrůtky včelkám, ještě když je zima... MUSIM PROSTĚ MÍT KONIKLECA, aspoň jednohooo.“ Tak šel chlapec za vostatníma připravenejma. „Protože to mu prostě kus tý hlíny vydobudu. Fšak Brtnik mi tam kousek zahrádky i oplotil. Už tam mám zasetý ty letničky, co mi čokle a mouratec už nejspíš stihli zadupat do země, vedle lezou ty cibulky, co jsem na radu paní Lapkový frkla do země, jak rozmrzla, a holky tetkon maji náskok... tak budu pokračovat vedle, když už toho oplotil tolikatě, a budu tam mít provizorní zásobárnu květeny, odkud ji pak budu distribuovat do těch správnejch míst. JOOO!! Takže to si můžu koupit i něco málo dalšího, že jo?“

Dočasný záhonek

Dočasný záhonek

„Třebaááás tadydlencti krásný karafijátííí! Ty by se mohly šiknout. Šup tam s nima na hromadu. A copa to máme tady? Dlužichy!! Jeee, ale ty jsou taky krásný, tak to si vezmem rovnou tři... ne, čtyři kousky, protože to už je to jedno, kolik jich vezmu, že jo... no a rovnou k nim přihodim i tadydlencty dvě malý levandule, protože levanduli naprosto miluju, nejni jí nikdá dost... a jejda... pivoně! Voni maji pivoně... a tuta je dokonce žlutá..., ale ne... pivoně ne, nebudu brát pivoňu. Vona nemá ráda přesazování... a nebo jo! Vezmu si žlutou pivoňu prostě a frknu ji někam už na místo, kde pak bude nafurt. Kam?? Nevim, to vymyslim, hlavně si ji musím vzít, žlutou pivoňu!“ A...

To už se naščestí vracel Brtnik a na přepravním vozíku vezl naši lipovou princeznu. Krááásnou, štíhlou a vysokou. Tý to tam bude slušet! Já vím, že si ještě počkám, ale už se děsně těším, jak to jednou bude krásně vonět. Lipová vůně, fialková vůně a vůně levandule jsou úžasný. A Brtnik je taky úžasnej, protože... místo aby měl rozum a moje nakupování mi rozmluvil, smál se mi a celý to zakončil tím, že tam ještě přihodil jednu dřevitou pivoňu. Aby bylo vo čem přemejšlet. Protože tu fakt taky musí člověk dát na místo, kde už s ní nebude hejbat.

Okenní záhonek, povšimněte si úpravy květníků

Okenní záhonek, povšimněte si úpravy květníků

Žiš to bylo tak úžasný – člověk úplně zapomněl na to, že teď je ten svět takovej komplikovanej. Fšicí, kdo jsme se tam v zahradnictví pohybovali, jsme měli hubu kolem celý hlavy. Nejni to vidět, páč ji máme pod náhubkem, ale stačilo se dívat do očí. To byla slast zahradníka zjara, kterýho jste pustili ze řetězu :D :D . A paní zahradnice milá a rázná a ftipná, takže když jsme se pak dostavili ke kase, střihli jsme si tam předlouhou ftipnou scénku ve třech, protože ona se spletla a lípu vydávala za javor. Aaa Brtnik jí to nedal zadarmo, takže jsme to tam rozjeli ve velkým a tlemili se hromadně. (Hele věřte, nevěřte, se tu usmívám i teď když to píšu). Bylo to moc fajn. K nákupům jsme ještě přihodili dva pytle zeminy a mohlo se nakládat.

Slečnu lipku jsme uložili do vozejku, květenu do kufru auta a jelo se domů. Aby se mohlo řádit na zahradě. Byla jsem jak narkoman, kterej se těší na svou dáfku :D :D Jakmile jsme se přivítali s ohařiskama a Mousesem, kterej se dostavil vzápětí po příjezdu, okamžitě jsem se do toho pustila a částečný výsledek je prosím zde. Částečný proto, že jsem si omylem část těch krásnejch fotek vymazala :D Inu šikula. Ale věřte mi, že JE to krása fšech krás.

Foto: Petra K. Osobní stránky autorky: https://zrzavec.com.cz/

Petra K. Neviditelný pes