Březen se tady u nás kulil jak podle učebnice – oteplovalo se postupně, zelenalo pomalu, sníh v lesích a na zastíněných místech vydržel v lese skoro do půlky měsíce. Přišly dvě vichřice – vždy v pátek, týden po sobě, takže lesy jsou plné popadaných stromů, hlavně mladých borovic. A jeden víkend propršel tak, že se zvedly hladiny místních toků – včetně Labe.

Březen začíná

Tentokrát vám k toulkám po okolí přináším ještě nakouknutí na náměstí v Trutnově, podíváme se na jez Hučák do Hradce Králové, projdete se se mnou březnovým Babiččiným údolím. Proč zrovna teď? Inu, moje účetní sídlí na Zliči, což je skutečně coby kamenem dohodil od Babiččina údolí, a jak se všeobecně ví, březen je měsíc daní:))

Strom ještě spí

Zvláštností této fotoreportáže není jen liduprázdnost tohoto jinak hojně navštěvovaného místa, ale také fakt, že se opravuje náhon k Rudrově mlýnu, takže v něm neteče voda. A to se zase nestává tak často:)) Na počátku naší cesty za Babičkou je i fotka mechanického jezu na Úpě, který má zabudovaný přechod pro ryby. Zajímavý je výrazným a opakovaným varováním, že koupání zde je smrtelně nebezpečné. Zajímalo by mě, kolik lidí jim tam tak jako tak ročně vleze.

Další sérií jsou fotky z Prahy, z obory Hvězda. Jednak jsem tam venčila vedle psic i Andyho s mojí čerstvě narozenou vnučkou Katrinkou, a jednak tak hojně roste odrůda divokého česneku. Ne medvědí, podle čtenářky Dedeníku Janiny by to mohl být česnek podivný. Má rovnější listy než ten medvědí a česnekové vůně má na rozdávání (snažila jsem se porovnat své fotky s fotkami na netu:)). Jen jsem utrhla a promnula pár lístečků a navzdory všemu mytí mi byly ruce cítit česnek víc než 24 hodin!

Čertovy hrady

Nu a pak tam mám plno kamení – krátká fotoreportáž vám představí Čertovy hrady, což je zdivočelý pískovec na kopci nad naší vískou. Právě v březnu se dobře fotí – balvany jsou ukryté ve stínu buků, a jakmile mají buky listí, tak tam bývá na focení dost tma. Jinak pískovcových balvanů a kamenů je tu všude plno, Čertovy hrady jsou prostě jen shluk těch největších:))

Březnový výhled ze Zvičiny na Krkonoše

Nu a končíme na Zvičině – bohužel stále bílé Krkonoše se za hezkého počasí skrývají v oparu. Zkoušela jsem vám ten nádherný pohled přiblížit, ale kompakt toho víc nesvede. Prostě si ten zasněžený masiv s koketní Sněžkou, stále hodnou svého jména, musíte spíš představit:))

Doufám, že si nakouknutí do našeho kraje užijete!

Foto: autorka. Album fotek najdete zde anebo si ho můžete prohlédnout v klikacím okénku níže.

www.dedenik.cz