Časem si otevřel svoji praxi nedaleko nás a tak jsme celá ta léta byli jeho zákazníci a naše zvěř jeho pacienty. Ferdinanda ještě stihl několikrát vidět, ale pak celou zvířetníkovskou praxi i s klinikou prodal a teď si užívá odpočinku. Však měl už na čase, když zavíral kšeft tak mu bylo přes 70.

Nám pak vyvstal problém, kam jít s Ferdou a Packou, ale jak se později ukázalo, nebyl to vlastně problém žádný. V sousední osadě jménem Blaxland, kde je také naše nejbližší železniční stanice, byla malá veterinární klinika a je to od nás jen 1,5 km daleko.

Při první návštěvě nás přijala sympatická mladá doktorka a představila se jako Erika. S Ferdou i Packou to uměla náramně a po ošetření dostali od ní ještě i něco pro jejich mlsné jazýčky. Zjistili jsme, že už víme, kam budeme s naším dobytkem chodit.

Milá Erika není jen šikovná zvěrolékařka, ale má i obchodního ducha. Za pár let dokázala ve stejné ulici postavit fungl novou kliniku, kde je vše co je potřeba, včetně roentgenu a operační místnosti, klece pro zvířátka co zůstávají přes noc, nebo i déle, malá laborka na testy, prostě takový malý zvířetnický špitál i s parkovištěm pro zákazníky.

Takže když náš Packa před pár lety přišel domů se skalpovaným ocasem, tak nebyl problém jí Packu předat k amputaci zbytku ocasu. Erika svým přístupem k pacientům a jejich pánům je velice populární a navíc ceny má daleko široko nejlevnější, i když to jsou furt pro nás penzisty sumy citelné.

Klientela se jí tak rozrostla, že si musela přibrat na pomoc dalšího veterináře. Ten je taky fajn, jmenuje se Craig. A tak se její praxe rozrostla. Nyní má každý doktor k ruce veterinární sestru (na to se tu študuje a říká se jim veterinary technician, tedy veterinářský technik) a v recepci se střídají dvě recepční, co zvedají telefony, vystavují účty a vyřizují administrativu.

Celé toto zvířetnické zdravotní zařízení běží nyní přes počítače. Všude jsou monitory, a když přijdeme do ordinace s jedním z našich zvířat, tak na obrazovce je jeho veškerá zdravotní historie, medikace, zákroky a předpisy. Počítač také hlídá, kdy je třeba opět přijít na přeočkování a jiné nezbytnosti. Vytiskne upomínku a ta nám je poštou doručena v předstihu, aby byl čas se řádně objednat.

A to není všecko! Erika také vydává "Blaxland Veterinary Clinic Newsletter", které vychází čtvrtletně a kde jsou důležité informace ze světa zvířat a této kliniky pro malá zvířátka. V minulém čísle je fotka celého osazenstva kliniky, z 2. června 2009, když klinika byla ohodnocena jako nejlepší business v kategorii ošetřování zvířat (Pet Care) v dalekém a širokém okolí. Erika je uprostřed s cenou v náručí.

Také tam byla informace o zvířecí rakovině kůže, která je zde díky zdejšímu jedovatýmu sluníčku dosti častá. Nechyběl ani odstavec upozorňující na změnu v silničních pravidlech. Od nynějška nemůže řidič řídit auto se svým miláčkem na klíně nebo v případě motocyklu na nádrži, jak se dosud zhusta stávalo. Pokuta za přestupek je 324 klokaních dolarů a strženy 3 body z dvanácti co každý řidič má. Po stržení všech se odebírá řidičák na rok.

Čas se navršil a Ferdinand byl opět na řadě s přeočkováním a všeobecnou roční kontrolou. S kliniky došla upomínka, kde se vysvětluje, co se s Ferdou bude dít a proč. Ferdu jsme objednali a pak ho k Erice dovezli. Čokl byl nejdříve zvážen, to jestli snad netloustne (má zdravých 22,1 kg), a pak všeobecně prohlédnut, poslechnut a prošahán. Dvě injekce vůbec nezaregistroval, Erika je šikulda.

Dostal jedenu injekci vakcinace C5 a další Proheart. Ta druhá chrání Ferdinanda na rok před nákazou srdečními červy, zde dosti časté a pro zvíře ve většině případů smrtelné. Na závěr dostal dobrotu na zub a byl shledán "just right". Tedy tak právě akorát. Na svých 8 let prý vypadá, na rozdíl od jeho pána, velice dobře a fit. Uvidíme, jak mu to dlouho vydrží. Snad se nezvrhne po pánovi.