Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
UKRAJINA: Majdan byl o střetu zájmů, ne o demokracii
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
D. Laurencikova 16.2.2023 11:27Mein Gott, pane Divis. Vam to nemysli a myslet nebude. Tak aspon blakejte nejake ty paroly. To je jednoduche. |
|
|
J. Urban 16.2.2023 12:33paroly? aaa, soudruzka se ponekud odrodila a uz neumi cesky |
|
|
D. Laurencikova 16.2.2023 13:16Uz mi zase nejaky pitomec rika "soudruzka". Ne ja, ale vy jste soudruh. Ja to mam od komunistu mnohokrat pisemne, ze muj pomer k socialistickemu zrizeni byl negativni, coz byl jeden z duvodu ze me spolu s manzelem po letech, jake byste vy nechtel zazit, vystehovali soudruzi do NSR. V jednom mate pravdu. Po desitkach let v exilu se clovek ponekud "odrodi", to je zcela prirozena vec. |
|
|
J. Rejzek 16.2.2023 9:32Pane Hlávko, skvělý a pravdivý článek. Překvapivá není ani česká protiruská štvanice. S tím se ale nedá nic dělat, je to naše charakteristika, zalézt co nejhlouběji do zádele. Z celého východního bloku jsme v tom také byli na špici. Na rozdíl od Poláků, Němců, Maďarů a jiných jsme vše znárodnili, každého pekaře, holiče a sedláky nahnali do JZD. To vše proto, abychom se zalíbili páníčkům . Také jsme se stali jako první zemí socialistickou. Kulisy se změnily, ale lidé zůstali a jsme zase na špici. Nic se nezměnilo, akorát ta zadnice. |
|
|
P. Pepax 16.2.2023 9:51
|
|
|
V. Němec 16.2.2023 11:20
|
|
|
D. Laurencikova 16.2.2023 11:30Bohuzel mate pravdu, pane Rejzek. A to je velice smutne! |
|
|
J. Majzlík 16.2.2023 11:34
|
|
|
P. Pepax 16.2.2023 9:27
|
|
|
J. Urban 16.2.2023 9:08Ze tri velkych evropskych risi - nemecke, rakouske a ruske - zbyla po WWI a WWII uz jen ta posledne jmenovana, ta po 1990 znacne zmensena a oslabena. Konecne mohl byt v Evrope klid. Jenze kagebackym nostalgikum to nedalo spat. Autor nejak zapomnel zminit, ze Rusko nema nikde hranice, ze russkij mir bude od Vladivostoku az k Lisabonu a podobne. |
|
|
J. Vlček 16.2.2023 9:43Nenechte sebou mlátit vašimi emocemi a averzemi vůči Rusku. Vámi zmiňovaný klid by mohl být i jinde ve světě, nejenom v Evropě, nebýt touhy po světovládě Spojených států, zadlužených až po uši, které se nechtějí o světovládu s nikým dělit. Právě Spojené státy chtějí učinit Evropu na nich závislou. Kdopak asi tak zničil ten ropovod NS? Komupak asi tolik vadil, že ho musel za každou cenu zničit? Co myslíte? |
|
|
J. Urban 16.2.2023 12:20vrazi v volstrytu, pamatujes si to dobre, kkte |
|
|
K. Křivan 16.2.2023 10:54Blbý kecy. |
|
|
J. Urban 16.2.2023 12:19nj, ja vim, ze maji ruSSaci blby kecy, ale co uz...maji krome kecu holt i ty atomovky |
|
|
P. Kubáč 16.2.2023 9:01Obávám se že v jednom má autor pravdu - mimo EU jsme se transformovali od reálného socialismu k tržní ekonomice - uvnitř EU jsme nyní tlačení zpět do podivného paskvilu zelného dirigismu / socialismu, hlupáctví s ideologickým pozadím - rozhodně nic pro post-komunistický stát, který by se chtěl očistit od zděděných patologických společenských mechanismů. |
|
|
J. Urban 16.2.2023 8:48Takze co je spatne? Ze Ukrajina chtela do EU a pryc od ruSSaku? A ze ji v tom Zapada podporoval? Aha. |
|
|
V. Petr 16.2.2023 9:35Do EU může chtít jen hlupák, i my bychom měli z toho rudozeleného spolku co nejrychleji vystoupit. Já bych se vrátil do let 1991-1992. To byl Petr Pithart na Ukrajině a byl překvapen naivitou tehdejších ukrajinských představitelů, kteří si mysleli, že když se zbaví Rusů, čeká je nebývalý ekonomický rozvoj. Teď si totéž slibují od vstupu do EU, aniž tuší, jaké škody jim napáchá grýndýl. Rozdím ve životní úrovni mezi námi a Německem je stejný, jako byl roku 1989. |
|
|
F. De Winter 16.2.2023 9:43"Do EU může chtít jen hlupák...." Nebo oligarchie těšící se na rozkrádání - pardon čerpání - dotací. |
|
|
J. Roškota 16.2.2023 8:46Tohle je pro mě nepochopitelné. Rusko se snaží obsadit Ukrajinu, doprovází to rétorikou o obnově impéria a pan autor hledá způsob jak do konfliktu namočit Západ a tím nějak Rusáky omluvit. Otázka nespokojenosti Ukrajinců s ekonomickou situací, která vedla k Majdanu je pochopitelná. Dvacet let vlády proruských satrapů vytvořilo z Ukrajiny nevýkonný byrokraticko oligarchický stát. Přitom porovnáme-li Ukrajinu s Polskem není možné nevidět rozdíly v rozvoji společnosti pokud se jedna upnula k Rusku a druhá k Západu. A je zajímavé, že ten bordel, který je na Ukrajině Rusku nijak zvláště nevadil, dokud se neobjevily snahy s ním něco udělat. Nehledejme za současnou Ukrajinskou válkou žádná spiknutí iluminátů, Sorose, CIA ani celosvětového židovstva. Je to jen a pouze Putinova touha o obnovení ruského impéria. Poslouchejme co ruští vůdci říkají. Věřme jim. Je to jako s Mein Kampfem. Tehdy také nikdo nevěřil, že to ten šarmantní pan Hitler myslí vážně. |
|
|
J. Urban 16.2.2023 8:52Jiste. A snaha o obnovu SSSR nezacala ani v 2022, ani v 2014. Uz predtim Cecna, Gruzie...jenze tehdy Zapad Putinovi rikal "eto vase delo" - cimz si ho "vychoval". A proto potom Krym, a dale Luhansk, Doneck ..a v predstavach nemocneho moci posedleho silence nasleduje po Ukrajine i Pobalti, Polsko, Ceskoslovensko... a autor tu vede tyhle pindy |
|
|
M. Juraška 16.2.2023 8:42
|
|
D. Polanský 16.2.2023 8:30Tohle se ví, ale prý je to dezinformace, tedy podle Západu. Jenom se neřeklo, co je pravda pravdoucí. |
|
|
F. De Winter 16.2.2023 8:21Majdan. V únoru 2014 vyvrcholily protesty obyvatel Kyjeva proti vládě a prezidentu Viktoru Janukovičovi. Jejich příčinu zde nebudu uvádět, bylo by to na déle. Zprostředkovat přišli ministři zahraničních věcí Polska, Německa a Francie, Radoslaw Sikorski, Frank-Walter Steinmeier, Eric Fournier. Demonstranti, z nichž pochází nynější moc v Kyjevě a kyjevská vláda a prezident Janukovič podepsali dohodu 21. února. Podle dohody vláda stáhne policii Berkut před parlamentu a vládních budov, na podzim 2014 budou na Ukrajině nové prezidentské volby, do té doby přestanou protivládní demonstrace. Ministři tří zemí EU podepsali dohodu jako garanti. Vláda stáhla Berkut před parlamentu, ale demonstranti okamžitě vtrhli do parlamentu. Televize vysílala záběry, jak demonstranti chodili po parlamentu s kalašnikovy. Na poslance prováděli otevřený nátlak. Parlament schválil jako jeden z prvních zákonů, zákon prakticky o zákazu používání ruštiny v úředním styku, omezil vyučování ruštiny ve školách. Prezident Janukovič musel ujet z Kyjeva nejprve na východ Ukrajiny, jinak by ho byli povstalci zabili. Ruští výsadkáři mu nakonec pomohli ujet do Ruska. Západní garanti nenašli v sobě politickou a morální sílu, aby přiznali, že kyjevští demonstranti, z nichž pochází současná moc v Kyjevě, porušili dohodu, kterou oni garantovali. Majdan byl porušením ukrajinské ústavy - svržení platně zvoleného prezidenta, ozbrojený nátlak na parlament. Americká diplomatka Victoria Nuland později přiznala v americkém Kongresu, že USA vynaložily 5 miliard dolarů, „aby si ukrajinský lid svobodně mohl zvolit své vedení“. Mezi demonstranty se nejviditelněji předváděl před kamerami s kalašnikovem v parlamentu Andrij Bilyj. Ani později se nevešel do kůže, až ho jeho vlastní dali zastřelit. Protiústavní převrat pod názvem Majdan spustil řetěz událostí, vedoucích až k současné krizi. |
|
|
F. De Winter 16.2.2023 8:21Snajpeři na Majdanu. 20. a 21. února 2014 ze tří okolních budov na Majdanu snipeři stříleli do lidí na Majdanu, do demonstrantů i policistů. Zastřelili 102 osob. Stříleli z budov, které měli pod kontrolou demonstranti. Později západní novináři odhalili snipery. Pocházeli z Gruzie. V západních televizích běžel dokumentární film o střelbě na Majdanu i s výpověďmi některých sniperů do kamery. Z výpovědí sniperů vyplývá, že je objednal člověk z vedoucích kruhů Majdanu, směřuje to na Turčinova, později předsedu ukrajinského parlamentu. Kyjevská moc nepříliš přesvědčivě tvrdí, že snipery objednal Janukovič. Vyšetřování střelby na Majdanu neproběhlo. Korsuňský pogrom. V noci z 20. na 21. února 2014 se autobusy vraceli z Kyjeva na Krym demonstranti ve prospěch Janukoviče. U města Korsuň autobusy zastavili aktivisté Majdanu. Přinutili cestující vystoupit výstřely do vzduchu. Několik zmlátili, poranili. Tři autobusy polily benzínem a zapálily. Benzínem polili i některé cestující a vyhrožovali jim, že je zapálí. V autobusech původně cestovalo asi 300 cestujících. 30 zůstalo pohřešovaných, 7 osob mělo být zabito. Nikdo nebyl za incident souzen. O události natočili dokumentární film „Korsuňský pogrom“. Událost velmi přispěla k rozhodnutí Krymu odtrhnout se od Ukrajiny. Teror v Odesse. 2. května 2014 v Odesse demonstrovali lidé proti bezpráví, které zavládlo na Ukrajině. Přívrženci kyjevské moci na ně zaútočili a zahnali je do budovy Dům odborů. Policie jen přihlížela. Demonstranti se v Domě odborů zabarikádovali. Přívrženci moci Dům odborů zapálili a demonstranty, kteří z budovy vyběhli nebo vyskočili z oken, holemi dobili k smrti. Zavraždili 48 lidí. Všechno snímala televize. Pachatelé jsou identifikovatelní na video záběrech. Nikdo nebyl stíhán. |
|
|
L. Hančar 16.2.2023 8:31Viděl jsem na Youtube náhodně uvolněné video ( zmizlo hned jak pára nad hrncem), jak hasičské auto přijelo budovu v Oděse hasit. Jak majdani zjistili, že řidičem je Rus, vytáhli ho z auta a rozšlapali. Toto video mě nastavilo moje vnímání Rusko-Ukrajinského konfliktu navždy. K veškeré další propagandě jsem hluchý a slepý. |
|
|
J. Vlček 16.2.2023 8:51Dobře shrnuto a popsáno. |
|
|
J. Vlček 16.2.2023 8:57Platí za příspěvek pana F. de Wintera. Jsem na tom stejně jako pan Hančar. |
|
|
J. Krejčová 16.2.2023 12:56L. Hančar 8:31 Také jsem viděla video z událostí v Oděse. Na ulici byli lidé, zpočátku to nevypadalo na nějaký konflikt, v záběrech se objevil oheň a někteří z těch lidí si začali nasazovat černé kukly a křičeli "my jsme Pravý prostor". Doběhli k hořícímu Domu odborů a zapojili se do masakru. Kdo se snažil z domu utéci, toho zahnali zpět do ohně. Potom záběry na uhořelé lidi a lidi ubité kolem domu. Mnoho těch v domě mělo uhořelou jen hlavu, asi jak je tam strkali. Též mám názor navždy. |
|
|
J. Krejčová 16.2.2023 13:08Můžeme si říci, že to jsou události v jiné zemi, nic s tím neuděláme a každý má na situaci jiný názor. Ale nemůžeme si říci, že jsme spokojeni s našimi politiky, novináři, médii, kteří nám záměrně zamlčují informace třeba zrovna o té Oděse. Osobně se cítím podvedená manipulacemi v oblasti informování veřejnosti. |
|
|
F. De Winter 16.2.2023 8:23Krym. Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov daroval v roce 1954 Krym Ukrajině. Do té doby byl součástí Ruské federativní socialistické republiky, dříve Ruské říše. Během trvání Sovětského svazu to bylo jen jakoby administrativní rozhodnutí. Při rozkladu Sovětského svazu uspořádali na Krymu referendum 20. ledna 1991 o vyhlášení svrchovanosti Krymu, na jehož základě krymský parlament přijal 12. února 1991 zákon „O obnovení Krymské autonomní sovětské socialistické republiky“. Krymský parlament vyhlásil na 16. března 2014 referendum o svrchovanosti Krymu a vystoupení ze svazku Ukrajiny. Více než 90 % voličů hlasovalo pro a Krym vystoupil z Ukrajiny a požádal o přijetí do svazku Ruské federace. Ruská Státní Duma přijala Krym a tak se Krym stal součástí Ruské federace. Podle sčítání obyvatel v roce 2007 Rusové tvořili 58% obyvatel, Ukrajinci 24%, Krymští Tataři 12%, zbytek jiní. Na poloostrově vládne spokojenost s nynějším začleněním. Doněck a Lugansk. Po událostech v Kyjevě po Majdanu iv Doněcké a Luganské oblasti vyhlásili referendum o vystoupení z Ukrajiny. Prezident RF Vladimir Putin obě oblasti vyzval, aby referendum nevyhlašovaly. Vedení Ruské federace zřejmě už tehdy bylo rozhodnuto, že obě oblasti nepřijme do RF, na rozdíl od Krymu. Referenda v obou oblastech se však navzdory Putinově výzvě konaly a více než 90% voličů hlasovalo pro vystoupení z ukrajinského státu. Obě oblasti patřily před Říjnovou revolucí do Ruské říše pod názvem Novorossija. Vstup do RF se však nekonal a obě oblasti začaly čelit útoku ukrajinské armády. Za pomoci ruských vojáků mimo oficiální svazek ruské armády a mezinárodních dobrovolníků, včetně Slováků, se ubránili, ale ne v celém územním rozsahu. Navzdory závazkům obsaženým v Minských dohodách, oblasti čelí až dosud dělostřeleckým a jiným útokům ukrajinské armády. Od roku 2014 až dosud, v oblastech zahynulo asi 13 000 lidí. |
