Šerlok Homeless 29.12.2007 18:00

Re: Re: Re: Re: "gravitační" vlny

Princip důvěru může fungovat ve vztahu k renomovaným časopisům. Tí - pokud se týče fyziky - Neviditelný pes není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peter 29.12.2007 18:38

Re: Re: Re: Re: Re: "gravitační" vlny

Neviditelny pes neni tzv renomovany casopis, ono ta renomovanost se dosahuje tim, ze pred opublikovanim cehokoli se text posle nekolika autoritam a ty doporuci nebo ne to otisknout. A tam pak konci i uvahy typu tady pana Petrika, ktere se casto dobre ctou, protoze vam daji navod jak on za vas vse vyresil, staci mu jen duverovat (to uz tu bylo , ne?), ale bohuzel jsou vetsinou povrchne a urcite ne komplexne, jak by si autor urcite pral. Takze kdyby byl pes tzv renomovany casopis, tak by se tento clanek poslal nejspis alespon 6 recenzentum a kazdy by napsal komentare, pak by to musel pan Petrik zohlednit a prepsat, aby nejasne veci dovysvetlil nebo jasneji formuloval, pak by to slo znova tem recenzentum, ti by nad tim stravily dalsi hodiny studia co je a co neni v rozporu s jejich skusenosti a znalosti a pak by ten clanek vysel (3-9 mesicu od poslani prvniho rukopisu). Pokud ale shledaji ze je to od zacatku pitomost, nezbylo by panu Ptrikovi to vydat jako monografii a doufat ze presvedci rosahlejsim dilem. Mohl by dosahnout ze nekdo se jeho veci ujme a presvedci lidi co maji penize aby zaplatily profesioanlov na skoumani teto temy a pak by byla sance dostat se do tzv oficialni vedy. Ale to by pan Petrik nesmel delat tak povrchni zavery a zjednoduseni ktere sice vysvetli zjednodusene A ale jsou neslucitelne s B, C, D, ... to veda neni, to je tlachani. Proto nerecenzovae diskuse jako je Neviditelny pes jsou asi nejoptimalnejsi pro takoveto temy. Ale to neni z me starny odsuzovani, to je jen vyzva k urcite aspon minimalni preciznosti v uvahach. Nejdulezitejsi, co kazda nova teorie musi splnovat, je, aby v sobe obsahla to, co uz je zmerene a davala neco navic. To v sobe ma ma teorie relativity, ktere specialnim resenim je Newtonovska mechanika, to v sobe ma i kavnotova teorie, neodporuje nicemu co se do te doby o mikrosvete vedelo, a hodne to rozsiruje. Zakladnim krokem k dobre teorii je poradne znat stav veci a pak se od nej odrazit. Prijdte toto studovat k nam na MFFUK.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 20:05

Re: Neviditelny pes neni tzv renomovany casopis

To určitě není, nicméně i ve vývoji oficiální fyziky můžeme pozorovat zřetelný trend, že se výsledky některých hraničních teorií prezentují výhradně ve forme preprintu na ArXiv.org a jinde na internetu. Současná věda se nám před očima stává čím dál tím méně formálnější a v tom případě pak prezentování nových koncepcí v populárních časopisech se stává čím dál tím významnějším mechanismem šíření informací. Všiměte si např. že svým způsobem revoluční koncept vakua jako "kapaliny ze strunové sítě" (který jde samozřejmě z éterové teorie velmi snadno odvodit, takže dokonce podezřívám autory, že moje nápady zparafrázovali) byl publikován jen jako víceméně volný nápad v příloze jedné práce, která se ale zabývala něčím docela jiným. A naprostou většinu citací tohoto nápadu pak tvořily pouze články v popularizujících časopisech.

Čili tím, že svou teorii prezentuji přímo v takovém časopise se vlastně ani příliš nevzdaluji od trendu, kterým se současná teoretická fyzika (a nejen ona) ubírá, jen se o tom moc nemluví. Rigorózním matematikům ovšem moje teorie mnoho neřekne, pouze se doví: vezměte co nejvíc hmotných částic, pořádně je stlačte a dívejte se, jaké pozorovatelné struktury to vytvoří. Každý si takový model může nasimulovat sám na svém počítači, ale z hlediska teoretické matematiky na něm nic zajímavého není, dokud jej nepopíšu formálně. Já ten model ale nevymýšlím pro matematiky, ale pro fyziky v pravém slova smyslu, čili pro ty, co hledají logické souvislosti mezi jevy.

Že moje výklady jsou ale jsou neslucitelne s B, C, D to přece nemůžete jen tak říct, dokud nedokážete, že nějaké moje představy s jinými závěry skutečně slučitelné nejsou. To není žádný logický důkaz, to je jen tlachání. Obávám se, že pokud nepřesvědčím lidi logikou jediného odstavce, pak mi ani sepisování kilogramových monografií moc nepomůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 15:21

Re: "gravitační" vlny

V pěně se šíří dva druhy vln, jedny po povrchu membrán (příčné, nebo-li transversální), druhé napříč, celým objemem (podélné, nebo-li longitudinální).  Ty první by odpovídaly elektromagnetickým vlnám, ty druhé vlnám gravitace. Pokud je ale velký rozdíl mezi hustotou hmoty v těch membránách a té fáze, je podíl energie, co se šíří objem zcela zanedbatelný. Předpokládám, že to je důvod, proč dosud gravitační vlny nebyly objeveny.

V anglosazské literatuře se ale jako gravitační vlny označují tzv. "gravitational waves", vlnám na hladině oceánu nebo v atmosféře se říká "gravity waves". Také jsem si to ze začátku pletl. Rozhlasové vlny jsou přirozeně elektromagnetické vlny, maj vysloveně příčný charakter (jsou vždy polarizované orientací antény), ale je pravda, že čím je vlnová délka větší, tím by měl být její longitudinální charakter výraznější. A ten se právě projevuje tou závislostí na referenčním rámci. Ten experiment je jednoduchý, bohužel interferometrie je v případě radiových vln záležitost dosti hrubá, ten intereferometr by musel dosti velký. V pozemských podmínkách kromě toho šíření radiových vln ovlivňuje řada vlivů, mnohé z nich se právě střídají na denní bázi, čili by se jejich vliv musel z experimentu odfiltrovat. Zajímavé je ovšem už to, že takový experiment zatím nikoho nenapadlo ani navrhnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 29.12.2007 16:22

Re: Re: "gravitační" vlny

Asi bych se mel znovu podivat cemu proboha rikate pena. V obvykle pene se vam toho moc nesiri. Ona jaksi veskere vlny ponekud tlumi. A to dost efektivne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 17:12

Re: cemu proboha rikate pena

Samozřejmě, termín "pěna" je v éterové teorii eufemismus pro speciální stav hmoty, který se vyskytuje např. v kondenzující páře za nadkritické teploty a tlaku. Tvoří ho houbovitá síť fluktuací hustoty, které dynamicky vznikají a zase se rozpadají. Protože superkritická pára má vlastnosti kapaliny i plynu současně, tvoří ty fluktuace spíše směs jakýchsi zárodků skutečné kapaliny a páry, než opravdickou pěnu, kde jsou dutiny  plně uzavřené.

http://superstruny.aspweb.cz/images/fyzika/aether/dynafoam.gif

V takovém systému ale není pravda, že se energie rychle tlumí, on naopak vznikl, protože se přes něj energie šíří lépe, než přes kapalinu (která je sice těžká, ale nestlačitelná) nebo přes plyn (který je sice pružný, ale jeho hustota je nízká a tak přenáší jen málo energie).

Já se dokonce domnívám, že vakuum vypadá proto tak rozsáhlé, že se v něm energie šíří tak pomalu a intenzívně. Celkový objem časoprostoru, uzavřený ve vakuu a pozorovatelné hmotě, tvořící černé díry může být ve skutečnosti docela srovnatelný, ačkoliv prostor mezi černými dírami vypadá jako jedno veliké prázdno.

Termín "pěna" umožňuje snadno vysvělit kvantově mechanické vlastnosti takového systému, protože pěnu zná každý a každý si umí představit, jak a proč pěna při vnesení energie houstne. Ale samozřejmě, jako každý příměr může být i éterová pěna v jiných souvislostech zcela zavádějící. Je lepší si uvědomovat mechanismus, jakým ta struktura vzniká, než se snažit o jeho zobecňování. Éter sám o sobě není ani kapalina, ani plyn ani pěna, to co popisuji jsou jen jeho specifické fáze, charakterizující vakuum. Pěna vede vysoké hustoty energie nejlépe, proto se zdá, že je jí ve vesmíru nejvíce, ale to nemusí být obecně pravda. V hmotných tělesech převládá bobečkový charakter fluktuací, ty se zde chovají spíše jako částice. V okolí kvasarů pak bude časoprostor tvořen převážně "dutinami", hmota se v něm bude rozpouštět. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 15:42

Re: duvod ...vznikne kdyz stavajici predstavy budou nedostatecne nebo nepresne

"Nedostatečnost" je ovšem z právního hlediska dosti "nepřesný" termín...  Může sem patřit třeba i nenázornost současné fyziky. Je to tak trochu jako s tím starým geocentrickým modelem, který po technické stránce fungoval dobře a na tehdejší potřeby zcela přesně, daly se podle něj předpovídat zatmění a konjunkce planet, ale nebylo z něj vůbec zřejmé, proč takhle ty věci na obloze fungují. Ěterová teorie umožňuje zaplnit učebnice více-či méně názornými obrázky.

Současné teorie mají ve skutečnosti chyby řádově větší, pokud se např. pokusíme aplikovat relativitu na kvantové jevy, vyjdou v mnoha případech nesmysly. Éterová teorie jednoduše vysvětluje, proč tomu tak je. Např. ten efekt gravitačního čočkování není jev relativistický, ale spíš kvantový, i pole kolem částic je totiž ovlivněno tím, že se zakřivení časoprostoru kolem nich díváme zvenku. Takže zde musí být předpoklad o konstantní rychlosti světla silně narušen a proto kvantovka nemůže dávat v této oblasti předpovědi shodné s relativitou. V případě GPS se kvantovka nepoužívá a relativita funguje dobře, takže není důvod ji v tomto případě nahrazovat éterovým modelem.

V budoucnosti se pro každou oblast reality bude používat specializovaný model podle potřeby, v situaci kdy bude zřejmé, jak lze takovéto modely provázat na principu korespondence nevidím s takovým přístupem zásadní problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 29.12.2007 16:19

Re: Re: duvod ...vznikne kdyz stavajici predstavy budou nedostatecne nebo nepresne

Fajn, pokud eterova teorie umoznuje zaplnit ucebnice nazornymi obrazky, tak nam nejake predvedte. To co jste predvedl v clanku je chaoticka zmet vice ci mene vedeckych terminu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 17:25

Re: duvod ...vznikne kdyz stavajici predstavy budou nedostatecne nebo nepresne

Na vkládání obrázků samozřejmě není Neviditelný pes ani jeho diskuse vybavena, ale na diskusních fórech (jako např. na physorg.com nebo na mageo.cz) takové obrázky prezentuji běžně a lidi je už docela znají.

Takto např. ilustruji relativistický Dopplerův posun, paradox dvojčat, kvantovou vlnu, Lorentzovu transformaci a kontrakci v důsledku relativního pohybu,  inflaci, dvojlom vakua, dvojštěrbinový experiment a deBroglieho vlnu, kvantové provázání, gravitační pole, Lie množinu, electron a proton, akreční záření,nebo vznik kvazarů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludva 29.12.2007 17:20

Re: To chce klid..

Je tam řečeno, že éter by mohl být tvořen hmotou a energií o vysoké hustotě. Pokud vím, tak průměrná hustota viditelné hmoty v naší galaxii je zhruba několik atomů na metr krychlový. A i když tzv. temné hmoty a energie je více, tak její hustota ve vesmíru zrovna vysoká nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 17:30

Re: její hustota ve vesmíru zrovna vysoká nebude

Samozřejmě, ani v kondenzující páře nemusí být pozorovatelné hmoty mnoho, může třeba vypadat prakticky čirá - ve skutečnosti ale všechny jevy, které se při její kondenzaci a vedení energie projevují mohou být vysvětleny tak, že je sama tvořena hustou hmotou. Viditelná hmota je pak jen jedna z mnoha termodynamických fází éteru podobně jako kapičky mlhy ve vodní páře jsou jednou z fází vody. Jde tu spíš o jednotící úhel pohledu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 15:49

Re: když našli ve vesmíru NIC, které zabírá 80% procent

Předpokládám, že je to první krok ke zjištění, že ve vesmíru je tvořen daleko větším množstvím hmoty a energie, než v současné době tušíme. Je to nejjednodušší kauzální předpoklad, jak vysvětit, proč se světlo šíří prostorem ve vlnách, stejně jako při šíření energie hmotou. Éterová teorie ten koncept rozvádí předpokladem, že hustota energie a hmoty je ve vesmíru nekonečná. Je docela možné, že se časem ukáže, že nekonečná není ale v současné době nevidím způsob, jak tento principiální předpoklad omezit jinak než úvahou, zda vůbec konečný objekt, jako je člověk může vnímat (tedy kauzálně interagovat) s nekonečný objemem energie a hmoty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dr.Sid 29.12.2007 3:15

Re: Vlnová teorie éteru je duální

Jak je to tedy s tou rychlosti svetla ? To treba pri komunikaci s vesmirnymi sondami  musime mit zmereno dost presne i jednosmerne ne ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 4:09

Re: Jak je to tedy s tou rychlosti svetla?

Dobře, konec filozofování. Jak již bylo řečeno, éterová teorie je duální, na každou otázku existují dva různý pohledy, ze kterých vyplývaj různý odpovědi.

Efekt známej jako gravitační čočkování nejen jako čočkování vypadá, ale astronomové ho v poslední době i využívají pro prodloužení optiky a rozlišovacích schopností svých dalekoholedů. Pokud je zkrátka v dráze pohledu nějaký hmotný objekt, který kolem sebe fokusuje světlo, pak se vakuum kolem takovýho objektu chová jako hustá skleněná čočka a taky jej lze jako čočku použít. Tak byly např. nedávno pozorovaný detaily uvnitř vzdálených galaxií pomocí infradalekohledu Spitzer.

Jenže optická čočka funguje na tom principu, že se skrz ni pohybuje světlo pomaleji v důsledku zvýšeného indexu lomu. Z pohledu vzdálenýho pozorovatele se vakuum kolem objektu chová jako spojná čočka, tedy žvanec opticky hustšího prostředí, kterým se světlo prodírá pomaleji. A přes tento pohled nejede vlak.

Zcela jinak se však takovému pozorovateli bude tentýž efekt jevit v případě, že ho nebude pozorovat s uctivým odstupem, jako je tomu v případě sledování gravitačního čočkování vzdálených galaxií. Pokud bude ten pozorovatel poblíž té galaxie a bude naopak přes to hustší vakuum pozorovat její okolí, pak bude ten samý jev interpretovat jako deformaci časoprostoru, místo změnu rychlosti světla. A to jednoduše proto, že sice bude vnímat prostor tvořená opticku hustším vakuem jako dilatovaný - ale proto, že se v takovém hustším vakuu světlo i veškerá energie šírit pomaleji, bude v něm zpomaleny i všechny jevy, které lze potenciálně použít k odměrování času. A rychlost světla, měřená takto zpomalenými hodinami v takto dilatovaném prostoru zůstane konstantní.

Je pozoruhodné, že současná fyzika tolik lpí na konceptu invariance rychlosti světla, ačkoliv o gravitačním čočkování velmi dobře ví a dokonce jej vysvětluje teorií, která je na té invarianci založena. Ale ve skutečnosti je gravitační čočkování jev, který relativitu porušuje nejnázorněji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peter 29.12.2007 9:27

Re: Re: Jak je to tedy s tou rychlosti svetla?

Soucasna fyzika nelpi na konceptu invariance svetla, pracuju s mnozstvim mladych lidi kteri nemaji zabrany prijmout cokoli co lip interpretuje mereni a lip ho da do souladu s teorii - neboli teoretickou predstavou jak se veci deji. To, ze dnesni fyzika nepracuje s predstavou svetelneho eteru, je dano hlavne tim ze ho nepotrebuje. Tato a ji podobne teorie nezjednodusujou interpretace pozorovaneho i kdyz se tak snazi tvarit. Pokud pomuzou v jedne otazce, skomplikujou zivot v jinych oblastech fyziky do te miry, ze  prestanou byt hodnoverne. Soucasny pohled fyziky (a fyziku) se zda byt nejkonzistentnejsim v historii. Moje prace je na poli svetla a castic, a pokud by mel byt  pravdivy obraz sveta na baze eteru, tak bych s nim asi pracoval, ale nepracuju, stvajici teorie bohate postacujou na interpretace mich vysledku. Lidi jako je pan Petrik sice posilaji neco jako "spamy" do me posty, ale je tezke s nimi diskutovat, protoze nemaji obvikle zaklady fyzikalniho vzdelani, pouzivaji hromady svych terminu a zjednosuseni a maji s klon k demagogii a osobnimu osocovani v pripadech, kdy se s nimi nesouhlasi. Kdybi si doplnili vzdelani klasickou fyzikou  pak zacli diskuse, mozna by usetrili hromady casu sobe i nam ostatnim, kteri nevidime duvod na zmeny mysleni ve vecech ktere fungujou a spis resime problemy ktere jsou "skutecnejsi". Jednou z nejslabsich mist ruznych alternatyvnich teorii je jejich slabe experimentalni podlozeni a to ze do stavajicich teorii vnaseji spis komplikovanost a neknzistencnost. I v hlavnim textu pana Petrika jsou zjednoduseni (kolem gravitacni cocky) ktera tvrdi ze klasicka predstava si s tim rady nevi ale jeho teorie jo. To neni pravda a naopak tyto jevi jsou uzasnym potvrzenim spravnosti predstav klasicke fyziky. Ale to by se dalo sepisovat na dlouho. S pozdravem, Peter...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peter 29.12.2007 13:33

Re: Re: Jak je to tedy s tou rychlosti svetla?

Koukam na vyrok ze gravitacni cockovani porusuje invarianci rychlosti svetla. A v cem? Pokud vim tak to neodporuje invarianci rychlosti svetla. Svetlo se siri v prostoru (nebo casoprostoru pokud se nekomu libi) konstantni rychlosti, a ze je prostor zakrivovan gravitaci (nebo pritomnosti hmoty a energie) to je dalsi vlastnost tohoto sveta. Ze se svetlo siri ruzne hmotou na to nepotrebuju gravitacni cocku ale mi staci obicejna cocka na ktere pozoruji dichroicke jevy. A kdys si dva ruzne paprsky vyberou jine cesty gravitacni cockou tak dojdou do cile (nase oko, kamera) v ryznych casech, a teda vidime objekt a jeho jednotlive casti v jinych jeho dobach. Stale nevidim poruseni zakonu v jejich klasickem vykladu, ze skratka se svetlo siri stejnou rychlosti ve vakuu (a teda se stejnym zatizenim gravitacnimi interakcemi). Peter

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 16:07

Re: vim tak to neodporuje invarianci rychlosti svetla

To já přece vím taky Ale sémanticky je tu problém, gravitační čočka z dálky vypadá, jako by byla tvořena prostředím, ve kterém se světlo šíří pomaleji. To, že předpokládáte, že je tam zakřivený časoprostor (zakřivení prostoru Vám pro zdůvodnění konstantní rychlosti světla stačit nebude) je sice pěkné - ale je to z mého pohledu čirá hypotéza, protože jste u té galaxie nikdy nebyl, rychlost světla v jejím okolí neměřil, a pokud jste ho měřil, měřil jste ho tady.

To co pro změnu vidím jednoznačně já je fakt, že se světlo při průchodu kolem hvězdy ohýbá a zpomaluje stejně, jako při průchodu čočkou. A to zpomalení naopak já mohu na dálku změřit z dráhy ohybu paprsků velmi přesně, čili vaši hypotézu utluču experimentem. Vy tvrdíte něco, co změřit nedokážete, zatímco já ano, svým tvrzením tedy v konečném důsledku narušujete samotné principy vědecké metodologie. Protože byste nikdy neměl tvrdit to, co nelze experimentálně potvrdit.

Jelikož v případě gravitačního čočkování je situace pěkně přehledná, zní to jako tahání o slovíčka - ale ve skutečnosti je právě tento paradox příčinou principiálního rozporu teorie relativity s kvantovou mechanikou. Prostě proto, že jde o pohledy ze dvou různých stran (zakřivení časoprostoru), který žádný experimentátor nemůže absolvovat současně, aniž by se přitom nevypařil na záření nebo naopak nezhroutil do černé díry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peter 29.12.2007 17:37

Re: Re: vim tak to neodporuje invarianci rychlosti svetla

Dovoluji si ragovat jen na vas vyrok: "To co pro změnu vidím jednoznačně já je fakt, že se světlo při průchodu

kolem hvězdy ohýbá a zpomaluje stejně, jako při průchodu čočkou. ....v konečném

důsledku narušujete samotné principy vědecké metodologie. Protože byste

nikdy neměl tvrdit to, co nelze experimentálně potvrdit." Stejne jako ja ani vy jste u te hvezdy nebyl a delate "jen" myslenkovou konstrukci. Ma konstrukce chybu nema (az do prokazani ze neni schopna predpovedi anbo z ni vychzejici predpovedi odporujou pozorovane skutecnosti), svetlo proletajici po jine draze kolem hvezdy za predpokladu ze se pohybuje konstantni rychlosti dorazi do cile (nase oko) v ruznem case. To vysvetluje ruznou dobu priletu k nam i bez vaseho predpokladu ruznych rychlosti. Dale predpoklad stejne rychlosti se vztahuje na neco spolecneho, v nasem pripade vakuum, co obecne ve vesmiru dostatecne veklych rozmeru splneno neni a tak vstupujou i moznosti opticky husteho prostredi - co je napr vase zminovana cocka ze skla treba) a tudiz i vase interpretace bude castecne pravdiva - i kdyz ne uplne. Ostatni vase argumenty jste si mohl odpustit, protoze vnaseji do diskuse vasi agresivitu a to snad nepotrebujete. Nemyslim ze me svim experimentem potrebujete utlouct a stejne jako vy mate po ruce ezperiment s cockou, jsou tu experimenty s ohybem v gravitacnim poly bez podminky zhusteni hmoty (kolem slunce, mesice,...) Pokud budete videt reseni stale jen pres jeden spolecny princip, pak vam nejspis budou unikat tak dulezite veci jako je jeden s predpokladu vs. teorie relativity o ekvivalenci venkovnich projevu pri pohybu zrychlenem a stvu deju v gravitacnem poli - a nemuzete tvrdit ze vedci nevynakladaji znacne usili a potvrzeni/vyvraceni tohoto postulatu. Ale je mozne ze se mylim a tyto veci vnimate, nemuzu na zaklade par vet odhadovat vas smysl pro chapani fyziky - stejne jako ja vim o sobe ze patent na rozum nemam a mam jen nejakou predstavu jak veci fungujou. S pozdravem Peter

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 18:00

Re: o ekvivalenci venkovnich projevu pri pohybu zrychlenem a deju v gravitacnem poli

Zde je právě ten problém, že lze názorně ukázat, že je tato ekvivalence za určitých podmínek narušena, což má v konečném důsledku zásadní dopad třeba na stávající model černých děr, které se v éterové teorii nechovají jako bodové singularity, ale jakési husté vlnící se bloby s konečným průměrem.

Není totiž obecně pravda, že zrychlený pohyb je zcela totožný s gravitačním polem a lze ho jednoduše rozeznat i v tom uzavřeném výtahu, třeba tak, že budeme v rukách držet dvě olovnice. Když se totiž budeme blížit k malé černé díře, ty olovnice se nám budou protínat v jejím hypotetickém středu, ergo nebudou rovnoběžné. Zatímco zrychleným pohybem výtahu nikdy nemůžeme dosáhnout toho, aby olovnice směrovaly "k sobě".

http://superstruny.aspweb.cz/images/fyzika/relativity/gravity_inertia.gif

Vidíme tedy, že v okolí černých děr je princip ekvivalence výrazně narušen a to má samozřejmě svoje důsledky pro teorii, která s tím principem ekvivalence počítá, právě na povrchu černé díry, kde se to narušení projevuje nejvýrazněji. A samozřejmě to relativitu diskvalifikuje pro popis elementárních částic, které se chovají jako prťavé černé dirky, takže je zde nutné používat jinou teorii, příkladmo kvantovou mechaniku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Peter 29.12.2007 18:14

Re: Re: o ekvivalenci venkovnich projevu pri pohybu zrychlenem a deju v gravitacnem poli

Dobry den, princip ekvivalence se dokazue pro pripad homogenneho rovnobezneho gravitacneho pole a tudis Vami navrhovanej spusob rozliseni by nefungoval. To myslim dobre vite a tak povazyju Vasi argumentaci za ucelovou. Peter

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 21:13

Re: princip ekvivalence se dokazue pro pripad homogenneho rovnobezneho pole

Tak proč se uplatňuje při popisu pole v okolí černých děr, které je všechno možné, jen ne homogenní a rovnoběžné. Nemluvě o tom, že takové pole by ve vesmíru nemělo reálně vůbec existovat, protože z hlediska klasické relativity je každé gravitační pole projevem hmoty a takové rovnoběžné pole by vyžadovalo příromnost nekonečně velkého objektu. Princip ekvivalence je sice formálně vzato zcela v pořádku, operuje ale konceptem, který nemá oporu ve fyzikální realitě.

Jedním z důsledků takového omylu je i údajná neudržitelnsot geometrodynamické teorie J.A.Wheelera. Ta zcela správně předpokládá, že hmota je tvořena balíky gravitačních vln, které obíhají samy sebe (tzv. geony) a odvozuje svůj model z gravitačních rovnic, založených na principu ekvivalence. Wheeler ale nedokázal zdůvodnit, jak je možné, že se takové balíky nezhroutí do singularit dříve než je budeme moci pozorovat.

Odpověď tkví právě v narušení principu ekvivalence, který hroucení černých děr zabrání. Můžeme si jej vykládat jako projev expanze vesmíru: geony se sice hroutí, ale protože vesmír současně expanduje, zdá se nám hmota ve vesmíru podmíněně stabilní. Duální pohled "zvenku" je ten, že geony se hroutí spolu s vesmírem, který je tvoří, takže geometrodynamickou teorii měnit nemusíme - čili oba pohledy jsou vlastně zase správné, jen vymezené křivostí časoprostoru.

Vidíme tedy, že gravitaci lze intepretovat také jako důsledek neustále se zrychlující expanze vesmíru neboli temnou energii, čili jako to zrychlení, o kterém mluví princip ekvivalence. Z vlnové teorie éteru vyplývá, že princip ekvivalence bude stále periodicky narušován, což povede k řetězu kosmologických oscilací, neboli inflací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Schneider 29.1.2008 8:53

Re: Re: Jak je to tedy s tou rychlosti svetla?

Pokuď by tomu tak bylo, byla by to zajímavá a dokonalá  čočka, která by při lomu paprsku nerozládala světlo na duhu. Je víc než pravděpodobné, že by taková čočka měla více neduhů a vlastnosti mizerné čočky než té, která zlepší přesnost detailů a kvalitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vláďa 29.12.2007 17:40

Re: Vlnová teorie éteru je duální

Zdravím Vás, náhodou moc pěkně jsem si početl a jsem toho názoru, že máte pravdu. Zároveň dodávám - bez rozvíjení znalosti nově objevovaného "chybějícího" prostoru - prostorů se nikam dále odtud nedostaneme. Zamyslí-li se člověk nad tím, že prostor vlastně neustále "drží" na nebo v něčem, musí to tedy být vše spojeno několika rychle vyslovitelnými veličinami.  Tvoří ho několik veličin , vyjádřených známými hodnotami, které mají konkrétní vlastnosti. Znám-li je, stačími jen s jakoukoliv veličinou manipulovat požadovaným způsobem a jsem tam, kde chci být. Takže  je jen logické, že celé Vaše dnešní čtení se dá velmi rychle pochopit a navíc i jednoduše dokazovat, jelikož je to naprosto srozumitelné. Nekonečně mnoho prostor by  dle mého soudu bylo  možné zachovat jen za předpokladu, že se energie jako taková není schopna "přesouvat" z jednoho časoprostoru do druhého.  Jelikož se ale neustále právě přesunuje-přelévá při překonávání těchto konstantních hodnot , dejme tomu  přes několik přírodních "portálů" dochází zde k neustálému přirozenému přelévání hmoty - energie z jednoho časoprostoru do druhého  a ta "energie-vlastnost" následně využívá své momentální paměťové informace a je schopna takto ihned v nové č.p. dimenzi zastoupit nové místo. Takže s tou kondenzací je to právě o těch gravitonech, jelikož se domnívám, že je to jedna z protichůdných-zrcadlových  vlastností e.m. záření, jenž je rozptýlena "vyzařováním" nosné struktury  ostatních neustále se vlastně prostupujících časoprostorových polí. Je to prostě středová rozpínající se veličina těchto prostor. Na oplátku ta naše námi vyzařovaná tvoří gravitační a soudržnou spolu s ostatními vnějšími dimenzemi službu další jiné prostupující. Jedině tak je možné vlastně dosahovat vlastnosti plošného rozložení času do ostatních hodnot a řekněme "fyzicky" vstupovat z jednoho prostoru do druhého, tedy vlastně cestovat kam si "zamanete".          Mějte hezký Nový rok a pohody v životě s pozdravem Vláďa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 3:31

Re: znacka koupim

S pochopením, že vakuum je hmotný prostředí jako každý jiný bude mít problém každá ryba, co plave pod hladinou rybníka. Svoje prostředí prostě nemá jak zvážit, je pro ni nehmotný a imanentní. V případě vakua si pak příroda dala záležet na tom, aby jeho inerciální povaha vystupovala na povrch co nejmíň. V první řadě je to bosonovej kondenzát, supratekutá kapalina, kterou se pohybujeme bez odporu.

Jsou tu ale další nuance, který to pochopení konceptu setrvačnýho prostředí ztěžujou. Nejdůležitější je fakt, že éter nás nijak neobtejká ani neprostupuje, ale jsme tvořený jeho stojatejma vlnama. Naše snaha o pozorování éteru je tak předem odsouzená k neúspěchu, je to jako kdyby se vlny na vodní hladině rozhodly tu hladinu prozkoumat. Je to ještě složitější, než kdybychom se rozhodli těma vlnama prozkoumat hladinu z pohledu pozorovatele těch vln. A už přitom je vlastně jasný, že vodní hladina pro její vlny tvoří jejich lokální časoprostor a jeho existence je založená na tom, že jím budou procházet bez jakýhokoliv odporu a rozptylování.

Je to jako kdyby se člověk rozhodl svým lidským mozkem pochopit, co je to lidskej mozek nebo sám sebe a nic jiného ani nikoho jiného k dispozici neměl, ani nějakou pokusnou osobu, zrcadlo, prostě nic. Byl by odkázanej jenom sám na sebe, na svoje vědomí.

Čili vše, co o éteru můžu říct je svým způsobem extrapolace chování toho, co se děje uvnitř. Je pravděpodobný, že pokud budeme chtít vesmír pochopit důkladněji, budeme muset z toho konceptu zase vystoupit, podobně jako teoretik teorie relativity nikdy nemůže pochopit relativity pomocí jí samotný. Pro něj je taková teorie vnitrně bezrozporná a úplná. Z toho taky vyplývá houževnatej odpor většiny specialistů vystoupit z kontextu svých vlastních teorií.

S teorií je to jako s ženou: dokonale ji pochopíme teprve tehdy, až se jí definitivně vzdáme. Nicméně reálná situace není tak tragická, řadu teorii (i žen) lze pochopit docela dobře i tím, že je porovnáme s ostatníma,

• reagovat
• nahlásit příspěvek