Šerlok Homeless 30.12.2007 17:58

Re: Re: Se světovou vědeckou obcí volám

Netřeba nic vymýšlet, ani éther, ani "inerciální povahu" vakua. Stačí Maxwellovy rovnice - ty ale éther nevyžadují, naopak jsou konzistentní s teorií relativity.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 19:14

Re: Netřeba nic vymýšlet, ani éther, ani "inerciální povahu" vakua

Ano, to už se několikrát ve fyzice říkalo. Byli tu metafyzici, Platonisté, opirající se o teologii. Ěter je zbytečný, říkali, boží milost stačí na vysvětlení povahy věcí. Pak se objevili první éteristé, Maxwell, Kelvin. Fyzika dospěla k prahu poznání, říkali, vše podstatné již bylo vynalezeno a objeveno. Pak se zase vynořili platonisté. Éter je zbytečný, není třeba nic vymýšlet, říkali. K popisu celého světa stačí matematika, založená na konceptu nehmotného pole. Pak se objevil nějaký Zephir, zase tvrdil, že éter je pro popis reality nutný...

Boha jeho, kdy toto skončí? Až si lidstvo uvědomí, že oba přístupy jsou nezbytné: i ten formální, i ten neformální. Protože se obávám, že i když matematika zahrne fuzzy logiku a paralelistický popis mnohasložkových soustav a všemožné chytré formalismy, éter ji nakonec zase vypeče. Je vždycky složitější a chaotičtější, než ta nejsložitější teorie, co člověk vymyslel. Nakonec bude možná jednodušší pochopit vesmír jako takový, než všechny ty složité lidské teorie, alespoň pro mě. Do té doby, než si to uvědomí i ostatní, budu ovšem s takovým přístupem od zbytku společnosti izolován.

Maxwellovy rovnice jsou prima, nakonec je pan Maxwell odvodil právě z představy hmotného éteru, nacož současní formalisté rádi zapomínají. Chroupají jabka a zapomínají přitom na strom poznání. Ale ani Maxwellovy rovnice nejsou všespásné, nelze z nich např. odvodit existenci fotonu. Je to tím, že kauzální realita éteru je nekonečně rekurzívní, proto je pro její popis použít implicitní, rekurzívní formalismus, který je sám v sobě obsažen.

Pokud ovšem formalismus takovou podmínku splňuje, pak se pro popis rekurzívní éterové pěny použít libovolnou teorii, nebo jejich implicitní kombinaci. Já si vybral Newtonovu dynamiku, protože mi přijde nejnázornější. Někdo ovšem může dát přednost rekurzívní kvantovce, nebo relativitě, nebo kombinace obou. Obecně založený přístup lze ovšem nejsnáze formulovat implicitně, když jeho základní jednotka bude co nejjednodušší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šerkok Homeless 30.12.2007 19:41

Re: Re: Netřeba nic vymýšlet, ani éther, ani "inerciální povahu" vakua

Ještě jste zapomněl připomenout Occama a jeho břitvu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 20:23

Re: Ještě jste zapomněl připomenout Occama a jeho břitvu

No ovšem. Pokud bude možné chování kvantové mechaniky a relativity odvodit z nelineárního chování určité fáze éteru, který jinak splňuje všechny pravidla triviální Newtonovy dynamiky, pak je zbytečné přibírat do hry nějakých šest postulátů teorie relativity a dalších pět nebo kolik vlastně z teorie relativity. A už rovnou můžeme zapomenou na desítky dalších předpokladů a konstant Standardního modelu fyziky, nemluvé o strunových a smyčkových teoriích.

V reálu to ovšem tak snadné není, protože neoperujeme v prostoru, ale časoprostoru. A k jednoznačnému odvození potřebných závislostí jen z rekurzívního šumu nějakého éteru bychom potřebovali možná stejný čas, jako trval vývoj vesmíru. A protože ten čas nemáme, i ty zdánlivě překombinované teorie se hodí. Neměli bychom je však mít odvozené ad hoc, ale měli bychom je mít pěkně ošetřené logickými důkazy, podobně jako je tomu dobrým zvykem v matematice.

Čili to co často říkám je, ne méně matematického formalismu, ale naopak více a založeného na rigorózních důkazech predikátové logiky je to, co současné fyzice chybí. Když tedy např. každá energie vyžaduje ke svému šíření hmotu a světlo je energie, pak z toho vyplývá, že i vakuum je tvořen hmotou a ne že to fyzika bude ostentativně popírat. Protože predikátová logika je součástí matematiky stejně jako třeba Diracova funkce.

Tady trochu fyziky podezírám, že za odmítáním vpustit do fyziky logiku je snaha udržet jejich obor tak trochu magický, jsou to prostě novodobí alchymisti a šamani, kteří se s vámi sice rádi podělí o svá moudra a extrapolace, ale neradi přiznávají, že jejich umění je založené na několika prostých principech. Fungovalo to tak vždycky, proč by tomu tak nemohlo být (samozřejmě v zastřené a ohlazené podobě) i nadále? Každá komunita si sama před sebou potřebuje tak trochu zdůvodnit svoji existenci a tak se vymezuje proti svému okolí.

Pro mě je současná fyzika něco jako botanika, je tam ještě spousta zajímavých kytiček na vysbírání. Není třeba tolik teoretizovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jasa 30.12.2007 20:40

Re: Re: Ještě jste zapomněl připomenout Occama a jeho břitvu

Fyzikove radi zapominaji na extrapolacni povahu svych uvah. Na empirickou povahu fyziky. Extrapolace je zdrojem mnohocetnych chyb uz u jednoduchych systemu. Jakmile se pusti do vesmiru jako celku na podobne prizemni okolnosti zapomenou. Snadno se dostanou do nefalzifikovatelnych zalezitosti a sir Popper je v nivec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jasa 30.12.2007 20:51

Re: Re: Ještě jste zapomněl připomenout Occama a jeho břitvu

Jeste vice zarazejici je stav matematiky, stale skoro jen na papire. Kde je matematicka komunita, jez uz neuziva papir, ale jen komp? Ten je uzivan k vypoctum a k psani zadosti o granty. Mezi tim se ze stareho zvyku opet vyleze na strom. Jak nedavno rekl znamy prof z Brna. Ja pocitace vlastne moc neuzivam.Kde je tedy matematika jako cista komputerova aplikace v dnesni dobe, kdy je davno formalizovatelna?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zen 30.12.2007 21:41

Re: Re: Re: Ještě jste zapomněl připomenout Occama a jeho břitvu

Boha jeho, to, ze je matematika formalizovatelna, Vam rekl KDO

Viz tez Goedelova veta o neuplnosti ...

A co se tyce vyuivani ci nevyuzivani pocitacu v matematice: Jak kde. Jsou oblasti, ktere jsou s pocitaci uzce spojene (teorie vycislitelnosti, algoritmizace, ...) a jsou oblasti, kde je pouzivani pocitace skoro na nic. Nicmene je znam alespon jeden matematicky dukaz, ktery byl proveden pomoci pocitace. Schvalne - vite ktery?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 21:46

Re: Kde je matematicka komunita, jez uz neuziva papir, ale jen komp?

To je ovšem éterový pohled deformovaný právě tím, že takové ty chaotické matematiky, co dělají drobnou prací a používají dynamické simulace moc nevidíte, i když je jich vlastně docela hodně. Ale ve skutečnosti se počítače používají v matematice rozsáhle, namátkou Keplerova konjektura (nejtěsnější uspořádánáí koulí), nebo minimální povrch mezi bublinama, výpočet Lieovy grupy nebo třeba hledání prvočísel jsou postupy založené na nasazení komputerů. Matematici tím, že zírají na grafické výstupy programů se dále inspirují při hledání souvislostí. Např. teorie fraktálů a implicitních systémů byla vlastně odvozena koukáním na všelijaké grafy. Taky nová teorie Lisi Garetta má vlastně základ v tom, že si prohlížel model Lieovy grupy na počítači.

Pro klasické analytické derivace je ovšem papír ten nejpohotovější materiál co existuje, sazba vzorců je složitá a místo zapisování myšlenek byste se musel soustředit na ovládání programu. Takže Word nebo LaTex není nic pro "skutečné" matematiky, ale ti největší profíci při odvozování dokonce často používají tabuli nebo panel a v druhé ruce drží houbu.

Samozřejmě, tzv. čistá teoretická matematika se stále rozvíjí, houstne a košatí, ale inženýrská praxe už dávno spoléhá na několik osvědčených postupů a knihoven, využívaných při počítačových simulacích. I zde ale platí, že pokud rozumíte alespoň základům matematiky a algoritmického myšlení, jste ve značné výhodě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 21:51

Re: ze je matematika formalizovatelna, Vam rekl KDO

Matematika je formální jazyk. Pokud se nevyjadřujete v rámci určitých pravidel, nejste matematik. Takže formalizovatelná matematika je pleonasmus, neformalizovatelná matematika je oxymoron.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

SelskýRozum 31.12.2007 17:10

Re: Re: ze je matematika formalizovatelna, Vam rekl KDO

Nelze upřít, že v některých vašich příspěvcích je hodně pravdy. Většinou těch, které se netýkají fyziky. Ještě kdyby tak šlo z vaší etherové teorie něco odvodit, podobně jako kdysi šlo z Ptolemaiova modelu vesmíru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krmič 30.12.2007 14:38

Re: Éteristé a neéteristé.

Pokud jsem to pochopil, tak autor píše pravý opak, co se týká éteru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 15:10

Re: V teorii éterové se rychlost šíření světla sčítá s rychlostí pohybu zdroje

No to právě nesčítá, právě podle klasické fyziky. Když veslujete na hladině řeky, co dělají vlny? Já myslím, že jejich rychlost na rychlosti pohybu loďky vůbec nezávisí a tak tomu bylo odjakživa. Moje teorie akorád navíc říká, že i ta loďka je tvořena stojatými vlnami, takže ty vlny nemůže jen tak předběhnout. Zbytek relativity je ale zcela klasické nornální chování, které vyplývá z toho, že tutéž vlny, co pozorujete používáte i k měření času a vzdáleností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

SelskýRozum 30.12.2007 18:36

Re: Re: V teorii éterové se rychlost šíření světla sčítá s rychlostí pohybu zdroje

Když rychlost vln na pohybu loďky nezávisí (a to opravdu nezávisí, evidentní je to, když je vytvoří kámen hozený ze břehu), tak vzhledem k loďce a lidem v ní je rychlost jejich přibližování k přídi loďky vyšší v_vlny+v_lodky než k zádi, kde je v_vlny-v_lodky. Tudíž se to vlnění na vodě chová naprosto jinak než šíření světla ve vakuu kde na sondu letící k slunci dopadá světlo stejnou rychlostí jako na sondu letící od slunce.

Jestliže někdo stále neví ani o čem je speciální teorie relativity, nemůže se snažit rozvíjet teorii (ať už ji nazve jakkoli), která ji popírá a navíc tvrdit, jak ta jeho teorie všechny ostatní sjednocuje. Jak vidíte, naopak je popírá místo aby je sjednocovala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 19:23

Re: vzhledem k loďce... je rychlost...přibližování ...vyšší v_vlny+v_lodky

No, to samozřejmě je, pokud si k měření a popisu toho přibližování do pokusu přberete jiný vlnění: třeba zvukový vlny (budete na břeh houkat a sledovat ozvěnu), nebo prostě vlny světla.

Jenže ve vakuu žádný takový pomocný referenční vlnění nemáte, tam jste odkázanej jenom na ty vlny, jejichž šíření zrovna studujete. Kdybych vás donutil na hladině vody měření vzdáleností a času improvizovat jenom s využitím těch vln na hladině, hnedka by se vám relativita vynořila v celé své kráse. A nemusíte potom Newtonovu dynamiku opustit ani na krok.

Ukazuju to názorně na několika DHTML appletech - jsou ozvučený, ale sorry, jen pro MS IE 6, když tak můžete vzít zavděk aspoň AVI videem.

Relativistický Dopplerův jev (AVI), Paradox dvojčat (AVI)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 20:06

Re: naopak je popírá místo aby je sjednocovala

Současná věda zdaleka není neomylná, ale pokud ní něco funguje na 10E+22 míst, pak to prostě nemůže být úplně špatně, neboť to jde zohlednit přinejmenším na dosti rozsáhlou část pozorovatelné reality. Takže síla éterové teorie je v tom, že pomůže zpřesnit ty extrapolace, kde se současná věda ještě potácí v šumu, prostě tím, že nabídne zřetelný a jednoznačný rámec toho, jak se věci chovají, ne žádné krajiny 10E+500 teorií, jak se to snaží podstrčit fyzikům trochu zoufale současná teorie strun. Ano, vesmír je nekonečně chaotický, ale k nejpřímočařejšímu vedení energie v kondenzující chaotické páře vede jen jediná možná struktura, kterou lze snadno nasimulovat a všechno kolem jsou pak jen matematické třešničky na dortu. Když se jimi chce někdo zabývat, prosím, jde ale o jeho soukromé hobby.

Takže éterová teorie tu rozhodně není od toho, aby kolidovala nebo dokonce vyvracela základní vědecké poučky. Je tu od toho, aby ukázala, že na ně existuje duální, možná i mnohočetný pohled, ale v zásadě jde vždy o totéž a tím zprovodila ze světa řadu sporů, vyplývajících z nepochopení podstaty problému. Pokud tedy bude éterová teorie s něčím ze současné fyziky v zásadním rozporu a ten rozpor nepůjde vysvětlit jinak, pak to bude indicie, že je v našem chápání zase nějaká díra. Nebylo by tomu ostatně poprvé, ani naposledy.

Důležité je však nebýt ke každé nové teorii tak přehnaně kritický, jako se s tím dosud často setkávám. Popperova metodologie je totiž z kauzálního hlediska zcela symetrická: i negativní hypotéza ("žádný éter přece není!") je samostatnou hypotézou a jako taková by měla být doložena stejně pečlivě, jako hypotéza původní. Třeba proto, že takový pohled může být v reálu zcela nenápadný a zdánlivě i neužitečný, ale při hlubší analýze se může stát klíčem k další etapě poznání.

Dualismus poznání je i v tom, že čím se nějaký poznatek jeví triviálnější, tím je na něj těžší přijít a tím více zasahuje do pozorovatelné reality. Je prostě tím principem, ve kterém všechno plave.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 31.12.2007 1:06

Re: Re: V teorii éterové se rychlost šíření světla sčítá s rychlostí pohybu zdroje

V jedné učebnici fyziky píšou, že úhel vln, které vytváří pohybující se loď, je nezávislý na rychlosti lodě. Podle toho by rychlost šíření vln, kolmo k pohybu lodě, musela záviset na rychlosti lodě. Jak jsem koupil, tak prodávám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 30.12.2007 15:11

Re: Pane Petříku,

Pane Nový, až pan Petřík zamění slovíííčko "éter" za slovíííčko "časoprostor" ( jenž je zrealizovaný vesmírem z prostých dvou vesmírotvorných veličin, které se na různých škálách vlní, křiví, pění - jako pole ... a na Planckových škálách i vlnobalíčkují - kompaktifikují do hmotových elemetů ) mnohé z toho co píše, nabude reálnější smysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 15:45

Re: až pan Petřík zamění slovíííčko "éter" za slovíííčko "časoprostor"

Koncept éteru zde byl ale mnohem dříve a já bych měl hájit princip vědecké priority toho konceptu, pocházející historicky od pana Descartese. Nehledě k tomu, že éter je hmota a ta se vlní, pění a křiví protože to hmota dělá. Časoprosto je abstraktní matematický koncept a nikde z něj nevyplývá, proč by se měl vlnit a křivit, je to uměle vymyšlený (byť zcela správný) předpoklad, který do něj vnášíte, abyste uvedl svoje pozorování do souladu s realitou. To je formální přístup, založený na ad-hoc předpokladech, čili postulátech a logických skocích a já takový styl uvažování prostě nemám rád.

Já rád pracuji s koncepčním materiálem, který kolem sebe vidím v přírodě a od konceptů požaduju, aby na sebe navazovaly naprosto plynule, čili ke každému příkladu chování aby v přírodě existovala přímá analogie. Z éterové teorie vyplývá, že koncept hmoty, založený na hmotě a energii je duální ke konceptu času a prostoru přes vlnovou rovnici. Proto jí říkám vlnová teorie éteru. Ke explicitnímu zdůvodnění, proč se éter vlní tudíž potřebujete ne dvě veličiny, ale čtyři a k explicitnímu zdůvodnění vlnobalíčkování jich potřebujete ještě více, protože normální vlna prostě "nevlnobalíčkuje", neumí to.

Pokud přejdete na implicitní popis, pak se vám naopak popis éteru zredukuje na dokonce ještě méně než dvě veličiny, protože by jej mělo být možné zredukovat na skalární pole jedné zcela náhodné veličiny a celý reálný svět pak vyplývá z toho popisu kauzální interakce jakékoliv konečné oblasti éteru s tím zbylým chaotickým nekonečnem. Čili celý vesmír je tvořen náhodným šumem a my, protože jsme tvořený jeho rozsáhlou fluktuací si zněj vybíráme další kauzální části, které lze pozorovat prostřednictvím difůzního šíření dalších fluktucí tim že vzorkujeme determistický podíl toho šumu. I při kondenzaci superkritické páry je ten systém čirý, to co z něj vidíme a vnímáme jako realitu nejdříve jsou právě ty houbovité fluktuace hustoty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 30.12.2007 20:26

Re: Re: až pan Petřík zamění slovíííčko "éter" za slovíííčko "časoprostor"

Koncept éteru zde byl ale mnohem dříve pokud hledáme pravdu přírody neohlížíme se na to která teorie tu byla dříve a která později a já bych měl hájit princip vědecké priority toho konceptu cokdyž vědecká je ta s tím čp a né éter, kde berete to přesvědčení ?, pocházející historicky od pana Descartese. Nehledě k tomu, že éter je hmota a ta se vlní, pění a křiví protože to hmota dělá. Jenže právě že čp je hmota/hmotou pokud se vlní-křiví ( pak je to polem ) a křiví-li se jeho vícedimenzionální stav, pak je čp vlnobalíčkem a to je hmota …a nééé éter Časoprostor je abstraktní matematický koncept nikoliv … éter je abstraktním vyjádřením nějakého stavu čp a nikde z něj nevyplývá, proč by se měl vlnit a křivit,…ale vyplývá, např. gravitační pole už křiví čp kdežto nikde nevyplývá že by se měl éter vlnit a pěnit ..atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 22:14

Re: pokud hledáme pravdu přírody

Otázka je, do jaké míry hledáte "pravdu přírody" a do jaké míry se jen snažíte uplacírovat svoji vizi "dvouveličinového vesmíru". Nuže, koncept hmotného éteru je do značné míry dualní ke konceptu nehmotného pole, o který se opírá představa časoprostoru. Když se ale podíváme do hloubky, uvidíme, že každý časoprostor může být tvořen zase nějakým tím hmotným prostředím, podobně jako každá vodní hladina vyžaduje nějakou tu vodu.

Emergentní prostředí éteru ale už žádný čas a prostor nevyžaduje, je to skalární pole jediné veličiny, tenzor nultého řádu. Není závislý na našem vnímání prostoru a času, umožňuje fyzikální realitu vysvětlit pouhým chaosem.

Pozorovatelná struktura vesmíru pak může vypadat jako řešení této úlohy: dejme tomu, že se pohybujeme v mlze náhodných fluktuací a zajímá nás, jak  by měla vypadat hustota a struktura těch fluktuací tak, abychom z té mlhy viděli co nejvíc? Je zřejmé, že když bude mlha hustá, uvidíme gradientů hodně, ale jen na malou vzdálenost. Když bude řídká, uvidíme dále, ale zase toho uvidíme méně a méně zřetelněji. Existuje tu tedy zřejmě nějaká optimální hustota reality, který nám umožní toho vidět co nejvíc.

Otázka geometrie těch fluktuací pak souvisí s faktem, že gradienty hustoty nám neslouží jen jako objekt pozorování, ale také prostředí, které ho zprostředkovává. Když třeba to prostředí bude nespojité, uvidíme toho méně, než když ty gradienty budou tvořit spojité prostředí, třeba houbu. Ta houba by měl mít vlastnosti metamateriálu, aby informaci nezkreslovala ani na velkou vzdáleneost. No a my si pak z toho chaosu v každém okamžiku navzorkujeme ty fluktuace, které danému požadavku odpovídají nejlépe a prohlásíme je za obraz reality.

V takovém modelu vesmír je už trochu rozostřen koncept objektivní reality: ta se pohybuje spolu s námi, podobně jako když pochodujeme s baterkou v mlze: vidíme kolem sebe osvětlenou kouli, která stojí na místě. Z podobných úvah je ovšem vidět, že nám k nim koncept prostoru a času už mnoho neřekne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 31.12.2007 0:22

Re: Re: pokud hledáme pravdu přírody

Otázka je, do jaké míry hledáte "pravdu přírody" ano, to je otázka...totiž je možné, že jí hledáme všichni do nějaké míry i Vy, ale to sami nemůžeme vědět do jaké míry jí hledáme, každý jí hledáme do co největší míry, nééé ? a do jaké míry se jen snažíte uplacírovat svoji vizi "dvouveličinového vesmíru". Ale..ale ... to snad nemyslíte Vážně, že se pachtím 27 let přes tuny ponížení k „nějakému uplacírování“ HDV.? Zásadně chci, aby byla HDV buď zavržena, smetena a rozsekána napadrť pořádně pádnými protiargumenty…anebo dořešena jako smysluplná  – o žádné uplacírování mi nejde, to je směšné abych něco takového dělal 27 let. Nuže, koncept hmotného éteru je do značné míry dualní ke konceptu nehmotného pole, o který se opírá představa časoprostoru. Moje představa časoprostoru je jiná, tak mi tuto nepodsouvejte.. Když se ale podíváme do hloubky, uvidíme, že každý časoprostor může být tvořen zase nějakým tím hmotným prostředím no vidíte a já tvrdím opak …což svým způsobem „je totéž“ …a taky jsem to i řekl, že : pokud éter, tak on je „jistým stavem časoprostoru“, protože „z časoprostoru je realizována hmota“.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 7:10

Re: chladnejsi, huste a chaoticke prostredi by melo entropii mensi

Proč by ne? Při izochorickým ochlazování se entropie snižuje.

Jiná věc je, co hodláte z těch hrátek s entropií odvodit. Když vám řeknu, že je to přesně opačně, změní se něco? Např. pokud hustota éteru vzroste, viditelná hmota se rozpustí. Éter ovšem pozorovat nemůžeme. Vzrostla entropie nebo ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M 30.12.2007 7:40

Re: Re: chladnejsi, huste a chaoticke prostredi by melo entropii mensi

Ja entropii do vasich hratek nezatahoval.  Sam jste ji zminil.

Byl bych opatrny ... entropie je definovana dobre a spravne jen pro uzavreny system v rovnovaze.. ..je uplne jedno, jak se system z jednoho stavu dostane do jineho stavu. Je jedno jak se ochladil (to je proces dynamicky !!! a entropie ztraci v tomto procesu vyznam)  ...... A proto si torufam tvrdit, ze v konecem rovnovazenem stavu ma "studenejsi husty system" entropii vyssi nez "horky husty system".   System se ochladil .. reagoval s okolim. ... entropie se zvysila...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 16:06

Re: System se ochladil .. reagoval s okolim. ... entropie se zvysila...

Dobře, z tohoto pohledu máte pravdu.

Z hlediska éterové teorie je ale každý nárůst entropie v nejakém lokálním kompenzován poklesem entropie systému, který je tvoří, čili celková entropie se nemění. Uplatňují se zde dva protiběžné procesy, které jsou vůči sobě ve vzájemné dynamické rovnováze. Jedním z nich je inerciální difůze náhodných fluktuací éteru. Ta vyrovnává koncentrační gradienty, ale protože taková difůze nějakou dobu trvá, produkuje čas. Druhý proces lze v zásadě popsat vlnovou rovnicí. Ta naopak gradienty vytváří ale spotřebovává k tomu čas, který produkuje ta difúze.

Šíření energie vlnovou rovnicí je totiž přirozeně nestabilní. Pokud se v chaotickém prostředí vytvoří nějaká náhodná fluktuace, pak jde o proces, který přímo porušuje entropii. V difůzním prostředí se má taková fluktuace tendenci okamžitě zase rozpustit. Ve vlnovém prostředí tvořeném gradienty hustoty, přes které se šíří energie ve vlnách je tomu ale jinak. Ta fluktuace hustoty se chová jako čočka, která má do sebe tendenci další energii nabalovat a tím se dále lavinovitě zvětšovat, dokud se vzniklý agregát nezvětší natolik, že v něm převládnou difůzní entropické procesy, které způsobí jeho rozpad.

Asymetrie našeho vnímání reality je v tom, že ta difůzní složka éteru je pro nás vícemě skrytá, my jako deterministické bytosti vnímáme jen uspořádané struktury éteru pomocí vlnění, což je nejuspořádanější možný pohyb hmoty, přísně kauzální. Pokud si pozorování vesmíru zůžíme jen na jeho kauzální část, pak snadno dospějeme k závěru, že vznikl z ničeho, že se vynořil z prázdna a navíc neustále dále roste. Jenže to je pohled jednostranný, protože ještě větší část vesmíru se "mezitím" difůzně rozpadla. I celý náš vesmír z hlediska nějakého obecnějšího systému žije na dluh, podobně jako žije na dluh biosféra na povrchu země, protože je závislá na rozpadu fluktuace éteru, tvořící Slunce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M 30.12.2007 18:00

Re: Re: System se ochladil .. reagoval s okolim. ... entropie se zvysila...

No dlouha odpoved, ale ne na tema entropie ...

Poradil bych vam neco ... piste mene a premyslejte o tom, co pisi ostatni trochu vice.   Tim, ze tu pisete dlouhe odpovedi, ktere jsou nekdy dost zamotane, svoji teorie a pohled neprosadite. Unavite akorat posluchace a ctenare, Nechaji vas mluvit a mluvit a mluvit ...

"Feedback" a kriticky pohled "peers" je dulezitou soucasti vedecke stylu prace.

Zdar a silu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 18:40

Re: No dlouha odpoved, ale ne na tema entropie

No tak přídám velmi krátkou odpověď, formulovanou jako otázku.

V horké páře jsou chladné kapičky, kapičky se ohřejí a pára ochladí. Vzrostla entropie systému nebo ne? Problém je, že vy z vesmíru vidíte jen ty kapičky, teplotu jejich prostředí nesledujete, nevnímáte.

Co se feedbacku týče, na ten je bohužel vědecká komunita dost citlivá: kdo jiný by přece měl vědě rozumět lépe, než vědci? A tak se stává, že "feedback peers" odbornou komunitou vůbec jako feedback vnímán není, jsou pro ně něco jako otravný hmyz. Vždyť kolik je na internetu samouků éteristů? Každý z nich má nějaký zajímavý postřeh a kdyby si je vědci přebrali, došli by ke stejným závěrům už dávno.

Jenže to "oni" skoro vůbec nedělají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek