ZEPHIR 30.12.2007 2:05

Re: Vaše hypotéza je šílená

No, hlavně k ní lze dospět jednoduchou vylučovací metodou. Představa éteru jako řídkého plynu nefunfuje, takže zbývá představa éteru nekonečně hustého. Když si k tomu vezmu fakt, že tak energetické vlnění jako je gamma záření bude pro své šíření vyžadovat prostředí ještě hustší, tak snad ani nemusím tu řídkou variantu ani zkoušet.

Co je potom na hyptotéze hustého světlonosného éteru šíleného? Vždyt je vlastně první na ráně. Jakákoliv další teorie vedení světla prostorem by nutně byla složitější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludva 30.12.2007 9:07

Re: Re: Vaše hypotéza je šílená

Jak potom vysvětlíte šíření elektromagnetického záření běžnou viditelnou hmotou ? Řada látek světlo vůbec nepropouští. Těžkými kovy se zachycuje i gama záření. A proč se pak "hustý éter" neprojevuje gravitačně ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivan Nový 30.12.2007 11:32

Ludvo,

jak gravitace ovlivňuje hudbu přenášenou elektromagnetickým vlněním, jak vlnová délka na které vysílá rozhlasová stanice ovlivňuje vysílanou hudbu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludva 30.12.2007 15:47

Re: Ludvo,

Zopakuji, co už jsem dole napsal. Průměrná hustota viditelné hmoty v naší galaxii je jen několik atomů na metr krychlový. I když k tomu přidáte temnou hmotu a energii, tak se ta hustota nijak podstatně nezvýší, zvláště když to rozšíříte i na mezigalaktický prostor. Taky by se mi líbilo, kdyby foton byl jen vlnka v prostoru vyplněném éterem, ale nevypadá to, že by se tam mohlo něco vlnit kromě samotného fotonu. Nemůžete mluvit o nějaké obrovské hustotě éteru, když hustotou se rozumí hmotnost případně energie připadající na objemovou jednotku. To bychom to taky mohli obrátit a tvrdit že hvězdy jsou nízkohustotní anomálie narušující kompaktní éterický prostor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 16:52

Re: nevypadá to, že by se tam mohlo něco vlnit kromě samotného fotonu

Naopak. teorie relativity dávno ví, že šíření hmoty časoprostorem jde popsat jako Hamiltoniánský tok, čili jako šíření energie prostorem. Z toho vyplývá, že nejen foton se éterem vlní, ale i dokonce každá elementární částice i celá zeměkoule se éterem vlní jako by to byl obrovský foton. Hustota éteru je tak vysoká, že to všechno jsou pro něj jen nepodstatné fluktuace hustoty. Právě proto se hmota šíří zakřiveným časoprostorem po nejrychlejší možné dráze (tzv. geodetice) přesně tak, jako se i foton šíří nehomogenním optickým prostředím po dráze, která minimalizuje čas pro jeho šíření.

Z toho mj. vyplývá, že zakřivení časoprostoru, neboli gravitační pole lze interpretovat prostě jako gradient hustoty éteru. Gravitační čočka nevypadá, jako by se vakuum chovalo jako optická čočka, ono optickou čočkou skutečně je a uvnitř takové čočky se světlo doopravdy šíří pomaleji ve srovnání se sousedním vakuem. A protože funguje cosi jako normální disperze, velmi krátké vlny tvořící hmotu jsou takovou čočkou zakřivovány tak, že ta hmota gravitační čočku obíhá kolem dokolečka, jako když země krouží kolem Slunce.

Je to báječně přehledný pohled, jen se nesmí míchat  s tím klasickým relativistickým, který se na všechny tyto optické jevy nedívá s odstupem, ale z pohledu pozorovatele, který je uvnitř hustého vakua a je jím deformován také. Protože když je viditelná hmota tvořená vlnama éteru, vyplývá z toho, že když se éter zahustí, zahustí se i ty vlny a vlny díky tomu nepoznají, že je vakuum hustší, vidí akorád, že se jim zvětšil manévrovací prostor. Duální pohled relativity vznikl historicky, protože my jsme si až dosud neměli příležitost ošahat gravitační jevy zvenku a věda se prostě drží pohledu, který ověřit jde. Ale gravitační čočkování je první vlaštovka, ukazující, že se na celou záležitost můžeme podívat i s odstupem, z vnějšího pohledu a pak se ten pohled nebude příliš lišit od toho, co důvěrně známe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 17:11

Definice času

P.S. Z analogie mezi  Hamiltoniánský tokem při šíření hmoty časoprostorem a Hamiltoniánským tokem při šíření energie optickým prostředím lze odvodit jednu fundamentální věc, na kterou už relativita mohla dávno přijít sama, ale z éterové teorie vyplývá zcela názorně. A to je definice času.

Pokud se totiž hmota šíří gradientem časoprostoru stejně jako foton vodní hladinou a taky se jím láme podobně, pak z toho vyplývá, že čas je specifická dimenze časoprostoru, je to souřadnice normálová na gradient hustoty éteru, jež časoprostor tvoří. Názorně řečeno, pokud si představíme gradient hustoty éteru tvořící vodní hladinu jako lokální časoprostor, pak vlny po hladině se v něm šíří jako světlo prostorem. Souřadnice rovnoběžné s vodní hladinou jsou pak souřadnice prostorové. Kde je v takovém modelu čas? Správně, je to ta zbývající souřadnice, kolmá na vodní hladinu, čili na gradient hustoty, kterej celej tuto švandu tvoří.

Takováto definice času pak umožňuje ve spojení s éterovým modelem pěny pochopit celou řadu souvislostí, spojených s vývojem času v našem vesmíru při kondenzaci éteru, štěpení šipek času v okolí černých děr a na kosmologických vzdálenostech a dokonce povahu CPT invariance a jejího narušení. Je to skutečně těžká váha s ohledem na intuitivní zpřístupnění mnoha složitých závislosti.

V této souvislosti si můžeme předeslat, že éterová pěna je tvořená membránami se dvěma k sobě těsně přiléhajícími gradienty hustoty éteru, náš časoprostor je tudíž insintricky tvořen dvěma časovými dimenzemi, které k sobě těsně priléhají tak, že se navenek chovají jako časová dimenze jediná, K rozštěpení časových dimenzí dojde tehdy, pokud pěna zhoustne, takže se její bubliny zakulatí a její mebrány rozestoupí. Protože, jak jsem již řekl, vakuum  je nejhustší v okolí černých děr, můžeme zde tyto jevy pozorovat na polarizaci světla a dokonce vzniku násobných horizontů událostí, ale to by bylo na delší povídání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 16:23

Re: A proč se pak "hustý éter" neprojevuje gravitačně ?

No éterová teorie je právě o tom, že umožňuje časoprostoru přisoudit gravitační chování a tím jednoduše vysvětlit, proč vesmír expanduje. Pokud celý vesmír vypadá jako hustá hvězda, pak se gravitačně hroutí, čímž narůstá jeho teplota. Tím se střední délka vlnění, které se uvnitř takového vesmíru šíří zmenšuje a jako celek se nám zdá, že expanduje prostor. Současně takový pohled umožňuje snadno pochopit, proč se v postupně rostoucím prostoru viditelná hmota postupně rozplývá jako hrudky v ohřívaném pudinku, pomalu expanduje a mizí.

Ale co je na gravitačním konceptu vakua nejdůležitější, umožňuje jednoduše pochopit, kde se v něm vzala svítící viditelná hmota. Pokud je náš vesmír tvořen jádrem husté hvězdy, můžeme si představit, že vzniklo tak, že se ta hvězda kdysi gravitačně zhroutila, příkladů proto máme z astronomických pozorování dost a dost. Přitom jak se to husté jádro sesedlo, jeho hustá plasma zkondenzovala v jakýchsi sférických zónách, asi jako když prudce zkondenzuje podchlazený roztok. Protože ty kondenzující oblasti byly nesmírně těžké, srazily se navzájem jako beranidla. V místě, kde se střetly vznikla houbovitá síť přesycené hmotym kterou dnes pozorujeme jako závoje temné hmoty. A v místech, kde se střetlo několik kulovitých zón současně hmota neměla kam uhnout a tak z ní zkondenzovala nová, metastabilní fáze éteru: viditelná hmota. Ta rychle zkondenzovala do gigantických přehřátých kapek, tzv kvasarů. Jakmile se tlak v jádru kolapsaru začal vyrovnávat, přesycené kapky hmoty se začaly prudce odpařovat na záření a malá část hmoty přitom zkondenzovala v jejich okolí. Asi jako když kápneme horkou kapku na studenou destičku, většina kapky se sice odpaří, ale kolem se vytvoří malý obláček rosy. A ten obláček jsou částice hmoty, tvořící galaxie.

Éterová teorie na základě analogií s vývojem hvězd dále dopodrobna popisuje, co se s kvasary dělo a jak postupně z oblaku hmoty zkondenzované kolem kvasarů vznikly placaté galaxie s vychladlou černou dírou uprostřed.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 16:35

Re: Řada látek světlo vůbec nepropouští

Běžnou hmotou se viditelné záření šíří podobně jako zvuk vodou. Záležií tu ale na vlnové délce. Pokud je velikost částic viditelné hmoty srovnatelná s vlnovou délkou, dochází tu k rezonanci, absorbci a disperzi záření.

Protože je struktura hmoty vrstevnatá (uvnitř atomů sedí atomová jádra, v nich ještě menší částice), projevuje se absorbce světla v několika místech spektra současně. Dlouhovlnné záření absorbují elektronové obaly a excituje je, ale atomových jader si nevšímá. Krátkovlnné záření je absorbováno atomovými jádry, excituje je a vyvolává v nich jaderné přeměny.

Éterová teorie toto všechno intepretuje jako optické jevy, rezonanci a rozptyl energie na různě velkých a hustých blobech éterové pěny. Ale to jsou vesměs známé věci z klasické fyziky a je zbytečné do toho éterovou teorii tahat. Éterová teorie je dobrá na zodpovězení fundamentálnějších otázek, souvisejících s příčinami kvantových a relativistických jevů, nebo naopak na vysvětlení jevů vysoce odvozených, souvisejích s evolucí biosféry, vědomí a lidské společnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PP 30.12.2007 0:27

Re: Rakousko-uherský kosmický program

Ze zacatku to vypadalo na jednu se zajimavejsich debat mezi ruznorodymi, nicmene komunikace schopnymi bytostmi (proto jsem vstoupil a nelituji a dekuji mnohym za popovidani).

Ted uz jde o to navratit se ke stare pravde "Nevstoupis dvakrat do teze reky". Jednou moznosti toho dosahnout je reagovat tak jako Historik (i kdyz mam za to, ze informace v necyklopedii je mozno za urciteho stavu eteru zmenit v realitu, hlavne bude-li tam hodne peny a bublin s rybami a jineho superkritickeho struneni).

Jinou moznosti je si vzpomenout na Herostrata a odpovedet na kazdou dalsi esej o eteru cernou dirou mlceni. Bude zajimave co se s touto ideou stane, neumoznime-li svym uvazlivym ale zbytecnym tlachanim jeji nadorove bujeni. S klasiky - treba dojde k tomu ze se vulkan sam zasype.

Posledni moznosti (viz muj puvodni prispevek) je ten pocitacovy program vypnout  - dost jiz bylo sprymovani, pani redaktori a Silvestr je jeste za par dni .

Preji vsem hezky Novy Rok.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 0:35

Re: navratit se ke stare pravde "Nevstoupis dvakrat do teze reky".

Stará pravda je i tvrzení: "Historie se opakuje v kruzích", anebo "Už staří Řekové...".

Éterová pěna kondenzuje tak, že se neustále zahušťuje, její bubliny se zmenšují, až tvoří skoro kontinuum a pak se na jejich pozadí začnou rýsovat nové fluktuace hustoty. Čili ten proces se sice opakuje, ale pokaždé v trochu jiné, víceméně náhodně rozvržené podobě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Historik 30.12.2007 0:36

Re: Re: Rakousko-uherský kosmický program

Nechtěl jsem Vám zkazit náladu a omlouvám se. K omluvě připojuji jeden serióznější a optimističtější odkaz. A taky pro všechny radar-optimisty, aby se jim v perspektivě lepší bezpečné budoucnosti lépe vkračovalo do roku 2008. 

http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:Radar_funguje.png

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 0:53

Re: Nechtěl jsem Vám zkazit náladu

Náladu byste mi mohl zkazit, kdybyste uvedl něco, co éterovou teorii vypustí komínem.

Ale na to jste už zjevně rezignoval.

Čímž všem čtenářům přeji zábavného Silvestra a šťastné vykročení do Nového Roku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 1:47

Re: treba dojde k tomu ze se vulkan sam zasype

To samozřejmě možné je, ale proč by mělo být dobré nechat zasypávat ideje? Tolik nápadů zase současná fyzika na zahazování nemá. A pak, není to škoda i pro zvuk české vědy ve světě nechat nápady zapadnout? Já z toho přece nic nemám a nikdo z vás tim nic nezíská, když se na ten nápad zapomene. Česká věda jako celek tim může jedině ztratit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 23:39

Re: Tento článek nepatří do rubriky věda

K tomu už jsem se vyjadřoval níže. V historii vědy je běžné, že spousta formálních modelů se stalo Teoriemi tehdy, když byl rozpoznán jejich hlubší teoretický rámec (třeba Planckův vyzařovací zákon). Dále tu máme spoustu vědeckých, dnes protežovaných teorií, co vznikly jako zcela empirické, třeba teorie kontinetálního driftu nebo Darwinova evoluční teorie. Dnes už je na ně nabaleno spousta matematiky, ale v době jejich začátků tomu tak určitě nebylo.

Kromě toho, fakt že matematický popis nějakého děje dosud neexistuje vůbec neznamená, že ten jev neni fyzikálně reálný. Matematika se totiž dost štítí popisů mnohasložkových soustav, třeba gravitujících systémů mnoha těles nebo třeba turbulence částicovách kapalin. Např. teorie popisující geometrii fluktuací hustoty v kondenzující superkritické páře dosud neexistuje, přesto to neznamená, že ty fluktuace nejsou. Každý si je ovšem může nasimulovat v jednoduchém Java apletu a přesvědčit se, že vypadají stejně jako ty opravdové.

Ale matematický popis reality skutečně nebyl předmětem tohoto článku, jeho cílem bylo poukázat na některé souvislostí, které se v poslední době ve fyzice nahromadily a kde éterový model může přispět k jejich intuitivnímu pochopení. Stejně jako se zednická lžíce nehodí na svatební hostinu, nehodí se ani silně paralelizovaný multikomponentní model pro popis reality matematickým formalismem, založeným na konsekutivních operacích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 23:49

Re: může takovýto paskvil propustit do této rubriky

Perspektiva éterové teorie je ve skutečnosti pro zapáleného "opravdového vědce" bohužel ještě víc skličující...

Naše neuronová síť je víceobjektový distribuovaný systém, ta je naopak pro intuitivní pochopení paralelizovaných modelů vybavena dobře. Náš mozek LZE považovat za jakýsi simulátor éterové pěny, stojaté elektrochemické vlny v něm MOHOU tvořit jakési kvantované částice vědomí a dokonce spolu mohou interagovat na dálku s hmotným prostředím i se sebou navzájem. Takže pan Penrose a Aspect MOHOU mít pravdu se svou teorií kvantového vědomí, i když pravděpodobně trochu jinak, než předpokládali.

Protože éterovou pěnu LZE považovat za vysoce strukturovaný systém energeticky vodivé sítě, libovolně složitý pohyb organizovaného clusteru nábojů by v něm MĚLO být možné indukovat a přenášet na dálku, i když se vlastně navenek neprojevuje jako uspořádaný pohyb náboje. Když budu nějakým elektronem opisovat ve vzduchu dejme tomu prostorovou osmičku, v prostorové vodivé síti o kus dál MUŽOU její elektrony začít taky opisovat osmičky, ačkoliv se na první pohled takovým pohybem žádná uspořádaná energie na dálku nevyzařuje, na tom je IMO založen např. Aharamov-Bohmův experiment.

Příkladem takové složené interakce by MOHLA být např. gravitomagnetická interakce, navržená Heimovou teorií. Taková interakce může stát i za mechanismem jevů, které se v současné vědě zdvořile opomíjejí, třeba efektem pyramid, jejichž tvar MUŽE sloužit jako rezonátor nebo odražeč pro gravitomagnetické vlny generované celou zeměkoulí.

Éterová teorie se tedy nebrání konceptu mentionů, telepatie a telekineze, dokonce ani fyzikální existence lidské duše, protože představa éteru je z hlediska mechanismů myšlení a výměny energie ve hmotě koncepčně docela homogenní. Možná je dobře, že si ještě nedovedete představit, k jakým pseudovědeckým paskvilům (z hlediska současných teorií) z ní LZE ve skutečnosti dojít...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

SelskýRozum 30.12.2007 6:51

Re: Re: může takovýto paskvil propustit do této rubriky

Souhlasím s vámi, že při rozvíjení vaší pseudoteorie bez definic a formalismu můžete dojít k jakýmkoliv paskvilům. Tím jste si správně ohodnotil svoje argumenty jako pavědu. Přesto si myslím, že čtení by to bylo zajímavé, kdybyste svoje texty pěkně zabalil do nějaké scifi povídky s hezkým a napínavým dějem. Doporučuji jako vhodnou délku 4 stránky. Při větší délce by už mnoho lidí povídku nedočetlo do konce. Mám pro vás i název: "Hawkingův první omyl a poslední záchrana".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 30.12.2007 7:02

Re: můžete dojít k jakýmkoliv paskvilům

Zkuste nějaký na zkoušku odvodit, uvidíme...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 22:47

Re: autor lepší své teorie

Takové začlenění do systému vědeckých teorií předpokládá, že éterová teorie bude nejprve jako vědecká teorie uznána. To já ale sám udělat nemohu, už proto, že nejsem vědec. Je to intersubjektivní záležitost lidí, jak se k tomu nápadu postaví, jestli je zaujme a rozpoznají jeho užitečnost. Současná věda je ve skutečnosti schopna dospět k podobným výsledkům i na základě současných, roztříštěných teorií. A protože jsou ty teorie specializované, může k těm výsledkům dospět i přesněji a reprodukovatelněji, než éterová teorie v současné chvíli umožňuje.

Takže z toho, že si ty teorie formálně sjednotíme pro vědce vlastně nic bezprostředně užitečného nekouká, jenom riziko další blamáže. A toho se dnešní vědci docela bojí, protože jsou na tom nezřídka víc existenčně závislí, než byl svého času Galielo na nějaké církvi. Současná věda  tudíž nerada dělá nové chyby, to raději zůstane při svých starých omylech. Současné formální modely jsou ostatně neéterové jen naoko, většina formalismu kvantové teorie (lagrangeova a Hamiltonova mechanika) i teorie relativity (tenzorový popis torzních deformací) je stejně na pozadí odvozena z konceptů původně odvozených pro popis inerciálního prostředí.

Pak je tu ten topologický problém: pokrok v dnešní rozvinuté vědě vyžaduje se od začátku specializovat. A jak už jsem uvedl, pro specialisty jsou jejich teorie víceméně bezesporné, protože problémy takových teorií je vidět jen v dostatečně širokém kontextu. Současně se tu projevuje expanze kauzálního prostoru, díky rostoucímu objemu poznatků jsou jednotliví specialisté čím dál tím více izolování navzájem ve svých věžích ze slonové kosti jako galaxie ve vesmíru. 

Takoví specialisté jsou díky tomu nejvíce konzervativní, už proto, že investovali hodně času a prostředků pro ovládnutí svých teorií. Takže z této strany nelze čekat velkou snahu o spolupráci. Současná věda je zkrátka rozjetý vlak, jehož setrvačnost působí proti změně směru ještě více, než odpor vnějšího prostředí za doby Galiea.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 30.12.2007 20:53

Re: Re: autor lepší své teorie

Pane Petřík, Vy jste tak ohromně rozjetej éterovej vlak, že je Vás škoda ... pokládám Vás za nesmírně pilného člověka a na internetu neznám v oblasti fyziky produktivnějšího než jste Vy..., škoda, že jste svůj intelekt vrazil do nesprávného směru... škoda...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 22:07

Re: Ma pocit ze jeho smyslenej vesmir je lepsi

Ale kdepak. Každá teorie je založená na souboru axiomů a má tudiž omezený rozsah platnosti. Jsou teorie velmi formální, které umožňují určité závislosti vypočítat rychle, přesně a snadno. Třeba křížové pravidlo pro výpočet koncentrací při míchání vody a lihu. Ale takové teorie zase neumožňují pochopit, proč a jak ta jejich matematika funguje. Navíc postupem času na sebe každá původně jednoduchá a logická teorie na sebe nabaluje formální modely, až přestane být buďto srozumitelná, nebo její extrapolace přestanou být konzistentní s ostatními teoriemi. Pak se zase zavede teorie nějaká nová, která ty původní dinosaury sjednotí v novém axiomatickém rámci a tak pořád dokola. Ty původní teorie ale nezanikají, jen dále slouží svým původním speciálním učelům. Takže ten, kdo před časem vymyslel křížové pravidlo se nemusí obávat o jeho osud, jen musí počítat s tím, že bude používáno v čím dál specializovanejších případech. Až budou ab-initio postupy kvantové mechaniky propracovány do dostatečně efektivní podoby, budou se jimi možná řešit i docela rutinní problémy, ale ne dříve. A éterová teorie je zatím ve fázi kvalitativního modelu, něco jako Galieův heliocentrický model. Nic rozumného se z ní zatím nedá spočítat.

Velký problém při přijetí éterové teorie je samozřejmě tajy použitá terminologie. Kdybych ji nazval třeba "Unparticle emergence theory", byli by všichni spokojení, protože by neměli pocit, že je vracím ke starým pořádkům a neupozorňuju na staré omyly vědy. Jenže ono tomu bohužel tak je, že vlnová éterová teorie navazuje na klasické modely světlonosného éteru Descartese a Huyghense, nemá smysl si zakrývat oči před realitou.

Označení mý teorie jako éterová je z tohoto pohledu záměrný a má výchovný podtext: nikdy nemůžete vědět, že nějaký dávno zavržený koncept není ve skutečnosti tím hledaným fundamentálním. Bylo zvolený proto, abychom podobnou koncepční chybu již nezopakovali. Ovšem posouzení toho, zda éterová teorie je fundamentálnější než jiné není na mě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 22:17

Re: resit skutecne problemy fyziky

Nuže, jaké jsou skutečné problémy současné fyziky? Především její nenázornost, máme několik fundamentální teorií, ale protože jsou všechny založeny na abstraktní sadě postuláltů, nevíme, jak spolu přesně souvisejí ani jak je lze jednoduše spojit. Máme zde několik složitých receptů, např. smyčkovou teorii kvantové gravitace (LQG) a teorii superstrun. Jedna tvrdí, že vesmír je trojrozměrný a vakuum tvoří spinová síť. Druhá teorie zase tvrdí, že je nejméně jedenáctirozměrný a částice tvoří vlákenka strun.

Proč se prostě neodrazit od představy houbovitých fluktuací hustoty v kondenzující husté hmotě a nepokusit se obě teorie sjednotit na tomto principu? Nemluvě o tom, že tak vyřešíme otázku, odkud se zde oba modely vzaly. Nemluvě o tom, že se začínají uplatnovat i další modely (třeba topologické Lieho grupy nebo Heimova teorie protosimplexů) a éterová teorie zase vysvětluje, jak spolu tyto modely souvisejí, alespoň na konceptuální úrovni. Jiný model, jak všechny tyto teorie spojit v současné době stejně nemáme, otázka je, zda o to vědci vůbec stojí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 29.12.2007 21:28

Re: Zastřelte už někdo toho pitomce!

Informace se lidskou společností šíří jako každou černou dírou nebo fluktuací hustoty. Uvnitř je prostředí husté, s charakterem houbovitého/vírovitého bosonového kondenzátu, na povrchu se stává disipativní a tatáž informace v něm zaniká v turbulencích. Takže já tu nedělám nic jiného, než nabalují více.či méně nesouvisející poznatky a organizuju je do nové teorie, čimž z nich vzniká postupně rostoucí černá díra: zóna kauzálního časoprostoru, která se šíří společností, dokud nepřekročí rámec svých možností a pak se zase začne rozpadat. Na okrajích se ovšem střetává se společenskými turbulencemi.

Propagace nové teorie nás tedy může hodně naučit o tom, jak kauzální struktury ve vesmíru vypadají a jak se vyvíjejí. V podstatě je každá idea malý kauzální vesmír, který se řídí vlastním souborem pravidel.

Uvnitř komunity lidí, kteří tu teorii pochopí se informace vyměňují snadno, jako v bozonovém kondenzátu. Na povrchi je ale horizont událostí, kterým se informace šíří jednosměrně. Lidem, co jsou mimo tento koncept se jeví bez energetického obsahu, prostě jako černá díra. Dochází ti k totální reflexi informace, podobně jako na vnitřním povrchu husté kapky nebo vnějším povrchu bubliny. To proto, že propagace teorií lidskou společností má řadu shodných znaků s šířením energie, utilitární využití teorií je v zásadě podmíněno tím, jak dokážou intenzifikovat šíření a výměnu energie v lidské společnosti. Éterová teorie se tudíž v mechanistických analogiích vývoje společnosti vyžívá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek