Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Otevřený dopis Jiřímu Grygarovi
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
maja 26.3.2007 21:02Re: Re: Re: Re: Co je víra? Je úplně logická reakce pana Primase na slovo pokora. Znamená to pouze jedno - pokořit. Ale koho a proč? Jestli chceme naznačit, že jsme s něčím v souladu je rozhodně jednodušší použít slovo smíření, vyhneme se negativním reakcím a budeme přesnější při vyjádření pocitu, který chceme objasnit |
|
|
knihovnice 26.3.2007 21:53Re: Re: Re: Re: Re: Co je víra? Milá Majo, děkuji Vám za radu, člověk se pořád učí a zvláště v mezilidské komunikaci. Zdraví a hezký večer přeje Marie |
|
|
Duro 26.3.2007 22:11Re: Re: Re: Re: Re: Co je víra? Znamená to pouze jedno - pokořit. Ale koho a proč? Seba pred Bohom. A pokora spociva nie v tom, ze sme s niecim v sulade ale prave v tom, ze sme s niecim v nesulade. To je odpoved na otazku Proc. |
|
|
Autor článku 27.3.2007 1:38Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je víra? Ano, člověk by se měl pokořit výhradně před Bohem. Nikoli před náboženskou, politickou nebo vědeckou institucí. Pokora před Bohem znamená dosažení souladu a překročení nesouladu skrze lásku (promiňte ten "nevědecký" termín). Celý život budete ale potkávat padouchy převlečené do hávu mnichů nebo vědců, kterým nepůjde ve skutečnosti o nic jiného, než si vás ideologicky podmanit. Tito lidé jsou posedlí mocí a budí se ze sna hrůzou, že by je mohl někdo zastínit. Že by mohl být někdo lepší než oni. Jsou ochotni uznat i existenci Boha ale ne existenci lidské svobody a důstojnosti. Znevažují, že i druzí lidé byli stvořeni k Božímu obrazu a mají právo na svobodné sebevyjádření. Útlak a vraždy. To je podstata všech establišmentů světa. |
|
|
nepokorný 27.3.2007 13:01Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je víra? je snad pokorou tvrdit nebo věřit, že má mít člověk boží obraz? Pokládám to za vrchol znevažování boha |
|
|
Markéta 28.3.2007 18:40asi "autore" chodíte do divné společnosti ... já si nikdy vámi popisované snahy "ideologicky si mne podmanit" u našeho faráře nevšimla ... ale je fakt, že - na rozdíl od vás - také jsem ho nikdy neslyšela někoho slovně (či jinak) urážet ... |
|
|
maja 27.3.2007 21:57Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je víra? Vše dělím na plus a mínus. Beru to tak, že plus je radost a mínus starost a co si kdo vybere to má. Mně osobně vyhovuje spíše se radovat, než podléhat destrukci starostí. Vím, že když budu do světa vysílat slova s negativním nábojem, tak pravděpodobnost, že z nich vznikne pozitivum je minimální. Z tohoto pohledu je pokora negativní, a jestli chce někdo pokořit sebe je v podstatě také negativní. Ale možná to potřebuje, budiž mu to dáno. Moc se mi líbí, že se na této diskuzi dokazuje, jak vše souvisí se vším. Přeji NP hodně autorů jako třeba pan Primus. |
|
|
knihovnice 26.3.2007 21:45Re: Re: Re: Re: Co je víra? Vážený pane Duro, děkuji za oslovení a jistě si Vámi navrhované tituly přečtu. Z poslední doby jsem dočetla knihu pana Halíka "Prolínání světů" a tak se alespoň blíže seznámila s pěti světovými náboženstvími. Zdraví a hezký večer přeje Marie |
|
|
Magor Milda Dr.Sc. 26.3.2007 23:09Re: Re: Re: Re: Re: Co je víra? Víra je něco, co lze přirovnat k zoufalství. Vždy, když nám naše věda nemůže dát postačující zprávu, musí me si pomoci vírou. Někdy správnou, někdy zavádějící, ale docela jistě pak nevíme nic. Víra přemosťuje naše černé díry, singularity, za kterými tušíme jenom hrůzy, dříve se to jmenovalo peklo. |
|
|
Autor článku 27.3.2007 1:23Re: Re: Re: Co je víra? knihovnice: Náboženská víra není totéž co křesťanství ale křesťanství je jedním z velkých světových náboženství. Pana Grygara vám vůbec "neberu", pokud vám pomohl - jsem rád, že se nevěnuje pouze zesměšňování druhých lidí udělováním "bludných balvanů" a činností ve spolku Sysifos. V Janově evangeliu je napsáno "...poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými". Bohužel, právě katolická církev se snad nejhůře zpronevěřla pronásledováním lidí, kteří hledali - a nalézali pravdu. Z vědců to byli např. Galileo Galilei, Giordano Bruno nebo Koperník - to jsou ale jen nejslavnější jména. Katolická církev vytvořila instituce jako "svatá inkvizice", které upalovaly lidi veřejně na náměstích a trýznily je v mučírnách za jejich svobodný postoj (často i za neúmyslné "prohřešky"). Mám zato, že ke stejné církvi a náboženské tradici se hlásí (přinejmenším od roku 1990) pan Grygar. Za to, že dnes může svobodně hovořit o hvězdách a o Bohu vděčí však úplně jiným lidem a institucím než římskokatolické církvi. Mimo jiné i zástupu vědců - mučedníků katolických režimů. Tato slova nejsou snad vyjádřením nenávisti, jsou smutným konstatováním. Dalším problémem je, že pan Grygar prezentuje materialistický "vědecký světový názor" v kombinaci s náboženskými doktrínami. Oba tyto pohledy na svět se ve skutečnosti rozcházejí. Ve svém článku "Nové dimenze..." který je přílohou (provolbou) dopisu p. Grygarovi se snažím nastínit odlišný pohled na vesmír, než jaký prezentuje pan Grygar. Tento pohled je vědecky a nábožensky KONZISTENTNÍ. Jde o vztah Boží imanence k přírodním vědám, nejen transcendence. Sklízím za to převážně nadávky a urážky. Děkuji za pochopení, MP |
|
|
Marie 27.3.2007 11:36Re: Re: Re: Re: Co je víra? Přeji pěkné poledne, a děkuji za příspěvky k tématu - pro knihovnici naprosto srozumitelné a podnětné k zamyšlení. Zdraví Marie |
|
|
maja 27.3.2007 21:25Re: Re: Re: Re: Re: Co je víra? Víra je snaha překonat pochybnost, je škoda, že církve si toto slovo přivlastnili a přisoudili ho iluzi, kterou nazvali bůh. Důvěra je mnohem hodnotnější, protože vychází z každé buňky živého organizmu nezávisle na vědomí, pouze člověk si ji však dokáže uvědomit a tím se liší od ostatní fauny a flóry. Jestliže je vše v pohybu jak je možné mluvit o konstantách? Takovou by musel být i bůh a pohyb a změna vylučuje konstantu. Vše se neustále mění, něco více, něco méně, ale tak jako je jiná struktura každé sněhové vločky, tak jestli je bůh, tak je jich minimálně tolik co lidí na světě. Jak je to pak s vírou v toho jediného? Podle jakých kriterií si vybíráme? Vnímám, že autor článku je bojovník, myslí to dobře, ale volí trochu konflikní postupy. Všem bohům držím palce, pokud jim jde o své blaho, určitě se stane blahem všech ostatních. Smíříme li se s vlastním egem, pochopíme jak je to s tím vákuem. |
|
|
Autor článku 26.3.2007 9:39Financování experimentu Slušně postavené elektrotechnické zařízení něco stojí. Kdyby náhodou někdo věděl, jak se dá podobná věc v Česku financovat, sem s tím. "Rodinný domek na klíč" ani slibná hypotéka to není a na grantovou agenturu asi rovnou zapomeňme. Z té žijí lidé jako Grygar a celá Akademie věd. |
|
|
Ludva 26.3.2007 9:32Milý Primasi, Domnívám se, že Vaše teorie nejsou o nic horší než třeba kreacionismus a podobné náboženské záležitosti. Jen tu chybí ten experiment. Je dobře, že vycházíte z popisu přírodních jevů. Vždyť podobně i náboženství je produktem přírodních jevů, především spojených s vlhkým vzduchem. Dobře je to vidět v Řecku na Olympské Riviéře, kde nad pevninou stoupá ohřátý vzduch a na jeho místo se tlačí vlhký mořský vzduch s vysokou entalpií. Masiv Parnasu zvedá tento vzduch do chladnějších vrstev, dochází ke kondenzaci, uvolnění tepla a vzniku nábojů. A kolem Olympu začne Zeus metat blesky (stejně jako slovanský Perun). Jak prosté a přece to bylo základem kolem kterého vzniklo náboženství. Možná tvoříte něco podobného. |
|
|
Autor článku 26.3.2007 9:42Re: Milý Primasi, Proč sem cpete zrovna teď ty kecy, když stejně přírodovědecky nerozumíte tomu o čem je řeč? Pokud máte nějaký komplex z náboženství, zajděte si třeba někam ke zpovědi nebo odleťte meditovat do Indie. |
|
|
Ludva 26.3.2007 10:40Re: Re: Milý Primasi, Ale jděte, přírodovědě rozumím určitě jako Vy a ty věci spolu souvisí, viz Grygarův názor, že vesmír vzniknul z ničeho, tudíž byl stvořen. No tak mi třeba vysvětlete, proč Vaše gravitační stínění nesouvisí s velikostí objektů, vždyť malé neutronové hvězdy nebo černé díry mají zanedbatelnou velikost. A vy jste vysvětlil gravitaci jako stínění jakéhosi tlaku energie vakua na spojnici mezi objekty. Anebo bych rád věděl, jak šálek energie vakua uvede do varu vodu v oceánech, když průměrná hustota hmoty v galaxii je několik atomů na metr krychlový a s energií včetně temné to nebude lepší. |
|
|
OK 26.3.2007 12:39Re: Re: Re: Milý Primasi, Souhlasím s Vámi. Nechápu, proč je pan Primas podrážděný. Možná si začíná uvědomovat, že jeho teorie má řadu závažných trhlin... |
|
|
Autor článku 26.3.2007 9:21Pavel Kořenovský - kontakt? Pavel Kořenovský: Potřebuji na vás nějaký kontakt. Velice si cením vaší nabídky spolupráce na experimentu. Můj email: Michael@login.cz. MP |
|
|
Autor článku 26.3.2007 9:26Re: Pavel Kořenovský - kontakt? Pardon, Pavel Kořenský (ne Kořenovský). |
|
|
Autor článku 26.3.2007 9:29Re: Re: Pavel Kořenovský - kontakt? Další kontakt je možný též přes redakci NP. Nevyžádanou poštu - opruzovače rovnou mažu, tak se nemusí namáhat. |
|
|
krmič 26.3.2007 8:56Ráno moudřejší večera Sice sem už asi nikdo nepřijde, ale napsat to musím. Kladný výsledek pokusu s kondenzátorem a centrifugou (nebo i bez centrifugy) by šel zpochybnit tolika argumenty, že raději na jakýkoli kondenzátor zapomeňte! Za prvé, dielektrikem by mělo být vakuum. V případě jakéhokoli hmotného izolantu musím apriorně předpokládat změnu jeho vlastností v gravitačním poli, respektive silovým působením. A to na základě všech známých i dosud neznámých vlastností materiálů. Vakuové kondenzátory samozřejmě existují. Jsou to zařízení velkých rozměrů a jsou velmi choulostivé. Při několika g by podlehly značné deformaci, až destrukci s případnou implozí. Tedy zkonstruujeme speciální vakuový kondenzátor. Ouha, jeden ze základních zákonů mechaniky praví, že každá hmota působením mechanického napětí mění své rozměry. Pokusíme se speciální konstrukcí tyto vlivy minimalizovat (úplně se odstranit nedají). Jak změříme výsledek naší snahy? No přece měřením kapacity kondenzátoru na centrifuze! Dokonalý kruh... Zbytek elektroniky bude mít vliv o několik řádů menší, ale nějaký přece. Daly by se rozvinout pěkné úvahy o tom, že každý rezistor je vlastně zároveň tenzometr... Dá se to minimalizovat umístěním elektroniky do středu otáčení, ale přesto námitky vždycky zůstanou. Stabilizovat teplotu celé aparatury s přesností destin nebo lépe setin stupně, a to i uvnitř jednotlivých součástek, s ohledem na všechny tepelné gradienty, to by byl taky prvotřídní technický oříšek. Bude asi nutno vymyslet jinou metodu měření permitivity vakua. |
|
|
Fyzik 25.3.2007 23:42Aniž jsem dočetl tento článek do konce, konstatuji, že jeho autor je pomatenec, který patří do ústavu doktora Chocholouška |
|
|
Magor Milda Dr.Sc. 25.3.2007 23:45Re: Aniž jsem dočetl tento článek do konce, totéž sdělili němečtí vědci, vedení Genossem Lorenzem, Albertovi Einsteinovi. |
|
|
Postrach 25.3.2007 23:55Lorentz Kdy mu to sdělili, prosím? Pokud máte na mysli pána, který se jmenoval Hendrik Lorentz, (to křestní jméno jste nejspíš spletl, o členství v organizaci, která by to dala jako titul taktéž žádná zmínka ) |
|
|
Magor Milda Dr.Sc. 26.3.2007 0:02Re: Lorentz jde o tak zvanou Německou fyziku, jestli se ten soudruh jmenoval Lorenc nebo Lorentz, není pro Čecha asi velký rozdíl. V každém případě to byl Arijec, což se pozná zejména podle černé kštice a kartáčku pod nosem, i když tedy toho pana Lorentze jsem nikdy neviděl, byl jsem tehdy ještě předškolní dítě, ale jeho šéf takhle vypadal. |
|
|
Postrach 26.3.2007 0:11Re: Re: Lorentz Hm, já myslel, že o něm pochyboval tvůrce transformací, které Einstein použil. |
|
|
krmič 26.3.2007 0:18Re: Re: Aniž jsem dočetl tento článek do konce, V té době ovšem už měl Nobelovu cenu, takže na ně mohl vypláznout jazyk, jak vidíme na té známé fotografii. Až ji bude mít autor článku, tak se zde na Psu nikdo neodváží nic namítat. Ale toho se já nedožiju. |
|
|
Magor Milda Dr.Sc. 26.3.2007 0:25Re: Re: Re: Aniž jsem dočetl tento článek do konce, Znám osobně dva nositele Nobelovy ceny za fyziku, jeden byl před mnoha lety mým svěřencem, jako doktorand u nás vyráběl pastičky na ionty, potřebné generátory jsem mu konstruoval já, jako postgraduant šel do USA a tam tu cenu dostal. Ten druhý k nám zase z USA přišel a tu cenu dostal v Německu, s oběma jsem spolupracoval zejména při výstavbě experimentů. Takže bych samozřejmě autorovi přál hodně štěstí, ale nikdy se neříká hop, dokud se nepřeskočí! |
|
|
krmič 25.3.2007 23:35Zephir Že by sem konečně dorazil i Zephir? Je to opravdu on (Srnka)? Sláva! |
|
|
ZEPHIR 25.3.2007 23:24Přijímač bude chytat ten kmitočet 1MHz a porovnávat jej s kmitočtovým normálem... Připadá mi, že něco takovýho musí dnes a denně dělat každá GPS družice a relativistická korekce je v tom už dávno započtená, stejně jako rozdíly gravitačního zrychlení. |
