ZEPHIR 25.3.2007 22:21

Věřící Grygar a teorie éteru

Je nutný si uvědomit, že každej jev ve vesmíru má jako příčinu daleko rozsáhlejší systém, jehož je střídmou manifestací. Život na Zemi povstal z fůry slunečního záření, slunce je jen malej zlomek Galaxie, galaxie je jen kousíček vesmíru. Je pravděpodobný, že i velkej třesk byl projevem jen drobný fázový transformace v nějakým dalším vesmíru. Vlnová teorie éteru náš vesmír pokládá za černou díru, sedící v jiným vesmíru. Aby toto fungovalo, je nutný předpokládát, že hustota hmoty i energie éteru je ve skutečnosti nekonečná. Jen díky tomu, že se nekonečně prťavý částice díky svý nekonečně vysoký energii pohybujou chaoticky, jejich účinek se navzájem vyruší a povstane z toho zdánlivý prázdno. 

Taková věc ale nemohla vzniknout evolucí, musela bejt udělaná způsobem, kterej se vymyká jakýmukoliv chápání. Přesto se ve svým zbytku chová naprosto logicky a předvídatelně. Zdá se, že čím logičtejší a jednodušší teorii máme, tím jsou její předpoklady absurdnější a nesmyslnější - je to jakejsi princip neurčitosti, zobecněnej na kauzalitu.

K čemu taková závislost vede nechť si každej promyslí sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Postrach 25.3.2007 22:20

Re: Re: Pro autora

V článku jsou samozřelmě odkazy na renomované zdroje. Poslal jsem jej především jako rozcestník na ně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel 25.3.2007 22:17

Re: Re: Re: establishment ve vědě není opevněn ideologicky (naštěstí)

Neřekl bych, že je třeba náročných měření. Spíše jde o oproštění se právě od "běžné zkušenosti denního života" a preferenci jednoduššího modelu, bez epicyklů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Magor Milda Dr.Sc. 25.3.2007 22:13

Re: Pro autora

je mi líto, ale zrovna Wikipedie má problémy se svými autory a hodlá nyní zaměstnávat trvale své redaktory, kteří mají ty příspěvky přezkušovat. Naráží to ovšem na náklady, Wikipedie tak moc nevydělává, aby mohla tuto instanci opravdu velkoryse vybudovat.

Ne všechno, co se na Wikipedii najde, snese kritiku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 25.3.2007 22:12

Re: Nevíte, kam se statečně schoval vtipálek Grygar?

A víte kolik takových magorů jako vy se s ním chce vybavovat? To by nedělal nic jiného...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Postrach 25.3.2007 22:05

Pro autora

Zkuste se podívat na http://en.wikipedia.org/wiki/Le_Sage%27s_theory_of_gravitation . Je tam popsáno spousa důvodů, proč ta teorie není to pravé ořechové

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Magor Milda Dr.Sc. 25.3.2007 22:04

Re: Rada autorovi

připojuji se, je třeba s tím jít do světa, pryč z této závistivé a malodušné společnosti. Nebude to lehké, Physics Letters nebo Journal of Physics mají vysoké nároky a chtějí vše už ve formátu, schopném předat přímo do tisku (LaTex). Přesto nevidím jinou možnost, jak navázat na světovou komunitu. S tou českou asi nemá smysl příliš ztrácet čas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 25.3.2007 21:58

Postupujte konvenčním způsobem. Sepište Vaše názory a publikujte je...

To ale zrovna moc nefunguje, pokud chcete, aby se o Vašich názorech lidi dovědeli - např. kdo dneska ví, kdo to byl Buckhard Heim?

Přitom jeho teorie je velmi blízká tý finální, mnohem lepší, než teorie superstrun. Např. dokáže predpovědět s vysokou přesnosti náboj, hmotnost a poločas rozpadu většiny elementárních částic. Jenže to byl Němec, navíc spojen s nacistama, takže zemřel v zapomnění a jeho publikace a knihy se teprve dnes znova začínaj seriózne studovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Magor Milda Dr.Sc. 25.3.2007 21:53

Žádnou teorii nelze bez důkladné analýzy zavrhnout

a proto je třeba, každý experiment, který má něco potvrdit nebo vyvrátit velmi důkladně provést. Pokud nelze vyloučit, že na té úvaze opravdu něco je, nelze na tom šetřit, jde o základní výzkum. Bohužel je to často tak, že věda zadrhává na lidech, kteří mají dobyté pozice a nehodlají se s kverulanty, kteří přichází s nepohodlnými názory, moc bavit. Věda se řídí bohužel stejnými pravidly, jako politika. Pravdu má ten, kdo má úřad.

Já jsem se v životě zabýval právě nejvíce experimenty, většinou byly úspěšné, někdy ale také nikoliv. I ty neúspěšné jsou ale nutné, říkají nám, kudy cesta nevede. Bez experimentu je vše jenom spekulace, chci-li ale zmanipulovaným experimentem prokázat opak, není to problém, je to jenom politika ale s pravdou se to nesnáší. Netrvá dlouho a někdo pak tu politiku usvědčí ze lži.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 25.3.2007 21:53

Změny permitivity vakua

Vlnová teorie éteru vysvětluje gravitaci tím, že se kolem gravitujících těles dělá vakuum hustčí a ohejbá pak dráhu světla. V podstatě je to optickej výklad jevu gravitační čočky, jen vztaženej i na elementární částice. O těch teorie předpokládá, že je tvořej stojatý vlnový balíky a tak podléhaj podobnejm zákonům optiky, jako vlnový balíky fotonů.

Viz napr. diskuse zde mageo.cz/.chatroom/87521, nebo zde forum.physorg.com/index.php?showtopic=8535

To s tou změnou permitivity vakua s gravitací vidím dost problematicky - změny hustoty a dalších charakteristik vakua se daj pozorovat jen tehdy, když na gravitační jevy koukáte zvenku, čili podobně, jako astronomové pozorujou ty gravitační čočku. Pak je krásně vidět, že rychlost světla neni konstantní, protože jeho dráhu hvězda ohejbá. Jenže pokud jsme součástí toho hustšího vakua taky, nic nepoznáme, protože se současně zhušťuje i časoprostor, zkracuje se délka metru a interval hodin. Jako výsledek pak budeme pozorovat, že se zpomalila frekvence světla (tzv. rudej posun), ale ne rychlost.

Obávám se, že s tou permitivitou to bude úplně stejný, pokud její měřák bude umístěnej uvnitř sledovanýho vakua a bude jím vlastně tvořen stejně, jako jeho okolí. Působení gravitace se totiž vyznačuje tím, že mění všechny charakteristiky vakua současně, ne jen některý - takže když jsem jeho působení vystaveni také, nic nepoznáme, protože se nám mění pod rukama i ten měřák.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel 25.3.2007 21:40

Rada autorovi

Postupujte konvenčním způsobem. Sepište Vaše názory a publikujte je: vyhledávejte a oslovujte uznávané odborníky, hlašte se na konference, posílejte články do časopisů, především renomovaných zahraničních (oceněných impaktním faktorem >0 :-) ). Vaše dílo bude předáno kvalifikovaným recenzentům, kteří proti Vaší osobě jistě nic nemají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanka 25.3.2007 21:38

Re: Re: Dvě poznámky

Odpovím oběma naráz - věda, narozdíl od náboženství, neprohlašuje svůj model za nic jiného než model, jeden z možných, který nemusí mít s "podstatou" nic společného. Náboženství si dovolují tvrdit, že to, co nabízejí (nikoli ovšem to, "jak" to nabízejí), je mnohem více než model - že jde o realitu samotnou, přímo spojenou s podstatou věcí. Ač vnějšímu pozorovateli to jako model připadá. Zejména v té široké nabídce :-)

Na doktorát z přírodních věd mám sice teprve zaděláno :-), ale myslím, že nelze z podstaty věci modelovat transcendentno. Vyjadřovat se k němu můžete, ale s vědou to nemá nic společného, jsou to jen a pouze jednotlivosti, a to ještě pěkně přešlé naším antropomorfismem. Tudíž se vracím k tomu, že nekonkurence vědy a víry je možná a není vnitřně sporná. Víra je k recepci toho, co je ve stvoření a nad stvořením (principiálně) mimo náš dosah. Věda je k recepci toho, co v moci našeho poznávání (principiálně) je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel 25.3.2007 21:29

Re: Re: Pro autora

Řekl bych, že Vaše první věta není pravdivá. Docent se musí habilitovat, tj. prokázat své kvality předepsaným způsobem (dnes sepsat a obhájit habilitační práci a přednést habilitační přednášku tak, aby byla příslušná vědecká rada spokojena). Platí to od Rakouska-Uherska s výjimkou 80. let 20. století, kdy byli docenti i profesoři pouze jmenováni, dodnes. Ohledně druhé věty - to se zase vrací; a neřekl bych, že je to špatně - naopak. Není nad to, když o řízení podniku (návrhu turbíny, tvorbě projektu) vykládá člověk, který to prakticky dělá (že by mediky vzdělávali ryzí teoretici - to nikoho nenapadne :-)). Na druhou stranu jsou displíny, kde se moc byznysu neužije.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Evropan (original) 25.3.2007 21:23

Re: Nevíte, kam se statečně schoval vtipálek Grygar?

Autore, pokud jste frajer, zajedete si do Fyzikalniho ustavu, pockate si na nej a vyrikate si to. Skoda, ze momentalni zdegenerovana spolecnost uz zapomnela co je to chlapska cest a metody jejiho hajeni

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Postrach 25.3.2007 21:21

oprava

gradient je buď 1e-13 nebo 10 na -13, kde e je desítkový exponent, omluva za chybu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Postrach 25.3.2007 21:19

Spočítat

Efekt slapových sil (rozdíly) je v řádu mikrommetrů za sekundu na druhou (působení Měsíce bez odečtení odstředivé síly  je asi 30 um/s2 - +- asi 5% podle toho, jestli je v perigeu nebo apogeu, gradient měsíčního pole je zhruba 10e-13 metrů za sekundu na třetí). Počítám to jen přibližně, ale chyba nebude velká - ty slapové síly nebudou menší než půl mikrometru za sec na druhou. Vy zase zkuste odhadnout Vámi předpovězený efekt

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sokratés 25.3.2007 21:16

pokračování

Mimochodem,

podobnou myšlenku podstaty gravitace, jen s použitím částic éteru a zřeďováním

jejich hustoty uvnitř těles, hlásá i „náš známý“ Gewo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sokratés 25.3.2007 21:16

doktore Primasi

Myšlenku původu gravitace těles způsobené jejich vzájemným „zastiňováním“ vyslovil

už v roce 1782 jistý Le Sage. Princip je založen na existenci všesměrného toku

„něčeho“ co je schopné vytvářet tlak na „stínící“ tělesa, tím, že to „něco“

pohlcují. S tím ovšem pohlcují i energii toho „něčeho“. Ve svém důsledku

by to vedlo k postupnému roztavení gravitujících těles.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pavel 99 25.3.2007 21:15

Re: ach tak to tedy je

možná by stačilo, kdyby se autor "dovzdělal"  - tedy pochopil teorie stávající. Nejspíše by nemusel vymýšlet teorie nové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor článku 25.3.2007 21:07

Nevíte, kam se statečně schoval vtipálek Grygar?

Nevíte, kam se statečně schoval vtipálek Grygar s vavřínovým věncem na hlavě a růžencem v kapse? Na můj dopis mi nikdy neodpověděl, i když jsem mu ho čestně poslal přímo k rukám na jeho osobní emailovou adresu. Asi by si "zadal" kdyby měl diskutovat s obyčejnými vědeckými plebejci. "Popularizátor vědy." Nebo je snad opravdu jenom trapný a bez připravené mediální podpory neudělá ani krok?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pf 25.3.2007 21:05

ach tak to tedy je

panackovi nejde pod nos Obecna Teorie Relativity a misto zakriveneho prostoru chce mit pekny rovny newtonovsky prostor a pozorovany ohyb zareni vyridit domontovanim  gradientu  indexu lomu. Asi jako fata faty morgana nad pousti: Pjekna idea: Jenze panacku na to nestaci jen labuzit s dielektrickou konstantou, na to je potreba zmensit rychlost svetla ve vakuu, takze jeste bude potreba neco provest s magnetickou susceptibilitou. Vzhuru do prace a nenechte se odradit kritiky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor článku 25.3.2007 20:56

Re: Einstein a vysvětlitelnost

Měřitelnost jevu je jedna věc a případný defekt na kondenzátorech kosmické sondy je druhá věc. Měřitelnost efektu nemusí vést k technické závadě. A mimochodem - vy víte jaké všechny technické problémy a otázky spojené se sondami NASA průběžně řeší? I kdyby k drobnému rozladění kondenzátorů vlivem změn gravitace došlo, tak to může být nesprávně vysvětlováno jinak. A vy byste se o podobné technické komplikaci dověděl leda jako zcela poslední, pokud vůbec. Myslíte, že USA zveřejňují na internetu technické funkční a konstrukční  detaily misí vesmírných sond? A předávají zdarma know-how ostatnímzemím včetně dálného východu? Promiňte, ale z vašich a podobných otázek vyplývá, že vůbec nemyslíte hlavou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor článku 25.3.2007 20:48

Re: Dlouhotrvající potlesk, přecházející v ovace

Neřekl jste mnoha slovy vůbec nic. Hlupákům je všechno směšné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor článku 25.3.2007 20:45

Re: Re: Re: Re: Re: Autore

Můj článek je o tom, že tihle "Sysifové" nezvyšují snad vzdělanost národa ale brání svobodnému vědeckému bádání jako kdysi "svatá inkvizice", byť jinými prostředky - médii. Osobují si tak výsadu rozhodovat o tom, co je "vědecké" a co "nevědecké".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor článku 25.3.2007 20:40

Re: Pro autora

...a docentem mohl být za 1. republiky každý, kdo na to měl peníze a společenské postavení. Někteří docenti měli fungující továrnu nebo rodinný podnik, o který se starali a docházeli na univerzitu vyučovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor článku 25.3.2007 20:36

Re: Pro autora

Nejsem životopisec ani historik. Neodgoogloval jsem si něčí články o zmíněných osobnostech, ale četl jsem o nich ve standardních knihách, nejen na WEBu. Občas tihle životopisci tvrdí každý trochu (dost) něco jiného. Něco chtějí vidět a něco jiného "decentně přikryjí pod koberec". Je mi to ale jedno - smysl mého příspěvku nebyl životopisný ani historický, uvedl jsem několik příkladů a ty nemusí být zcela přesné v jednotlivostech ale jsou rámcově správné. Einstein má mimochodem pamětní desku ve Viničné, kde se píše, že tam byl asistentem (asákem). Že pak dělal úředníka na patenťáku je také pravda a dnešní vědecký establišment by nikdy úředníka z patenťáku nepustil k vážnějšímu výzkumu kvůli jeho "(ne)vědeckému životopisu".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Komantsch 25.3.2007 20:32

Re: Re: Děkuji za projevenou přízeň

V cechach byli ledovce? Ze tam nejsou moreny, drumlins a Findlinge (zakulaceni eratici) a udoli vybrousene ledovci. Poucte mne!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor článku 25.3.2007 20:28

Re: ,,,????

to už tady bylo, necítím potřebu znovu odpovídat na stejný dotaz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor článku 25.3.2007 20:27

Re: Re: Nač blbnout s gravimetrem ?

Krmič: proč tedy podle vás dochází k ohybu elektromagnetických (rádiových) vln při jejich průchodu gravitačním polem vesmírných těles? Btw. vámi navrhované modifikace pokusu jsou šíleně drahé a  prakticky neproveditelné (vysílání specializovaných sond do vesmíru apod.). Já se v této věci "držím při zemi". Když jste takoví "vědci"spočtěte celou věc se slapovými silami matematicky a netvrďte tady bohorovně, že "výsledný efekt na kondenzátoru by byl pak zcela jistě pod rozlišovací schopností..." Vaše "zcela jistě" prozrazuje opak - vůbec netušíte, "co to udělá". Měřící metody jsou dnes ve všech oborech vysoce vyspělé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

maja 25.3.2007 20:26

Re: Potraviny testované a netestované

Genetická manipulace je výsledek netrpělivosti, doplácíme na to teď a ještě dlouho budeme. Chtěla jsem jenom upozornit na to, že "není všechno zlato co se třpití "a že je spousta cest, jak se dostat tam kam nechceme, ale potřebujeme. Je toho hodně co je zmanipulované, ale zatím věřím, že vechno ne. Příjemný nedělní večer přeji všem

• reagovat
• nahlásit příspěvek