Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Zpochybnění globální teploty Země
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
komantsch 7.5.2007 13:23Re: Re: Re: Re: Re: Odvrhněme emoce A Lukes pise o koncentraci, tudiz mg/l. |
|
|
komantsch 7.5.2007 12:54Re: Re: Re: Odvrhněme emoce 315 ppm CO2 znamena 315 mg CO2 na litr vzduchu. |
|
|
balthasar 7.5.2007 15:10Re: Re: Re: Re: Odvrhněme emoce to už byste byl dušenej a nebo vařenej |
|
|
LM 7.5.2007 11:50Re: Re: Odvrhněme emoce Chtělo by to trochu konkrétněji. V čem se pan Lukeš mýlí? |
|
|
čtenář 7.5.2007 12:19Re: Re: Re: Odvrhněme emoce V těch jeho úvahách je někde chyba. Ve skutečnosti (údaje k r. 1998) vypouští lidstvo spalováním fozilních paliv do atmosféry asi 5,5 mlrd tun uhlíku ve formě CO2. Asi to bude tím, že ne všechna energie jde z uhlí, ale spaluje se i nafta a zemní plyn, zatím v množství větším než uhlí. Asi 2 mlrd vychytají oceány, kde se CO2 trvale ukládá v hloubce. Do atmosféry tedy lidstvo přispívá ročně asi 3,3 mlrd tun, protože něco málo ještě vychytají suchozemské rostliny, které by normálně lidský příspěvek snižovaly o celou polovinu (tedy mnohem víc než všechny ty praštěné poukázky od EU i jinde), kdyby se ovšem nekácely deštné pralesy. Ty se ale kácejí ve velkém hlavně proto (východ Brazilie), aby vznikly zemědělské plochy na pěstování třtiny a soji, obojí jako zdroje alternativních paliv místo benzinu a motorové nafty, což si vymysleli právě ochránci životního prostředí. Kromě toho jde nahoru cena třeba kukuřice, protože i s tou se počítá na líh, takže hrozí hlad v chudších oblastech. Toho, že tzv. dobře míněná opatření přinesou zpravidla přesně opačné nechtěné důsledky si všiml už filozof K. Popper. Evironmentalisti ho ale asi nestačili přečíst. I u nás lze pozorovat podstatné zežloutnutí krajiny řepkou pěstovanou za stejným účelem, což je neklamnou známkou toho, že ani nám se tahle hloupost nevyhne. |
|
|
;-) 7.5.2007 12:44ale notak, Re: Re: Re: Re: Odvrhněme emoce ta řepka se tady pěstovala již v mých mladých letech, a to je mi 58. Zežloutnutí přijde asi z jiné strany, Wiet-nam tam netuším. Ale jinak s Vámi souhlasím. |
|
|
VOM 7.5.2007 23:05Re: Re: Odvrhněme emoce Milé i.h., mám pro Vás špatnou zprávu. Franta Lukeš je fyzik a uveřejněná úvaha je košer. Otázkou zústává, zda je to jediný nebo nejvýznamnější jev, který přispívá k oteplování atmosféry. Ale netrapte se tím příliš. |
|
|
Roman Šula 7.5.2007 13:53Re: Odvrhněme emoce Pane Lukeš, zkusme se tedy na to podívat jinak. Uhlík na povrchu Země prochází různými cykly geologickými (vápence, dolomity při jeho absorbci, sopečná činnost při jeho emisích) a biologickými (fotosyntéza při jeho absorbci, respirace a hoření při jeho emisích). Uhlík uložený v minulosti pod zem v uhlí, ropě a plynu byl z tohoto koloběhu vytržen a my teď neděláme nic jiného, než ho tam zase vracíme. I tak je jeho koncentrace v atmosféře téměř nulová, aby efektivněji fungovala fotosyntéza, je vhodné ji zvýšit. Z teplotního hlediska má stejně zásadní vliv voda, nikoliv CO2. |
|
|
LM 7.5.2007 10:42K panu Mihulkovi jen dvě věci: 1. Počítání průměrné teploty jako aritmetického průměru není nějaká libovůle, ale má to svoje důvody. Aritmetický průměr teploty je jediný průměr, pro který je zároveň splněn i zákon zachování energie (viz 1.termodynamický zákon). Pokud by někco chtěl používat jiný průměr než aritmetický, musel by zdůvodnit, proč mu ve výsledcích zákon zachování energie neplatí. 2. Používaný způsob výpočtu průměrné globální teploty je jen aproximací "ideálního" způsobu výpočtu, vycházejícího z integrálu všech "bodových" teplot přes celý povrch Země (resp. přes plochu ve výšce cca 2 m nad povrchem)... |
|
|
I.L. 7.5.2007 10:48Re: K panu Mihulkovi jen dvě věci: Nechme oceanu, je daleky a neznamy (i co se jeho teplot tyce :-) a vysvetlete radeji, co znamena "cca 2 m nad povrchem lesa" (prumerne vysky a prumerneho slozeni, abychom to upresnili ;-) Les zabira tretinu (a casem nejspis polovinu) naseho uzemi, cili merit teplotu nad nim (nebo spis v nem? ) jest jiste take potrebne |
|
|
LM 7.5.2007 10:50Re: Re: K panu Mihulkovi jen dvě věci: Teploty se měří nad povrchem (vody, pevniny, ledu), ne nad vegetací. |
|
|
I.L. 7.5.2007 10:54Re: Re: Re: K panu Mihulkovi jen dvě věci: Mimochodem kolik ma CHMU meteo stanic uvnitr lesa? Nema? Cili tahle tretina uzemi se pri mereni vubec neuvazuje? Pokud se uvazuje, s jakymi "opravnymi koeficienty"? |
|
|
p.cilin 7.5.2007 11:25Re: K panu Mihulkovi jen dvě věci: 1) Ad 1.termodynamický zákon: celková energie opravdu je (velmi zhruba, tepelná kapacita jistě není konstantní) úměrná průměrné teplotě, ale to byste snad musel uvažovat celý sloupec atmosféry, a nejen přízemní vrstvu, ne? 2) Nerovnovážné termodynamické systémy jsou právě proto tak složité, protože je nelze charakterizovat jednim nebo několika málo parametry (narozdíl od rovnováhy). Opravdu ten "fetiš" v podobě průměrné teploty na Zemi jako té nejpodstatnější veličiny nechápu... |
|
|
LM 7.5.2007 11:48Re: Re: K panu Mihulkovi jen dvě věci: Pokud se bavíme o přízemní vrstvě vzduchu (jako že v tuhle chvíli ano), tak proč celý sloupec? Jak daleko je zemská atmosféra od rovnovážného stavu (speciálně pokud se bavíme o popisu ročních průměrů)? |
|
|
p.cilin 7.5.2007 12:15Re: Re: Re: K panu Mihulkovi jen dvě věci: No, obhajoval jste používání aritmetického průměru tím, že vstupuje do 1. termodynamického zákona. Nechce se mi nějak věřit, že klimatology zajímá jen termodynamika přízemní vrstvy. Nebo ano? Veškerý život na Zemi, dynamika atmosféry atd. jsou přece možné výhradně díky tomu, že jsou Zemská atmosféra/povrch/oceány termodynamicky otevřené systémy mimo rovnováhu (viz 2. term. zákon, bilance entropie). Z toho usuzuju, že nerovnovnovážnost celého toho systému je naprosto zásadní, a rovnovážné parametry jako teplota (i kdyby to byla celá teplotní mapa, což jediné mi dává smysl pro nehomogenní systém) jsou zcela nedostatečné. Třeba dynamika mořských proudů a statistika hurikánů mi přijde mnohem zajímavější pro pochopení, co se v tom systému děje... Ale uvažuju jen jako obyčejný fyzik. |
|
|
LM 7.5.2007 12:21Re: Re: Re: Re: K panu Mihulkovi jen dvě věci: Klimatology nezajímá jen přízemní vrstva, ale pokud se bavíme o průměrné globální (hemisférické, ...) teplotě, tak se bavíme o teplotách při povrchu. Tam jaxi žije většina lidí. Přísně vzato, je klimatický systém v nerovnovážném stavu, to je jasné. Jenže v naprosté většině případů není ten stav příliš vzdálený stavu rovnovážnému. |
|
|
p.cilin 7.5.2007 13:32Re: Re: Re: Re: Re: K panu Mihulkovi jen dvě věci: Lokálně jistě ne, globálně ano. Proto lokální teplota je naprosto smysluplný pojem (i když to není celá story), ale globální průměrná teplota by mi dávala smysl jen tehdy, pokud mě zajímá ten systém jen jako celek a jeho interakce s vnějším světem. To je pravda třeba na Venuši kde mě ta subdynamika zas tolik netrápí, ale pro nás na Zemi je je to veličina absolutně nedostatečná, a pokud se argumentuje "trendem" v řádu desetin stupně přes dekády, i naposto zavádějící. Toť můj názor... |
|
|
LM 7.5.2007 13:36Re: Re: Re: Re: Re: Re: K panu Mihulkovi jen dvě věci: Dokážete definovat, kde je ta hranice mezi "lokálním" a "globálním" a tu hranici zdůvodnit? |
|
|
grappin 7.5.2007 10:36Pro pobavení Hlášení staniční sestry: Pane primáři, průměrná teplota pacientů je normální. Některý mají čtyřicítky a některý jsou už studený. |
|
|
balthasar 7.5.2007 10:48Re: Pro pobavení Teď jste ale (možná nechtěně) docela přesně vystihl přístup takzvaných klimaskeptiků. Žába v hrnci: nic se neděje, však voni ten vařič určitě brzo vypnnou, to by si nedovolili :o) |
|
|
i.h. 7.5.2007 10:06Pane Metelko, kdyz jste tady, jak je to vlastne s tou globalni teplotou v pripade oceanu ? Jaka vrstva (seshora pocitano) se bere pro vypocet "globalni teploty" ? Milimetr, centimetr, decimetr, metr, kilometr ? A v Arktide, bere se vrsek ledu neboi i ta voda pod tim ? A na pevnine, jak to je presne ? |
|
|
LM 7.5.2007 10:10Re: Pane Metelko, kdyz jste tady, To je jednoduché. Bere se teplota v přízemní vrstvě vzduchu, v obvyklé výšce, kde probíhají meteorologická měření, tedy cca 2 m nad povrchem (ať je to pevnina, oceán nebo led) |
|
|
I.L. 7.5.2007 10:15Re: Re: Pane Metelko, kdyz jste tady, 2 m nad oceanem cakaji vlny a vypar vody ovlivnuje mereni teploty v te budce, plovouci po rozbourenem mori.... |
|
|
balthasar 7.5.2007 10:17Re: Re: Re: Pane Metelko, kdyz jste tady, A to nějak vadí měření teploty? |
|
|
I.L. 7.5.2007 10:23Re: Re: Re: Re: Pane Metelko, kdyz jste tady, Vadi. Predpisy zakazuji, aby po meridlech ve standardni budce stekala voda, natoz slana, a ovlivnovala vyparem namerene teploty. Zavrit tu budku neprodysne taky nesmite. Je to ale kazdopadne hezka predstava, flotila meterologickych budek kymacejicich se ve vysi 2m nad hladinou rozboureneho severniho Atlantiku. Kolik jich tam takovych je? |
|
|
balthasar 7.5.2007 10:39Re: Re: Re: Re: Re: Pane Metelko, kdyz jste tady, Aha, už je mi váš přístup jasnej. |
|
|
i.h. 7.5.2007 10:23Re: Re: Pane Metelko, kdyz jste tady, Dekuju, ale proc se tomu pak rika teplota povrchu ? |
|
|
Pozorovatel 7.5.2007 9:55Ne kazdy je zblbly:) |
|
|
Plzák 7.5.2007 9:47Průměrná teplota planety nikoho nezajímá. Sedlák v Evropě, na Sibiři, nebo v jižní Americe se zajímá vždy o tu svou teplotu, na svém poli. Hlavně ale, jde o hodnotu nezměřitelnou, jelikož 70% povrchu Země tvoří oceány na kterých se prostě neměří. |
|
|
Skybird 7.5.2007 9:26Právě vyšel Klimatický atlas ČR - kupte si jej ! Je to ojedinělá publikace - několik set stran faktů, dat, statistik, historických přehledů, grafů a map. Velmi zajímavé ! |
