Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nedobré vyhlídky

Vliv člověka asi bude dost podstatný. Celková hmotnost suché biomasy Země se odhaduje na 2000 miliard tun, z toho převažuje dřevo. V přepočtu na uhlík (hlavní složkou biomasy je celulóza s obsahem asi 44% uhlíku) je v biomase asi 900 miliard tun uhlíku. Odhadnuté zásoby fosilních paliv činí asi 4 000 milard tun měrného paliva, těžitelné současnými metodami asi 700 miliard tun. Pokud se v průběhu několika století fosilní paliva vytěží a spálí, nelze očekávat, že to biomasa vyřeší. To by se asi musela zalesnit celá pevnina. Trvalý růst koncentrace CO2 v ovzduší je a bude realitou a pokud je opravdu hlavní příčinou oteplování, bude lépe budovat vodní rezervoáry, zavlažovací systémy, vysazovat proti  bouřím odolnější lesy a stavět odolnější stavby.

Re: Nedobré vyhlídky

Este bude treba vyriesit, aby sa uhlik zachyteny v biomase dostal spet do fosilii, pokial zhori, zhnije, niekto ho skonzumuje, alebo zostane lezat na pode, tak sa do fosilii spet nedostane tak lahko. Podrobne vypocty a analyzy viacerych veeckych timov potvrdzuju, ze v poslednych storociach biosfera dokazala ulozit do fosilii iba asi 0.4 miliardy ton uhlika rocne na celej Zemi. A to je naozaj malo.

Zaplať přírodo, že jsou mezi námi i myslící tvorové!

Váš článek mě potěšil zejména v tom smyslu, že v této republice ještě existuje několik jedinců s fungujícím mozkem.

Slunce vládne

  Druhý den po diskusi už to zřejmě nemá cenu, ale přesto. Podle poslední studie v Nature se Mars oteplil od 70. do 90. let 20.století o 0.65°C. Pro srovnání - za posledí století se Země oteplila o 0.75°C.  Zdroj - http://www.physorg.com/news94910984.html

Re: Slunce vládne

Zopakuji, co jsem uvedl. Podle pana Lapina vzrostla v minulém století průměrná sluneční aktivita o 0,3 %. Vypadá to zanedbatelně, ale Slunce přece zahřívá Zemi z absolutní nuly na asi 300 Kelvinů (20 oC). No a 0,3% z 300 K je právě asi 1 stupeň, o který teplota  vzrostla.

Až teď najednou se setrvačník točí dál. Asi ve středověku neuměli vyrobit správný setrvačník.;-D;-D;-D

Jestli ono to nebude tím, že ve středověku, ty, co předpovídali budoucnost, bez ohledu na produkci skleníkových plnů(také hlavně používali biomasu, že) rovnou upalovali.

V Anglii tento zákon platil myslím až do roku 1967.

To je škoda, že už byl zrušen.....

Pokracovanie o menej istych faktoch...

Nie je celkom iste: 1) Ako rychle sa roztopi permafrost o rozlohe vacsej ako 10 milionov km2, kedze bol zmrznuty miestami aj viac ako 2 miliony rokov je pod nim obrovske mnozstvo metanu a CO2, ocakava sa, ze keby sa celkom roztopil, globalna teplota by vzrastla aj viac ako o 2 °C; 2) Nie je celkom iste, ze ako bude reagovat polarne zaladnenie - v Antarktide bude objem ladovcov asi pomaly rast niekolko storoci, lebo v teplejsej atmosfere je viac vodnej pary a bude tam padat viac snehu aj pri otepleni o 10 °C; 3) Vsetko nasvedcuje tomu, ze plavajuci morsky lad v Arktide sa roztopi v priebehu 2 storoci (teraz je jeho plocha o 25% nizsia ako okolo roku 1980 - odvtedy su presne satelitne merania); 4) Nie je celkom iste ako zareaguje oblacnost, zatial pozorovania potvrdzuju, ze sa posunula frontalna zona miernych sirok k polom a rozloha oblacnosti sa v mimotropickych sirkach nezvacsila; 5) Nie je iste, ze ako sa bude vyvijat antropogenna emisia aerosolov - pozorovania a aj odhady na najblizsie desatrocia naznacuju pokles; 6) Nie je celkom preskumana reakcia biosfery, nezaznamenal sa vsak dramaticky narast zachytu atmosferickeho uhlika fotosyntezou ani pri zvysenej teplote, biosfera zrejme bude potrebovat na takuto adaptaciu mnoho storoci; 7) Je alo pomerne iste, ze rast solarnej konstanty od roku 1750 bol iba o 0.3% a tento zvyseny prisun energie predstavuje iba 1/8 z "radiative forcing" vplyvom rastu sklenikovych plynov v atmosfere za rovnake obdobie; 8) Je tiez pomerne iste, ze emisia uhlika do atmosfery vplyvom sopecnych erupcii je relativne nizka a v priemere dosahuje iba 0.1 miliardy ton rocne, co je iba 1% z antropogennej emisie fosilneho uhlika, pritom je zrejme, ze antropogenna emisia fosilneho uhlika bude rast a mozno prekroci v nasom storoci aj 25 miliard ton; 9) Je tiez pomerne iste, ze v casovom horizonte jedneho storocia nemozu nepriame negativne spetne vazby vplyvom aerosolov vykompenzovat oteplujuci vplyv rastucej koncentracie sklenikovych plynov.

Nie som si isty...

Nie som si isty, ze ci to v tejto diskusii ma vyznam, no zopakujem niekolko faktov, ktore su zname s velmi vysokou istotou: 1) V roku 2007 sa ludstvo priblizi k emisii 10 miliard ton fosilneho uhlika do atmosfery (ide o taky uhlik, ktory kedysi v atmosfere bol, ale biosfera ho pocas dlhsieho obdobia ako 200 milionov rokov po malych mnozstvach (vacsinou mensich ako jedna miliarda ton rocne) ulozila do fosilii); 2) V sirsej sucasnosti zostava z uvedenej emisie fosilneho uhlika v atmosfere asi 40% (zvysok pohlti ocean a nieco sa prechodne ulozi v biosfere) , prirastok atmosferickeho uhlika tak predstavuje rocne medzi 0.5 az 1%. Biosfera je schopna odtransportovat do fosilii v sucasnosti iba 0.4 miliardy ton uhlika rocne, preto koncentracia CO2 v atmosfere sustavne rastie a dosiahla uz 380 ppmv, co je o 35% viac ako pred rokom 1750 (je to s velkou istotou najviac za posledne 2 miliony rokov); 3) Okrem CO2 sa dostavaju do atmosfery aj ine sklenikove plyny, pricom su vsetky ucinnejsie ako CO2 (okrem vodnej pary), ostatne sklenikove plyny sa podielaju na zosilnovani sklenikoveho efektu atmosfery takmer polovicou (freony a halony maju vylucne antropogenny povod), mnozstvo vodnej pary vzrastlo za 100 rokov asi o 3%: 4) Zotrvanie CO2 je v atmosfere v priemere az 120 rokov, az potom je sanca, ze bude ulozey do fosilii, zotrvanie niektorych freonov je aj dlhsie ako 1000 rokov; 5) Vsetky sklenikove plyny jednoznacne sposobuju zvysovanie prizemnej teploty atmosfery, da sa to lahko dokazat fyzikalnym experimentom, cim je ich v atmosfere viac, tym je vyssia v globalnom priemere prizemna teplota; 6) Teplota vzduchu nerastie rovnomerne, pretoze vodna para ako hlavny sklenikovy plyn (65% globalny podiel) je rozlozena nerovnomerne (v polarnych oblastiach je jej 10x menej ako v tropoch), rozdiely teploty sa vyrovnavaju atmosferickym a morskym prudenim; 7) Oteplovanie atmosfery vedie k doplnkovej emisii CO2 a metanu, lebo sa roztopi permafrost a niektore ladovce. Pokracovanie.

Re: Nie som si isty...

Dosti neuveritelny zpusob argumentace. Jdete vypravet specialistum pres dynamicke systemy, ze kdyz uz priblizne znate (nektere) ciselne hodnoty koeficientu sloziteho systemu integrodiferencialnich nelinearnich rovnic, ze muzete predpovidat dlouhodobe trajektorie  vyvoje takoveho systemu.  Mimochodem, to, ze "mnozstvo vodnej pary vzrastlo za 100 rokov asi o 3%" zjistili klimatologove jak? To byl uz roku 1900 tak dobry online prehled o globalni oblacnosti  a vlhkosti vzduchu napriklad nad oceany, jako ted ?  Ocekavam, ze ostatni Vami uvedene ciselne konstanty budou mit analogicky spolehlivou  vypovidajici  hodnotu...

Překrucování skutečnosti v ČT

Dnes se k celému cirkusu opět připojila Česká televize nehorázným bludem. Holanďané (správně Nizozemci, Holandsko je jen jednou z částí země) prý budují hráze proti globálnímu oteplování. Větší ptákovinu jsem už dlouho neslyšel. Většina Nizozemska leží odjakživa pod hladinou moře prostě proto, že Holanďané tu zem moři "ukradli" a proto se proti moři prostě chránit musí. Jen pro ilustraci: Jméno největšího Holandského letiště Shiphol je v překladu "Peklo lodí" a to proto, že se tam někdy před pár stoletími odehrála jedna z největších námořních bitev. PŘEMÝŠLEJTE a nabaštěte zeleným ideologům každou pitomost.

Pravda je taková, že na budování hrází

kašlou a nakupují nemovitosti na Šumavě......

Fatální chyba překladu!

Pouze a jedině fatální chybou tlumočníků byl závěr přítomných vědců překroucen a vyvolal Světovou teploluci.

Správně závěr churalu zní   ˇVětšina pozorovaného nárůstu koncentrace skleníkových plynů je velmi pravděpodobně vyvolána zvýšením teploty".

Neni jiste co se deje a co se stane s klimatem a zprava .....

...to vicemene rika. Je samozrejme nutno pcitat dal - jestli se vyplati "prijimat opatreni" a jaka atd atd.   Americky minstr enegetiky zpravu  zdvorile a opatrne uvital a mel dale pokoj.

Ne tak  v Ceske republice - do tisku  pronikly dva typy extremnich nazoru. Jeden extremne zeleny, jako okamzite omezit provoz na dalnicich o 90%. Tomuto temer nikdo nefandi.

Druheho extremniho nazoru se chytil pan prezident - sikovne naskocil do vagonu pivnich mudrlantu tvrzenimi, ze Al Gore je blazen, ze zadne niceni prirody nikdy a nikde nevidel atd atd. Upervnil si approval ratings vysoko nad 70%.   Pivnimi mudrlanty je od te doby oslavovan jako odvazny intelektual "plujici proti proudu". 

"Odvazne" vyroky jako ze niceni  prirody neexistuje podporuji v pivni populaci postoj, ze veci, ktere nejsou zprivatizovanu a patri tedy nikomu a vsem je nejlepe co nejdrive zplundrovat bez jakychkoliv ekonomickych zabran (treba v podobe ekologickych dani).  PAN PROFESOR KDYSI   RONALDA COASEHO CETL a vi, jak je tezke ale mozne najit ekonomicke optimum mezi ochranou a znecistovanim, ale kdyz ty approval ratings jsou tak sladke.......

Recmi o teoremech Ronalda Coaseho by si samezrejme prilis velkou popularitu mezi pivnimi mudrci neziskal......... 

Re: Neni jiste co se deje a co se stane s klimatem a zprava .....

Některé názory V.K. jsem četl a četl jsem také odpovědi na otázky k globálním klimatickým změnám. "Odvážné" výroky jako že ničení přírody neexistuje jsem nikde nečetl. Mohl by jste uvést zdroj Vašich informací?

Smůla skutečné vědy je v tom, že je pokorná.

Na rozdíl od politiky nebo třeba astrologie neříká, že nějaký jev nebo věc je taková nebo maková (znáte ty věty, začínající slovy "Tak já jsem 100% přesvědčen, že..." které říká kdejaký idiot o kdečem, aby vzbudil respekt.). Věda popravdě říká, že s určitou mírou nejistoty (kterou často nelze dost dobře kvantifikovat) je to či ono tak a tak. Bere v úvahu určitou míru neurčitosti. Stoprocentní soudy jsou vlastní jedincům, zpravidla trpícím nedostatkem informací v daném žánru. Že je toto  hlupákům k smíchu je ale problém hlupáků, nikoli vědy.

Re: Smůla skutečné vědy je v tom, že je pokorná.

ale kdez... veda nerika nic - veda na zaklade experimentu stanovuje hypothesy, ktere potom pomoci experimentu potvrzuje/vyvraci.

O nejake pravdepodobnosti nemuze byt ani reci - jeden nesouhlasny experiment a hypothesa neplati ci neplati v plnem rozsahu.....naopak pokud neni hypothesa podporena radou experimentu, zadny vedec si ji nedovoli presentovat.....