Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLEMIKA: Klimatolog nic, klimatolog muzikant
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jura Jurax 10.4.2007 17:48Re: Proč se nemůžeme chovat logicky?
Jenže ve výzkumu se nedá asi tolik tak rychle vydělat jako třeba na větrnících ... |
|
|
Ludva 9.4.2007 15:25Re: Překrucování skutečnosti v ČT Národ, který dobrovolně expanduje pod hladinu moře, má zaděláno na průšvih. I sebevětší hráze jednou přeskočí obří vlna a nemusí to vůbec souviset se stoupáním mořské hladiny - viz New Orleans. Pozvěme je k nám, jsou to slušní pracovití lidé. |
|
|
M.Lapin 8.4.2007 18:54Re: Re: Slunce vládne To nie je fyzikalne korektna uvaha. Energeticka a radiacna bilancia atmosfery a zemskeho povrchu funguje inak. Odporucam pozriet si podrobnejsiu analyzu na www.ipcc.ch alebo aj na mojej stranke www.dmc.fmph.uniba.sk "Klimaticke zmeny" |
|
|
M.Lapin 8.4.2007 18:50Re: Nedobré vyhlídky Este bude treba vyriesit, aby sa uhlik zachyteny v biomase dostal spet do fosilii, pokial zhori, zhnije, niekto ho skonzumuje, alebo zostane lezat na pode, tak sa do fosilii spet nedostane tak lahko. Podrobne vypocty a analyzy viacerych veeckych timov potvrdzuju, ze v poslednych storociach biosfera dokazala ulozit do fosilii iba asi 0.4 miliardy ton uhlika rocne na celej Zemi. A to je naozaj malo. |
|
|
Ludva 8.4.2007 18:25Re: Slunce vládne Zopakuji, co jsem uvedl. Podle pana Lapina vzrostla v minulém století průměrná sluneční aktivita o 0,3 %. Vypadá to zanedbatelně, ale Slunce přece zahřívá Zemi z absolutní nuly na asi 300 Kelvinů (20 oC). No a 0,3% z 300 K je právě asi 1 stupeň, o který teplota vzrostla. |
|
|
Ludva 8.4.2007 18:15Nedobré vyhlídky Vliv člověka asi bude dost podstatný. Celková hmotnost suché biomasy Země se odhaduje na 2000 miliard tun, z toho převažuje dřevo. V přepočtu na uhlík (hlavní složkou biomasy je celulóza s obsahem asi 44% uhlíku) je v biomase asi 900 miliard tun uhlíku. Odhadnuté zásoby fosilních paliv činí asi 4 000 milard tun měrného paliva, těžitelné současnými metodami asi 700 miliard tun. Pokud se v průběhu několika století fosilní paliva vytěží a spálí, nelze očekávat, že to biomasa vyřeší. To by se asi musela zalesnit celá pevnina. Trvalý růst koncentrace CO2 v ovzduší je a bude realitou a pokud je opravdu hlavní příčinou oteplování, bude lépe budovat vodní rezervoáry, zavlažovací systémy, vysazovat proti bouřím odolnější lesy a stavět odolnější stavby. |
|
|
Fafa 8.4.2007 6:58To Pje "potencialni" vrah je zrejme kdokoliv. Pokud bych ale byl v porote, tak bych k odsouzeni vraha dukaz v podobe mrtvoly vyzadoval zcela urcite. Tezko zavrit za vrazdu byt i nasilnika a alkoholika, pokud jeho nevlastni dcera beha po svete, ze? |
|
|
Fafa 8.4.2007 6:34To ZW a zvedne se podle Vas jak? Do letadel Air India, dodavanych Boeingem nebo Airbusem? Nebo budou na okraji pouste lodenice? Pak by jeste mohli zkusit prijit pesky, ale to asi bude pres pouste nekde v Iranu trochu problem. A ted vazneji. Lide ani zdaleka nevyuzivaji celou plochu souse. Pokud se otepli a severni Kanada bude vypadat jako dneska Francie, tak to asi v Kanade nezpusobi paniku. |
|
|
M.Lapin 6.4.2007 21:24Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nie som si isty... No, ono asi bude lepsie umoznit ludom dostatok vzdelania a to povedie aj k planovaniu velkosti rodiny. Navyse, vzdelani ludia mozno lahsie pochopia niektore suvislosti aj vo vztahu k priorodnym ekosystemom a k nasim buducim generaciam. |
|
|
Vojta 6.4.2007 13:23Zaplať přírodo, že jsou mezi námi i myslící tvorové! Váš článek mě potěšil zejména v tom smyslu, že v této republice ještě existuje několik jedinců s fungujícím mozkem. |
|
|
Surfer 6.4.2007 9:28Slunce vládne Druhý den po diskusi už to zřejmě nemá cenu, ale přesto. Podle poslední studie v Nature se Mars oteplil od 70. do 90. let 20.století o 0.65°C. Pro srovnání - za posledí století se Země oteplila o 0.75°C. Zdroj - http://www.physorg.com/news94910984.html |
|
|
Stanislav Ševeček 6.4.2007 9:09Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nie som si isty... Nedávno jsem na jiném místě navrhoval, aby lidstvo tak nějak humánně zlikvidovalo tak dvě miliardy lidí. Zatím se k tomuto návrhu nikdo nevyjádřil. Co navrhujete vy? |
|
|
Stanislav Ševeček 6.4.2007 9:07Re: Re: Re: Nie som si isty... Vidím, že jste vědecky fundovaný. Vy jste tam tehdy byk? |
|
|
GeorgeD 6.4.2007 7:43Re: Re: Neni jiste co se deje a co se stane s klimatem a zprava ..... Velmi souhlasím. |
|
|
GeorgeD 6.4.2007 7:30Re: Re: Neni jiste co se deje a co se stane s klimatem a zprava ..... Větrná elektárna v našich podmínkách je pěkná ptákovina. Možná někde v pobřežních vodách, kde větry vanou víceméně konstantně, tak smysl mají. Ale každou takovou "elektrárnu" je třeba zálohovat, dodává proud třeba v noci, kdy je ho přebytek, když opravdu hodně fouká, tak se z energie z velkých polí větrníků hroutí rozvodné systémy. A když už nehovoříme o hyzdění krajiny, hluku a velmi negativním vlivu na ptactvo, tak bych někdy strašně rád viděl pravdivý výpočet spotřeby energie na jejich stavbu (cesta ke staveništi, stavební jáma, betonové základy a ocel na konstrukci). Naopak vůbec nikdo teď nemluví a malých vodních elektrárnách, které mnohé z výše uvedených nectnosti nemají. Myslím si, že to je proto, že je v krajině v podstatě není vidět a nemají ten propagandistický efekt na "zelené mozky". Za mých mladých časů se tak říkalo "furtům" - vojákům z povolání, ale myslím, že myšlení "ekologistů" je úplně stejně omezené jako druhdy vojenských politruků, kteří nás učili Marxismus- Leninismus. Na větrných elektrárnách se nejvíce nakapsují pánové jako Petr Pávek, který nejdříve jako velké show zakázal do obce vstup státním úředníkům a teď dělá náměstka ministra. Současně ale provozuje firmu na větrníky. Jestli tohle není střet zájmů, tak já jsem Panna Orleánská s dvojitým hymenem:) |
|
|
GeorgeD 6.4.2007 6:41Re: Pravda je taková, že na budování hrází Kolikrát si v Nizozemsku byl chytráku? Jsou na prachy daleko víc nežli chudáci očerňovaní Skotové. No a u nás je furt krásně levno. Nejen nemovitosti, ale i pivo:) A každého z takové placky hory fascinují. Kamarád je ubytovával a dovolenou trávili tak, že seděli na kopci, popíjeli pivo a koukali do kraje. To doma fakt nemaj. |
|
|
A.D. 5.4.2007 23:34Re: Re: Re: Re: Je to opačně Ale jistěže v rodině spolupracujeme a pomáháme si. V trochu jiné podobě i mezi přáteli. vše ale v rovině dobrovolnosti, dané vzájemnými city a též důvěrou. Kterou jaksi nelze nadelegovat. Jednoduše řečeno - kdo mou důvěru zklame, podruhé již k tomu nedostane příležitost. Soustavnému vyžírkovi přátelé záhy přestanou pomáhat, rodině to obvykle trvá jen o trochu déle. Nepleťte si fungující sociální společenství se socialismem - je to jen podoba slovního základu. |
|
|
M.Lapin 5.4.2007 23:20Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nie som si isty... Ono je to asi tak: pred 500 rokmi zilo na Zemi 0.5 miliardy ludi, pred 2000 rokmi iba 0.16 miliardy a pretoze zili viac-menej prirodnym sposobom zivota, obyvali iba priaznive oblasti. Ak sa nahodou zmenila klima, tak sa prestahovali. Dnes to uz tak dobre nie je mozne, je nas 6 miliard a viac sme viazani na majetok a pohodlie. Na druhej strane, v preludnenych rozvojovych krajinach ziju ludia aj v tych najnepriaznivejsich polohach. Teda, v sucasnosti aj male zmeny klimy mozu mat zavazne dosledky. Pokial ide o minule zmeny cirkulacie atmosfery a oceanu, vedci sa o tom domnievaju iba z nepriamych zdrojov, no napriklad lode uz boli v 18. storoci vybavene zvacsa aj teplomermi a aj tlakomermi a existuju o tom zaznamy. Ta ladova kryha na Kube je zahadou dodnes, neviem si dost dobre predstavit, ze by prekonala cestu z Antarktidy cez Guinejsky morsky prud, rovnik popri Brazilii az po Kubu. Musela by to byt povodne kryha o velkosti najmenej 100x500 km. Zo severu je to takmer nemozne, lebo by nemohla prekonat Golfsky prud. Zatial som necital o tom nejaku serioznu analyzu. |
|
|
Šumavák 5.4.2007 23:17Pravda je taková, že na budování hrází kašlou a nakupují nemovitosti na Šumavě...... |
|
|
Šumavák 5.4.2007 23:10Až teď najednou se setrvačník točí dál. Asi ve středověku neuměli vyrobit správný setrvačník.;-D;-D;-D Jestli ono to nebude tím, že ve středověku, ty, co předpovídali budoucnost, bez ohledu na produkci skleníkových plnů(také hlavně používali biomasu, že) rovnou upalovali. V Anglii tento zákon platil myslím až do roku 1967. To je škoda, že už byl zrušen..... |
|
|
I.L. 5.4.2007 22:57Re: Re: Re: Re: Re: Nie som si isty... "Male zmeny mohou mit zavazne dusledky" to je sice hezke konstatovani, ale za poslednich par desitek tisic let bylo tech zmen hodne a ne malych, a clovek za ne nemohl. Jak potom vysvetlite duvod toho stavajiciho obrovskeho humbuku? Kdyz zaroven priznavate, ze (zvlaste mereno zmenami klimatu, ktere nescislnekrat nastaly v poslednim milionu let) se skutecne zatim nic prevratneho nedeje. A opravdu klimatologove vedi, jak odlisna situace cirkulacnich systemu treba nad Pacifikem byla v male dobe ledove? Me by ale zajimaly spis odpovedi na jasne polozene konkretni otazky historie. Je mozne napriklad, aby se na Kube objevila ledova kra? Pry se to roku 1812 stalo a nikdo se tady nad tou informaci nebouril, prestoze se vedly jinak lite nekolikadenni hadky o kazde slovo :-) |
|
|
M.Lapin 5.4.2007 22:34Re: Re: Nie som si isty... V obdobi pred 10000 az 8000 rokov koncila destrukcia polarneho zaladnenia v Arktide. Najprv sa roztopil ladovec v Skandinavii a asi o 2000 rokov neskor aj na Labradore v Severnej Amerike. Pocas tohoto procesu dochadzalo k nahlemu vyliatiu velkych sladkovodnych jazier z roztopenych ladovcov do Atlantiku. To malo vplyv na rychle zmeny termohalinnej oceanickej cirkulacie na celej Zemi. Preto bola v tom case zrejme aj atmosfericka cirkulacia dost nestabilna. Ja by som teplotne zmeny v jednotlivych regionoch spajal skor s tymto fenomenom a nie s rozvojom polnohospodarstva. Uvedomme si tiez, ze pred 10000 rokmi zilo na Zemi asi 5 az 10 milionov ludi. |
|
|
H.K. 5.4.2007 22:27Re: Nie som si isty... V jednom příspěvku v diskusi na NP jsem četl, že kdy vzniklo intenzivní zemědělství v Úrodném půlměsíci, v údolí Nilu, Žluté řeky a v údolí Indu t.j. cca 10000- 8000 roků před našim letopočtem, stoupla průměrná teplota o 2 st. C. Tento údaj koresponduje s obdobím, kdy se zelená Sahara začala být pouští. Zvýšení teploty je přičítáno odlesnění krajiny a tím zvýšenému prohřívání atmosféry.V podledních cca 100 letech došlo k řádově zvýšenéné exploataci energetických zásob a to z různých důvodů. Padesátá léta minulého století jsou počátkem mnoha změn v zemědělství. V těchto letech se začíná měnit krajina, způsob obdělávání, hnojení, použití herbicidů, insekticidů, atd. Jsou velké plochy monokultur, těžké traktory utllačují půdu, půda nedrží vodu, je splavována, atd. Ze zemědělství jako tvůrce krajiny se stává největší znečišťovatel životního prostředí. Mohly se tyto faktory podílet na změnách klimatu? Změny v zemědělství nebyly jenom u nás. |
|
|
M.Lapin 5.4.2007 22:26Re: Re: Nie som si isty... Doba ladova zacina velmi pomaly, v Arktide trval vzdy rozvoj glacialu do polovice maximalneho objemu ladu viac ako 10 tisic rokov. Podmienkou je to, aby akumulacia ladovca z napadaneho snehu bola vacsia ako roztapanie v lete. Rocny prirastok bol asi menej ako 10 cm v priemere, co sa splazmi silne redukovalo. Ked ale prilis poklesne teplota, je v atmosfere malo vodnej pary a pada malo snehu. Preto akumulacia ladovcov bola vacsinou na navetri frontalnych zon (JZ Skandinavia, JV Labrador, JV Gronsko). |
|
|
Stanislav Ševeček 5.4.2007 22:13Re: Nie som si isty... Kdysi jsem četl dosti zajímavý názor, že doba ledová začíná - v létě. To je důležitá podmínka pro husté a vytrvalé sněžení. Není jediná, samozžejmě. |
|
|
M.Lapin 5.4.2007 22:09Re: Re: Re: Re: Nie som si isty... Nerozumeli sme sa celkom. Pod pojmom prevratne zmeny ja rozumiem zasadnu prestavbu cirkulacnych systemov, tak ako to bolo pravdepodobne pocas malej ladovej doby v stredoveku. Aj take male zmeny ale mohli mat zavazne dosledky, pretoze posun frontalnej zony o 500 km znamena pre sezonnych zrazkach (napriklad v Afrike alebo v Indii) zasadnu regionalnu zmenu pre miliony obyvatelov (potravinova bezpecnost a zdroje vody). Oteplenie o jeden °C znamena napriklad na Slovensku posun vegetacneho pasma z Komarna do Trencina. |
|
|
I.L. 5.4.2007 21:49Re: Re: Re: Nie som si isty... Ja nepsal o extrapolaci, ale o nelinearnim systemu integrodifernecialnich rovnic... ;-) A tvrdite li, ze "V klimatickom systeme Zeme sa nediali ziadne prevratne zazraky za poslednych 100 rokov, iba vzrastla teplota vzduchu, trochu sa posunuli frontalne zony" proc tedy ten obrovsky humbuk a to "klimaticke" besneni vsude kolem? |
|
|
M.Lapin 5.4.2007 21:43Re: Re: Nie som si isty... Tieto fakty som neuvadzal preto, ze chcem dokladovat presnost modelovych scenarov dalsieho vyvoja a nehovoril som ani o metodike modelovych vypoctov. To by bolo na dlhsiu debatu. Na to tu nie je priestor. Scenare sa nerobia extrapolaciou merani za uplynulych 100 rokov. Pokial ide o vodnu paru v atmosfere, velmi spolahlive merania su od roku 1951, predtym je mozne urobit odhad podla vyvoja teploty vzduchu, pretoze merna atmosfericka vlhkost je s nou vo velmi dobrej korelacii. V klimatickom systeme Zeme sa nediali ziadne prevratne zazraky za poslednych 100 rokov, iba vzrastla teplota vzduchu, trochu sa posunuli frontalne zony. da sa usudzovat o zmenach klimay aj podla mensieho poctu merani pred rokom 1950. Po roku 1950 bolo na tento ucel vybranych asi 3000 spolahlivych stanic na Zemi, vsetky meraju teplotu vzduchu. |
|
|
Milan 5.4.2007 21:35Re: Re: Neni jiste co se deje a co se stane s klimatem a zprava ..... Stručné a nanejvýš výstižné. |
|
|
I.L. 5.4.2007 21:16Re: Nie som si isty... Dosti neuveritelny zpusob argumentace. Jdete vypravet specialistum pres dynamicke systemy, ze kdyz uz priblizne znate (nektere) ciselne hodnoty koeficientu sloziteho systemu integrodiferencialnich nelinearnich rovnic, ze muzete predpovidat dlouhodobe trajektorie vyvoje takoveho systemu. Mimochodem, to, ze "mnozstvo vodnej pary vzrastlo za 100 rokov asi o 3%" zjistili klimatologove jak? To byl uz roku 1900 tak dobry online prehled o globalni oblacnosti a vlhkosti vzduchu napriklad nad oceany, jako ted ? Ocekavam, ze ostatni Vami uvedene ciselne konstanty budou mit analogicky spolehlivou vypovidajici hodnotu...
|
