Diabolo 10.8.2007 20:40

Re: Re: Re: Re: Zakáží zelení dovoz pomerančů a nákup jahod v zimě?

Pro srovnání, Austrálie nedotuje svá vína, ale je schopna je díky moderním technologiím, evné půdě a příznivým klimatickým podmínkám vyrábět již levněji (přitom ve srovnatelné kvalitě) než Francie či Itálie. Již v exportech vytlačila Francouzská a Italská vína na americkém trhu (přepravní náklady obou konkurentů jsou srovnatelné), totéž platí o trzích JV Asie (dovoz do Japonska) a už konkuruje evropským producentům i v samotné Evropě (kde jsou navíc Australská vína znevýhodněna cly). 

Co se týče cel, většinou nejsou tak vysoká jako daně, takže nehrajou tak velkou roli (daně jsou uvaleny na "vlastní" lidi, kteří se "nemohou účinně bránit"). Cla fungují recipročně mezi zeměmi dovozu a vývozu, takže jsou většinou navzájem dohodnutá (dohody WTO), pokud by jedna země na druhou uvalila příliš vysoká cla, tak by jí to ta druhá v něčem brzy vrátila. Mimochodem, když už jsme u toho zemědělství, tak historicky se kdysi cla platila mezi jednotlivými okresy. Např. Francie zrušila celní systém na obilí mezi svými departmenty až někdy v 18.stol. Na ekologii cla nemají vliv :-) Možná by bylo levnější a efektivnější platit clo třeba 5%, než živit euro aparát,který bezcelní režim organizuje, pravděpodobně s vyššími náklady, než byla cla samotná

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 10.8.2007 20:30

Re: Re: Re: Re: Zakáží zelení dovoz pomerančů a nákup jahod v zimě?

Máte pravdu s dotacemi, to křiví systém. V cenách pořádek je (nikdo si nemůže dovolit dlouhodobě dodávat pod cenou, pod náklady -brzo by zkrachoval). Daně-tam také není důvod proč by je různé země nemohly mít různé, záleží to na zvoleném sociálním systému a na tom, zda je daná země schopna udržovat svůj administrativní aparát  s nižšími náklady (daněmi), pokud je ten aparát efektivní. Když to vezmene na tak specifickou daň jako je spotřební daň u pohonných hmot, také není důvod, proč by to v ČR nemohlo být 50% (tak jak to je), tedy že platíme 2x více než je třeba. Pokud si stát myslí, že tu dań rozumně využije -třeba na budování silnic, ekologii, či cokoli jiného. Proti tomu stojí jiný model -třeba USA, kde jsou podobné spotřební daně (a navíc obdoby evropské DPH) nízké - benzín, elektrická energie, potraviny a bydlení jsou tam levné (proti Evropě). Ta země prostě měla prioritu-podporovat automobilismus, zřejmě ji tato podpora dává a dávala jiné ekonomické benefity (dostupné bydlení třeba na kraji měst a na venkově, vysokou pracovní mobilitu, lepší nákupní možnosti a tedy i zásobování). Pomeranče z Floridy či Kalifornie jsou během pár dnů levně třeba na  Aljašce. Proč ne?

Horší sou ty dotace - což je hlavně problém EU. Vede to k paradoxům, že k nám jsou dováženy extrémně dotované plodiny z Francie či Španělska a "cenově" ničí místní produkci. Naopak, místní produkce je administrativně omezována - povinné rušení cukrovarů (aby staré EU země měly odbyt pro svůj třtinový cukr z Karibských depándencí), omezování výsadby vinic (aby nebyla větší konkurence). A druhým dechem pak titíž byrokraté přijdou z nápadem že je lepší podporovat pouze lokální produkci (kterou před tím svými zásahy omezili a pokřivili cenový systém).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 10.8.2007 14:42

Re: Re: Re: Zakáží zelení dovoz pomerančů a nákup jahod v zimě?

Osobne si mslím, že ak by bol poriadok v cenách, dotáciách a daniach, tak netreba žiaden zložitý kontrolný systém, také jednoduché položky, ako sú prepravné náklady, by si vedel rýchlo prepočítať každý dodavateľ a každý odberateľ. Potom by aj celné poplatky stratili na význame.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 10.8.2007 12:19

Re: Zakáží zelení dovoz pomerančů a nákup jahod v zimě?

A proč nám tady citujete rakouské politiky? To jsou stejní magoři, jako ti čeští. Mnohdy ještě větší....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 10.8.2007 10:36

Re: Re: Zakáží zelení dovoz pomerančů a nákup jahod v zimě?

Pane Lapine, to co uvádíte s převážením vody (je na to staré přirovnání "nošení dříví do lesa" případně "nošení sov do Atén") je do jisté míry pravda, ale nakonec stejně rozhodne cena/celkové náklady v které budou započítané náklady na reklamu/na značku. Jistě si jako turista někde v Africe raději koupíte známou byť drahou značku vody Evian,než abyste riskoval z místního, třeba kvalitního,ale neprověřeného zdroje. U piva je to stejné -od jakživa je to exportní artikl. Zde prostě musíme lidstvu trochu věřit -každý z nás je doufejme přirozeně spořivý (na druhou strane ne všechny náklady dokážeme dopočítat) - doufejme, že i tím převážením vody vzniká jakási optimalizovaná dobře zásobená síť, která nám nakonec náklady (počítejme do nich i čas) šetří. // Je druhá cesta, vodu nepřepravovat a chodit k místnímu zdroji (tak jak to bylo na venkově kdysi běžné, či ještě je třeba v rozvojových zemích). A strávit několik hodin nošením vody -nemít již čas na nic jiného.Kdyby si každý z nás začal pěstovat svou místní zeleninu a obstarávat vodu lokálně- tak z nás brzy budou jen zemědělci -viděl byste, že by třeba klimatologů či meteorologů rapidně ubylo - prostě by jim na svoji vědu nezbyl čas.   

Mnohem horší mi připadá ta představa kontrolování, zkoumání toho, kolik km zboží urazilo, jeho razítkování a selektování a v důsledku toho označování od "kterého dodavatele jsou pomeranče ještě "ekologické" a od kterého ne. Případně "filosofické úvahy" zda bychom jako středoevropané neměli jíst jen jablka, či ovoce,které u nás roste a vystříhat se tropickým dovozům.Jistě si dokážete představit, že by tím vznikl systém podobný Kafkově zámku, v kterém bychom plýtvali obrovským množstvím energie na kontrolování a označování  - bez efektu a bez možnosti jakkoli kontrolovat náklady tohoto systému samotného -ten by se jistě řídil kafkovskýmí nebo parkinsonovskými zákony.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 10.8.2007 7:50

Re: Zakáží zelení dovoz pomerančů a nákup jahod v zimě?

Vypadlo mi tam, že kamión s prívesom uvezie 10 ton.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 10.8.2007 7:49

Re: Zakáží zelení dovoz pomerančů a nákup jahod v zimě?

Tieto fakty sú naozaj závažné nielen vo vzťahu ku klimatickej zmene aj ohľadom znečisťovania životného prostredia všeobecne. Keby nikde na Zemi nebola energia dotovaná a všade by bola porovnateľná spotrebná daň, potom by sa zrejme dala lepšie ohodnotiť aj ekonomická efektívnosť domácich produktov v porovnaní s dovážanými. V niektorých prípadoch ale pestovanie zeleniny a ovocia v skleníkoch je určite nákladnejšie ako dovoz z 1000 km vzdialenosti. Kamión s prívesom uvezie ton a na 1000 km nespotrebuje viac ako 500 l nafty, vlaková a lodná doprava je ešte lacnejšia. Je ale zarážajúce, že sa na veľké vzdialenosti prepravuje napríklad minerálna voda a pivo aj vtedy, keď je domáca produkcia porovnateľnej kvality.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 9.8.2007 20:59

Zakáží zelení dovoz pomerančů a nákup jahod v zimě?

Aby si rakouské dítě mohlo dát v lednu ke svačině pomeranč, musí mu ho někdo dovézt ze vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů. Doprava takových pomerančů, ať už lodí či letadlem a následně kamiony, neúměrně zatěžuje životní prostředí a přispívá k nezdravým klimatickým změnám. Mladí poslanci ÖVP proto před týdnem zahájili cyklistickou jízdu Rakouskem s požadavkem, aby na obalu každé potraviny bylo jasně vyznačeno, jakou vzdálenost na cestě ke konečným spotřebitelům musela urazit.

„Je jasné, že v boji proti klimatickým změnám nesmíme zapomínat ani na oblast dopravy a potravinového trhu. Ptám se sama sebe, zda je například nutné, abychom v zimě jedli jahody,“ řekla listu Kurier lidovecká poslankyně Barbara Einbingerová. Cyklistickou jízdu o celkové délce pěti tisíc kilometrů, na níž se v sedlech střídali i významní politici rakouských lidovců, oficiálně podpořili i bývalý kancléř Wolfgang Schüssel či současný vicekancléř Wilhelm Molterer. Oba také část trasy ujeli na kole. „Právě současná vlna veder nám připomíná, že klimatické změny mají důsledky i pro náš každodenní život,“ uvedl Schüssel.

http://www.lidovky.cz/ekologove-chteji-znacit-zbozi-de0-/ln_ekonomika.asp?c=A070809_100144_ln_ekonomika_glu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 8.8.2007 7:13

Re: Na 0,7 kcal fosilních produkce 1 kcal potravin. Snížení produkce CO2 bude znamenat pořádnou dietu :-)

žiaľ, pokračovať v tejto zaujímavej diskusii môžem až večer, alebo zajtra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 8.8.2007 6:51

Re: Na 0,7 kcal fosilních produkce 1 kcal potravin. Snížení produkce CO2 bude znamenat pořádnou dietu :-)

je vidieť, že máte v danej problematike prehľad, len by som chcel zdôrazniť dve skutočnosti: 1) USA nie sú dobrým príkladom využívania fosílnych palív, patria medzi krajiny, kde sa fosílnymi palivami plýtva (2 až 3x väčšia spotreba na jednotku produkcie ako v porovnateľných krajinách EÚ), 2) Značná časť energie sa získava z iných zdrojov ako sú fosílne palivá (JE, Hydro a i.). Ešte poznámka na záver. Je celý rad krajín na Zemi, ktoré potraviny a poľnohospodárske produkty vyvážajú a majú malú spotrebu fosílnych palív pri ich produkcii (predovšetkým L. Amerika a Ázia). Musím si k tomu ale niečo naštudovať, dali ste mi viacero zaujímavých podnetov. Určite to využijem vo svojej praxi, prednášam aj Mikroklimatológiu a agrometeorológiu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 7.8.2007 22:53

Ještě k tomu fosilnímu CO2 nutnému pro produkci potravin

Za předpokladu potřeby 2 500 kcal pro denní výživu jedné osoby v USA, poměr 10/1 znamená spotřebu 25 000 kcal exosomatické energie na hlavu každý den. Průměrný obyvatel USA si za jednu hodinu endosomatické práce vydělá přibližně na 100 000 kcal exosomatické energie. Z toho vyplývá, že si na svou denní dávku potravin vydělá v současném systému přibližně za 20 minut. Bohužel, v okamžiku, kdy odstraníte z rovnice fosilní paliva, bude denní dávka potravin vyžadovat 111 hodin endosomatické práce na hlavu; což znamená, že výroba denní dávky potravin pro jednu osobu by v současném systému vyžadovala téměř tři týdny její práce!

http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=915  http://www.fromthewilderness.com/free/ww3/100303_eating_oil.html

     Z čehož vyplývá – jakmile se začne snižovat množství fosilních paliv, bude i méně energie pro produkci potravin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 7.8.2007 22:46

Na 0,7 kcal fosilních produkce 1 kcal potravin. Snížení produkce CO2 bude znamenat pořádnou dietu :-)

V roce 1994 odhadli David Pimentel a Mario Giampetro poměr výstupy/vstupy v zemědělství na 1.4. 14 Na každých 0.7 kilokalorií (kcal) fosilních paliv vyprodukovalo zemědělství USA 1 kcal potravin. Vstupní údaje pro tento výpočet byly získány ze statistiky FAO (Food and Agriculture Organization of the UN), která zahrnuje pouze hnojiva (bez zahrnutí energie pro výrobu hnojiv), zavlažování, pesticidy (bez zahrnutí energie pro výrobu pesticidů) a palivo pro práci zemědělských strojů. Další energetické vstupy nezahrnuté do výpočtu byly energie a stroje pro sušení plodin, doprava uvažovaných vstupů a výstupů na farmu a zpět, elektřina a stavba a údržba budov a infrastruktury. Pokud bychom přidali tyto náklady do rovnice, výsledný zlomek by se blížil k 1.15 To stále ještě nezahrnuje energii nutnou pro balení, dovoz do obchodů, chlazení a domácí přípravu jídla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 7.8.2007 22:34

Re: Re: Re: Re: Low carbon life: chůze znamená větší produkci CO2 než jízda autem :-)

Ve Spojených státech je ročně spotřebováno 400 galonů (cca 1500 litrů) ropného ekvivalentu k nakrmení jednoho Američana (podle dat z roku 1994).7 Spotřeba energie v zemědělství se skládá ze:

31 % pro výrobu umělých hnojiv 19 % pro pohon zemědělských strojů 16 % pro transport 13 % pro zavlažování 08 % pro chov dobytka (nezahrnuje potravu pro dobytek) 05 % pro výrobu pesticidů 08 % pro ostatní8       Energie potřebná pro balení, chlazení, dopravu do maloobchodních prodejen a domácí přípravu jídla není v těchto číslech zahrnuta.

1500 litrů ropného ekvivalentu, dejme tomu na 700-1000 kg potravin -odhaduji, že člověk sní za den cca max 2 kg potravin, bez nápojů, možná snad i méně -američané zase pak naopak více :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 7.8.2007 22:23

Re: Re: Re: Re: Low carbon life: chůze znamená větší produkci CO2 než jízda autem :-)

Tak třeba tady, jeden zdroj: http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=915 Řečeno mírně nadneseně, ale pravdivě: jíme ropu a zemní plyn. Kvůli zákonům termodynamiky však není přímá úměra mezi energií do zemědělství vloženou a energií získanou. Každý krok na její cestě je energetickou ztrátou. Mezi lety 1945 až 1994 vzrostlo množství energie vložené do zemědělské výroby čtyřnásobně, zatímco úroda vzrostla pouze trojnásobně.11 Od té doby vklady energie stále rostou, ale úroda se již nezvětšuje. Dosáhli jsme maximální výtěžnosti. Naopak, díky postupnému vyčerpávání půdy, zvýšené nutnosti ochrany před škůdci a zvýšeným energetickým nákladům na zavlažování (jak bylo popsáno výše), musí moderní zemědělství stále zvyšovat své náklady na energii, jen aby zajistilo stávající neměnnou úroveň výroby. Zelená revoluce nezadržitelně spěje k bankrotu.

 Aby si čtenář mohl udělat představu o energetické náročnosti moderního zemědělství, výroba jednoho kilogramu dusíku pro hnojivo vyžaduje energii obsaženou v 1.4 až 1.8 litru nafty. A to do ní nezahrnujeme potřebu původní suroviny, což je zemní plyn.9 Jak vyplývá z údajů Institutu pro výzkum hnojiv (The Fertilizer Institute, http://www.tfi.org), od 30. června 2001 do 30. června 2002 použili zemědělci v USA 12 009 300 tun dusíkatých hnojiv.10 Při použití spodního odhadu 1.4 litrů nafty na kilogram dusíku odpovídá toto množství 15.3 miliardy litrů nafty, nebo též 96.2 milionů barelů ropy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 7.8.2007 21:54

Re: Re: Re: Low carbon life: chůze znamená větší produkci CO2 než jízda autem :-)

Do určitej miery máte pravdu. Bolo by zaujímavé spočítať, že koľko fosílneho uhlíka sa spotrebuje na produkciu 1 tony uhlíka v potravinách. Niekde sa to pokúsim nájsť, odhadujem tak 100 kg.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 7.8.2007 21:24

Re: Re: Low carbon life: chůze znamená větší produkci CO2 než jízda autem :-)

Je to skutečně žertovné jen pokud není pravda to co článek tvrdí, tj. že na produkci 100 g masa je třeba spotřebovat 3,6 kg CO2. Pokud toto číslo platí, tak jistě uznáte, že velký podíl na něm bude mít i fosilní uhlík (už jen přeprava-nafta pro zemědělskou techniku, nákladní auta, výroba krmiva, hnojiv, zpracování masa samotného, chlazení, balení, tepelná úprava). V současné době se prostě fosilnímu uhlíku nevyhnete při žádné činnosti. Už jen co spotřebují elektrické ohradníky:-), tedy pokud nejsou zrovna napájeny elektřinou z jádra.

A pak se zase třeba Británie rozhodne spálit 6 milionů kusů dobytka jako při epidemii v roce 2001. To je opět CO2 který neškodí? No, jen při výrobě potravin budete mít bohužel podobných excesů až dost...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 7.8.2007 20:29

Re: Low carbon life: chůze znamená větší produkci CO2 než jízda autem :-)

Je to taký celkom žartovný príklad. Jazda autom produkuje CO2, ktorým sa dostáva do atmosféry fosílny uhlík. Jedenie potravín produkuje CO2 z biomasy, ktorá narástla pred niekoľkými dňami až rokmi. Kým fosílny uhlík prispieva k rastu koncentrácie CO2 v atmosfére, akákoľvek spotreba čerstvej biomasy (jedenie, horenie, hnitie a p.) vôbec nezvyšuje koncentráciu CO2 v atmosfére, lebo ide o recyklovanie CO2 spotrebovaného fotosyntézou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 7.8.2007 19:29

Low carbon life: chůze znamená větší produkci CO2 než jízda autem :-)

http://www.timesonline.co.uk/tol/news/uk/science/article2195538.ece

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bob 7.8.2007 11:40

Re: Re: Uhlíkový cyklus - pre Diabolo a iných

Trochu vysvetlenia - tých 210 miliárd ton uhlíka prirodzenej výmeny ročne má dlhodobú bilanciu nula, teda uhlík v atmosfére by prirodzene teraz nepribúdal ani neubúdal. Keďže antropogénna emisia fosílneho uhlíka je nad rámec prirodzenej výmeny, to spôsobuje každoročné pribúdanie uhlíka v atmosfére o 0,5 až 1,0% (častejšie tesne nad 0,5%, čo je iba okolo 2 ppm, teraz je už nad 380 ppm). Ostatné vaše otázky sú trochu zložitejšie, mám teraz mnoho práce a nemôžem odpovedať, v príslušnej literatúre (aj na google) je to dosť podrobne opísané. Dodatok až zajtra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 7.8.2007 11:31

Re: Uhlíkový cyklus - pre Diabolo a iných

Děkuji za věcný příspěvek. Rozumím z něj, že výměna uhlíku mezi Zemí a atmosférou je 210 GtC.Z toho člověk 9Gt.C tedy cca 5%. To vypadá na velmi silný faktor ovlivńující klima. Zvláště když je ve skleníkových plynech atmosféry CO2 zastoupen v řádově 1000x nižší koncentraci než vodní páry. Zřejmě člověk klima nejvíce ovlivňuje tím, že IPCC prostě napíše, že má na klima 50%-ní vliv a klima už se podle toho nařízení začne chovat.

Mimochodem, 9 GtC, to je asi 1,5t na člověka ročně, tedy 4kg denně. To zase nevypadá až tak hrůzostrašně. Vezměte si 4kg uhlí na den a zkuste s tím vytápět svůj byt.

Ad) Kyselý oceán - v oceánu je asi 36 000 GtC. Jak ovlivní jeho kyselost absorbce antropogenních 3,6 GtC /rok (1/10000x ? Uvádíte 40% z 9 GtC). Jak se tato kyselost změní pokud proti tomu půjde druhý oteplovací strašák -tání a objem vody v oceánech se zvýší? Nepůjdou  tyto dva procesy proti sobě a nebudou se navzájem vyvažovat či dokonce regulovat?Můžeme toto okyselení nějak ovlivnit? Pro absorbci oceánu je jistě jedno zda dostane 3,6GtC z fosilních paliv či ze spalování biomasy (a něco pro energii stejně budeme muset pálit) -vliv na kyselost způsobený CO2 bude v obou případech stejný. Nemůžete vaší úvahu i obrátit a říci, že oceán je nyní jaksi nepřirozeně méně kyselý, neboť fosílie, které by se jinak mohly běžného oběhu uhlíku účastnit, jsou nyní jaksi dočasně deponovány stranou? Jaký vliv by na oceán mělo i kdyby najednou k současným již obsaženým 36 000 GtC absorboval ještě těch zbývajících  cca 1000 GtC ve fosiliích (36 x méně,tedy necelé 3% v oceánech již obsaženého C)? Zanedbatelný?

Uvádíte, že množství uhlíka v atmosféře roste o 1%. Tím myslíte o 10 000 ppm nebo že koncentrace cca  cca 360ppm roste o 1%, tedy o 3,6 ppm?.Tedy abychom opět nemátli v alarmistických číslech. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bob 7.8.2007 11:19

Re: Re: Uhlíkový cyklus - pre Diabolo a iných

Dali ste mi veľa otázok, na takmer všetky nájdete odpoveď v materiáloch IPCC,  ktoré nepripravili klimatológovia ale ich prebrali od iných vedeckých tímov, prípadne v inej literatúre. Tú vulkanickú emisiu uhlíka som uviedol iba preto, že sa často uvádza ako porovnateľná s antropogénnou, čo nie je pravda. Vápence som neuviedol, rovnako ako som neuviedol ani iné karbonátové horniny a pôdy, kde je trvalo alebo dočasne uložené veľké množstvo uhlíka. Uhlík v nich obsiahnutý bol tiež poväčšine pôvodne v atmosfére, hlavne pred 200 miliónmi rokov. Kyslejší oceán sa už prejavuje na narušovaní schránok niektorých morských živočíchov a meria sa, niečo o tom píše vo svojich prácach aj Tim Flannery. Stabilita každoročnej prirodzenej výmeny uhlíka medzi povrcho Zeme a atmosférou je asi v intervale 2 miliardy ton (súvisí to s uvedenými faktormi), nespomínam si ale na zdroj literatúry, nemám teraz čas na hľadanie (príležitostne). Iné súvislosti sú pomerne zložité a odporúčam radšej literatúru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 7.8.2007 10:37

Re: Uhlíkový cyklus - pre Diabolo a iných

Vsimnu si tech mensich cisel. Tvrdite ze vulkanicka cinnost v prumeru dodava jen petinu uhliku, ktery se uklada do fosilii, proc nezminujete vapence mezi temi "fosiliemi"? Odkud se bral ten zbyvajici uhlik v geologicke minulosti? Co to znamena, ze "prirozena vymena 210 miliard tun je velmi stabilni" proc by se pri zmene podminek (antropogenni emise) nemela menit? "Kyselejsi ocean" je objektivne mereny jev? Jak velke jsou ty efekty? jak se to meri? (Kdyz uz uvadite tu hromadu cisel tak se proste ptam na souvislosti. Aby to nebyla jen hromada cisel ktere muzu verit a nebo taky ne :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matej 7.8.2007 9:51

Pro pbla4024

vykaslete se na nej. Copak nevidite ze je to zneuznany genius?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bob 7.8.2007 8:53

Uhlíkový cyklus - pre Diabolo a iných

Globálny uhlíkový cyklus medzi povrchom Zeme a atmosférou je už pomerne dobre preskúmaný. Z viacerých analýz a zdrojov uvádzam tieto približné údaje: Každoročná výmena uhlíka medzi povrcho kontinentov a oceánov s atmosférou je asi 210 miliárd ton, z toho kontinenty predstavujú 120 miliárd ton, táto prirodzená výmena je veľmi stabilná už takmer 12000 rokov a podieľa sa na nej predovšetkým biosféra. Z uvedeného množstva sa každoročne uloží do fosílií pod zemský povrch menej ako 0,5 miliardy ton uhlíka (podobne to bolo aj v minulosti a dnes máme z toho uhlie, ropu a zemný plyn). Chýbajúci uhlík sa doplňuje niektorými prirodzenými mechanizmami zo zemskej kôry (vulkanická činnosť prispieva asi 0,1 miliardou ton uhlíka ročne v priemere). Antropogénne podminená emisia fosílneho uhlíka teraz rastie ročne aso o 0,4 miliardy ton a v roku 2007 prekročí už 9,2 miliardy ton. Ide o uhlík, ktorý bol uložený biosférou po zemský povrch počas vyše 200 miliónov rokov. Z tohoto množstva (9,2 miliardy ton) absorbuje oceán asi 40%, čím sa stáva stále kyslejším a poškodzuje morské ekosystémy. Časť dočasne pohltí biomasa na kontinentoch (po deštrukcii biomasy sa vráti uhlík ako CO2 a CH4 do atmosféry) a asi 40% zostane v atmosfére v priemere 20 až 200 rokov. Preto teraz rastie množstvo uhlíka v atmosfére o 0,5 až 1,0% ročne a zosilňuje skleníkový efekt atmosféry. Výmena uhlíka medzi zemským povrchom a atmosférou môže byť ovplyvnená množstvom vytvorenej biomasy na Zemi, oceánickou cirkuláciou, zvyšovaním teploty oceánov (teplejšia voda absorbuje menej CO2 ako studená) a rozmŕzaním permafrostu. Viac o tom nájdete v IPCC 2001 (Carbon Cycle), alebo na google, ak si zvolíte heslo Carbon Cycle (malá časť údajov na google je ale zavádzajúca, čo sa dá ľahko odhaliť).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 7.8.2007 0:28

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Věcně?

Víte, pro člověka je C hlavním nutrientem, absorbuje ho tedy také poměrně dost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 6.8.2007 23:50

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Věcně?

Oceán produkuje kolem 90 GtC, absorbuje kolem 92 GtC, tedy jako celek nefunguje jako zdroj.

Změny koncentrace vodní páry jsou důsedkem změn teploty a ta je důsledkem změn koncentrace dalších skleníkových plynů (CO2, metan, ...)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 6.8.2007 23:46

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metelkuv problem

Motl tam hlavně nasekal spoustu elementárních chyb a tvrdil věci, o kterých se dá snadno dokázat, že nejsou pravda...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Diabolo 6.8.2007 23:45

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Věcně?

Oceán produkuje do atmosféry 90 Gt C a člověk 8GtC ročně, tedy nějakých 8%? To vypadá na docela slušný vliv oceánu na tvorbu skleníkových plynů. Je ještě něco kromě člověka a oceánů, co nám vypouští desítky opomenutých GtC do atmosféry?

Uvádíte rostoucí koncentraci skleníkových plynů. Do nich zahrnujete i vodní páru?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 6.8.2007 23:36

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metelkuv problem

Motl poměrně věcně rozebíral problémy použitého modelu. Proč je to hloupé montování?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 6.8.2007 23:08

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Věcně?

Ano, na změny (zejména teploty) v posledních letech Slunce prakticky vliv nemá, rostoucí koncentrace skleníkových plynů jsou dominantní faktor. Co je na tom divného?

Tok uhlíku z atmosféry do oceánu je kolem 92 GtC/rok, z oceánu do atmosféry asi 90 GtC/rok (možná nemám úplně nejnovější data), človek produkuje kolem 8 GtC/rok.

Radiační forcing (a jeho změny) zdaleka není přímo úměrný koncentracím skleníkových plynů (a jejich změnám)...

• reagovat
• nahlásit příspěvek