ZEPHIR 1.4.2008 11:49

Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

Představte si pro názornost, že jste hypotetická dvourozměrná bytost, co dokáže žít jen na povrchu vodních kapek a svůj prostor a čas odměřuje vlněním vodní hladiny. Kondenzace superkritické páry probíhá tak, že se fluktuace hustoty silně stačeného horkého plynu snížením teploty nebo zvýšením tlaku zahustí tak, že se z objemu srazí kapalina jako tvaroh z mlíka a její povrch pro vás tím vytvoří časoprostor, ve kterým můžete bydlet. To co je důležité je, že v prvním okamžiku se hustota kapalné fáze liší od hustoty plynu jen nepatrně, je prakticky totožná.  Protože rozdíl hustot je prakticky nulový, je i povrchové napětí nulové a vlny se po takovém povrchu šíří nekonečně vysokou rychlostí. Čili z hlediska vaší perspektivy je váš vesmír v prvním okamžiku nesmírně malý, každá vlna energie ho hravě přeběhne za okamžik a přitom se tento pohled nevyniká ničemu, co už známe - zvenčí je to stále obyčejná kondenzace páry.

S realitou nekonečno koresponduje tak, že podle teorie byl vesmír sice nekonečně malý a hustý, ale taky nekonečně horký. A podíl dvou nekonečen sice není podle matematické teorie definován, ale není ani nekonečný, je to prostě nějaké konečno, které se koneckonců nemusí ani nijak zvlášť lišit od nekonečna času a prostoru, ve kterém bydlíme nyní, jen jsme se v něj poněkud posunuli ve směru poměru několika veličin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mephisto 1.4.2008 17:07

Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

Podíl dvou nekonečen není definován a tečka. Pokud bys o něm chtěl přece jen přemýšlet, jakože definován je, pak to může být klidně nekonečno, stačí si jen připomenout známou rovnost s kardinální aritmetiky

Aleph0 * Aleph0 = Aleph0

a odtud

Aleph0 / Aleph0 = Aleph0

kde Aleph0 je, laicky řečeno "takové to základní nekonečno" :))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 1.4.2008 17:39

Re: Podíl dvou nekonečen není definován

Správně, je to vlastně chaos.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mephisto 1.4.2008 19:36

Re: Re: Podíl dvou nekonečen není definován

x/x = 1 platí pro každé x reálné (resp. komplexní :) ), nenulové.

Nekonečno není reálné (ani komplexní) číslo, proto pro něj tato rovnost neplatí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

billis 1.4.2008 17:42

Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

Jenom otazka : zde neplati

x / x = 1    ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

billis 1.4.2008 18:09

Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

    proc 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

billis 1.4.2008 18:26

Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

Mam tomu rozumet tak, jako ze napriklad nulou delit nelze, nekonecno delene nekonecnem  dava znovu nekonecno ? ok, ale odpovedet jsi mohl 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 1.4.2008 18:36

Re: Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

Nulou (obvykle) dělit nelze. kolik je nekonečno děleno nekonečnem závisí na okolnostech Ve zvláštních případech (které jsou ale v praxi časté) se ale dá dosadit limita podílů ještě konečných hodnot.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

billis 1.4.2008 18:51

Re: Re: Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

t limita podílů ještě konečných hodnot - tak to se priznavam bez muceni, z toho jsem trosku jelen...   ok, a muzes trochu vice o tech zvlastnich pripadech ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.4.2008 20:59

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

typicky mějme třeba podíl x/x. CVšude kromě nuly to lze spočítat a je to 1. Protože libovolně blízko nuly to lze spočítat, je celkem dobrý nápad pro tento konkrétní případ doplnit že pro x=0 je hodnota toho podílu také 1.

Podobně třeba (2x)/x. Tam je dobré v nule doplnit jako výsledek 2.

Ale třeba pro x/(x*x) se nic rozumného doplnit nedá, protožr při přibližování k nule funkce roste (resp. klesá pro záporná čísla) nade všechny meze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 1.4.2008 22:13

Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

Ne.

Vemte si treba vsechna prirozena cisla ... kolik jich je? Nekonecne. A co kladna suda? Kolikpak je tech? No taky nekonecno. Takze kolik je (pocet prirozenych cisel) / (pocet kladnych sudych cisel)? 1? Jak to, kdyz jen kazdy druhy prirozeny cislo je sudy? 2? Jak to, kdyz muzu kazdy sudy cislo jednoznacne priradit prirozenemu cislu tak, ze mi zadna prirozena cisla nebudou prebyvat? (Proste je podelim dvema.) A neni to nahodou 1/2? Vzdyt muzu vzit jen kazdy dryhy sudy cislo, podelit ho ctyrmi a tak jednoznacne priradit k prirozenym cislum ... prirozena cisla budou kazde mit sve sude cislo a jeste mi nekonecne mnoho sudych cisel zbude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

billis 1.4.2008 23:58

Re: Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom

Hmm, dobry  , uz se mi to vykourilo z hlavy, dik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. 1.4.2008 12:43

Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 2/2

Mily pane, smirte se s tim, ze smysluplne uvazovat o velkem tresku, stejne jako o fyzice elementarnich castic, je v Cesku schopno tak 100, mozna 200 lidi. Ostatni, jako napriklad ja, nebo vy, na to nemaji matematicke ani fyzikalni vzdelani. O filosofickych dopadech teorie velkeho tresku apod. se potom muze kvalifikovane sirit jeste mene lidi - a opet to jsou matematici, nebo fyzici, kteri si nastudovali filosofii - ne naopak, tzn. filosof, ktery si precetl obrazkovou knizku o fyzice. Takze pro svou osobu se v klidku spokojim s urcitou popularizaci a nesnazim se chytat odborniky za slovo. Mimochodem, proc ma byt nekonecno nadprirozenym pojmem (rostouci nade vsechny meze....)? Dale tady matlate dohromady pojmy vedecke, nevedecke, realne, skutecne - maglajz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jJiří Chýla 1.4.2008 9:15

Pane Kralovici, můžete mi prosím jmenovat několik vědců, kteří podle Vás

"v sucasnosti suhlasi s tym, ze “velky tresk” sa nestal a ani sa nemohol stat. Vedci v mnohych profesionalnych knihach a odbornych casopisoch demostrovali, preco tato teoria je nefunkcna."?

Pokud máte problém s nekonečnou hustotou v okamžiku velkého třesku, snad Vás uklidní skutečnost, že teorie velkého třesku nepojednává o samotném počátku, ale o vývoji námi pozorovatelné části vesmíru krátce PO velkém třesku, asi 0.0000000000000000000000000000000000000001 vteřiny po něm. Měla by se tedy správně nazývat teorie PO velkém třesku. Samotný třesk je skutečně věc zapeklitá, ale vývoji po onom výše citovaném okamžiku kosmologie docela dobře rozumí i když ke kvantitativnímu pochopení potřebuje temnou hmotu a temnou energii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sid 1.4.2008 12:04

Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

Sem s temi vedci! Mate nejaka jmena nebo nejake odkazy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milan Kralovic 1.4.2008 19:20

Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

G. Burbridge, “Was there Really a Big Bang in Nature?”     Fred Hoyle, “The Big Bang in Astronomy”      Dewey B. Larson, “The Universe in Motion”     W.H. McCrea, “Cosmology after Half a Century”      P.A. Fisher, “Is Science Moving Toward Belief in God?”

 Teraz, napriklad, skuste skomentovat tuto oficialnu tezu, ktora ma svoj povod v teorii (hypoteze) Velkeho Tresku: “Since there has been no past eternity of matter, in the beginning there was nothing. Zilch. Zero. Nada. Nothing. The logic is that when much of this nothingness gathered itself into one place so greatly compressed that it exploded and blew itself into hydrogen gas from which the entire universe evolved.”

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 1.4.2008 21:56

Re: Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

Mé vysvětlení velkého Třesku : není to výbuch ani stvoření (vznik). Je to "přeskok-předěl" z jednoho stavu čp do jiného stavu čp na posloupnosti stavů čp.

O tom zde více http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/g/g_011.doc  ... vize 106

http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/h/h_082.jpg ... princip horkého bramboru

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milan Kralovic 2.4.2008 3:53

Re: Re: Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

To by tak mohlo byt, keby uz davno nebola vyvratena teoria sirena aj starym Marxistickym rezimom, a sice, ze hmota je vecna (selfexistent). Takze ked vychadzame z toho, ze HMOTA NIE JE VECNA, nema svoju vecnu existenciu do minulosti, musela vzniknut, preto sustavne ZANIKA. Vychodiskom z tejto zapeklitej situacie by mohol byt Velky Tresk, keby... no keby mohlo NIC stlacene strasne dokopy explodovat.

Akosi fyzici, najma ti predpojati a zaujati, zabudaju na to, ze hmota a energia su vo fyzike zamenitelne pojmy, pretoze energia je prejavom, stavom hmoty a naopak. Toto predsa vyborne pasuje do predpokladu supremnej inteligencie a teda inteligentneho dizajnu - vedomej a ucelnej konfiguracie jeho energie. Ci nie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.4.2008 11:09

Re: Re: Re: Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

1. to, že energie je formou hmoty a naopak myslím nikdo z fyziků nepopírá. Úmyslně se na to zapomíná při řešení úloh, kde je zbytečné s tím počítat. Třeba při výpočtu spalovacího motoru jsou lze s úspěchem případné přeměny hmota/energie zanedbat a každé počítat samostatně.

Ty dvě věci (dualita hmoty a inteligentní design)  nejsou nijak svázány. Inteligentně lze navrhnout libovolný systém (vzpoměňmě třeba jednoduchý svět hry LIFE), stejně jako náhodně může vzniknout složitý systém a naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 2.4.2008 16:18

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

Příteli, např. nad HDV panuje Velké Ticho…nikdo mi neodpověděl na : http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/aa/aa_010.doc

a až si to přečteš, pak se zamysli nad tím jak moderní fyzika v podstatě už desítky let nic jiného nedělá, než že „kroutí geometrií“ !!!!

….

( respektive s jejími artefakty = tj. veličinami „x“ a „t“ mající více dimenzí ) v matematických rovnicích a..a dokonce jim tam pánům fyzikům jakési písmenko „m“ ( hmota ), skalár, doslova zavazí a překáží. Opavská škola fyziků si v Kerr-deSitterovských geometriích a jiných geometriích zavádí, ( aby s těmi geometriemi mohli pracovat a tvářit je „lépe“ do bizarních poloh křivení a zakroucení pomocí parciálních derivací a složitou matematikou ), tak si tam zavádí „hrají si“ v těch geometriích na zjednodušení pomocí substitucí, že : m = G = c = 1 , aby jim tyto „potvory - konstanty nechutné“ nezavazeli při té „dynamické manipulaci s časoprostorem“, čili …čili míří k tomu principu „kroucení“ čp jak to já nazývám, a jak o tom mluvím v HDV, principu, podle kterého vesmír vyrábí hmotu ( po Třesku ) přímo z čp „vlnobalíčkováním“  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milan Kralovic 2.4.2008 20:42

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

Prave ste povedali, ze ked nejaka tlaciaren vybuchne dostatocny pocet krat, vysledok jedneho z tych vybuchov moze byt Encyclopedia Britanica.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.4.2008 21:11

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

Přesně tak.Vzhledem k tomu, že nevíme ani to, jak je náš Vesmír skutečně veliký (jestli není něco za oblastmi kam dohlédneme) ani to, jestli je Vesmír jeden nebo je jich více, nelze vyloučit ani takovouto tiskárnu Vesmírů. Pokud je nekonečný Vesmír nebo pokud existuje nekonečný počet Vesmírů, pak všechny přípustné možnosti, kde náš Vesmír můře být jednou z nich,  musí nutně nastat.

Pro ten vznik Encyklopedie Britaniky by stačilo zhruba 10 na (10 na 10) výbuchů tiskáren. To je číslo sice velké, ale konečné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 2.4.2008 22:25

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

(citace) :"Pokud je nekonečný Vesmír nebo pokud existuje nekonečný počet Vesmírů, pak všechny přípustné možnosti, kde náš Vesmír můře být jednou z nich,  musí nutně nastat."

(reakce) : pokud...pokud...pokud je pro vás bezostyšně všechno POKUD, pak proč né také Peklo... ?????

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.4.2008 22:48

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2

Přesně tak. Zdá se, že jste to pochopil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 2.4.2008 22:52

Re: proč né také Peklo

Jako peklo si můžete představit rudě žhnoucí horizont temné díry, která pohltí všechno nedokonalé a špatné, co se nestačilo vyvinout do takového stupně dokonalosti, že jí neunikne při závěrečném soudném dni, tzv. rozpárání čásoprostoru (space-ripu).

Naopak archetypální představa nebe jako nekonečně rozlehlého stříbrolesklého baldachýnu protkaného majestátně se vzdouvajícími modrolesklými oblaky je s vysokou pravděpodobností to, co bychom viděli zevnitř černé díry, kdybychom se ocitli v bezpečí pod jejím horizontem událostí, který by měl v důsledku totální reflexe fungovat jako dokonale odrážející zrcadlo vyplněné modravou září. Takto by viděli svou rodnou hvězdy bytosti, tvořené fluktuacemi její hmoty a žijící uvnitř.

Kdoví, třeba jsme opravdu vzdálenými potomky bytostí, kterým se podařilo protunelovat horizontem událostí při "zrodu vesmíru" a tak nějak máme v sobě zakódován tento úkol i pro naše následující generace?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 2.4.2008 23:11

Re: Re: proč né také Peklo

reakce) : Kdoví...Kdoví...Kdoví , pak proč bychom nepocházeli také z  Pekla... ?????

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 2.4.2008 23:59

Re: Re: Re: proč né také Peklo

Jasně, proč ne - jestli se tak cítíte...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 3.4.2008 1:04

Re:proč bychom nepocházeli také z Pekla

To vyplývá z toho, jak kosmologie předpovídá průběh tzv. space-ripu. Až donedávna jej kosmologové brali na celkem lehkou váhu: protože je hmota přirozeně nestabilní, postupně se rozpustí v černých děrách, ty se vyzáří a vesmír poklidně skoná tepelnou smrtí za mnoho stovek milard let. Ale poslední studie naznačují, že jde o procesy, které mohou ohrozít vývoj civilizace dokonce v historicky dohledné době (pokud vývoj života počítáme na nějakých pět miliard let, není to ve srovnání s dynamikou vývoje vesmíru zas tak krátká doba).

Éterová teorie ale expandující časoprostor chápe jako houstnutí a takový pohled předkládá zcela jinou perspektivu. Podle ní je vývoj vesmír zcela symetrický: stejná doba, jaká uplynula od jeho třesku bude stačit k jeho zániku (necelých 14 mld let z naší perspektivy, které se však postupně protáhnou asi na 150 mld let, protože čas bude dilatovat spolu s časoprostorem). Protože viditelná hmota je jen o něco hustší žvanec než vakuum, bude se při jeho houstnutí vyrovnávat rozdíly mezi hustotou vakua a hmoty a ta se bude ve vakuu postupně bobtnat a rozpouštět  jako želatina v teplé vodě.

Tyto jevy můžeme pozorovat již dnes na dilatacích a ubývání prototypu kilogramu a metru. Všechny  velké hvězdy se budou nafukovat, budou explodovat stále slaběji, zato častěji a vzdálenosti mezi nimi se budou zkracovat.  Později se v našem okolí začnou spontánně vynořovat a zanikat černé díry a nakonec si to jedna z nich namíří proti nám a naši galaxii pohltí: staneme se součástí kvantové pěny jako jeden z mnoha horizontů událostí.

Je možné, že velikost a komplexita vesmíru je nastavena tak, aby tuto etapu vždy nějaká civilizace ve vesmíru přežila a založila v nové generaci vesmíru své kolonie. Nikde ale není řečeno, že to zrovna musí být ta naše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 3.4.2008 16:15

Re: Re:proč bychom nepocházeli také z Pekla

Tvrdíte že "Éterová teorie ale expandující časoprostor chápe jako houstnutí a takový pohled předkládá zcela jinou perspektivu." Mohl byste prosím popsat, v jakých jednotkách tato teorie onu hustotu měří, kolik právě činí v okolí Země a jak se mění v čase (zhruba od počátků Vesmíru) ? Obvykle totiž hustota tělesa s rostoucí velikostí klesá, proto mě to zajímá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek