Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ASTRO: Před šedesáti lety se zrodil velký třesk
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
billis 1.4.2008 19:13Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? myslim, ze oba, omyl neni vysadou ani jedne skupiny |
|
|
Navrátil Josef 1.4.2008 20:54Re: Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? hmm...jste vševěd |
|
|
billis 2.4.2008 2:38Re: Re: Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? dodatek: slovniho obratu "pavedec" bych ovsem neuzil, pokud se dotycny pouze d o m n i v a - omylni jsme vsichni. Horsi by to bylo, pokud by to t v r d i l - pak by asi zalezelo na jakem zaklade toto vyvozuje (real x blud). Pokud bych vsak nedokazal posoudit realnost/blud dotycneho, byl bych se sluvkem "pavedec" opatrny. Ostatne, jako s kazdym "kategorickym" tvrzenim. |
|
|
Navrátil Josef 2.4.2008 11:08Re: Re: Re: Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? O.K. |
|
|
Petr Kiebel 1.4.2008 20:38Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? A můžete přímo citovat,kde to vykládá?Nebo máte jen dojem?Já teda od něj četl něco úplně jiného... |
|
|
Navrátil Josef 1.4.2008 22:02Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/h/h_086.doc vybrané citace slavných fyziků |
|
|
Jenda 1.4.2008 22:34Re: Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? Asi jste si popletl odkaz. V tomhle dokumentu je Barrow, Hawking, Weinberg a Davies. Jedine co jsem na tom serveru nasel v cem se vyskytuje Grygar a "ve vesmiru sami" bylo ... http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/b/b_029.doc tam ovsem tohle tvrdi jakysi JN. Coz jak to tak vypada jste vy. |
|
|
Ludva 1.4.2008 16:31k reliktnímu záření Reliktní záření je téměř nejdůležitější důkaz teorie velkého třesku. Může mi někdo vysvětlit, proč má charakter záření absolutně černého tělesa, když se mělo oddělit od hmoty v době asi 300 let po velkém třesku teploty 3000 K tvořené vodíkem a héliem v poměru 3:1. Proč nemá spektrum reliktního záření čárový charakter vodíkoheliové plasmy ? Spojité spektrum černého tělesa totiž mají tuhé látky a nikoliv plyny jako je vodík a hélium. A jaká asi mohla být hustota vesmíru v tomto stavu ? Osobně si myslím, že reliktní záření (odpovídá teplotě 2,7 K) by také mohlo pocházet z mezihvězdného prachu, jehož teplota je blízko absolutní nuly. Další problém jsem zde už několikrát uvedl. Když vezmeme uváděnou hmotnost vesmíru 3.10 na 52 kg, tak jsem vypočetl Schwarzschildův poloměr 4 miliardy světelných let. Jak se ta hmota mohla přes ten poloměr dostat ? Nedávno jsme tady řešili, že z černé díry není úniku. Předpokládám, že gravitace vznikla spolu s hmotou. |
|
|
Ludva 1.4.2008 16:32Re: k reliktnímu záření Pardon, 300 tisíc let. |
|
|
Navrátil Josef 1.4.2008 16:51Re: Re: k reliktnímu záření (citace) : Reliktní záření je téměř nejdůležitější důkaz teorie velkého třesku. Může mi někdo vysvětlit, proč má charakter ..." (reakce) : Reliktní záření je téměř nejpřesvědčivějším důkazem, že po Třesku se začal časoprostor 3+3D vlnit - křivit. Akt křivení čp je aktem stavby hmoty. Každý stav křivosti čp je stavem hmotovým..."velkoškálové" globální křivosti jakožto >pole< a "malé lokální" křivosti čp jakožto vlnobalíčky elementů ( pro veškerou látku postačí tři vlnobalíčky - 2 kvarky a jeden lepton ) |
|
|
Ludva 1.4.2008 17:03Re: Re: Re: k reliktnímu záření V tom se nevyznám. Ale když vezmu vodík a hélium a zahřeju je na 3000 K, tak nebudou vydávat záření černého tělesa. |
|
|
RPC 1.4.2008 17:18Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Za carova spektra jsou odpovedne deje v elektronovem obalu. Ty se pred oddelenim zareni od hmoty nekonaly, pouze atomova jadra a volne elektrony. Ty pohlcuji i emituji spojite. Takze budou zarit jako cerne teleso. |
|
|
Stoura 1.4.2008 17:26Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření No - já se podíval nad sebe na oblohu. Tam je koule z vodíku a hélia, která má spektrum, odpovídající záření černého tělesa poměrně dobře. |
|
|
RPC 1.4.2008 17:32Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Hezky priklad. Pri teplotach na slunci nejsou atomy, jen plazma z jader a elektronu. Takze ani carova spektra (na techhle vlnovych delkach). |
|
|
RPC 1.4.2008 17:40Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Abych nekecal, budou a pozoruji se. Ale vznikaji az pruchodem zareni skrz atomy ve chladnejsich vrstvach, ne pri samotnem vyzarovani. |
|
|
Ludva 1.4.2008 17:44Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Na Slunci je o dost vyšší teplota než uváděných 3000 K v teorii velkého třesku. |
|
|
Ludva 1.4.2008 17:42Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření I ve slunečním spektru jsou tmavé tzv. Fraunhoferovy čáry, odpovídající absorpci záření z povrchu sluneční atmosférou. Taky závisí na hustotě plynu, proto jsem se na to ptal. |
|
|
Stoura 1.4.2008 18:19Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Mám pocit, že se nepředpokládá, že by na povrchu Vesmíru byla atmosféra. Proto žádné adsorbční čáry. |
|
|
Ludva 2.4.2008 10:56Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Dobře, ale důležitější je další aspekt. 300 tisíc let od velkého třesku tu měla být vodíkohéliová plasma, která zanechala reliktní záření. Ptám se tedy znovu jakou měla hustotu a jak se mohla dostat přes horizont událostí, když ta hmota musela působit gravitačně. Když prý víme, kdy měl vesmír rozměr tenisáku nebo sluneční soustavy (ve třetí minutě), tak jak byl velký 300 tisíc let po třesku ? |
|
|
pbla4024 2.4.2008 12:36Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Vodíkohéliová plasma? Žádný vodík ani hélium nebylo. Jednalo se o směs protonů, neutronů, elektronů a fotonů v termodynamické rovnováze. Při poklesu teploty pod danou mez došlo k rekombinaci a to co pozorujeme je "zamrzlá" fotonová složka. http://en.wikipedia.org/wiki/Microwave_background#Features |
|
|
Navrátil Josef 2.4.2008 14:45Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření (citace) : 300 tisíc let od velkého třesku tu měla být vodíkohéliová plasma, která zanechala reliktní záření. Ptám se tedy znovu jakou měla hustotu….“ (reakce) : Pokud vím, tak fyzikové tvrdí, že hmota veškerá ( ! ) vznikla hned po Třesku ( nebo přímo v něm ) tj. že vzniklo 10E52 kg ; a tvrdí, že platí zákon zachování hmoty a tvrdí, že žádná hmota od Třesku nová nevzniká. Pak ovšem je odpověď na Vaši otázku snadná : hustota je 10E52 kg / V (( V-objem )) a musí to platit i pro tu plasmu, respektive pro součet protonů, neutronů, elektronů + nula nezamrzlých fotonů, která má ( musí mít ) 10E52 kg. Anebo se tu přihlásí odborník co to vysvětlí lépe ? |
|
|
pbla4024 2.4.2008 16:41Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Lepší je počítat to opačným směrem. Vesmír se od vzniku reliktního záření rozepnul cca tisíckrát, tedy hustota klesla miliónkrát. Stačí vzít aktuální hustotu a pronásobit miliónem. |
|
|
Navrátil Josef 2.4.2008 17:42Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření pbla : nešlo mi o sprostou kalkulaci...šlo mi o ironii do vědců, že s klidným mávnutím a nezájmem o hledání pravého důvodu a podstaty, jako by to bylo přímo nepodstatné, prohlásili, že veškerá hmota vznikla ( z ničeho )....a vznikla v jednom okamžiku veškerá a ..a pak už další nevznikala nikdy, pouze se dodnes "převaluje" z formy do formy ... ( a to pomocí !!!... pomocí ??? pomoci čeho ?? ... ). |
|
|
tesak 2.4.2008 17:43Re: tedy hustota klesla miliónkrát Objem koule roste s treti mocninou, ne? |
|
|
pbla4024 2.4.2008 18:34Re: Re: tedy hustota klesla miliónkrát Díky z opravu, miliardkrát. |
|
|
tesak 2.4.2008 19:39Re: Díky z opravu no, ale jestli je vesmír černá díra, tak její objem roste s druhou mocninou... |
|
|
J.G. Pašek 1.4.2008 14:31Za 60 let příjdou s jinou teorií . . .
|
|
|
Machi 3.4.2008 12:39Re: Za 60 let příjdou s jinou teorií . . . Která upřesní stávající |
|
|
honzak 1.4.2008 14:04doufám, že kosmolozi nebudou mít žádný "panel"!!!! Jinak klobouk dolů, na tuto problematiku už nestačím. |
|
|
ZEPHIR 1.4.2008 11:34Myslím, že dnes už velkému třesku rozumíme docela dobře Je to fázová transformace, podobně jako když v husté páře zkondenzuje kapka a v jejím objemu spousta dalších kapiček. To co není zatím jasné, jestli jde o observační iluzi, nebo zda ty změny jsou stejně reálné, jako při kondenzaci superkritické páry, protože observační realita v dostatečně vzdáleném horizontu splývá s fikcí. Při pohledu do dálky se nám časoprostor jeví stále rychleji expandující, tedy jakoby stále hustší (energie se jím šíří pomaleji), až expance lavinovitě přeroste do singularity (horizontu událostí), kterou vnímáme jako velký třesk. Můžeme si to představit tak, že vesmír tvoří nekonečně husté chaotické prostředí, do/ze kterého vidíme jen (přes) více-méně uspořádané gradienty hustoty, které se do sebe zakřivují tím více, čím jsou vzdálenější. Rozhodnout, zda tedy velký třesk skutečně proběhl, nebo se jen snažíme vykouknout ven z černé díry, tvořící naši generaci vesmíru není tak snadné a je zde možné nabídnout řadu interpretací, včetně té, že se pohledem do minulosti částečně díváme i do své kvantové budoucnosti, podobně jako při šíření světla v pěně se energie částečně rozptyluje a vrací se k nám ze všech možných směrů současně. |
