pbla4024 13.5.2008 10:12

Re: Re: V rámci STR snadno vypočítáte predikci MMX

Tak znovu a opravdu ppoommaalluu. Pletete si matematiku s fyzikou. V matematice vyjdete z axiomů a na jejich základě formulujete a dokazujete věty. Ve fyzice vytvoříte "předpis", jak nacházet predikci výsledku experimentu a tyto predikce pak porovnáváte s realitou. Predikce STR pro výsledek MMX je "Nedojde k posunu interferenčních proužků". A ejhle, predikce souhlasí s experimentem. Závěr: MMX je experimentálním testem STR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 13.5.2008 11:48

Re: Predikce STR pro výsledek MMX je "Nedojde k posunu interferenčních proužků".

To je ovšem stále jen a jen vaše debilní tvrzení bez důkazu. Nikdy a nikde jste zatím neukázal, jak se toto tvrzení v rámci STR odvodí, ani jste neuvedl odkaz na toto odvození. Nemáte v ruce vůbec nic, jen blábolíte nesmysl a tím dokazujete, že STR ani fyzice vůbec nerozumíte, nechápete, jak teorie fungují a dokazujete to už pěkně dlouho.

Budu Vám to neustále opakovat, dokud to nepochopíte a svoje tvrzení buďto nedokážete nebo neodvoláte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 13.5.2008 12:00

Re: Re: Predikce STR pro výsledek MMX je "Nedojde k posunu interferenčních proužků".

Zase špatně. Já mám z nezávislého zdroje potvrzeno, že fyzice rozumím. Proto mi také vaše prznění mé oblíbené disciplíny není lhostejné. kdybych byl veterinář a vy jste šukal ovce, také bych se ozval.

Ps.: Výpočet je jednoduchoučký. Vezmete výpočet provedeným Michelsonem a Morleym a místo Galileovského vztahu pro sčítání rychlostí použijete Lorentzovský.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 13.5.2008 13:31

Re: Výpočet je jednoduchoučký

Hezký pokus, ale žádný výpočet stále nevidím. Můžete nalinkovat to odvození nebo ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 13.5.2008 16:13

Re: Re: Výpočet je jednoduchoučký

K elektrodynamice pohybujících se těles, kapitola 5.

http://www.fourmilab.ch/etexts/einstein/specrel/www/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 13.5.2008 17:18

Re: Výpočet je jednoduchoučký

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 14.5.2008 8:12

Re: Re: Výpočet je jednoduchoučký

Ach tak. Coby mašíbl máte obvyklý problém s výpočty. Zkuste třeba:

http://www.relativitycalculator.com/Albert_Michelson_Part_I.shtml

http://www.relativitycalculator.com/Albert_Michelson_Part_II.shtml

http://www.relativitycalculator.com/Albert_Michelson_Part_III.shtml

Ale jde o komplikovanou matematiku, jsou tam zlomky a dokonce i odmocniny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 15.5.2008 10:23

Re: Re: Re: Výpočet je jednoduchoučký

Viz můj příspěvek zde a diskuse tamtéž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 13.5.2008 0:50

Re: Re: Re: Vypočítejte něco, co plyne z vaší "teorie

BTW Stále postrádám vaše vysvětlení, jak podle vás STR předvídá výsledek MMX experimentu.

Už jste zapoměl? Paměť je taky důležitá, všechno z hlavy nespočítáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JP 14.5.2008 16:55

Re: Re: zde používá pojem eter ve zcela jiném významu

Já používam éter v jeho původním významu jako hmotné částicové prostředí

Hmotné částicové prostředí jistě existuje (třeba vzduch nebo světlo - složeno z molekul nebo fotonů), jenže to není éter. Je to podobné, jako kdybych prohlásil, že existují tachyony, ovšem já používám slovo tachyony ve významu elektronů.

Tím je váš problém s požadavkem souřadné soustavy a měřením rychlosti éteru současně v podstatě vyřešen.

Tak uveďte rychlost jakou se pohybuje (éter) a jak jste to změřil. Jakou rychlost musím pro éter dosadit do Maxwellových rovnic, aby platily ? (I bez teorie relativity. V teorii relativity je éter zbytečný, tato teorie byla vytvořena, abychom se problému s rychlostí éteru zbavili a mohli počítat elm. pole aniž bychom nějakou takovou rychlost znali).

O to co musím dosadit do Maxwellových rovnic totiž šlo. To není nic abstraktního, to se týká výpočtu vlastností (toho co naměřím) u konkretního objektu. Představte si dvě koule letící rovnoběžně prostorem, obě nabité steným (a známým) nábojem. Působí na sebe elm. silou. Je otázka jak velká je tato síla (která je pochopitelně bude vychylovat z dráhy, což není abstrakce ale pozorovatelný děj). Tuto sílu lze změřit a také vypočítat z Maxwellových rovnic. Podle těchto rovnic závisí na rychlosti. Jestliže tyto koule budou pozorovat dva pozorovatelé, kteří se pohybují různými rychlostmi vzhledem k uvedeným koulím, každý z nich vypočítá jinou sílu (a tedy i jinak se měnící dráhu těch koulí). Co ale bude platit v realitě? Který z pozorovatelů má právo použít Maxwellovy rovnice (pro kterého platí a pro kterého už ne). To musíte pomocí teorie éteru rozhodnout, jinak je to pro kočku a problém pro který byl éter zaveden to neřeší !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 15.5.2008 0:12

Re: jenže to není éter

Z éterové teorie vyplývá, že jakákoliv pozorovatelná hmota je kondenzátem éteru stejným způsobem, liší se jen počtem úrovní kondenzace a poměrem hustoty fází na jednotlivých úrovních. Probíhá to jednoduše tak, že částicová hmota houstne, tím se v ní nadělají fluktuace hustoty, ty jsou čím dál hustší a placatější, až získají charakter a chování jakési pěny, ta houstne dál a její oka se zmenšují až vznikne skoro homogenní systém, ve kterém se nadělají fluktuace hustoty podobné částicím, ty stále houstnou a jsou stále placatější, ...atd. To co z tohoto systému jako jeho fluktuace vidíme je několik nejbližších úrovní kondenzace, přičemž nad nimi i pod nimi je nekonečně mnoho dalších úrovní. Ěter je prostě obecný materiál vesmíru, řídící se stále stejnými a ve skutečnosti docela jednoduchými principy, složitost vesmíru tvoří počet úrovní, na kterých jeho kondenzace probíhá.

Myslím, že je to dost jednoduchý model na to, aby zněl zajímavě i pro ty, kteří na ten model nevěří a jen zkoušejí nové postupy, protože přitom všem zůstává stále fyzikální, nepooužívá žádné nové uměle zavedené koncepty a ta opakovaná kondenzace jde jednoduše simulovat částicovými modely na počítačích ale i experimentálně studovat systémy elektricky nabitých (odpuzujících se) částic, superkritickou kondenzací apod. Popravdě se docela divím že se jí vedci dávno nezabývali i mimo jakoukoliv návaznost na teorii éteru, třeba ve spojení s popisem hmoty/plasmy uprostřed hustých hvězd, kde by také měla probíhat díky vysoké hustotě energie a hmoty opakovaná fázová transformace za vzniku složitějších struktur.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 15.5.2008 0:32

Re: Tak uveďte rychlost jakou se pohybuje (éter) a jak jste to změřil

Rychlost éteru je irrelevatntní i podle éterové teorie samotné. Stejně jako pro ty kapilární vlny na hladině potůčku je celkem jedno jak rychle potůček teče, pro ty vlny se vodní hladina chová jako tenká mýdlová blanka a co je pod ní ty vlny v podstatě nezajímá. Z toho mj. právě vyplývá ta nezávislost vlnění na referenčním rámci prostředí, ale v éterové teorii to není z prstu vycucaný a M-M experimentem ověřený postulát, ale výsledek jemně pěnovité struktury éteru.

To co samozřejmě význam má je např. odhad hustoty prostředí, protože to spolu s hustotou energie vlnění určuje, do jaké míry bude prostředí zasahovat do šíření vln. Z analogie se SUSY teoriemi je hustota energie vakua blízká energii velkého sjednocení interakcí, tj. asi převrácené hodnotě třetí mocniny Planckovy konstanty (1091 g/cm3).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 15.5.2008 0:55

Re: problém pro který byl éter zaveden to neřeší

Éterová teorie není určena pro řešení problémů teorie relativity jako takové, to je totiž vnitřně bezrozporná teorie stejně jako kvantovka a pokud se obě teorie učiní implicitně rekurzívní, stanou se formálně ekvivalentní rekurzívní Newtonově teorii, což je éterová teorie v mém pojetí. 

Problémy vyvstanou tehdy, když se pokusíme uplatnit obě teorie současně a éterový teorie názorně vysvětluje proč tomu tak je. Souvisí to s vnitřní a vnější perspektivou při pozorování šíření energie v nehomogenním prostředí, kde relativita tvrdí, že se energie pohybuje konstantní rychlostí, zatímco kvantovka vychází z toho, že je Lorentzova symetrice lokálně vždy narušena, z čehož plyne kvantová neurčitost. Éterová teorie ukazuje, proč mají obě teorie pravdu současně, ačkoliv obě tvrdí vlastně opak a ve mnoha předpovědích se liší o desítky řádů.

Co se rozdílných sil při rozdílných rychlostech vůči pozorovateli týče, ty lze vysvětlit např. takto: pozorovatel, který se pohybuje vakuem se tímto prostředím šíří jako vlnový balík (soliton) přes pěnu a současně tuto pěnu svým pohybem zahušťuje. A pak závisí na relativní rychlosti obou těles, protože obě se vlastně vůči sobě pohybují v hustých blobech a jejich interakce (silové konstanty) jsou dány rozdílem hustot mezi oběma bloby.

Hustota vakua je jako celek určena kosmologickou konstantou, celé vakuum je totiž jeden velký blob, jehož hustota je způsobena relativním pohybem vůči každému jeho místu, tedy rychlostí všesměrové expanze vesmíru, odtud vyplývá souvislost mezi Planckovou a kosmologickou konstantou, kterou jako prvý objevil Friedmann.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JP 16.5.2008 10:24

Re: Re: problém pro který byl éter zaveden to neřeší

Éterová teorie není určena pro řešení problémů teorie relativity

To jistě ne. Pojem éter je starší než teorie relativity. Byl zaveden, abychom věděli jakou rychlost máme dosadit do Maxwellových rovnic. Nepohybující se náboj (elektrický) vytváří elektrické pole, pokud se pohybuje, vytváří i pole magnetické. Problém byl, vzhledm k čemu má být tento pohyb měřen, abychom dostali správnou hodnotu toho magnetického pole. Fyzici nadefinovali éter, jako to, vzhledem k čemu se má rychlost měřit (to že se někteří další fyzici snažili popsat fyzikální vlastnosti éteru, jako je pružnost, hustota a pod. není pro řešení problému, pro který byl pojem éter zaveden, podstatné).

Pokud někdo v nějaké éterové teorii používá pojem éter v jiném smyslu, než v jakém byl definován, tak prostě mate pojmy. Jistě mohu vakuu říkat éter, ale nevím k čemu by to bylo dobré. Mohu říkat také éter třeba elektromagnetickému poli (někdy se mluví třeba o zprávách vyslaných do éteru - ale to nemá nic společného s éterem definovaným na konci 19. století). Ostatně éter je také kapalina s vzorcem C4H10O, případně organická látka s dvěma alkyly připojenými na kyslík. Pokud ale nemám na mysli fyzikální éter v tom smyslu, v jakém byl používán v elektrodynamice na konci 19. století, měl bych na to upozornit (tedy pokud to není zcela jasné z kontextu - mluvím-li například o organických rozpouštědlech, myslím tím éterem asi diethylether). Ovšem myslím si, že pokud někdo vytvoří nějakou novou teorii (nemající nic společného s invariantností řešení Maxwellových rovnic), měl by pro předpokládanou novou entitu raději vymyslet nějaké nové slovo. Prostě, pokud předpokládám existenci třeba Q-pole, mělo by to být pole (splňovat definici fyzikálníhop pole). Pokud to definici pole nesplňuje (a není to tedy pole, ale něco jiného), měl bych to nazvat jinak (třeba Q-cindolín). Totéž platí pro pojmy jako ten éter, ale třeba i energii atd. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 16.5.2008 15:26

Re: měl by pro předpokládanou novou entitu raději vymyslet nějaké nové slovo

Používám éter přesně v tom smyslu, jak ho navrhovali první éteristé Hughens a Descartes (jako hmotné prostředí) a éterista Oliver Lodge na začátku 20.století (husté hmotné prostředí). Takový éter by měl také splňovat Maxwellovy rovnice a invarianci rychlosti světla a nevidím tedy důvod, proč pro něj zavádět nový termin.

Vakuum není éter, ale specifická fáze éteru (podobně jako vodní pára není voda), pro běžné přiblížení je lze ovšem ztotožnit, protože jeho hustota je sama o sobě dost vysoká, takže se nekonečnu blíží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 16.5.2008 15:35

Re: Re: měl by pro předpokládanou novou entitu raději vymyslet nějaké nové slovo

Chápete význam slova "výpočet"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 16.5.2008 16:17

Re: Chápete význam slova "výpočet"?

Co chápu nebo ne není podstatné, protože to nelze doložit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 16.5.2008 16:22

Re: Re: Chápete význam slova "výpočet"?

Lze v té vaší "teorii" něco spočítat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 16.5.2008 16:41

Re: Re: Re: Chápete význam slova "výpočet"?

Teorie nemusí nic počítat, stačí, že poskytuje reprodukovatelné testovatelné předpovědi. Ostatně, to, že např. rychlost světla ve světlonosném éteru velmi vysoké hustoty bude invariantní není záležitost na velké počítání, to je důsledek prosté extrapolace faktu, že ve velmi hustém prostředí se energie šíří převážně transversálně a rychlost takového šíření nezávisí na prostředí by definition. Existence strun (1D vláken pro šíření energie) taky není nic, co by nešlo odhadnout extrapolací kondenzující superkritické páry na extrémně vysokou hustotu. Čím je prostředí hustší, tím více se jeho fluktuace blíží pěně a tím víc se jako pěna chovají. Samozřejmě, známe-li hustotu takového prostředí, můžeme z analogií šíření energie přes pěnu nižší hustoty leccos extrapolovat, ale to mě v současné době nezajímá. Takové extrapolace na podstatě modelu nic nemění, jen ho zpřesňují.

Mě éterový model zajímá pro svou schopnost vysvětlit aetefakty, které v ostatních teoriích tvoří výchozí předpoklady. Jakmile lze tyto postuláty vysvětlit, nic nebrání používat pro výpočty stávající teorie, jako dosud.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 16.5.2008 17:01

Re: Re: Re: Re: Chápete význam slova "výpočet"?

Ovšem vaše blábolení žádné smysluplné předpovědi neposkytuje. Ukažte třeba odvození Fresnelových rovnic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 16.5.2008 17:34

Re: Re: Re: Re: Re: Chápete význam slova "výpočet"?

Proč zrovna Fresnelových rovnic? Nechcete mi spočítat třeba bod varu vody pomocí teorie relativity?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 17.5.2008 8:12

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chápete význam slova "výpočet"?

Protože Fresnelovy rovnice lze snadno odvodit z Maxwellovy teorie elektro dynamického pole. Chtěl jsem vám dát nějaký velice jednoduchý příklad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 17.5.2008 12:46

Re: Fresnelovy rovnice lze snadno odvodit z Maxwellovy teorie

Maxwellova teorie je stále velice empirická, vyplývá z Faraday-Hertzových experimentů..

Kdybych měl takové rovnice odvodit ab-inicio z éterové teorie, musel bych přikročit k částicové simulaci fluktuací hustoty složených z dalších flukutací, vnést do toho systému gradient hustoty a polarizované vlnění a sledovat jeho odraz na tomto gradientu.

V podstatě celý ten proces nasimulovat na počítači tak, jak reálně vzniká v přírodě - pak bych nepotřeboval žádné další podmínky a předpoklady. Dnešní schopnosti počítačů se takovému modelování blíží, krom toho lom zvuku lze v kondenzující superkritické páře studovat i experimentálně. Čili je to dobrý námět pro nějaké vybavené vědecké pracoviště, ale ne pro člověka, který se v reálu živí něčím docela jiným.

Kdyby vědci nebyli vůči konceptu éteru zaujatí, dávno by si ten model vyzkoušeli, a třeba by dnes měli i jeho analytické řešení. Nevim ale, proč bych měl dělat jejich práci za ně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 17.5.2008 13:00

Re: Re: Fresnelovy rovnice lze snadno odvodit z Maxwellovy teorie

Aha. Takže přeci jen pouze blábolíte. Už jsem se leknul, že přijdete s nějakou testovatelnou předpovědí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 17.5.2008 15:15

Re: Re: Re: Fresnelovy rovnice lze snadno odvodit z Maxwellovy teorie

Např. konstantní rychlosti světla je testovatelná předpověd éterové teorie. Šíření světla v transversálních vlnách rovněž. Vznik fotonů a kvantově mechanických jevů taktéž. Atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 17.5.2008 16:09

Re: Re: Re: Re: Fresnelovy rovnice lze snadno odvodit z Maxwellovy teorie

Tak nám v rámci té vaší "teorie" spočítejte, jak předpovídá transverzální vlny a konstantní rychlost světla. Výpočet prosím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 17.5.2008 16:20

Re: jak předpovídá transverzální vlny

Čím je prostředí hustčí, tím mají fluktuace jeho hustoty nižší křivost. V řídkých plynech tvoří bloby, zatímco v superkritické páře houbovitou strukturu. Takovým prostředím se bude energie šířít v transversálních vlnách po povrchu fluktuací hustoty. Spočítané je to v téhle simulaci, kde částice aglomerují pod vlivem své vlastní gravitace. Zatímco na povrchu koule tvoří agregáty, v jejím centru tvoří houbovité fluktuace. Éter je z definice tvořen velmi hustou hmotou, proto se jím energie bude šířit převážně v transversálních vlnách a vliv těch ostatních (gravitační vlny, apod.) bude slabý a omezen jen na malé vzdálenosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 17.5.2008 16:28

Re: Výpočet prosím

Není nutné nic počítat, v husté superkritické páře to tak funguje. V takovém prostředí se energie šíří po hladinách houbovitých fluktuací, které vyplňují to prostředí a vliv energie, která se šíří objemovými vlnami je zanedbatelný. To samozřejmě neznamená, že se to chování nedá poměrně jednoduše simulovat na počítači, ale analytické řešení nebude úplně triviální. Už analytické řešení soustavy tří gravitujících těles je velmi složité a na něco takového formální matematika prostě nemá.

I proto tyto celkem jednoduché souvislosti dlouho unikaly pozornosti fyziků, kteří jsou zvyklí každou hloupost přesně odvodit a spočítat a jevy, které takto spočítat nejdou pro ně nejsou z publikačního hlediska lukrativní. Ovšem dynamika vícečásticových soustav na takovýto rigorózní přístup není stavěná, zato lidská představivost, která je taky založena na paralelistickém přístupu se s ní vypořádá snadno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 17.5.2008 16:33

Re: Re: Výpočet prosím

Chápete význam slova výpočet?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 17.5.2008 17:08

Re: Re: Re: Výpočet prosím

Simulace na počítači není výpočet? Problém je, že si zjevně pletete význam slov výpočet a analytické řešení. Ale hlavně, dokázat že věci fungují tak jak popisujete lze i bez výpočtu.

Galileo nic nepočítal, dokazoval. Že po nádraží jede vlak dokážete i bez matematického modelu vlaku.

Pokud se vám moje úvahy založené na logice zdají nejednodnoznačné, nic proti tomu nemám - ale dokažte to. Ukažte, že za daných předpokladů mohou vést k jiným výsledkům. Pak budu nucen pro podporu svých tvrzení uvést přesnější nebo alternativní popis. Zatím mě k tomu nic nenutí.

Když Galileo shledal, že se fáze Venuše střídají v pořadí, které lze vysvětit pouze tak, že Venuše obíhá na vnitřní dráze kolem Slunce spolu se Zemí, nepotřeboval pro tento závěr nic počítat, maximálně si nakreslil obrázek.

Váš problém je, že upřednostňujete matematický formalismus nad logikou. Pak docházíte k takovým absurditám, jako že STR předpovídá MMX jen proto, že umožňuje odvodit vzoreček pro posun čar. Ale že celá matematika stojí a padá na logice ignorujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek