Tak s těmi lékárnámi je to trochu jinak. Lékárníci chtěli změnu marží podobně jako v zahraniční - tedy degresní typ. Sám Rath přiznal, že by to poškodilo "státní" lékárny u největších fakultních nemocnic. Tedy by to snížilo příjmy těchto nemocnic a neumožnilo direktivní zvýšení platů tamtéž, že?

Máte pravdu, že regulace bude zpožděná, ale i jako příznivec trhu myslím, že musí existovat. Má však možnost reagovat dost přesně, protože procesy změny spektra výkonů se mění jen zvolna. No a jestli nezvládnou toto, tak už vůbec nemůžou zvládnout detailní řízení celého zdravotnictví!

Milý Oto Firste,

ekonomické pohledy jsou ošidné. Můžete jistě nechat podle pseudoekonomických pouček  nechat zc¨krachovat kdeco, soudy, policii, školy, hasiče.

Hrůza kachu není věcí strachu zamstnanců, ale nemocných lidí. Když zkachuje naše nmocnice, budu pracovat v privátní ambulanci.Ale lidé, kteí dosu měli k nám až 60 km, budou nyní mít sto.

Když zkachují taxíky, nic se nestane tu chvíli, než přijdou nové. Lidé budou jezdit autobusem nebo chodit pěšky.  Když zkrachují hisiči a začne hořet, bude to poznat. A mají snad hasiči proto, aby nezkrachovali, zakládat požáry ?

 

Moderní teorie řízení jsou aplikovány v podobách nsmírného nárůstu byrokratické moci. To vidím dobře. Ale to už je zase jiná věc. Zamyslet se prvně nad tím - a zkuste si to živě pedstavit - jak by to vypadalo, kdyky nemocnice zkrachovaly. Zadlužené jsou všechny.

 

Jak by to vypadalo, to je problém státního řízení. Nejjednodušší by bylo vyhlásit výběrové řízení na kupce. Kupců by jistě nebylo málo - soukromých společností provozujícících i velká lůžková zařízení v zahraničí je dost. Současný vlastník by ovšem musel se nějak postavit k současnému zadlužení a nějak jej řešit. Jak jsem už psal výše - krach neznamená zavřen í nemocnice - znamená nucenou správu a následné ekonomické řešení. Nehrajme si stále na to, že zdravotnictví je cosi výlučného, co stojí nad ekonomikou. Z tohoto přesvědčení pocházejí téměř všechny současné problémy.

BTW: když zkrachují taxíky: uvědomte si prosím, že v současné době jsou nemocnice v permanentním krachu a rozdíl proti skutečnému je jen v tom, že se veřejně nepřiznává.

milý www raceku,

poslední věta z toho, co píšete, je správná. Přirozené mechanismy regulace spořeby zdravotní péče jsou ovšem pro všechny politické strany tabu, preferují se buď byrokratické způsoby, nebo jakési hrátky s penězi v podobě jakýchsi pseudoúčtů individuálních, na kterých může být cokoli , ale stejně to nic nemění na ničem, takové falešné jakopeníze.

 

Vnést ekonomikum, to řpedpokládá umět měřit výstupy. Vstupy jsou měřitelné, nejsou problémem, výstupy měřit neumíme. Kdekdo dnes vniká do zdravotnictví s různými radami.  Jak co psát, jak " právně ošetřit " jak řídit, jak to a jak tamto zase.  Bezpočty radilů a příkazců mají zájem o zajištění správné péče, informovanosti, o ombudsmany nemocniční,  právníky, managerství, rady dozorčí a správní a hromady valné a představenstva nejvyšší. Když se dnes podíváme po špitálech, bez ohledu na a.. nebo p.o., nevidíme nic. Postavme však všechny zaměstnance do řady a podívejme se, kolik je těch zdravotníků a kolik těch ostatních.  Na tom by nebylo nic špatného, ale podívejme se na vzthy - na jejiczh schemata.  Doktor, který má určovat péči, je v postavení toho, kdo musí rozhodovat podle bezpočtu norem a příkazů, ale odpovědnost je na něm. Špatně léčí nebo špatně hospodaří, je furt špatný. Ale i ten nejvyšší manager nakonec jde k němu, když ho něco trápí.

Stát si ty dokory drží podloudným zařízením v podobě omezení přístupu k privátní praxi. Není jak sbalit svých pět švestek a jít do privátu, smlouvy se ZP získat nelze, nelze určit cenu - musí se poskytovat za tolik, za kolik stát určí. 

 

A tak si myslím, že více než ekonomické vstupy , resp. dříve než ony, mělo by se změnit právní prostřdí podmínek poskytování péče a tedy systém zdravotní péče a jejího financování.

V okolí fungují, stačí je převzít.

 

 

Milý Vládíku ,

 

nmechejme v těchto diskusích stranou osobní vlůastnosti dr ratha, na tom zatím ztroskotává kdejaká věcnost. Emmerová byla nějaká, Součková také, Bojar, Stráský... nejsou lidi ?

 

Musílková vdla VZP a t se dostal do núměrných dluhů. Můžeme se dohadovat, zda její vinou nebo ne. Kdybychom ale tedy aplikovali ona ekonomická pravidla, jak je po nich všude kolem voláno, tak by t osoba nebyla v čel už dávno a VZP by byla po klrachu, nebo aspoň v konkursu, že.

Milý Doktore,

to nevím, jestli popisujete věrný obraz skutečnosti. paušální platba s regulací je konstruována

rozdílně, hodnota bodu, která odráží hodnotu výkonu, je velice různá, jak podle nemocnic, tak podle ZP.  Problém tzv. drahých a levných výkonů je pro kalkulace regulací zásadní a systém kalkulací je nepřehledně složitý, přesto pomijí cenu vlastní péče.

V obecné rovině jsou všechny potíže systému dány jeho ideologií, podle které stát určuje co a za kolik má být pořízeno, počíná si tedy jako diktátor. Zdravotnictví je pak položeno jako výplod socialistických předpokladů do postředí trhu a cítí se tam asi tak, jako naý člověk v průzračné vodě, plné krokodýlů.

 

Milý pep,

 

jednak se říká že medicína pokročila až tak daleko, že nenajdeme zdravého člověka :-)) ale vážněji, nejde o nemocné lidi, ale o spotřebovanou péči.  Co kdysi vyřešil kapesník, na to jsou dnes desítky nejlepších kapak, které zaženou rýmu za 7 dnů, kdežto sama by odešla za týden.

Dnes je nemocí i svědění po píchnutí včelou a spousta dalších dříve prkotin.

 

Co ale s tím : řeknete, že na vině jsou doktoři. Jenže ti mají povinnost . danou zákonem se o pacienta postarat.  Když někomu řeknu, že na rýmu je nejlepší kapesník, jdu na pohovor pro stížnost oprávněnou.

 

Administrativně byrokratické způsoby regulace spotřeby péče jsou marné. Dnes se nereguluje spotřeba péče, ale úhrady za poskytnutou péči. To je principiálně hrůza.

Jedinou monou účinnou regulací spotřeby péče je přímá finanční účast spotřebitele na její úhradě. Ne individuální účty imaginárních peněz, kde se nic neděje ani když přečerpát ani když nedočerpát a celá hra je jak sázky a dostiky s namalovanými pízky. Musí se snížit pojistné a musí se nechat každého, kdo chce nějakou péči, aby doplatil do jjí ceny. TZřeba skrze připojištění nebo  přímou platbou.

nadužívání péče je tzvykem z dávných dob. Na mém oddělení je bezmála 80% přijatých v mimopracovní dobu.  Kdybyhcom vyščlenili ty,  u kterých došlo k náhlé změně zdrav, stavu a tedy to byli ti oprávnění, pak zůstne z té hromady něco mál přes polovinu těch, kteří přijdöu v neděli, v noi opoldne jen proto, že se jim to hodí, s potížemi několik dnů trvajícími.