Vladimír Červenka 24.3.2009 20:42

Začalo to po roce 1948

Do té doby bylo učitelů-mužů na školách více. Za I. republiky , v některém období, musela vdaná učitelka odejit ze školství, aby uvolnila místo muži. Z jednoho platu se mohla uživit celá rodina. Po komunistickém puči v únoru 1948 bylo ze školství vyhozeno mnoho demokraticky smýšlejících mužů,ti se více než ženy,  zabývali politikou.V dalších letech pak mnozí muži, učitelé odcházeli sami, poněvadž z jejich jednoho platu dalo se těžko vyžít. Bylo to bezprecedentní neschopná ekonomická myšlenka komunistů,  že každý , převážně manuelně pracující, vytváří svou prací hodnotu / pro sebe/, a pak nadhodnotu / pro lékaře, policisty, vojáky a i učitele/. Ve školách zůstávaly převážně učitelky, jejichž plat , druhý plat v rodině, byl vítaných vylepšením pro rodinu

   Kde najednou vzít tolik učitelek. Tak v každém kraji vznily pedagogické instituty, místo několika pedagogických fakult. Z původně jednotné střední školy, která navazovala na pátou třídu a která vznikla z měšťanek a nižších tříd gymnázií, se staly osmiletky a jedenáctiletky.Gymnázia zanikla. Pak zase došlo k přeměně na devítiltky a jedenáctiletky atd. atd. Učitele pro tyto školy se vzdělávali znovu na pedagogických, přírodovědeckých či filosofických fakultách . Vše však měla pod kontrolou komunistická strana, poněvadž chtěla, aby budoucí učitelé vychovávali mladou generaci v duchu komunistických idejí.

    Co však od roku 1948 přetrvávalo, bylo nedostatečné ohodnocení pedagogů. Kromě výborných a pro věc zapálených pedagogů, nehrnuli se do školství ti nejlepší.To trvá do dnešního dne. Ideální věc by byla, aby po první roce  studia na učitele, během kterého bude na to připraven, byl tento kandidát  postaven před třídu, aby dokázal jakou má autoritu. Obdobně, člověk nemající hudební sluch, těžko bude dobrých hudebníkem, stejně se to má s malíři řči sochaři. Kantor přece také by měl vytvářet umělecké dílo - dobrého člověka.

Vladimír  Červenka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Liberta 24.3.2009 0:09

Re: Zejména bod 4

No dobře, ale žádný motivovaný sedmák "za posledních 18 let"  - to přece nejsou d n e š n í  děti! Trochu si odporujete, když před 5, 10 a  15 lety to bylo prý ještě docela dobré.

Víte, oni jsou prostě jiní. Teď  nemluvím o póvlu, který se nezajímá o nic (a byl v každé generaci), ale o běžně vědění-chtivých puberťácích. Mám doma 14letého jedničkáře, který ale nečte beletrii (nicméně ve čtenářském deníku má překvapivé úvahy o Krakatitu), na druhé straně s dědečkem plamenně diskutuje o invazi v Normandii, trpí při zeměpisu (šprtání pravých přítoků Vltavy), ale v pátek zůstává sám dobrovolně v chemicko-biologické laboratoři, kde s dovolením profesorky staví svůj "vynález" -  fotosyntézou vyráběný kyslík z nějaké vodní kytky pro účely vesmírných letů (), Umí dobře anglicky, denně se dívá (přes internet) na filmy v originálu (Jistě, pane ministře - například). Naučil se (sám, nevím kdy) několik programovacích jazyků, naprogramoval redakční portál pro programátory, ve 12 vyhrál celostání internetovou soutěž - ovšem denně u PC prosedí několik hodin (a poté, co vidím, že tam nemastí střílečky, nýbrž seriózně pracuje, ho už neodháním).... No,vyznejte se v nich....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Liberta 23.3.2009 23:47

Re: Zejména bod 4 reakce

Pane Hromádko, zanechte blábolivých výpadů na mou adresu - nevím, z čeho soudíte, že Vás poučuji o řízení autobusu (o voze - o koze, viďte ). Pisatelka umí číst (už asi 40 let, a dobře) a kdybyste uměl i Vy, přečetl byste si, že zazlívám Jitce, že nenachází za 18 let jediného motivovaného sedmáka. Sama mám jednoho doma například (deváťáka, resp. gymnazistu), takže se mi nechce věřit, že je to tak nedostatkové "zboží".

Pokud jde o motivování žáků/studentů, jsem toho názoru, že bez toho to nejde. Nemluvím o nějakém podbízení, ale o asertivní technice, kterou (pomocí judistických chvatů) upoutám pozornost na to, co chci, aby posluchače zaujalo. Studuje se to na školách, přednáší v kurzech a skutečný kantor to má od pánaboha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jitka 23.3.2009 21:54

Re: Zejména bod 4

Milá Liberto, nepochopila jste, že mluvím o  d n e š n í ch  dětech. Vrátím- li se 5, 10, 15, let nazpět, bývalo zvídavých dětí mnoho, v každé třídě nejmíň polovina. Jenže v poslední době je tento typ žactva úplně ojedinělý! Motivovat je můžete všemi možnými způsoby, ale pořád slyšíte:"Proč se mám něco učit? Vždyť všechno je na internetu. K ničemu mi to nebude..." A to ve všech předmětech, tělocvik nevyjímaje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.3.2009 18:35

Re: Ještě něco málo

Jiří,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.3.2009 18:35

Re: Kromě rákosky souhlasím.

bít, sorry, samozřejmě, mmyslím mnohem rychleji než píšu a vidím hůř, než slyším. Být ve škole je třeba, ne že ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.3.2009 18:29

Re: co to plkáš malý Astone?

A neudělala už nějakou chybu ve výchově maminka či tatínek?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.3.2009 18:28

Re: co to plkáš malý Astone?

Učiti znamená vésti. To jest postupovati vlídně a laskavě. Bludy ať se prudce neporážejí, nýbrž lidé ať se vyzývají k pokojnému, společnému hledání pravdy, ...

Komenský

• reagovat
• nahlásit příspěvek

fren440 23.3.2009 15:45

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - pokračování

Oni znají ten obsah ze záložky, popřípadě z internetu (referáty.cz), ale aby citovali a vyvozovali poznatky z knihy, tak tomu nevěřím. Nevěřím, že dovedou přečíst 800 stránkovou knihu třeba za 14 dnů. A interpretovat zajímavé myšlenky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jaromír Hromádka 23.3.2009 9:19

Re: Zejména bod 4 reakce

Aha zase nějaká chytrolínka co chodila do školy a tak všechno umí, včetně řízení autobusu, vlaku a lékařské ordinace, vždyt´ tam všude byla. Ale myslím si, že tato pisatelka neumí dobře číst...je to jako to příslovečné o voze a o koze. Tady nešlo i identifikaci ale NEDOSTATEK  takových jedinců. Bylo by zajimavé dozvědět se od Liberty kterak motivovat o nic se nezajímající puberťáky...snad aby paní učitelka hrála na kytaru poslední výkřík muziky a přitom dělala striptýz. Jistě se najde chytrý a nadaný žák, to pedagog pozná během pár hodin, ale co když nemá odvahu se projevit. Tlak blbé tlupy je neuvěčitelný - šprták je okamžitě terčen šikany - vždyť neučit se a dostávat kule je in.  nebo co

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jaromír Hromádka 23.3.2009 7:00

Re: Pár poznámek - o čtení knih

Vážená pisatelko, obdivuji vás a jste, bohužel domnívám se, bílá vrána. Jsem majitelem několika vnuků...a s výjimkou jenoho, kterému je 16 a dostal rozum, tak vidím, že dotyční málem neví, jak se drží kniha v ruce. Jo učebnice - jen s velkým řevem z babiččiny strany, ale číst dobrodružnou knihu - vždyť tam neskáčou barevní pajáci ani nehraje k tomu hudba a nedá se do toho zasahovat. Tak že by to byla rodinná tradice?  A obávám se, že učitel je na  tom dnes stejně - jó kdyby tak poskakoval, měl čepičku se zvonečky maloval rychle zajímavé obrázky a přitom zpíval nejlépe rapoval n nebo co....Víte, já vyučoval přes 30 let..takže vím o co kráčí..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Chris Kelvin 23.3.2009 1:07

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - dodatek

Pedagogické fakulty fungovaly nejméně posledních 25 let komunismu. Dále má paměť již nesahá

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 23.3.2009 0:49

Pár poznámek - několik problémů českého školství - dodatek

10) Pedagogické fakulty. Hanumanismus první třídy. Tak to dělaj v Emerice, tak to musí bejt to pravý vořechový. Nehledě k tomu, že v Emerice (USA a CA) je úsloví : kdo nemá na home economics, tak jde na education. Neboli, ne education se dostávají největší blbci. Home economics - "domácí hospodářství" je asi tak na úrovni bývalých českých škol pro ženská povolání, neboli punčocháren, ale na universitě. Pokud vím - nehádám se, že to tak bylo přesně - pedagogické fakulty byly v ČR zavedeny po válce (WW2) v rámci hanumanistického nadšení pro vše americké. Po katastrofálních výsledcích od nich komunisté upustili a vrátili se k předcházejícímu způsobu studia - na příslušných odborných fakultách. Později však, nevím, zda ještě za komunistů nebo až po sametu, byly pedagogické fakulty obnoveny. Jsem ochoten věřit, že to bylo až po sametu, protože co udělali komunisti, to bylo špatně a muselo se to předělat. S obnovením pedagogických fakult bylo také zavedeno vysokoškolské vzdělání pro učitele základních škol - vyhazování peněz, jak jsem se zmínil dřív.

Za R.U., první repubbliky, a částečně i po válce (WW2), učitelé středních škol studovali na příslušných odborných fakultách, buď směr pedagogický, nebo vědecký. Na pedagogickém směru si obvykle, nebo dokonce povinně, volili dva předměty, aby byli snáze zaměstnatelní. Na směru vědeckém studovali na doktorát v daném oboru, a po dodatkovém studiu - několik semestr-hodin - mohli dostat aprobaci pro vyučování na střední škole. Tento způsob studia zaručoval, že středoškolští profesoři měli dostatečnou, někdy vynikající, kvalifikaci v oboru, který učili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Liberta 23.3.2009 0:24

Re: Zejména bod 4

Jitko, Vy budete tedy typický produkt té temné části učitelského stavu.  Pokud za 35 let své praxe nejste schopna identifikovat ve svých třídách motivované dítě (nemluvě to tom, že byste je sama měla motivovat), tak to je hodně zlé. Ne s těmi dětmi, s Vámi. Skoro bych řekla, že jste měla 35 let dělat něco úplně jiného , třeba razítkovat na poště nebo tak něco...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel72 23.3.2009 0:24

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - pokračování

Vy jste asi spadl z visne, neeeee?

jaky 2 - 3 roky? Boze vzbudte se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Liberta 23.3.2009 0:12

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - pokračování

Ono to je složitější (mám studenta doma a vidím, co vidím). Posun spočívá v tom, že oni skutečně kupodivu vědí, o čem ty knihy jsou, aniž je přečtou. Jejich vyhledávání a vnímání informací probíhá úplně jinak než v předchozích generacích. Sice je zřejmé, že požitek z četby je něco, co asi nezakusí, ale o inflaci vzdělání bych tedy nemluvila. - Sama mám svědomí čisté - do nějakých 7 let jsem synovi denně četla (sám se číst naučil před 1. třídou), poctivě vybavila knihovničku a někdy ve věku jeho 10-12 let mi došlo, že sám dobrovolně otevře jen encyklopedii...maturita (kde bude prokazovat znalost "povinné četby") je ještě v nedohlednu, ale tuším, že to zvládne levou zadní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 22.3.2009 23:55

Re: Copak rákoska

Žák má....zejména nedělat, co je zakázáno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 22.3.2009 23:44

Re: Zejména bod 4

:Zvídavé a motivované dítě". Taky jeden problém. My jsme nebyli ani zvídaví, ani motivovaní (s výjimkou několika málo "sprtů" ve třídě), při vyučování jsme hráli "námořní bitvu" nebo "město,  moře, znamení", do školy jsme chodili, protože jsme musili (kdyby se rodič domák, že jsme šli "za školu", byl by mazec), a přesto nám toho v hlavě poměrně dost uvázlo. Protože jsme nedělali žádné idiotské projekty, ale poslouchali jsme vyučovací látku opakovanou "do zblbnutí". Nejdřív učitel vyložil. Příští hodinu se trochu "zkoušelo", spíš pro zopakování látky, třeba i z hodiny předminulé. Slyšeli jsme to podruhé a potřetí. Na konci čtvrtletí se zkoušelo, slyšeli jsme to počtvté a popáté. A komu to nestačilo, tak byl opravdu natvrdlý a na střední škole neměl co dělat. V matematice, byla asi pět hodin týdně, střídavě aritmetika a geometrie. Novou látku profesor vykládal tak jednou za týden až za dva. Jinak se "zkoušelo" - počítalo u tabule, kde vyvolaný musel "myslet nahlas". Zase. opakování do zblbnutí, ale něco nám do hlav natloukli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jitka 22.3.2009 23:05

Re: válka před tabulí

Naprostý souhlas!Chci-li se něco naučit, musím se k tomu donutit. V učení vždycky bude nutná určitá míra drilu a donucovacích prvků, jinak to nebude učení. Myslíte, že by z Mozarta či Beethowena byli géniové, kdyby je jejich otcové nenutili cvičit hru na nástroje atd., ale kdyby je nechali, ať si "tvoří školu" sami a jen si hrají nebo diskutují o muzice? Dosáhli by všichni olympijští vítězové svých met, kdyby v jejich útlém dětství nepřišel někdo (rodiče, trenéři), kdo je nutil trénovat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pavel 99 22.3.2009 22:58

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - pokračování

no já se obvykle počítačů ve školách příliš nezastávám, ale docela bych uvítal, aby se dítka seznámila s tím, že ne vše co vyhledá google musí být taky pravda - jinými slovy, alespoň částečně vyhodnocovat věrohodnost informací z internetu. Ale rozhodně to není úplně nejvyšší priorita ve školním vzdělání. (Takové čtení a chápání textu je určitě na řadě dříve.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jitka 22.3.2009 22:54

Re: realna situace ve skolstvi

Phoenixovi:Popsal jste to naprosto přesně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ronald 22.3.2009 22:52

Re: rákoska

Je to tak,ani naše generace nebyla svatá .Problem je v tom že naši rodiče ctili kantory jako někoho ,kdo jejich děti vzdělává a kultivuje a když žáček nějakou slíznul nebylo radno se s tím doma chlubit,dnes rodiče jsou sami nevychovaní apodle toho chování jejich hajzlíka vypadá.Učitele bych v dnešní době a v tomto zřízení nedělal ani za zlatý prase.To mě můžete na beton věřit.Vždyť už to volá-jak se říká-do nebe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jitka 22.3.2009 22:45

Re: Zejména bod 4

Ale ale, pane Profante. "Zvídavé a motivované dítě ze 7.třídy"??? To už jsem nejmíň 18 let neviděla, a zo mám 35 let učitelské praxe za sebou.. Vy snad nějaké konkrétní znáte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mik 22.3.2009 22:15

souhlas se všemi čtyřmi body

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MZ 22.3.2009 22:02

Re: co to plkáš malý Astone?

Jan Amos by řečeného žáka vzal rákoskou, a posadil do oslovské lavice. Pokud by rovnou neposlal pro katova holomka.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

občan 22.3.2009 21:33

Re: zbytečné stesky 2

tohle opravdu NE

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pepa 22.3.2009 21:19

zbytečné stesky 2

Proč asi dostali právníci po revoluci plat 40tisíc, kdy my jsme měli 3? A bylo na to, protože to bylo pro někoho důležité. Nevůle, úmysl a nechuť, to je vztah ke školství. Udělat z učitelů blbce, nasadit psí hlavu a sebevětší blbost prezentovat jako vylepšení, hlavně pro děti. Po patnácti a více letech volného růstu už z keře stromek neuděláte a skleníkovou květinu neotužíte! Je pozdě. Ale je to opravdu úmysl! Těch "horních dest" tisíc chodí na speciálky a ti ostatní jsou pro ně BRONX. Hlavně to nesmí moc stát! To je podstata našeho školského systému. Vypadá to možná beznadějně, ale není. Heslo "Chléb a hry" je staré a vše se stále opakuje. Učitel-osobnost žádnou RVP ani ŠVP nepotřebuje a učitel-úředník ani s nimi z dětí osobnosti neudělá. Takže se nerozčilujme, je to zbytečné. Jede to podle plánu. Jen my někdy nechápeme, že je to přece "pro naše dobro". Nejhorší na tom ale je jeden fakt: "ZAJÍMÁ TO DNES SNAD JEŠTĚ NĚKOHO?"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pepa 22.3.2009 21:18

Zbytečné stesky 1

To všechno, a ještě mnohé jiné, je pravda. To víme všichni, kteří se tím zabýváme nebo i živíme. Nic s tím ale nenaděláme. Žádný zásah shora od revoluce mě nepřesvědčil, že by zde byl zájem zvýšit vzdělanost a úroveň "obyčejného lidu". Nikdo mi nevyvrátí, že se všechno děje záměrně. "Polohloupé stádo" se nejlépe ovládá a když se podíváme, kdo nás vede (tím myslím politiky ze všech stran) je jasné, že hlupák nahoře si nechce nechat přerůst nikoho přes hlavu. Pomocí peněz a prebend vše drží zatím pohromadě, protože to všem zúčastněným vyhovuje. (My nejsme zúčastnění, my to pouze platíme!) Je to zatím neprůstřelné a je to všechno úmysl. Z učitelů nadělali úředníky, chodící počítače, které nehoří, proto nezapálí, ale jsou i blbcem kontrolovatelní. Informace si dnes každý stáhne kde chce, ale jen osobnost děti naučí morálce a životu. Víme všichni, že to chce "jen drobnost." Nabídnout náležitou odměnu, společenskou prestiž a dát důvěru, volnost a zodpovědnost učitelským osobnostem. Zbytek už půjde samo. Ale peníze jsou stále třeba jinde, kde je to asi důležitější. Tady jde jen o naše děti!  KONEC PRVNÍ ČÁSTI.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 22.3.2009 21:11

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství

Juro, s tím bych docela souhlasil. Měl jsem "Sbírku maturitních příkladů z matematiky", napsal jakýsi Dvořák, vydáno koncem 20. let.To byly úlohy, na kterých by si dnešní inženýři vylámali zuby. Sferická trigonometrie - aplikace v astronomii a navigaci. Pěněžní = úrokování a pod., Při tehdejším používání logar. tabulek, práce nejmíň na jednu hodinu. A na takové Mickey-Mouse maturitní úlohy, které kvintán spočítá za pět minut a při tom se bude koukat na TV.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hrad 22.3.2009 20:38

Re: Zejména bod 4

Martine, Martine. Ono to není konvence??? Ty jsi se na to ptal Keltů? Zajímavější je otázka: co dělá vítr když nefouká? Nebo proč na odpodpověď "rovnoběžky jsou holky, které neumí zahýbat" jsem musel dostal v zemáku kulu.  Nebo proč se Berounka nejmenuje třeba Drážďanka, když není pokračováním Mže, Radbuzy....  

• reagovat
• nahlásit příspěvek