Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLEMIKA: Těžký boj profesora s hrncem vody
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
karbet 20.6.2008 12:03Re: Re: Re: blahopřeji k vytrvalosti, pane Metelko Řekl jsem, že chci vidět seriozní podklady . |
para 20.6.2008 12:26Re: Re: Re: Re: blahopřeji k vytrvalosti, pane Metelko Existuje vůbec podklad pro pana Karbreta dostatečně seriozní? Já mohu nabídnout výběr s toho jak se problematikou prokousávají dnešní študáci. Třeba si i tam to své zrnko pravdy někdo najde. http://old.mendelu.cz/~opr/kestazeni/apbio/prednasky/ |
karbet 20.6.2008 13:02Re: Re: Re: Re: Re: blahopřeji k vytrvalosti, pane Metelko Asi jsem špatně vyjádřil myšlenku. Samozřejmě dílčí výsledky výzkumů a většinu podkladů uznávám. Nechci ani nemůžu vědce obviňovat z neserioznosti výzkumu. Jak vyplývá z výš uvedených otázek, chci seriózní souhrnné výstupy, které zahrnují i vliv člověka na koloběh vody, vliv kosmických záření atd. Teda něco jako pravdivý a funkční model. Jak i p.Metelka uvádí, v podstatě nic takového zatím asi není. Teprve na základě těchto "podkladů vyšších stupňů" někdo může tvrdit, že je to jinak než dosud. Vy ty podklady nemáte, a tvrdíte, že co tu platilo miliardy let najednou neplatí. Tak to možná je přesněj. Za chybně pochopené či vyřčené označení "neseriózní podklady" se omlouvám. Za ty považuju až výstupy IPCC začínající "je pravděpodobné" a odhlasované těsnou většinou, přičemž ani 90% vědců IPPC nečetla celý dokument - viz bývalé články na Oslu. |
L.Metelka 20.6.2008 13:16Re: Re: Re: Re: Re: Re: blahopřeji k vytrvalosti, pane Metelko Opakuji - přečtěte si celou zprávu IPCC, tedy zprávu WG1, WG2 i WG3. Tam máte i ty věci kolem koloběhu vody a další. "Pravdivý a funkční model"... Žádný model není na 100% pravdivý a ani být nemůže. Existují ale velice slušné a velice věrohodné modely chování klimatického systému. Netvrdím, že co platilo miliardy let, najednou neplatí. Tvrdím, že z chování klimatického systému za ty miliardy let jsou často vyvozovány logicky chybné závěry. A mimochodem - o odborných závěrech se v IPCC nehlasuje a nikdy nehlasovalo. To je jen další účelově šířená lež. |
L.Metelka 20.6.2008 12:32Re: Re: Re: Re: blahopřeji k vytrvalosti, pane Metelko No právě. Co je na zprávě IPCC neseriozního? |
Ladislav N. 20.6.2008 13:09Re: Re: Re: blahopřeji k vytrvalosti, pane Metelko A na zapití suchého hrdla ještě Al Goreovskou propagandu "An Inconvenient Truth"... |
L.Metelka 20.6.2008 13:00Re: blahopřeji k vytrvalosti, pane Metelko Přednáška prof. Gerlicha v CEPu byla v angličtině a byla podobně zmatená jako ten text. Případné chyby v překladu jdou na vrub CEPu (resp. překladatele), ale to je problém vydavatele té publikace, že něco takového připustí... |
Petr Kiebel 19.6.2008 21:55děkuju Děkuju za prima článěk, jsem rád, že tu občas zazní i jinak laděný článek o klimatu než jsou na NP většinou. A hlavně solidně podložený...dík |
jasan 19.6.2008 23:31Re: děkuju a cim ho Metelka podlozil? svou jedinou vedeckou publikaci? |
para 20.6.2008 1:05Re: Re: Děkuji Metelka je Jasane "u zdroje" a zpracovává naměřená data - to je pro mě zajímavější jak jen vědecké teoretizování. Navíc si jako jeden z mála zde přispívajících najde čas na komunikaci s publikem a to je jeho další mimořádná přednost. Cením jeho věcnost, korektnost a trpělivost. |
L.Metelka 20.6.2008 8:30Re: Re: děkuju To, že Gerlich napsal pitomosti, není třeba dokládat žádnými publikacemi. Na to stačí učebnice fyziky pro střední školy. |
karbet 20.6.2008 9:11Re: Re: děkuju Třeba napíše další, o rozdílu mezi plným a prázdným hrncem ... |
I. Laengsfeld 20.6.2008 11:06Re: Re: Re: děkuju Hlavne pak fundovana chvala clanku od nahodnych pozdnich ctenaru na zaver diskuse, to je to nejduveryhodnejsi |
nobody 21.6.2008 14:38Re: Re: Re: Re: děkuju Jistě, správnej čtenář je raní ptáče a nosí čtenářskou legitimaci |
D.M. 19.6.2008 20:39pro L.M. Dobry vecer, nebylo by lepsi se vrhnout konecne na TEN projekt? Stale totiz nemame slibovana srazkova data. Diskuse se zdejsimi idioty mi prijde kontraproduktivni, i kdyz na druhou stranu - osveta musi byt, i kdyby na chleba nebylo |
L.Metelka 19.6.2008 21:07Re: pro L.M. Omlouvám se, poznámky z té schůzky mám v práci. Pokud jde o data od kolegy P.Š. z Brna, tak na ta taky čekáme, prý pořád počítá a doufám, že už to bude mít hotové... Kolegyně S.K. to urgovala minulý týden i začátkem tohoto týdne, když jsem byl pryč. |
D.M. 19.6.2008 22:34Re: Re: pro L.M. Neomlouvejte se, od P.Š. jsme ani nic jineho neocekavali ... . Nicmene stale bychom radi pracovali se "surovymi" daty, nez zgridovanymi a posleze jeste podivne "zhomogenizovanymi" . Vyjet surova data by nelmel byt problem az tak problem z databaze CHMU, si aspon myslim. Jasnou nechut k homogenizovanym datum jsme na schuzce vyjadrili, zejmena pani doc. Nicmene preju dobrou noc. Jdu chrundit - nicmene kontrolni den se blizi ... |
Nestraný pozorovatel 19.6.2008 16:50Nejen "kdo" a "co" říká, ale také "komu" se to říká - to je zde podstatné "V uvedeném textu se ale snažil udělat z klimatologů tak trochu blbce." Pan Metelka se mýlí. Předáška v CEPu byla určena nikoliv klimatologům, ale ekonomům. Ekonomové termodynamiku nestudovali, takže jim lze sdělovat jakékoliv termodynamické bláboly. Znalost diferenciálních rovnic (čímž se ohání ekonom Václav Klaus) k pochopení termodymaniky a klimatologie nestačí. |
L.Metelka 19.6.2008 16:52Re: Nejen "kdo" a "co" říká, ale také "komu" se to říká - to je zde podstatné Nemyslel jsem ani tak tu přednášku v CEPu (resp. v Autoklubu), ale text v té knížce. Tam se o to opravdu místy snažil (ale to jsem ani v článku necitoval, kdo tu knížku má, snadno to tam najde)... |
para 19.6.2008 16:48Odkaz plný ilustrací http://old.mendelu.cz/~opr/kestazeni/apbio/prednasky/Prednasky_7.pdf |
Harwey 19.6.2008 16:09CEPem do hlavy Chtipné, doporučuji číst i treba věstníky CEPu - i tam se najdou perly vskutku královské a to nejen z oboru Geověd. |
I. Laengsfeld 19.6.2008 14:46Je li konvekce mnohem dulezitejsim cinitelem nez vyzarovani pri vymene tepla mezi povrchem Zeme a vyssimi vrstvami atmosfery - tak by zvysena konvekce pri vyssi teplote povrchu Zeme by mela v dusledku zpusobit i vyssi teplotu ve vyssich vrstvach atmosfery a tedy i vetsi vyzarovani mimo Zemi , tedy by fungovala jako zaporna zpetna vazba , ne?
|
L.Metelka 19.6.2008 14:51Re: Je li konvekce mnohem dulezitejsim cinitelem nez vyzarovani Konvekce je omezena prakticky jen na troposféru, nad tropopauzou je izotermie (ta už konvekci i turbulentní přenosy tlumí) a nad ozonosférou je zvrstvení dokonce inverzní. A čím více záření je absorbováno v troposféře, tím méně se ho dostane do stratosféry (proto se taky stratosféra ochlazuje) |
para 19.6.2008 15:04Re: Re: Je li konvekce mnohem dulezitejsim cinitelem nez vyzarovani A dalším důvodem ochlazování stratosféry je asi úbytek ozonu. |
L.Metelka 19.6.2008 15:07Re: Re: Re: Je li konvekce mnohem dulezitejsim cinitelem nez vyzarovani To ano, protože se snížila absorpce UV záření v ozonosféře... |
I. Laengsfeld 19.6.2008 17:11Re: Re: Je li konvekce mnohem dulezitejsim cinitelem nez vyzarovani No jo, to by ale chtelo jakousi kvantitativni informaci o tocich (zarive ci konvekcni) energie mezi povrchem Zeme, nizsi troposferou (rekneme do 5 km kde lezi vetsina oblaku vyssich zemepisnych sirek) vyssi troposferou, stratosferou, mimozemskym prostorem apod. tedy napsat prislusnou matici cisel. Ze to, co jsem zminil pusobi jako zaporna zpetna vazba tedy nepopirate |
karbet 19.6.2008 17:17Re: Je li konvekce mnohem dulezitejsim cinitelem nez vyzarovani Konvekce je možná sice o něco důležitější než radiace, ale o zpětné vazbě se nedá mluvit - stejně jako u záření se jen vytvoří rovnovážný stav na o něco vyšší teplotě. Zapomněl jste na vypařování. Nejhlavnější, miliardy let působící převodovkou mezi teplotou zemského povrchu a vesmírem jsou vodní páry. Ty mají výbornou vlastnost, že při vyšším odparu při zvýšení teploty u povrchu vynesou teplo do horních vrstev troposféry, kde je ale teplota víceméně stejná jako před oteplením u země, díky čemuž brzo dojde "tam nahoře" k nasycení, vytvoří se mraky a prší nebo sněží nebo padají kroupy. To je ta zpětná vazba, která udržuje klima v rozumných mezích. Předané teplo se pak z mraků šíří dál hlavně radiačně, jak mi některý klimatolog napsal, dokonce skleníkové plyny v této výšce působí ochlazení, protože "přeposílají" teplo do kosmu (logicky vypařování a konvekce v těchto výškách nějak nemohou fungovat...) Dokonce se vědci začínají dohadovat, jestli ozónová díra působí ve stratosféře ochlazení (nezachytí se UV záření) nebo oteplení (neodvádí teplo z mraků dál). Na oteplení povrchu Země ale oz.díra mohla mít větší vliv, než si připouštíme. A teď se začala zmenšovat. I to může způsobit ochlazení povrchu. Jenže mnoho věcí zatím neznáme a neumíme kvantifikovat, i modely se "vyrábí" tak, aby to vycházelo podle předpokladů ... |
I. Laengsfeld 19.6.2008 17:24Re: Re: Je li konvekce mnohem dulezitejsim cinitelem nez vyzarovani OK vodni pary pusobi tu zpetnou vazbu (pri ustalovani se nove rovnovahy) a konvekce je jejich nosicem. Tvrdite, ze menici se sila konvekce neni tak dulezita jako menici se vodni obsah vodnich par, je to tak ? |
karbet 19.6.2008 17:45Re: Re: Re: Je li konvekce mnohem dulezitejsim cinitelem nez vyzarovani Ano. |
I. Laengsfeld 19.6.2008 17:30Re: Re: Je li konvekce mnohem dulezitejsim cinitelem nez vyzarovani A jakykoliv cinitel (kosmicky nebo i pozemsky, velke sopky napriklad) ovlivnujici kondenzaci vodnich par v tech vysokych vyskach ma tedy velmi vyznacny vliv na bilanci vymeny tepla ? |