Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Pochybné biopotraviny
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Flasi 7.6.2006 17:56Re: Pár poznámek - pokr. b) si zaslouzi rozebrat: Existuji dva druhy destilovane vody 1) pro technicke ucely. Ta je pomerne levna a je na ni pochopitelne uvedeno, ze se nesmi pouzivat k potravinarskym ucelum. Hlavni duvod je ten, ze v ni muze byt kdejake svinstvo, ktere se ale neusazuje a nezvysuje elektrickou vodivost. 2)pro lekarske ucely. Ta je drazsi, kupuje se v lekarne a ziskava se se pomoci jakychsi osmotickych filtru. Nekteri lide ji piji, coz ma skutecne vliv na odvapneni kosti. - Deionisovana voda je jeste "cistsi" nez destilovana. Je zbavena i stop po vodivych iontech a jeji vodivost je jeste nizsi, nez u destilovane. - Destova (ledovcova) voda sice prosla prirodni destilaci, ale cestou vzduchem nejakou tu primes nachytala, takze do cistoty destilovane vody ma daleko. Jeji piti by snad zpusobovalo odvapneni kosti, pokud by ten clovek nepil nic jineho. |
|
|
Ivan Brezina 7.6.2006 17:39Re: Re: Re: Re: Re: Bjorn Lomborg neji maso a co I. Brezina Pokud jste to nepochopil, proste se nekdo podepisoval jako ja a vy jste mu to bastil:-)) |
|
|
R 7.6.2006 17:32Re: Re: Pár poznámek - pokr. To je pravda, že čistá voda chutná různě. U nás je nejvíc pramenů, které tečou z vápenitých pískovců takzvaných godulských nebo rovnou z vápenců. Jeden pramen tekl kdysi z pískovny a ten měl chuť jinou. Když jsem byl svého času v okolí Králického Sněžníku, tam jsou jako horniny žula a rula, tak tam zase měla voda jinou chuť. Takovou, jako má z prodávaných vod právě Aquila. |
|
|
Flasi 7.6.2006 17:22Re: Re: Re: Balená voda je bezvadný kšeft ! Vy tady vsichni resite kvalitu vody, ale napadlo nekoho z "odpurcu" balenych vod, ze dalsim parametrem je chut? |
|
|
jakovy 7.6.2006 17:21Kanuku, Vy jste nikdy Re: Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... neměl v jídle Vegetu (original, nyní Podravka, Vitana má (c) ), Vegetu (Vitana), Aromat (Knorr), Glutasol (Vitana) etc. ? Ale jinak je ten glutamát sodný v každé pytlikové polívce. A jiných. |
|
|
. 7.6.2006 17:15Re: Re: Re: Re: Bjorn Lomborg neji maso a co I. Brezina ? |
|
|
Jimmi 7.6.2006 17:14Re: Pár poznámek - pokr. Nám kdysi ve škole říkali, že smrtelná dávka destilované (tedy opravdu destilované, ne chemicky demineralizované) vody je asi jeden litr. Díky osmotickému tlaku prý dojde k poškození buněk žaludku atd. No nevím, nezkoušel jsem to....... |
|
|
Jimmi 7.6.2006 17:11Re: Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Teď si uvědomuji, že jsem opravdu slyšel obě verze. Nedávno ale byly tyto látky zařazeny jako další chutový vjem vedle kyselého, hořkého sladkého a slaného. Ovšem s poznámkou, že velká část populace nemá pro tento vjem receptory. Což by onen dvojí výklad beze zbytku vysvětlovalo. |
|
|
Jimmi 7.6.2006 17:06Re: Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Podstatou mého sdělení bylo, že obsah těchto látek se velmi přísně kontroluje. Na rozdíl od látek jiných. Vaše sdělení jsou opět z agentury JPP ("...podívejte se, vždyť ty biopotraviny jsou všechny tak jedovaté...!!!") Aflatoxiny jsou nejčastější produkt plísní obsažený v potravinách. Kdybyste mi ležel v žaludku Vy, už bych musel dávno umřít na nějakou děsnou otravu |
|
|
kanuk 7.6.2006 17:06Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Menší omyl. Pokud vím glutamát sodný (MSG) sám o sobě je bez chuti, ale zdůrazňuje chuť potravin, ke kterým je přidán. Nicméně, potraviny tímto ochucovadlem upravené (prý) mají specifickou chuť. Já nevím, já to nepoznám. Ale MSG nepoužívám (vědomně. Ale třeba je v bujónových kostkách nebo pytlíkovaných směsí koření, které používám, ale jejichž obsahy neštuduju). |
|
|
Ivan Brezina 7.6.2006 17:02Re: Re: Re: Bjorn Lomborg neji maso a co I. Brezina Jeden se za mne vydava, a druhy mu to zere...:-)). Ale skoro to vypada, ze celou tuhle vymenu nazoru psal jeden a ten samy clovek. |
|
|
cca4 7.6.2006 16:55Re: Re: Pár poznámek - pokr. my máme i černé slepice ale vajíčka jen bílé nebo hnědé |
|
|
Ivan Brezina 7.6.2006 16:54klony Ivan Brezina IP: 83.148.24.xxx a Ivan Brezina IP: 83.148.27.xxx jsou klony. Uz je to na Psu takovy folklor... Ale aspon vidim, ze nekterym lidem lezim v zaludku tak, ze mi kradou jmeno, coz mne docela tesi:-)) |
|
|
jakovy 7.6.2006 16:54Em, Re: Re: Žrádlo!!! já tě žeru. |
|
|
A.D. 7.6.2006 16:53Re: Pár poznámek - pokr. Destilovaná voda je hnusná na chuť, resp. svou absencí jakékoli chuti. Kdo pije vodu samotnou, bez sirupu, ten to musí poznat. Kupovat balené vody v té nejlevnější kategorii je vyhazování peněz, lahve obsahují skutenčě jen vodu z vodovodu a smysl to má jen tehdy, veze-li si někdo balenou vodu sebou někam, kde nemá jistotu o nezávadnosti vody místní (neprověřená studna, apod.), protrože bakteriologicky ta vioda nezávadná bude. Ale pokud kupuju balenou vodu kvůli chuti - a že z kohoutku leckde dokáže téct opravdu něco odporného, sice bez škodlivých bakterií, ale plné chlóru a kdovíčeho ještě - musím zaměřit na balenou vodu z hlubinných vrtů. Tu chuť dělá totiž právě obsah minerálů a zkuste ochutnat Dobrou vodu, Aquillu a třeba Bonaqu - každá má jinou chuť. |
|
|
76house 7.6.2006 16:52Re: Re: Re: Bio, Paroubek a ceska diskuse... Trvanlive mleko je brecka, to by u nas v Africe nepil ani pavian:) |
|
|
Ivan Brezina 7.6.2006 16:50Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Chapu, ze vam asi dost lezim v zaludku, coz uz vim i z jinych diskusi na Psu. Nez se do mne ale pustite, doporucuju doplnit si trochu znalosti, at nevypadate jako hlupak. V rozporu s vasim tvrzenim jsou mykotoxiny toxicke produkty plisni, nikoli velkych kloboukatych hub typu lysohlavek nebo muchomurek: http://www.med.muni.cz/toCP1250.cz/prelek/MYKOTW/mtobec.htm Aflatoxiny pak jsou jen jednou z podskupin mykotoxinu: http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76672 http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76461 |
|
|
A.D. 7.6.2006 16:47Re: Pár poznámek - pokr. Vejce od slepic, které chovají rodiče (nyní už jen 2ks :-) mají žloutky skoro oranžové. V létě se pasou na trávě, v zimě jim táta do krmení (šťouchaných brambor se šrotem) míchá sušené kopřivy. A chuťově to rozdíl teda je a podstatný. Jinak barva skořápky skutečně závisí od druhu slepice. Bílé nesou bílá vejce, hnědé hěndá. S kropenatými zkušenost nemám :-) |
|
|
Jimmi 7.6.2006 16:46Re: Re: Re: Pár poznámek - pokr. Kdybych si uměl představit, čili asi vsugerovat onen chuťový rozdíl, byl bych asi velmi šťastný člověk. Ne, neumím to |
|
|
. 7.6.2006 16:44Re: Re: Bjorn Lomborg neji maso a co I. Brezina? Ještě že jste tak sebekritický. Nemorální člověk a ještě k tomu špatný novinář, že? |
|
|
A.D. 7.6.2006 16:42Re: Re: Bio, Paroubek a ceska diskuse... Tak třeba ovoce a zelenina je rozhodně chutnější pěstované "postaru", než rychlené v hydroponii, podtržené a "dozrávané" chemicky. A může být i podobně hezké na pohled, když si s ním pěstitel dá tu práci a péči. Podobně mléko - ochutnejte tzv. "trvanlivé" a "bio", chuťově v tom je rozdíl propastný. Když obalím květák v trojobalu z běžně koupených vajec a těch "domácích", také poznám rozdíl v chuti. Tam navíc i ve vzhledu, ta barva je úplně jiná. Navíc věřím tomu, že maso, mléko a vejce od stresovaného zvířete je nekvalitní už samo o sobě. Stejně, jako zůstanou v mase podávané léky, zůstanou tam i přirozené stresové hormony. Problém je, že se z produkce biopotravin stala úřednická mašinérie a kšeft. Pěstitelé a chovatelé potřebují spoustu certifikátů, ze které musejí tvrdě platit a náhradou si pak - po vyplnění dalších papírů - vyberou od státu dotace. Prostě si z toho někdo udělal dojnou biokrávu :-( |
|
|
dr.ak 7.6.2006 16:42slepice neni stroj. A verte, ze ta slepice pozna, jestli ma bejvak tak velky, aby se aspon mohla otocit. Jestli to ma vliv na vejce? Nevim, jestli muzete namerit "spokojenost" slepice ve zloutku...ale ja mam cistejsi svedomi, kdyz vim, ze ta slepice az tak netrpela a mela jakys takys zivot., |
|
|
kanuk 7.6.2006 16:36Re: Re: Pár poznámek - pokr. Možná, že máte pravdu, nehádám se. Ale jednak je možné, že si chuťový rozdíl představujete, a také je možné, že ten rozdíl skutečně existuje a je působen tím, že slepice sežerou na dvorečku třeba i vlastní dreky, jestliže jim chutnají. Jeden nikdy neví z čeho ztloustne. |
|
|
kanuk 7.6.2006 16:23Omluva Tak nějak si s p. editorem (míněn počítač) nerozumíme, tak můj příspěvek se objevil dvakrát. |
|
|
Jimmi 7.6.2006 16:22Re: Pár poznámek - pokr. Nevím jak tam u Vás, ale tady u nás je mezi světloučce žlutými žloutky z velkochovu koupenými v Tescu, středně žlutými žloutky z malochovu koupenými taktéž v Tescu (asi o sedm korun dráž), a sytě tmavě žlutými žloutky od příbuzných z vesnice velmi silná chuťová korelace blížící se přímé uměře |
|
|
kanuk 7.6.2006 16:18Pár poznámek - pokr. 3) Voda. a) Obsah CO2 ve vodě. Dosti lidem, ale ne všem, je známo, že přirozená voda (i dešťová) obsahuje určité množství CO2. Ten se odstraní varem, což nepříznivě ovlivní chuť vody. Z toho vznikl názor, že čím víc CO2, tím chutnější voda musí být. To je sice blbost, ale prodává to když ne miliardy, tak asi miliony litrů bublinkatých poblijónů. b) Obsah minerálů. Někdy v tercii nebo kvartě nám p. prof. Břeň říkal, že pití destilované vody je nezdravé, protože může působit vyluhování vápníku z kostí. Jeden medikus, kterého mám v rodině, sice prohlásil, že to není pravda, ale já věřím spíš na p. profesora než na medikuse. V každém případě, v supermarketech je prodávána „ledovcová voda“, což je prakticky voda destilovaná. Také jsem viděl vodu deionisovanou, což je ekvivalent vody destilované. A když jsem hledal destilovanou vodu na doplnění autobaterie, našel jsem ji na regále mezi „pitnými“ vodami. Závěr : Dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská blb-ost. (A. Einstein). A že na té blb-osti se dá vydělávat věděli snad už Neandrtálci. PS. Zdá se, že tento příspěvek se nelíbil p. censorovi a tak jej po několika minutách vyhodil |
|
|
jakovy 7.6.2006 16:17Re: Gentlemane dobré, jde skutečně o podvodný kšeft. No jo, farmáři šetrí na karotenu, co dodává žloutlům krásnou barvu. V tráve se najde. |
|
|
Jimmi 7.6.2006 16:13Glutamát sodný a jiné sračky.... Před delším časem americká armáda zakázala přidávat jako dochucovadlo do vojenských konzerv výše zmíněnou poměrně běžnou chemickou látku. Ona je sice poměrně chutná, leč působí přímo na receptory v mozku a může způsobovat depresívní stavy. Pro vojáka nic vhodného. Takže zatímco na aflatoxiny, skupinu jedů produkovaných plísněmi (to mají být asi ty mykotoxiny co o nich psal "odborník" Brezina, ale pod tím si já jako laik představím spíše látky obsažené v lysohlávkách nebo muchomůrkách |
|
|
kanuk 7.6.2006 16:09Pár poznámek - pokr. 3) Voda. a) Obsah CO2 ve vodě. Dosti lidem, ale ne všem, je známo, že přirozená voda (i dešťová) obsahuje určité množství CO2. Ten se odstraní varem, což nepříznivě ovlivní chuť vody. Z toho vznikl názor, že čím víc CO2, tím chutnější voda musí být. To je sice blbost, ale prodává to když ne miliardy, tak asi miliony litrů bublinkatých poblijónů. b) Obsah minerálů. Někdy v tercii nebo kvartě nám p. prof. Břeň říkal, že pití destilované vody je nezdravé, protože může působit vyluhování vápníku z kostí. Jeden medikus, kterého mám v rodině, sice prohlásil, že to není pravda, ale já věřím spíš na p. profesora než na medikuse. V každém případě, v supermarketech je prodávána „ledovcová voda“, což je prakticky voda destilovaná. Také jsem viděl vodu deionisovanou, což je ekvivalent vody destilované. A když jsem hledal destilovanou vodu na doplnění autobaterie, našel jsem ji na regále mezi „pitnými“ vodami. Závěr : Dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská blbost. (A. Einstein). A že na té blbosti se dá vydělávat věděli snad už Neandrtálci. |
|
|
kanuk 7.6.2006 16:05Pár poznámek - pokr. 2) Vejce. Dost pochybuji, že někdo dokáže rozlišit „přirozená“ a „umělá“ vejce podle chuti. Určitě se dají rozlišit podle barvy skořápky a žloutku, snad podle tlouštky skořápky. a) Barva skořápky. V Kanadě, kde sídlím, je většina vajec na trhu (v supermarketech) bílá, hnědá vejce se prodávají zvlášť, jsou snad o něco dražší. V Praze jsem viděl převážně vejce hnědá. Bylo mi řečeno, že to závisí na druhu slepice. Je-li to pravda nebo ne, nevím. b) Barva žloutku. Jistě jsou v ní rozdíly. Kdysi kdesi jsem slyšel, že oranžovější žloutek produkují slepice krmené kukuřicí. V této diskusi to někdo sváděl na trávu. Nevím. Já bych slepicím dával žrát mrkev. c) Tlouštka skořápky. Domnívám se, že určující činitel je množství vápníku, které má slepice k disposici. Také by mohl mít vliv druh slepice. A také by mohla mít vliv přítomnost nějaké chemikálie. Říkalo se, že DDT působilo ztenčování vaječných skořápek pod kritickou hodnotu, takže divocí ptáci, zejména dravci, počali vymírat. Nevím, je-li to pravda, ale je dost jisté, že kvůli tomu bylo zakázáno užívání DDT nejdříve v USA a potom i v jiných státech. |
