Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
honzak 19.6.2009 17:05Re: Milý pane Jirso! další utopický melounista.... Kdo takovou vizi zaplatí? Kdo bude hradit škody majitelům sousedních pozemků? |
|
|
Hašek 19.6.2009 16:51Re: dotaz Ale vrátíte. Když bude dosti velká plocha, ta tam je. Příroda si poradí. Pokud tomu necháte volný průběh, co myslíte že tam za staletí vyroste? Samozřejmě les! Bohužel průmysloví výrobci dřevní hmoty nabulíkovali některým politikům, co chyběli ve škole, že bez miliard a sazeniček se Šumava po.ere. A mrtvá monokultura (nic ve zlém vůči našim předkům) je přeci tak ošklivá!!! Ještě tám uhrabat ty cestičky! |
|
|
glos 19.6.2009 16:49Re: Hloupí češíci Do roku 89 jsme byli potravinově soběstační. |
|
|
Nemo 19.6.2009 16:46Re: dotaz K největšímu plundrování lesů docházelo už od 14. století v souvislosti s kutnohorským dolováním. Krkonoše byly kvůli tomu několikrát úplně vykáceny, byly to bezlesé kopce, které se obtížně dařilo zalesnit. Často byla použita nekvalitní sadba z nížin, která se do hor nehodila. |
|
|
Helios 19.6.2009 16:45Re: Senátor má můj obdiv Mám z něj hodně podobný pocit. |
|
|
Hašek 19.6.2009 16:44Pro varana! Asi tak. Souhlas. |
|
|
Hašek 19.6.2009 16:41Re: Senátor má můj obdiv Senátor je dle mého názoru stran přírody dosti omezený. Z jeho článku trčí posedlost budovat přírodu v nejbližším volebním období. Ach ten lump kůrovec. Co si to dovoluje! Bělásek zelný nad zahradnictvím a kůrovec v národním parku jedno jsou. Ach jo. |
|
|
Hašek 19.6.2009 16:36Re: Dík za rozumná slova Nějak se mi nezdá, že Šumava pustne. Šumava byla neprostupná před kolonizací, potom zažila slušné hospodaření, potom vojáky. Zřejmě se nemůžeme dohodnout, co tam bude v nejbližších několika málo letech. Já bych navrhoval se dohadovat o tom, co tam budou mít další generace. |
|
|
Hašek 19.6.2009 16:31Milý pane Jirso! Asi si pletete národní park a Stromovku. Představte si, že já si přeji mít co nejrozsáhlejší a nejdivočejší prales uprostřed Evropy (pastviny, samoty, penziony, turisty, práci pro místní, atd to nevylučuje). Ten prales by tam mohl vzniknout sám, divoký les je v tamních končinách nejsilnější rostlinná formace. Listnáče kůrovec ani moc nechce. Problém je, že volební období, náš život a hlavně život politiků je příliš krátký. Rovněž lákadlo v podobě zelného pole (pardon průmyslové smrkové monokultury) je příliš lákavé. On ten prales by si žil jaksi sám, ani by nepotřeboval evropské fondy a úplatky státním úředníkům. |
|
|
Pamětník 19.6.2009 16:31Dík za rozumná slova Vážený pane senátore, děkuji Vám za Vaše moudrá slova. Již desítky let jsem návštěvníkem Šumqavy a miluji ji z celého srdce. Vždycky mě bolelo, když jsem viděl, jak pustne. Proto jsem Vám velice vděčen. |
|
|
Vlad 19.6.2009 16:23Re: Nedá mi to a musím heslovitě zareagovat. Už jste viděl na suchých stromech semeno? Nebo se snad zmlazení zjeví? |
|
|
Helios 19.6.2009 16:22Re: dotaz Než se jako odborníci začnete prát :-), mám dotaz - kde se dá tohle (fakta) najít? |
|
|
Hašek 19.6.2009 16:20Milý pane Jirso! |
|
|
Helios 19.6.2009 16:20Re: dotaz Počkejte jestli stihne odpovědět kolega, mně by to docela zajiímalo. Myslím to spíš obecně, historii Šumavy z tohoto ohledu moc dobře neznám - zhruba se to dá říct jako stav, kdy činnost člověka neznamenala vážnější narušování rovnováhy. |
|
|
Vlad 19.6.2009 16:16Re: dotaz Hned na začátku máte hloupost: Na Šumavu nevrátíte ani za staletí přírodní ekosystémy tím, že to ponecháte bez zásahu. Co se zmladilo, je genetická kopie toho, co tam bylo dosud. Buk se vám tam vrátí rychlostí 50 metrů za 50 let. Je to kulturní les. Krávu taky nemůžete vyhnat na louku a říci: Žij přirozeně. To dřív nebo později chcípne. Smrk je tam "nepůvodní" vzhledem k vývojovému stadiu porostních směsí z přelomu 1. a 2. tisíciletí. Ty se vyvinuly přirozeně: v původnéch smrkových porostech se světlomilný smrk těžko zmlazoval a přibývaly stín snášející jedle a buk. Klimax je totiž chiméra, která by byla dosažitelné jen tehdy, kdyby se neměnilo klima. |
|
|
I.Laengsfeld 19.6.2009 16:01Re: dotaz K jakemu stavu historie se chcete priblizit? Me se treba nejvic asi libila doba Marie Terezie a Josefa II... ale obavam se, ze navrat mozny neni. Ani te "ekologii" nema cenu chtit se pripodobnovat necemu, co bylo (a co se i v historii neustale dynamicky promenovalo) |
|
|
I.Laengsfeld 19.6.2009 15:57Re: dotaz Precetl jsem si Vase prispevky, jsou rozumne |
|
|
Helios 19.6.2009 15:57Re: dotaz I když nejsem Jakub, děkuju za shrnutí. Obávám se, že je zatím nakročeno spíš směrem č. 3 a současní "hybatelé" jsou stěží schopni chápat časový dosah Vámi uváděných přístupů. Měl bych laickou otázku - dá se v případě Šumavy např. stanovit stav v historii, k němuž bychom se chtěli/mohli časem přiblížit? Myslím tím hlavně zda je to vzhledem k časovým souvislostem prakticky možné a smysluplné, když pracujeme s neustále se vyvíjejícími systémy. |
|
|
varan 19.6.2009 15:33Re: dotaz Mno, Jakube - já jsem tu moc stanovisek nenašel, natožpak jednoznačných. Máte pravdu v tom, že problém je složitý i z odborného hlediska. V podstatě jsou možné dva přístupy: 1) Na Šumavu jakožto do národního parku vrátíme přirozené ekosystémy a to tak, že les ponecháme vlastnímu vývoji včetně kalamit. Dosáhneme tím možná - po několika staletích - kvalitních lesních ekosystémů, na druhé straně zcela pomineme fakt, že Šumava byla člověkem obhospodařována již v době laténské. S výhradou, že to hospodaření od 18. století sílilo. Obnova se může velmi prodloužit, dojde-li např. k erozi (půda se obnovuje pomalu) 2) Budeme šetrným způsobem udržovat současné nepůvodní porosty a postupně zvyšovat podíl dřevin, které jsou v daném klimaxu a podle map potenciální přirozené vegetace (tedy -co by tam rostlo, nebýt nás lidí)původní. I to bude trvat desítky až stovky let podle délky obmýtí. Je to pracné a nikoliv levné. Les, i když nepůvodní, na lokalitě zůstane a nebezpečí eroze nebude vysoké. Bude problém udržet hospodaření v mezích daných potřebou ekosystému a ne lidí (nastavení pravidel hospodaření). V současné době je většina smrkových porostů nepůvodních. Část sporu je v tom, že pro někoho nepůvodní = nekvalitní, což nemusí být vždycky pravda. Společenstvo, i když nepůvodní, může mít všechny znaky kvalitního ekosystému (biodiverzitu, stabilitu, schopnost obnovy a šíření a pod.). Další problém je už v samotném slově "nepůvodní" - nepůvodní odkud? Z kterého místa na časové ose? Z hlediska plavuňových blat jsou dnešní stromy rovněž "nepůvodní". Je kvalitní, druhově bohatá orchidejová louka nepůvodní? Nepochybně je, vznikla a udržuje se hospodařením. Nechat ji zarůst a přijít o lokality mnoha vzácných druhů? Je přece nepůvodní.... 3)aniž bychom připustili, že problém nemá jednoznačné řešení, zpolitizujeme ho a způsobíme tak, že začne žít vlastním životem, a odbornost není podstatná (nejčastější řešení). Takže asi tak - přeji pěkný den. |
|
|
Helios 19.6.2009 15:14Re: Odborník Z mé odbornosti jistě ne, ale nechte ostatní, ať je hledají, Jeden z nich už proti nim bojuje, zřejmě má dojem, že našel ... :-) |
|
|
varan 19.6.2009 15:09Re: Odborník Na to, co jste až dosud napsal, odborné vzdělání nepořebujete. Není v tom totiž žádná informace... |
|
|
varan 19.6.2009 15:01Re: Nedá mi to a musím heslovitě zareagovat. Kohoute, když heslovitě, tak prosím: 1. Samovolná obnova lesa silně narušené současné ekosystémy obnoví odhadem po stovkách let 2. Je-li atributem ŠNP bezzásahovost, je to jeden z možných názorů a budiž dodržován. Ale pak se nedivte, že lidé, kteří chtějí les teď, kdy žijí, nebudou nadšeni vidinou přirozeného ekosystému po několika staletích. Páchejte osvětu a vysvětlujte, ale s vysokou odborností. Lidé povětšině používají mozek. 3.Proč si přejete návrat pralesů na Šumavu? Nestačil by rozumně využívaný les tak, jak tam existoval ( a byl využíván) už od Keltů? Přejete si rovněž návrat bažin do Třeboňské kotliny? 4. Znáte Malého prince? A větu o tom, že jsi navždy zodpovědný za to, co k sobě připoutáš? V současné době nemůžete oddělovat krajinu od člověka. Můžete chtít, aby s ní nakládal zodpovědně. Ale na to se nestačí jen dívat. |
|
|
varan 19.6.2009 14:46Re: Jak je to u sousedů ? Příliš se nemluví o tom, že německou část Šumavy postihla velká kůrovcová kalamita na přelomu 19. a 20. století (dřevaři z Čech tam jezdili za prací, aby ji pomohli zvládnout.). Tamní lesy podle dobových svěděctví byly v hrozném stavu a byly kompletně obnovovány. Ano, bez zásahu to opravdu nebylo. |
|
|
Helios 19.6.2009 14:44Re: Odborník To se ptáte mě? Nebylo to z linku zřejmé. Pokud ano, pak bych se rád optal, jaké dle vás potřebuji na to, abych mohl kvalifikovaně tvrdit to, co tvrdím. |
|
|
varan 19.6.2009 14:39Re: Asi jsem jediný, nebo jeden z mála, Docela vás chápu - ale nepochopil jsem, máte-li nějakou konkrétní představu, jak by Šumava měla v budoucnu fungovat a jak by se toho dalo dosáhnout, kdy a za kolik (když už jsme u té ekonomiky, že). I když... jestli je vám to jedno... proč jste vlastně vstoupil do diskuse? |
|
|
GRUNTORÁD 19.6.2009 14:39VSTUP NA ŠUMAVU JE KŮROVCI OD 1.7.2009 ZAKÁZÁN
|
|
|
Harry 19.6.2009 14:35Re: Drahý pane senátore. "živé dřevo zalije jeho komůrky pryskyřicí." Mate pravdu, ale jen kdyz: 1/ Smrk je mlady a vitalni. 2/ Nalet kurovce neni prilis silny a smrk ma dost pryskyrice na zaliti. 3/ nalet neni kontinualni a nedoplnuje se z okoli......... |
|
|
Zebra 19.6.2009 14:34Re: kdyby se Ale di ! Oni stačí takoví, co sem píšou o tečících a pověšených melounech. |
|
|
varan 19.6.2009 14:34Re: Tomáš Jirsa by zřejmě rád odhlasoval zánik kůrovce. Asi to bude lepší - vaše zkratky typu "rozpustnost páry v ovzduší" a "konstantní výška slunce nad obzorem" jsou poměrně neodolatelné... |
|
|
Peťula 19.6.2009 14:32Re: Odborník ...a ticho po pěšině. |
