Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Kdo krká a p..í, zdraví si tvrdí
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
libero 8.1.2010 8:36Lodě nejezdí, lodě plují. Jinak by bohatě stačilo, vykupovat tu elektřinu za tržní cenu. |
JaS 7.1.2010 19:07Malinká připomínka: Ta větrná energie není obnovitelná - ta se přece nijak neobnovuje! Akorát se nespotřebovává tak, jako třeba uhlí, a když se nevyužila, tak jen utekla! Aby to bylo k něčemu, tak by se přebytečně vyrobená energie z větru musela akumulovat a ne okamžitě rozvádět do drátů! Ještě připomínka k nadpisu: správně mělo být "Kdo krká a p..í, zdraví si tv..dí" (smajlílk) |
VašekIV 7.1.2010 19:04A není lepší ty větrníky vůbec nestavět? Postavené vyřadit z provozu a uhradit vlastníkům náklady na výstavbu. Případně jim nedat nic. Neměli skočit na leb zelenáčům. Riziko podnikání. |
Carlos 7.1.2010 19:06Re: A není lepší ty větrníky vůbec nestavět? A pak se na arbitrážích nedoplatíme... |
VašekIV 7.1.2010 19:14Re: A není lepší ty větrníky vůbec nestavět? Veškeré prohrané arbitráže misí dopadnout na zelené, nahrabali si na naší blbosti dost. |
Carlos 7.1.2010 18:30Řešením „přetlaku“ v sítích by mohl být dostatek přečerpávacích elektráren a jejich využití k akumulaci elektřiny. |
JaS 7.1.2010 19:08Re: Řešením Palec nahoru. |
Jirka 7.1.2010 19:29Re: Řešením Jakákoliv zmínka o stavbě vodní nádrže (třeba z důvodu ochrany před záplavami) dnes vyvolá protesty a pokřik zelených khmerů o nepotřebnosti a ničení přírody. Přečerpávací elektrárna potřebuje takové nádrže 2, jednu v údolí a druhou na kopci. Dovedete si představit tu reakci? |
Carlos 7.1.2010 22:21Re: Řešením Dovedu , ale jedná se přece o jejich obnovitelnou energii a oni jsou zodpovědni za její využití! |
realista 7.1.2010 23:52Re: Řešením Prosaď to v Německu ! U nás by stačilo na hranicích rozpojit sekčáky..... |
jirik 7.1.2010 15:25odborníci, poučte nás Většina diskutérů asi nejde po podstatě věci, sám jsem laik a uvítal bych, kdyby někdo povolaný zodpověděl hlavní otázky. Za prvé : Někteří tvrdí, že cena kwh z větrné elektrárny je víc než 12 Kč. Já vím z jiných zdrojů, že tato cena z VE je 2.40 Kč a z tepelných elektráren a z jaderné elektrárny je okolo 2 Kč za 1 kwh. Mám možná mezery, ale mikdy jsem neslyšel, že by byla u nás v provozu elektrárna na plyn, tedy z větším výkonem. Za druhé : Cena 12.50 Kč za 1 kwh se vyplácí slunečním elektrárnám, které rostou jak houby po dešti a to je podle mne zákonem posvěcená zlodějna. Za třetí : Jak moc se dá regulovat výkon parní turbíny a jaderného reaktoru ? Domnívám se, že by to mohlo být okolo 30 % a tedy když fouká vítr, mohly by snížit výkon a ušetřit palivo. Vyrábět vodík z energie větrníků je asi ještě hudba budoucnosti, snad jedné generace, kdy bude pohánět vozidla. Nakonec : Ví někdo, po jakou dobu fouká vítr ? Jestli je to 20 % nebo 30 % dnů za rok ? Jestli by to bylo jen těch 20 %, pak jeden větrník s výkonem dva tisíce kw vyrobí tolik energie, na kterou je třeba asi padesát vagonů uhlí, a to se musí vyhrabat a spálit převážně na severu Čech. |
Cimprlich 7.1.2010 16:03Re: odborníci, poučte nás VODÍK už před sto lety. Nemáte pravdu, vodík z elektřiny generátoru VE byl dokonce průmyslově vyráběn před nějakými sto lety. Využíval se potom k vytápění. Tuším, že to bylo někde v Dánsku. Mám ještě schovaný autentický pramen-myslím, že to byl časopis Třetí pól. Tak si to najděte a nemluvte o hudbě budoucnosti. Tento způsob nepotřeboval rozvádět el. na dlouhé vzdálenost. H2 se dá komprimovat a skladovat (už v minulosti to šlo) na rozdíl od elektřiny. |
para 7.1.2010 17:54Re: odborníci, poučte nás Průmyslově tedy sotva ale v dánsku to bylo a větrník u jedné školy vzráběl elektrolýzou vody vodík a ten se používal v té škole jako světlo. Byla to akce jakého si místního nadšence . Asi tak. |
Jirka 7.1.2010 17:00Re: odborníci, poučte nás Ekonomicky i ekologicky nejvýhodnější je tento model: základ spotřeby krýt z jádra, kdy je elektrárna využita při 100% výkonu. V době špiček přidat zdroje ve vodních elektrárnách. V době nočního opklesu spotřeby pak přbytek z jádra využít k čerpání vody do horních nádrží přečerpávacích elektráren. Toť ideální stav. Pálit uhlí, ropu a plyn je zločin, jsou-li jiné možnosti. Vrtulky a solárka nikdy nic nevyřeší- je to jen předražená ekozlodějna ekoteroristů. Solární článek má smysl ve vesmíru a na batohu při treku v poušti - jako seriózní zdroj, schopný zajisit zásobování elektřinou je nepoužitelný. |
Glosator 7.1.2010 17:04Máte naprostou pravdu V praxi by ještě bylo možno doplnit tepelnými (plynovými či parními) elektrárnami do rezervy, zvláště, když jsou ještě provozuschopné. |
Glosator 7.1.2010 17:05Re: odborníci, poučte nás Využití výkonu větrných elektráren je u nás pod 10%. Když vítr fouká málo, vrtule se točí, ale výkon je malý. Při vichřici se elektrárna odstavuje a vrtule se natočí "do praporu." |
logik 7.1.2010 17:34Re: pane Glosatore to se dá snadno napravit. Stačí elektromotorek, otáčející vrtulí a efekt se dostaví :-) |
kocour 7.1.2010 17:43Re: pane Glosatore perpetuum mobile ? |
logik 7.1.2010 18:03Re: pane Glosatore Jo, na prachy. Ty nersmrdí, ať jsou odkudkoliv (řekl kostelník) |
para 7.1.2010 17:55Re: odborníci, poučte nás |
para 7.1.2010 18:28Re: odborníci, poučte nás S tím jádram to za kačku vypadá pokud berete v úvahu Dukovany či Temelím a počítáte to s nákladů za palivo a provoz. Jakmile do nákladů započtete vše od výstavby až po likvidaci už to zdaleka tak pěkně nevypadá a hlavně je nutné porovnávat za kolik by byla energie s dnes budovaných zdrojů - nikoli s tšch co už by dnes nikdo znovu nestavěl. Něco o nákladovosti je tady: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=5751 Vždy ale záleží jak masivní by zdroj měl být - pak se relace dost liší až o mnohonásobek. K ryhlosti větru - Praha Ruzině má roční průměr rychlosti větru 4m/s ... Boží dar 6m/s přičemž se 3 až 4 mocninou roste potenciální výtěžnost. Podnikatelsky zajímavější je pohled za jak dlouho se investované prostředky vrátí. U větru je to dnes 5 až 15 let a podobně u fotovoltaiky a nakonec i toho jádra. JE má ale problémy s nedořešením palivového cyklu. Aktinidy se musejí bezpečně ukládat až na milion let! - pak teprve jejich radiace poklesne na 10na3 GBq/t. při transmutaci která se předpokládá u 4 generace JE pak stačí uložit odpad jen na 1000let.... Tak a ted si vyber "jiriku" co by jsi chtěl mít za humny? |
Jirka 7.1.2010 19:48Re: odborníci, poučte nás Za humny 100x raději jadernou elekrárnu než vrtuli nebo uhelnou. Jádro je nejbezpečnější zdroj a nesmrdí! |
Inženýr 7.1.2010 20:40Re: odborníci, poučte nás http://en.wikipedia.org/wiki/COGEMA_La_Hague_site Mohu Vám na toto téma napsat 100 - 200 stránkovou studii, ale beru 1000 Kč za stránku. |
MM 7.1.2010 22:56odborníci, poučte nás JE se vrati za 10 az 15 let pri trzni cene energie a cela projektovana zivotnost JE se planuje na 60 az 80 let. VE a FVE se take vrati za 5 az 15 let, ale to jen diky povinnemu vykupu za povinne stanovenou cenu. FVE by se za trzni cenu nezaplatila ani za 80 let a VE ani za 25 let. Pritom projektovana zivotnost VE i FVE je 20 az 30 let. Vyrobni cena 1kWh pro JE generace 3+ se predpoklada v rozmezi 0.6 az 0.8kc i se zapoctenim platby na jaderny ucet pro ulozeni paliva i rozebrani elektrarny, tedy zustava podobna jako u Gen 3 a 2. U 3+ je vetsi investicni narocnost, ktera je kompenzovana vetsim vykonem zdroje, mensi spotrebou paliva a vetsi vyuzitelnosti 95%, ale provozni naklady zustavaji podobne jako u gen 3 a 2. Aktinidy (Cesium a Stroncium maji polocas rozpadu kolem 30 let, radiace prestane byt vyznamna po 300 - 500 letech) Plutonium pokud bude vyuzito pro MOX se da znovu pouzit. |
R. Škrabal 7.1.2010 23:19Re: odborníci, poučte nás Ono je potřeba si udělaat dlohodobý větrný průzkum. Pokud vím, tak rozběhový vvítr bývá okolo 6m / s. a to néni tak časté. Hodně záleží na lokalítě. Na zahrádku se to moc nehodí. |
david šimáček 7.1.2010 15:19je to jednoduché postavte k těm větrníkům ještě přečerpávací elektrárnu a je to :) |
david 7.1.2010 15:21Re: je to jednoduché a můžete čerpat dvojí dotace |
logik 7.1.2010 18:05Re: je to jednoduché :-) Stačí vodojem. |
vicenzo 7.1.2010 20:48Re: je to jednoduché Hm, tady je to dneska samej mladej technik. Dokážete si spočítat potřebný objemy a spády aspoň na noční produkci jednoho nerozšířenýho Temelína? A najdete mi laskavě na mapě ČR tři čtyry místa, kam ty monstra nenápadně šoupnout? Zajistit investorský financování .. jo, teoreticky je jednoduchý lecos, to už ale věděl starej Goethe. |
Jirka 7.1.2010 14:51za 10 melounů ročně nepostavím ani vrtuli! Zavazuji se, že za pouhých 10 milionů EUR ročně dotace za nepostavení větrné elektrárny až do konce života nepostavím ani jedinou! Navíc se i s celou rodinou odstěhuji na Bahamy a nebudu využívat žádné energetické zdroje EU! A prděti budeme též všichni poblíž Ameriky - samá pozitiva! Bruseli vyslyš mne! Za pohých 10 mio ročně to stojí - nám oběma... |