Amoniak 7.1.2010 0:23

Re: ach ano, podle posledních

V propojených soustavách akorát tak vzrostou nároky na kapacitu přenosových tras. Ale když se to nedá regulovat tak je to zdroj k ničemu.

Ekonomika samozřejmě zajímavá je - vyděračské spolky si vyřvaly dotace tak vysoké že to výdělečné být musí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

www racek 7.1.2010 0:28

Re: ach ano, podle posledních

no dosud to tak bylo, ale už se to mění, a o tom mluvím. ceny energií půjdou nahoru ... a vítr, ten zůstane. pocopitelne, není to všelék, ale pomůže. taky jsem měl jiný názor, že ...

konec konců, atomovky taky nebykly zrovna vzor hospodárnosti ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mard 7.1.2010 0:36

Re: ach ano, podle posledních

Jistě, kdyby ropa stála kolem 500 USD/barel a cena U235 vyskočila na desetinásobek, tak se začnou větrníky pomalu vyplácet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

certik 7.1.2010 1:27

Re: ach ano, podle posledních

Zdaleka nejni pravda, treba v texasu dostavaj dotaci asi 1-2c/kWh a vetrniky rostou jako houby po desti. Navzdory vasim pohadkovym predstavam cena elektriny nezalezi valne na cene ropy nebo uranu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

badaxe 7.1.2010 7:21

Re: ach ano, podle posledních

otázkou je racku, co se stane když přestane foukat. Pokud vám nevadí že se zhasne, pak jsou větrníky a slunečníky řešení, pokud vám to ale vadí (mně tedy ano), pak musíte mit trvale v provozu kapacitu která je nahradí. Protože velké zdroje nenaběhnou v řádu vteřin ani minut, muisí být stále v provozu a tak ta úspora je velmi pochybná. Pokud ale věříte na větrníky a podbná zvěrstva, zároveň s tím vyprávíte o ekonomice, doporučil bych jednoduché řešení, zrušme dotaci na podobnou elektřinu, tedy vykupujme ji za stejnou cenu jako tu z uhelných či jiných elektráren a pak se bavme o tom jak je to srovnatelné. Dnes je výkup z větrníku asi 9x dražší než z běžné elektrárny, je dokonce několikrát dražší než ta elektřina co kupujete vy doma, takže výroba je dražší než prodej (asi 4x dle sazby) . Tak o čem vlastně vyprávíte? O tom že cena běžné elektřiny vzroste 10x a pak se začnou větrníky vyplácet? toho se nejspíš nedožiju ani já ani vy, mimochodem pak zas budou držší i ty vrtule, neb se promítne cena energií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JH 7.1.2010 0:37

Jasně, že si s tou regulací poradí, ale kdo to bude platit???

Zatím to padá na nás, Němci si splní požadavky EU na tzv. obnovitelné zdroje a my to zaplatíme :-( . Ty Němci a Holanďané by si ty dráty měli strčit do ... do země před našimi hranicemi, ať si německý žížaly pěkně zatancujou!  :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kukulín 7.1.2010 8:28

Holanďané používají energii z větrníků

na čerpání vody. Takže jim krátkodobé změny v dodávce elektřiny tolik nevadí, ale mají s nimi také problémy, protože stejnou kapacitou zdroje musí mít zálohováno přerušení dodávky.  Mají proto, například zakonzervovaná čerpadla poháněná parním strojem, která spouštějí jednou za rok nebo dva. Sami nás při rozhovoru na téma VE upozorňovali na to jak je tato záloha nepředstavitelně drahá, ale nutně ji potřebují, protože pokud by 48 hodin nečerpali vodu, tak se jim většina území zaplaví vodou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

petr 7.1.2010 8:42

Re: ach ano, podle posledních

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Komik 7.1.2010 0:29

Re: Portugalske Caravely.

Myslím, že máte pravdu oba.

Portugalské Caravely a i některé další typy lodí, co přišly po nich, uměly plachtit tak, že mohly plavat skoro přímo proti větru. Pokud ale vitr nefoukal vůbec, byly nahrané. V tom má autor článku pravdu. Nevadil jim protivítr, ale bezvětří.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

VL 7.1.2010 5:52

Re: Portugalske Caravely.

Nahrané nebyly, spustily se čluny, zapřáhla tažná lana a posádka se střídala při veslování. Jinak, když bylo dlouhodobé bezvětří a plachetnice se dostala mimo obvyklé trasy tak mohlo jít o život, nezapomínejte na to, že se jednalo o dobu hluboko před radiovým spojením a když loď nedoplula po určité době do cílového přístavu, tak byla prohlášena za nezvěstnou a po určité době pojišťovna proplatila pojistku.

Ale větrné elektrárny by mohly doplnit elektrárny na manuální pohon - ideální forma veřejněprospěšných prací nebo zaměstnání vězňů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoJo 7.1.2010 8:23

Re: Portugalske Caravely.

A co teprve když si chtěl kapitán zalyžovat

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kresinka 7.1.2010 9:22

Re: Portugalske Caravely.

to jako že by muklové třeli ebonitový tyče liščími ocasy ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

VL 7.1.2010 12:32

Re: Portugalske Caravely.

Šlapali v kole jako veverky, nebo obsluha jeřábu za středověku, jenom by byl napojeno na generátor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K.J.ERBEN 7.1.2010 10:21

Jak český Honza vytuneloval Dubaj

Že bychom v naši kotlině spoutali vítr, uvěznili vládce větrníka, vítr bychom zavřeli a deponovali ho v zásobnícich.,Potoma bychom ho mohli prodávat. Smrt proradných ropným magnátům, i tu Dubaj jim vytunelujeme.....hahahah

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mard 7.1.2010 0:41

Re: Portugalske Caravely.

Si děláte legraci, ne? A ještě se najde jeden, kterej s tím souhlasí! To snad není pravda, to maj v Bohnicích internet? Plachetnice z fyzikálních důvodů nemůže plout proti větru! Jistě, plachetnice může křižovat proti větru, tj. chvíli jede ostře proti větru na pravobok a po halse zase na levobok. Ale ostře proti větru znamená u sportovních plachetnic cca 30 stupnů odpadnutí od směru větru a u větších lodi je to mnohem víc. Karavely uměly myslím 50 stupňů, což muselo být šílené, když si vezmete do úvahy že neměly hluboké kýly a vítr je při křižování snášel. Neplácejte prosím bludy, že plachetnice umí plout proti větru, to už je jako o výhodnosti větrníků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jízlivec 7.1.2010 0:56

Re: Portugalske Caravely.

Karavela při křižování proti větru halsuje? Nevím, řídil jsem jenom malou jachtu s šalupovým oplachtěním... Ale pokud je tomu opravdu tak, že by to byla příčina vzniku škunerů?

Je to tady silně OT, ale aspoň mi hoďte link...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 7.1.2010 8:46

Re: Portugalske Caravely.

Halsu? Na WS jsem to dělal, ale nějak mi neštimuje, že by Portugalci mělli na lodích otočné stěžně....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

badaxe 7.1.2010 9:53

Re: Portugalske Caravely.

velmi by mne zajímalo milý Tony, jak loď bez vratiplachty (tedy třeba karavela) popluje "skoro proti větru" v reálu to tak samozřejmě není. Tento typ lodí dokáže plout šikmo ke směru větru který jim ale vždy musí foukat do zad. Právě to bylo problémem obchodních cet, že lodi se musely držet směrů proudu a větru, takže podle ročního období musela být volena trasa. Nejlépe si s větrem (respektive plutím mimo jeho směr z velkých lodí poradí zřejmě škuner, protože jeho vratiplachty lze nastavit podstatně lépe a křižování umožní se proti větru dostat. Je to ale za cenů toho že se trasa monhonásobně protáhne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rak 7.1.2010 13:59

Re: Portugalske Caravely.

a co takhle nápad podle zelenejch -  při jízdě oproti větru vytáhnout na stěžeň místo plachet vrtule, vyrábět elektřinu a tou elektromotorem pohánět lodní šroub ? Že je to blbost ? ale stejná blbost je stavět sluneční elektrárny a platit za vyrobenou elektřinu mnohonásobek její hodnoty !!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jdostalm 7.1.2010 18:00

Re: Portugalske Caravely.

On to není zase takový nesmysl. Bylo by tam možno vynechat i ten elektrický mezistupěň. Je to opravdu způsob jak by za větru mohla jet loď i přesně proti větru. Myslím, že by bylo dobré nastudovat příslušné fyzikální zakony, které to umožňují. Upozorním jen na to, že za současné znalosti aerodynamiky se u větroňů již dosahuje klouzavosti 1:50. To přeloženo znamená, že plachetnice s velmi malým třením, např na kolečkách by snad mohla jet až 50-ti násobkem rychlosti větru. Jinak je to prakticky proti větru. Samozřejmě je to ve vodě o mnoho horší, ale s dobrou větrnou turbinou a dobrým lodním šroubem není jízda proti větru nejspíš žádný problém a to i při snosu horních vodních vrstev po větru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek