P. Sura 21.8.2022 18:40

A kde jste viděl ten přebytek elektřiny z občasných zdrojů?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 18:46

Vy nevíte, že se tu síť reguluje a že pokud je momentální přebytek, tak vás jako výrobce prostě odpojí ? Dneska se ten přebytek třeba používá na ohřev vody přes patronu v bojleru, což je podobně málo efektivní využití.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 18:54

No a co má být? Přenosová síť odebere jenom to, co se spotřebovává. A ty přebytky z OZE roztroušené po celé zeml budete využívat jak? U každé vrtule výroba vodíku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 18:59

Tak rozhodně je lepší, když z toho bude vodík než když se to nastaví do praporu. ... a jelikož je to elektřina, která kupodivu lze vést i po drátech, tak to ani nemusí být u každé vrtule. :-))) Samozřejmě to ne každému dojde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 19:28

Ale to jsou jenom hloupé jalové kecy.

Až budeš mít někde hotový a podrobně popsaný funkční (tedy v provozu) projekt s výrobou tzv. "zeleného vodíku" a popisem režimu, v jakém pracuje, tak se ozvi. Rád si přečtu, jak taková výroba vychází "levně" po započtení astronomických dotací na výrobu větrníků a fotovoltaiky. Protože ani ta přebytečná energie v krátkém čase během dne (třeba sluneční šličky v poledne, pokud jsou). A rád si přečtu, kolik % ročního času má taková výroba vodíku (tedy drahá investice) využití, když samotná fotovoltaika má celkově využití kolem 15% a větrníky podobně, někde u moře možná o něco víc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 19:30

... Protože ani ta přebytečná energie v krátkém čase během dne (třeba sluneční špičky v poledne, pokud jsou) není zadarmo, ale má své vysoké pořizovací náklady na zdroj a navíc s extrémně nízkým využitím. ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 19:38

Ta přebytečná energie má nulové pořizovací náklady, v tom je ten fígl. To je jen odpad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 19:57

No to je právě ta fantasmagorická LEŽ, kterou tady hlásáš. Ty tvé slavné OZE s velmi nízkým využitím obřích investovaných nákladů nikdy nepracují s nulovými pořizovacími náklady. Takovou BLBOST může npsat jen ekonomicky TOTÁLNĚ NEGRAMOTNÝ ZELENÝ MAGOR jakého jsi ty vzorovým příkladem.

Spočítej si, jaké celkové náklady má tvůj zdroj včetně vyplácených dotací a dodatečných nákladů služeb správy elektrické přenosové soustavy, která musí držet v horkém provozu konvenční zálohy pro případ náhlého výpadku OZE, a rozpočítej si je na množství vyrobené energie v průběhu roku. Veškeré vyrobené, ne jenom dodané do RS. Pak ti to možná docvakne, že žádná elektřina vyrobená z OZE není zadarmo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 19:59

Ta, která je vyrobena v době, kdy by jinak žádná vyrobena nebyla, překvapivě je. To je kouzlo OZE.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 20:06

To je KOUZLO ZELENÉ DEMAGOGIE A LŽI.

Ze zkoušky ze základů ekonomie bys letěl jako namydlený blesk!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 20:18

To asi ne. Protože když elektrárna nic nevyrobí, náklady jsou stejné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 21:03

Ale nejsou nulové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 21:11

Pokud se výrobou této elektřiny náklady nezvýší, tak musí být variabilní náklady nulové a ta elektřina je čisté plus. Hádáte se, jen abyste se hádal. Jinak je to úplně jasné a chápe to i děcko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 21:22

Plácáte hlouposti, Občasné Zdroje Energie sice mají přísun energie zdarma, ale jejich pořízení a zapojení do sítě nese obrovské investiční i provozní náklady (mimochodem výrazně přesahující JE v přepočtu na dodanou el. energii). Takže si nastudujte, jak se u výrobního zařízení (obecně) rozpočítávají pořizovací a provozní náklady na jednotku produkce, aby se investice zaplatila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 21:43

Ekonomii rozumíte viditelně jako technice: vůbec. Motáte dohromady náklady fixní s variabilními, čili tomu rozumíte jako koza petrželi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 23:13

Aha, no rozhodně netvrdím jako ty, že náklady na výrobu elektřiny z OZE nejsou žádné. To může tvrdit jenom zelený magor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 22.8.2022 14:00

Částečně máte pravdu. Pokud by jsme na zpracování přebytečné energie měli technologii velmi levnou nebo skoro zadarmo, tak je to čisté plus.

Ale on ten elektrolyzér stojí balík. A vy v bance musíte prokázat jeho návratnost. A tam se počítá, kolik energie v určitém čase zpracujete na vodík a to Vám dá cenu toho vodíku. Pokud ale přijdu do banky, že do toho poteče občas něco podle počasí, tak s Vámi asi vyběhnou.

Stejně tak záloha OZE. Tu někdo platit musí ať běží či ne. Pokud ne, tak se cena této energie obrovsky zdraží započtením těch nepravidelností.

Aby byly OZE ekonomicky čisté, museli by si samy zajistit dodávky mimo vlastní produkci. Tzn. s nuceným výkupem energie, když vyrábí, mít i nucené dodávky, když nevyrábí. Pak se pěkně započtou všechny vedlejší náklady, které teď přechází na jiné subjekty. (A asi se tam zjistí, že žádná energie není zadarmo :).)

Teď si představte situaci bez OZE s tím, že chci mít EKO energetiku. Postavím nízkoemisní nebo bezemisní s výkonem špičkové spotřeby s velmi vysokou účinností. Ta účinost je vykoupena špatnou regulací. Většinou mi optimální produkce běží v nějakých, přesně definovaných, podmínkách. V případě nižšího odběru (a ten je celkem jasně definován dloudobými zvyklostmi spotřeby) můžu snížit výkon (zhorším účinnost) nebo "přebytečnou" energii spotřebuji např. na výrobu "zeleného" vodíku. A zde je jasně definována ekonomika a dá se s ní počítat. Znám náklady na výstavbu, znám náklady na výrobu a znám náklady na transformaci. Nikde nemusím řešit občasnou zálohu. Pokud to vyjde lépe než snížení účinnosti výroby, tak to najde i spotřebitele.

Nejsem proti OZE. Na střechy domů a podniků je to ideální. I v těch přímořských oblastech má větrník smysl. Ale nepatří to všude a nenahradí to všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novotný 21.8.2022 19:35

A proč myslíte, že je ohřívání vody v bojleru přebytky z fotovoltaiky málo efektivní? Mám malou 450 Wp off grid hračku, a přebytky energie ohřívám vodu v bojleru, vcelku to stačí na spotřebu pro 1 osobu se třemi kocoury (misky na jídlo se musí umývat teplou vodou). Kdybych nechal bojler zapnutý na síť, jak to bylo předtím, tak se asi nedoplatím. A mimochodem: není třeba speciální patrony. Lze ohřívat přímo spirálu, i když nižším výkonem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 19:47

Porovnal jste účinnost tohoto řešení s kolektorem ? Obávám se, že ten dá ze stejné plochy o dost více 750W/m2. Smysl to tedy dává jen u přebytků, čili to máte zcela správně.

Je to totéž jako ten vodík.

Jinak pod pojmem patrona rozumím klasické odporové topné těleso. U větších bojlerů se kupuje samostatně jako patrona o různém výkonu, podle potřeby. Tuším od 2 to 9 kW u Dražic. U elektrického bojleru je tam od výrobce.

Jinak jsem viděl profi řešení, kde místo odporu bylo tepelné čerpadlo. To je ale už trochu problém z hlediska pořizovací ceny, hluku a vibrací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novotný 21.8.2022 20:02

Bydlím v podnájmu. Takže nad standartním slunečním kolektorem sice přemýšlet mohu, ale to je tak všechno. Ten bojler navíc je sice z Dražic, ale vodu v něm je možno ohřívat i z kotle ústředního topení. Má 2kW jednofázovou spirálu, a já tam pouštím 400W přes měnič 12V DC / 100V AC. Ono se to přes den nasbírá...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 20:08

Však já souhlasím. Já pro dům zase chci kolektory, protože momentálně je pro mne použitelné teplo na ohřev TUV, ale ne elektřina. Až tu udělají zákony takové, jako v Německu, že si vyrobenou elektřinu budu moci převádět jinam nebo alespoň spotřebovat jindy tepelným čerpadlem, tak to je jiná. Zákony a ERÚ a jeho stupidní přístup, to je docela problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novotný 21.8.2022 20:35

Toto, pokud vím, už odradilo dost lidí od toho, aby si pořídili fotovoltaiku. Stát podporuje OZE věru zvláštním způsobem. Ale co kdybyste chvilku počkal? Myslete prosím i na to, že kolektory vám v případku dlouhodobého výpadku elektrické energie moc nepomohou. Řeknete si: jaképak výpadky? Klima je stabilní, a krom toho jsou páteřní rozvody vedeny v kolektorech v zemi. Jenže: co když to není tak úplně pravda?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 20:49

No, přesně: stát se chová velmi zvláštně a podobně se chová i ke kogeneraci, proto to jede jen tam, kde tu elektřinu spotřebují sami (penzion, hotel, domov důchodců, budova RWE, tam mají i trigeneraci :-). Problém je také, že jiné je se rozhodovat za sebe a jiné za větší dům. Tam je to třeba prokázat a realizace je o dost složitější, protože se nevystačí jen s běžnými malými výkony. A firmy dnes nechtějí dělat nic, než co mají skladem a je to úplně stupidní. Klesl jsem až tak hluboko, že zapojuji jak vlastní hlavu, tak i ruce. :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 18:45

Je to 4:1, což je účinost zhruba 25%. Včetně všech ztrát od elektrolytické výroby vodíku přes jeho další úpravy a tlakování včetně dopravy na místo, kde se bude čerpat do vozu.

Vidím, že ty jsi zelený komunista jako ze žurnálu, přesně podle definice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 18:48

Účinnost nejhoršího klasického elektrolyzéru je přes 70%, takže výsledek nemůže být 25%. Jste mimo a plácáte jako obvykle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 18:58

Blbečku, tady to máš odhadem vyčíslené:

https://oenergetice.cz/vodik/rotterdamsky-pristav-chce-roku-2030-dodavat-ctvrtinu-evropskeho-vodiku#comments

Galipoli (18. květen 2022, 10:53)

Ke komentáři výše. Vodíková bilance: Na 1 kg vodíku potřebujete cca 60 kWh EE a 9 kg demi vody. Tu musíte vyrobit (a není to zadarmo). Získaný vodík má obsah energie 33 kWh) musíte vysušit a minimálně stlačit. Při stlačení na 350 bar (35 MPa) ztratíte cca 15 - 20 % (ztráta 5 - 7kWh). Pouze na samotné zkapalnění je potřeba až 30 – 40 % celkově obsažené energie v palivu (t.j. 10 - 13 kWh). Takže si spočítejte, kolik energie vám v tom vodíku zbyde. A účinnost palivových článků je od 40 do 60 %. Takže celková bilance (na 1 kg vodíku, který se zkapalnil a z něj se vyrobila EE): vstup 60 kWh, výstup: 33 kWh (spalné teplo vodíku) - 6 kWh (stlačení) - 11,5 kWh (zkapalnění) = 15,5 kWh x 0,5 (účinnost palivového článku) = 7,75 kWh. Tedy 13 %.

K těm raketám, co létají na kapalný vodík. V raketovém průmyslu o ekonomiku nikdy nešlo. Ostatně tam používají kde co. Od tuhých raketových paliv (RP) - např. práškový Al + NH4ClO4, přes kapalná RP např. různé hydraziny+ N2O, NO2, kyslík, HNO3... a vámi zmiňovaný vodík (l) + kyslík (l). Jsou i hybridní kryogenní pohony, které používají tekutý kyslík a ropné produkty (petrolej). Ale cenu fakt nikdo neřeší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 19:04

No pokud počítáte s tím, že vodík budete zkapalňovat, tak to se nedivím. Ovšem zkapalňovat se nebude a nejspíš ani stlačovat. To je stará technologie. Tu vodíková auta nepoužívají už ani teď. Samozřejmě Vám to nebrání s tím počítat. :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 20:10

Tak si to klidně k účinnosti přičti, přes 25% se stejně nedostaneš.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 21.8.2022 20:12

Vypočty 0,7.0,7 a máš to. 0,25 to fakt není. 7x7 bývalo 49. :-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.8.2022 20:33

Spotřebu na skladování a distribuci k čerpacím stanicím jsme nepočítali, že?

Kolik kWh el. energie je nutno spotřebovat na převezení tlakové nádoby se 100 kg vodíku na vzdálenost 100 km? Kolik bude vážit samotná tlaková nádoba (nebo jejich celkový počet) pro takové množství H2?

A to jsme nezačali počítat, kolik tahle fantasmagorie bude stát. Bez dotací nebo i s nimi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek