Je možné aby český spisovatel napsal knihu světového formátu? Ano je, ale musí si vybrat nějaký hodně specifický žánr. Třeba akční černo-humorný horor. Jako Štěpán Kopřiva ve své nové knize s úderným názvem Asfalt.

Ke knize jsem přistupoval sjasnou nedůvěrou. Ono když si na přebalu přečtete následující souhrn děje, tak se není co divit:

Žoldáci neumírají. Odcházejí do pekla, kde se spojují. Že je toto známé rčení pravdivé, se členové Kuffenbachova komanda přesvědčí po jedné nepříliš povedené akci. Jenže peklo není žádná pohádková idylka - ale temná industriální dimenze, kde jsou mrtví degradováni na mazlavou hmotu, na pouhý materiál. Svět, kde je lidská rasa jenom něco jako asfalt. Problém je v tom, že Kuffenbachovi vojáci se s touto rolí odmítnou smířit.

A jelikož mají výcvik, zkušenosti i potřebnou dávku šílenství, situace se poměrně rychle zvrhne. Pět žoldáků proti celému peklu. Noe může rovnou začít stloukat nový škuner. Protože tenhle svět utone vkrvi.

Kniha Asfalt začíná neotřele smrtí všech hlavních hrdinů, zestárlých žoldáků, a jejich drsným příchodem do pekla. To je líčeno jako temná industriální dimenze, ve které spolu žijí vsymbióze démoni a kolaboranti lidského původu, kteří jim slouží. Ostatní lidské bytosti jsou vpekle dle Štěpána Kopřivy pouze stavební materiál - asfalt. Od budov, až po drahé automobily – vše je vyrobeno zlidí.

Skupina žoldáků vedená zásadovým a nezničitelným Kuffenbachem začne vpekle okamžitě dělat to co umí nejlépe (zabíjet všechny a všechno), ale brzy přijdou na to, že jejich nedobrovolný příchod do pekla je důsledně promyšlenou diverzní akcí vnekonečném boji o moc. Boji mezi sílami „dobra“ a zla. Nebem a peklem.

Už dlouho jsem nepřečetl nějakou knihu prakticky na jedno posezení, ale sAsfaltem se mi to stalo. Štěpán Kopřiva obdařil všechny hlavní hrdiny osobitými vlastnostmi a plasticitou. Veškeré jejich konání jim čtenář věří a fandí jim. Žoldáci jsou banda starších chlápků, kteří si za svůj život vybudovali vlastní žebříček, až samurajských, morálních zásad a pro dodržení svých vlastních pravidel jsou ochotni i zemřít. Jako naprostý kontrast pak působí nováček vtýmu Lukas, který si tyto zásady buduje vprůběhu děje. Hlavní šéf, Kuffenbach, má pouze jedinou prioritu: dostat svoje vojáky (svoje jediné přátele) do bezpečí a je pro to ochoten udělat cokoliv. Třeba i vyvraždit celé peklo.

Celá kniha je plná velmi ostrého, černého humoru a někdy je na škodu, že je autor hlavním zaměstnáním scénárista. Děj je spíše hnán dopředu jako slepenec různých vypointovaných epizod a je plný drsných „hlášek“, které na papíře nevypadají tak dobře, jako by vynikly ve filmu. Nicméně Š. Kopřiva dokáže držet napětí až do konce a jestli se do tohoto drsného dobrodružství pustíte se členy Kuffenbachova komanda, tak Vám bude líto, že kniha má konec.

Štěpán Kopřiva - dílo:

• Byl jsem mladistvým intelektuálem (1999) – vtipný krátkometrážní film o tom, že intelektuálové jsou horší než vlkodlaci a hlavně o tom, že Michal David a Bud Spencer jsou nejlepší. http://www.csfd.cz/film/5288-byl-jsem-mladistvym-intelektualem/
• Choking Hazard (2004) – celovečerní film o zombie myslivcích. Nudný scénář a nedostatek peněz dělá zfilmu podprůměr. Dáda Patrasová sbrokovnicí to nezachránila.
• Místo nahoře (2004) – seriál ČT, neviděl jsem - http://www.csfd.cz/film/71598-misto-nahore/
• Místo v životě (2006) – seriál ČT, neviděl jsem
• Nitro těžkne glycerínem (2006) – skvělý akční comics, prý úspěšný i v zahraničí
• Zabíjení (2004) – debutová kniha, nečetl jsem
• Asfalt (2009)

Článek původně vyšel na blogu Karla Šece. Publikováno se svolením autora.