Trpím v poslední době nedostatkem času, což se mimo jiné projevuje i tím, že recenze na Magazín F&SF stíhám tak nějak vždy, až je na pultech další číslo. Ani teď jsem neudělal výjimku...

• Matthew Corradi, Na cestě do Obrova
  Adélie je - na poměry ve své vísce - velká, a tak se vypraví do světa hledat bájnou krajinu, kde žijí obři. Jemná milá bajka, příběh toho typu, který Martin Šust obvykle dává jako rozjezdový, je poetickým vyprávěním s morálním ponaučením. Tedy přesně takový, jakým bajka má být.
• Dale Bailey, Konec světa, který jsme znali
  Jsme tu svědky konce světa, který jsme znali. Jeden z mnoha příběhů, které se tímto tématem zabývají, a asi jediný z této oblasti - a také z celého čísla magazínu, který mi vůbec nesedl. Skoro bych řekl - konec SF, kterou jsme znali...
• Claudia O'Keefeová, Labyrint stromů
  Vyprávění o magii místa, situované do zapadlé oblasti Západní Virginie, je opět čistě americkou fantasy. Ale je úplně jiná, než na jakou jsme zvyklí - žádné indiánské bajky, žádné gaimanovské valné hromady bohů, nic podobného. A také hluboce lidský příběh.
• Michael Libling, Vánoce na horách
  Tenhle příběh by se mohl přihodit kdekoliv na světě. Magií prosáklá vesnice si na Štědrý večer odchytává hosty, kteří slouží jako vějička nepřátelským silám. Ale najde se někdo, kdo tu magii chce použít pro sebe. Dopadne to tak, jak podobné příběhy obvykle dopadají - výsledek se obrátí proti dotyčnému.
• John Morressy, Dlouhý, krátký a vysoký
  Kedrigern dostane zakázku od krále trpaslíků - a s nonšalancí jemu vlastní ji splní, i když vlastně mu hodně pomůže náhoda. Jenže ta náhoda - to není náhoda. Vždycky se vyplatí dělat dobré skutky, i když vůbec není jasné, jestli k něčemu jsou. Protože nikdy nevíte, jestli přinesou nějaký jiný dobrý skutek k vám zpátky.
• Carol Emshillerová, Tvor
  Osamělý muž v pusté a zničené zemi dostane nečekanou návštěvu. Přátelství mezi ním a tvorem, kterého kdosi stvořil, aby zabíjel osamělé obyvatele pustiny, je mile poetické a příjemně se čte - i přesto, že se odehrává ve světě, který příjemný není.
• Alex Irvine, Vandoise a netvor z kostí
  Povídka v povídce v povídce - a dohromady poutavý příběh, jehož vrstvy jsou navzájem silně propojené. Navíc i trochu exkurze do americké historie - té, o které se moc často nemluví, o vzájemných bojích indiánských kmenů.
• Robert Reed, Opálová koule
  Svět se změnil ve velkou sázkovou kancelář, a dva z nejlepších hráčů se potkají. Dokáží se postavit proti nepříznivým sázkovým kurzům i proti osudu, který je s nimi provázán víc, než je zdrávo?

Tohle číslo magazínu nemá vysloveně špicu, která by trhala mraky. Přesto většina povídek je lepší a výborná, asi nevíc Labyrint stromů, pak bych zařadil Obrov, Vandoise a Tvora, a na úplný konec Konec světa. Přestože na zařazení do šuplíku SF mají nárok povídky Tvor a Opálová koule (a taky trochu Konec), není tu vysloveně hard SF ani jiná podobná odnož tohoto žánru, a hlavním tématickým okruhem tu je fantasy. Ale i ta je dost netradiční, tu klasickou reprezentuje Kedrigern, ostatní spíše trendují k hororu s fantastickým námětem než do oblasti čistokrevné fantasy.

Publicistika - to jsou více eseje než recenze, příjemné a velmi obsažné texty Jiřího Popiolka, Dany Krejčové a Petra Kotrle. Celek pak je čtivý digest ze zásobárny nadprůměrných povídek (raději používám termín dlouhá povídka, než noveleta), a hodnocení tak bude podobně jako v mém případě věcí vkusu, chuti a možná i okamžité nálady.

Magazín Fantasy&ScienceFiction 1/2007
editor: Martin Šust
obálka: Max Bertolini „Pohádkové vodpády“ (volně na námět Labyrint stromů)
Triton (se svolením Spilogale Inc.), 2006
159 stran, 125 Kč (členové klubu Trifid 100 Kč), brožované
ISBN: 80-7254-937-5