Jméno Josefa Pecinovského by rozhodně nemělo být neznámé žádnému čtenáři fantastické literatury. Jeho dílo čítá desítky románů a povídek, případně odborné a populárně naučné softwarové literatury. V posledních letech se však na pultech knihkupectví neobjevuje, což se rozhodlo napravit nakladatelství Wolf Publishing a po sedmnácti letech vydalo jeho dystopický román Plástev jedu inspirovaný původní povídkou Její veličenstvo.

Budoucnost ztracená kdesi za mlhou pro nás v Plástvi jedu nevypadá příliš pozitivně, stejně tak obyvatelé, kdysi modré planety, si přes hustou mlhu minulost nedokáží ani vybavit. Přísně diferenciovanou a specializovanou společnost ovládá několik tisíc vyvolených, na které dřou miliardy trubců - autor nám vypráví příběh politováníhodné  nehody a aktérů tohoto omylu.

Jeden z úzce specializovaných trubců kategorie D 12, identifikačního znaku 536 367 RD 72 Mayo se jednoho rána (nebo času, který bychom za ráno mohli považovat) probudí a vydá se do jednotvárné a mechanické otročiny, bohužel si však zapomene svůj identifikační karnet a ze strachu před trestem se zmocní fialového karnetu inspektora Mona Lestera. Rozjíždí se řetěz událostí, které v konečném důsledku ovlivní život jedné plástve. Mayo s pomocí polointeligentní počítačky - karnetu, pozná nový svět vyvolených, vnučku Mona Lestera Ellu, všemocný centrální počítač Durham, a diktátorského, mocichtivého Zwady.

V první části může čtenář pouze žasnout nad ohromnou mašinérii, jejíž zastavení by způsobilo smrt miliard drogami otupených tvorů, jejichž DNA se shoduje s lidským, daleko větší dopad však má zjištění, že podobných sektorů jsou po celé planetě stovky (alespoň čtenářovo prozření), ne-li tisíce, každý samostatný a separovaný - autor nám zlomyslně a zároveň dobrotivě poodhaluje neveselou budoucnost. Následující části opouští osudy Maya, jehož klíčové rozhodnutí spustilo sled událostí, a věnují se osudům Mona Lestera, považovaného (neboť přišel o svůj karnet) za trubce kategorie D 12. Jemu se, po delším dopravním výpadku, opět vrátí schopnost svobodného a logického uvažování (kvůli nedodané dávce otupujících látek) a všemi dostupnými možnostmi (a znalostí kolosu plástve) se snaží dostat se několik stovek pater k povrchu a své ztracené funkci, brzy se domýšlí, že jeho protivník ctihodný Zwada rozehrál hru, ohrožující osud megapole.

Josef Pecinovký čtenáře nezaujme pouze pečlivě vypracovaným světem a skvěle vypointovaným příběhem, plným logických překvapení a gradujícího napětí. Za zmínku stojí také osobitý styl románu. Běžné vyprávění se pojí s přímou řečí, zčistajasna bývá nahrazováno myšlenkami hrdinů, jejich dialogy a pak opět, bez varování, autor přejde k vypravěcí třetí osobě, kterou často kombinuje popisem všeobecných skutečností s popisy myšlenkových stavů jednajících osob. Nepřipravený čtenář si na to musí chvilku zvykat, odměnou mu však je větší dynamičnost a zaujetí, protože takovéto texty vyžadují plnou pozornost a soustředění.

Po správné antiutopii nemůžeme chtít nikterak velký happyend, vzpomeňte Orwela, Wyndhama či další. Přesto tato kniha dokáže udivovat technologickými vizemi i po letech. Miniaturní elektronická občanka v podobě karnetu je pouhou špičkou ledovce, stejně jako bezútěšná hrozba přelidnění a degradace našich společenských systémů (z pohledu vůdců naprostá dokonalost, lidskosti však nikoli).

Kdo neměl dostatek štěstí, aby si knihu zakoupil společně s únorovou Pevností, může tak učinit nyní. Plástev jedu patří k nikdy nestárnoucím klasikám, ostatně, posoudit to můžete sami.

Josef Pecinovský - Plástev jedu
Wolf Publishing 2007
ISBN: 978-80-239-8560-3
stran 212
cena 99 Kč