Tento text naleznete i na www.sarden.cz, kde můžete bez registrace diskutovat a využívat mnoha dalších výhod.

Již po miliony let proudí řeka Vltava naší krajinou. Byla svědkem toho, jak se v jejím okolí objevovali a postupně usazovali první lidé, kteří ji uctívali a děkovali jí za všechny dary, jež jim poskytovala. Cítila, jak na jejích březích probíhají nelítostné bitvy, protože o ta nejlepší místa v jejím okolí byl vždy velký boj. Občas dokazovala svoji sílu a nespoutanost tím, že smetla do hlubin ta nicotná lidská stvoření i s jejich příbytky a pustošila obdělaná pole. Někdy však také musela ustoupit, protože lidská mysl dokázala stvořit díla, která ji spoutala a dokázala využít její dravosti a síly.

Vydejme se proto proti proudu času a podívejme se, jak dokázali lidé žít se svou řekou v dávných časech…

Lucie Kučerová: Řeky

Lid rodu Poříčanů uctívá bezmezně Divokou řeku – přináší jí ty nejvyšší oběti. Paní řeky neodolá a jednoho dne se objeví mezi lidmi, kterým slíbí neporazitelnost díky skvostnému meči, hojnost úrody a zvěře na svých březích a bezpečí v pevnosti na skále přímo nad řekou. Poříčané se však nespokojí jen s tím, co už mají – bojují s ostatními rody a pronikají na území jiné řeky, která se však nejen jim dokáže postavit na odpor…

V této povídce vidíme, jak se prvotní úcta a bázeň lidí mění v dobyvačnost, chamtivost a pýchu, která předchází pád. Ani řeka však není všemocná a její spolupráce s lidmi se obrací proti ní samotné.

Zbyněk K. Holub: Krev Divoké řeky

Řecký uprchlík Pýtheás se na svém útěku ze zajetí přidává ke skupině Keltů, kterou vede druid Bretor. Mají namířeno do své pravlasti k prameni Divoké řeky, jejíž síla by jim mohla pomoci v boji s nepřítelem. Keltové však byli ti, kteří řeku opustili, a ona je už odmítá chránit…

Příběh o uražené hrdosti, o tom, co všechno dokáže člověk překonat, aby splnil svůj úkol, a když se mu to nepodaří, tak poznává, že se musí nakonec spoléhat jen sám na sebe.

Zdeněk Beneš: Markwart

Boiohaemě vládne král Marobud a jeho synovec Markwart spolu se svými přáteli rád přihlíží přicházející římské kupecké výpravě. Mladíci se snaží dostat co nejdříve mezi dospělé muže, proto vyloupí hrobku starého boha a nechají si jeho meč. Ten je nakonec prostředkem pro záchranu krále i Markomanů, které řeka nemá ráda…

Vidíme očima mladého muže dobu rozvoje království, obchodních a přátelských vztahů s Římskou říší. Mladická nerozvážnost způsobí chlapci problémy, ale zároveň přispěje k jeho osobnostnímu růstu, kdy má možnost nahlédnout do zákulisí mocenských intrik, které se snoubí s vůlí starých bohů.

Milan Brabec: Mnata z Dulebů

Po mnoha letech se Mnata v doprovodu nevšedních přátel vrací do svého rodiště, aby se pomstil za smrt otce a vyhnanství. Dulebové jej žádají o pomoc proti rozpínavým Čechům a Mnata jim vyhoví. Je totiž dávným poutem spojen s rodnou řekou a ta nedopustí, aby bitvu na jejím břehu prohrál…

Dovídáme se, jak touha po pomstě a pocit křivdy dokážou zaslepit člověka natolik, že netouží po ničem jiném. Co ale bude potom? Jen silná osobnost dokáže přerušit i ty nejtěsnější vazby se svým rodištěm a najít ve svém nitru sílu k hledání nové budoucnosti po boku věrných přátel.

Jan Č. Galeta: Hněv řeky

Bořivoj je zvolen knížetem všech Čechů. Odmítá však pokračovat v krutých obětinách posvátné Wiltavě a musí utéci na Moravu. S celou rodinou přijme křesťanskou víru a spolu se Svatoplukovým vojskem a věrozvěstem Metodějem po boku se vrací do Čech, aby ukončil vládu starých bohů…

Řeka už dávno není smířlivá, ale má velkou moc a zneužívá jí. Jen silný panovník se dokáže postavit starodávné bohyni, musí však být chráněn jiným, ještě silnějším bohem. A tím ten nově příchozí, křesťanský Bůh, beze sporu je.

Míla Linc: L. P. 921

Zbyhněv s němou pohanskou čarodějkou Strakuší pronásleduje proti proudu Vltavy zrádce, který má u pramene vyvolat mocná kouzla proti mladému knížeti. Strakuše umírá, ale předává bojovníkovi sílu hvozdů, které mu pomohou v boji proti soupeři i řece…

Musíme obdivovat, jak se Matka řeka nehodlá jen tak lehce vzdát moci a síly. Využívá své nadvlády nad lidmi, kteří se stávají loutkami její vůle. Ten, kdo chce porazit takového nepřítele, musí být nejen dobrý bojovník, ale především silný a jistý ve své víře.

Lucie Kučerová, Zbyněk K. Holub: Bludička

Nedaleko Budiwojowic, na břehu Wlitauy, nařídil král Přemysl Otakar II. postavit dominikánský kostel. Stavba se nedaří, protože si ji nepřejí místní obyvatelé ani řeka. Brání se velmi urputně, ale cizí dělníci a mechanizace je něco, čemu se nelze ubránit…

Řeka by si chtěla udržet svůj vliv a význam, ale doby jejího uctívání jsou už v nenávratnu. Proto alespoň v rámci svých možností nepřátele láká do záhuby a těm, kteří ji mají v úctě, pomáhá a chrání je.

Co je třeba na celé sbírce vyzdvihnout, to je neuvěřitelně barvité líčení dobového života, jehož neoddělitelnou součástí jsou duchové a bohové, s nimiž spojuje člověka řada rituálů, úcta a pokora. Někdy více a někdy méně je cítit z děje nadpřirozený vliv tajemných sil, které dokážou provázet muže na válečné výpravě stejně, jako na cestě za obchodem a poznáním. K tomu využívají autoři široké jazykové škály, která dokáže přiblížit krutost a ryčnost bitevní vřavy na straně jedné a poetickou lehkost a hravost při popisu přírodních krás, řeky obzvláště, na straně druhé. Nosnou linkou každé povídky je pak především příběh. Někdy jednoduchý a přímočarý, jindy spletitý, vždycky však velmi dobře srozumitelný a excelentně vyprávěný. Jednotlivé povídky jsou samostatné a uzavřené, přesto mají cosi společného, co umožňuje čtenáři plynule proplouvat mezi nimi a shledávat společné rysy všech povídek. Těmi jsou beze sporu obdiv, úcta a vzdání holdu řece, která je patronkou českých zemí, bohyní a prastarou přírodní silou, srdcem a duší naší Vlasti.

Kniha působí velmi příjemným dojmem, k čemuž jistě přispívá obálka a ilustrace Romana Kýbuse, pevná vazba a v neposlední řadě bezchybný text na kvalitním papíře. Předmluva archeologa Ondřeje Chvojky a doslov Zbyňka K. Holuba jsou vítaným zpestřením a doplněním četby. Jediné, co snad může snížit umělecký dojem z pěkné knihy, jsou černobílé fotografie L. Kučerové, které zdaleka nevystihují podobu a pestrost řeky tak, jak by to bylo možné v barvě.

Hodnocení: 75 %.

L. Kučerová, Z. K. Holub, Z. Beneš, M. Brabec, J. Č. Galeta, M. Linc: WILTH AHWA
Vydavatelství: Zoner Press, Brno
Rok vydání: 2010
Ilustrace, obálka: Roman Kýbus
Redakce: Pavel Kristián, Václav Pražák
Rozměr: 147x210
Provedení: pevná vazba
Počet stran: 288
Doporučená cena: 289,- Kč