Jestliže máte rádi propracované příběhy plné napětí, ve kterých nechybí akce, osudové zvraty, láska ani obyčejné lidské hašteření, potom sáhněte po novém románu Vítr v piniích! Propracovaná kniha je vystavěna na asijských reáliích. Hlavní inspiraci hledali autoři ve staré Koreji, ale nevyhnuli se ani okolním územím; proto v románu najdete i stopy japonského divadla Nó nebo Velkou hraniční zeď.

Příběh se odehrává ve dvou zemích, které vleklá válka spojila v jediné Waynanské císařství. Poutníci se vydávají na svatou výpravu, která má přinést říši ztracený blahobyt, ale skoro každý si chce od bohů vyprosit i něco málo pro sebe. Jak mohou osudy zamíchat drobné malichernosti? Jakou úlohu hrálo ve válce tajemné Dračí knížectví? Podaří se zavrženému generálovi Darengolovi odčinit zradu císaře? Setká se krásná princezna Sair znovu se svou láskou? Dovede mnich Ituan výpravu na posvátnou horu opředenou legendami? To se dozvíte v mistrně vyprávěném příběhu Františky Vrbenské a Jakuba D. Kočího.

Obálku vytvořila uznávaná výtvarnice Jana Šouflová. Vnitřní ilustrace od Jasmíny M. Kočí jsou malovány tradiční metodou: tuší na rýžový papír.

Vítr v piniích se zrodil z historických obrazů života asijské společnosti. Dotvářejí ho poetické motivy zasazené do drsného světa bojovníků, chudiny zbavené majetků i práv i zrádců odsouzených na smrt. Osudovost i poezie všedního dne, to je román Vítr v piniích.

Tři otázky pro autory

Když se řekne Vítr v piniích, co vás napadne jako první?

• Františka Vrbenská: Jakub popíjející čaj, tři psi, kteří do nás šťouchají čenichy. Šedivá skála v mlze a na ní osamělá borovice.
• Jakub D. Kočí: Dlouhé večery u počítače s Františkou, šálky vynikajícího čaje od mé ženy a Guzaru – to je jedna z mých nejoblíbenější postav v románu. Mešuge a nepřemožitelný válečník, když jsme o něm psali, v jednom kuse jsme se zalykali smíchy.

Jak vlastně román vznikl?

• Františka Vrbenská: Inspiračními zdroji se staly příběhy o středověkých poutnících a náš společný zájem o východní kultury. Oba základní motivy se překvapivě, až magicky doplňovaly a rozvíjely. A hrdinové Pinií nám začali naléhavě vyprávět své vlastní osudy; až se povídka proměnila v román.
• Jakub D. Kočí: Na Konzervatoři Jaroslava Ježka jsme měli předmět Dějiny divadelnosti, přednášel ho profesor Jaromír Kazda a několik hodin věnoval i tradičnímu japonskému divadlu Nó. Nakladatel Michael Bronec sestavoval nějaký – už ani nevím jaký – sborník, a tak jsme se s Františkou domluvili, že napíšeme povídku společně. Jako prvotní impuls zapůsobila jedna z tradičních her divadla Nó, která se jmenuje právě Vítr v piniích. Trochu jsme tu povídku, asi tak o tři sta padesát stránek, přetáhli...

Co pro vás osobně jeho vydání znamená?

• Františka Vrbenská: Dlouhé měsíce úsilí, pozitivní zážitky ze spolupráce s Jakubem (opravdu ne všichni autoři jsou schopní psát dohromady a poslouchat jeden druhého). Mimo to množství nových literárních zkušeností.
• Jakub D. Kočí: Popravdě? Hluboké a hlasité oddechnutí. Investovali jsme do něj opravdu hodně, hodně, hodně, hodně... práce. Kdyby k vydání nedošlo, byl bych pořádně zklamaný.

Vítr v piniích
Františka Vrbenská & Jakub D. Kočí
Vydává nakladatelství: Straky na vrbě
Datum vydání: 3. září 2009
Distribuce: SEQOY, jiri.pavlovsky@volny.cz
Více informací na: www.straky.cz