V knihkupectvích se v těchto dnech objevil útlý komiksový svazek: zvláštní název, trio autorů nepovědomých jmen a obálka laděná do žánru fantasy, zachycující hrdinu s mečem, který kráčí k bělostnému hradu. Při zběžném prolistování na nás ale nevyskakují ani barbaři, ani hobiti či dokonce elfové. Postavy jsou jednoduše stylizované a výrazná linka vykresluje lidem podobné figury s hlavou ptáka, kočky či draka. A co hůř – je to už o šestý díl! Otázkou tedy je: Stojí tenhle francouzský fantasy Čtyřlístek vůbec za přečtení? Odpověď zní: ano!

Hrdinou omylem

Donžon je fantasy se vším, co k tomuto žánru patří: s hrdiny, kouzelnými předměty i draky. Ale hrdinové se hrdiny stávají spíš omylem, kouzelné předměty jsou možná víc než kouzelné jenom ukecané a draci vlastně neplivou oheň, ale agresivní žaludeční šťávy. Typická schémata a klišé jsou přepracovávána s nadhledem a humorem. Aby nedošlo k nedorozumění: Jsou parodována, ne však vysmívána. Navzdory možná až lehce naivnímu výtvarnému stylu se na stránkách Donžonu odehrává opravdové dobrodružství. Hravá stylizace celou situaci odlehčuje a vytrhuje ze strnulé až směšné vážnosti, ke které se často uchylují americké komiksy.

Sfar a Trondheim

Kult Donžon vznikl spoluprací dvou významných francouzských komiksových tvůrců Joanna Sfara (u nás vychází jeho pozoruhodná série „Rabínův kocour“, komiksová podoba klasiky „Malý princ“, „Klezmer – cesta na východ“ a „Pascin“ ) a Lewise Trondheima (od něj do češtiny přeložena zábavná sbírka minimalistických stripů „Země tří úsměvů a Apokalyptické příběhy“, experimentální projekt „Jen čtvrt vteřiny na život“ a komiks „Moucha“). V počátcích drobný projekt se rozrostl do jedné z nejvýznamnějších komiksových sérií Francie.

Svět Terra Amata

Podobně jako u Úžasné Zeměplochy Terryho Pratchetta zde jde především o svět, a ne o příhody jednoho hrdiny. Proto byly komiksy o zemi Terra Amata, kde se Donžon odehrává, rozděleny do tří časových období. Epocha Úsvit vypráví o vzniku Donžonu a začíná dílem mínus 99. Epocha Zenit se zaměřuje na dobu největšího rozkvětu Donžonu a začíná dílem jedna. Epocha Soumrak nastiňuje konec Donžonu a patří do ní svazky od dílu 101. Do češtiny bylo přeloženo všech šest knih Zenitu (1 až 4 nakladatelství Mot, 5 a 6 Argo), dvě z šesti knih Soumraku (Argo) a první z pěti knih Úsvitu (opět Argo). Dále existuje 22 komiksů v rámci doplňkových edic „Monsters“, „Parade“ a „Bonus“, které dosud čekají na překlad.

Za scénář ke všem knihám je odpovědné právě duo Trondheim – Sfar. Ti jsou také autory ilustrací prvních tří dílů Zenitu a Soumraku. Zbytek Zenitu (včetně „Návratu s plnou parádou“) kreslí Boulet. Tým všech ilustrátorů tvoří přibližně patnáct lidí. Rozdíly ve stylu kreslířů nevedou ale k destrukci celkového výtvarného pojetí, jak mi to občas připadá u populárního Sandmana. Posuny jsou veskrze pozitivní, například v Zenitu se s příchodem Bouleta setkáváme s propracovanější prostorovou podobou a odvážnějšími pohledy. Sám Trondheim o sobě říká, že jeho styl je jednoduchý, protože začal s komiksy v době, kdy ani pořádně kreslit neuměl.

Vítejte v Donžonu!

Co vlastně znamená slovo donžon? Donžon nebo donjon je obytná hradní věž. U nás je donžon součástí hradu Kost nebo Karlštejn. Komiksový Donžon je v prvním díle série představen následovně: „Čtyři černé věže, nejvyšší z nich uvidíš na deset dnů pochodu. Kilometry chodeb prorostlých mechem a plísní, žebříky, výtahy, schodiště táhnoucí se do hlubin země. Tolik zlata, že by kitajští biskupové zbledli závistí. Za každým rohem pověstné tajné zbraně a nestvůry po stovkách.“

Donžon je hlavně prosperující podnik. Obrovský hradní komplex, plný oblud a pastí, který čeká na naivní dobrodruhy, kteří přijdou ve své nejlepší zbroji a se všemi amulety a cetkami za pokladem. Dostanou se dovnitř, obejdou několik nástrah a možná sem tam zlikvidují nějaké to monstrum, ale pasti jsou čím dál tím komplikovanější a příšery silnější, takže je v Donžonu stejně čeká jejich konec. Se vší zbrojí a amulety se pak jen zvyšuje hodnota hradního pokladu a s ním i atraktivita Donžonu pro další dobrodruhy.

Putování do Vaucansonu

Majitelem celé této firmy je Strážce, drobná, tučňáku podobná postavička s cylindrem a fajfkou. O jeho vznešené minulosti je celá dosud vydaná část epochy Úsvit. Sledem nešťastných událostí ale Donžon přijde o celý svůj poklad a později i Strážce o Donžon. Právě vydaný „Návrat“ proto pojednává o výpravě Strážce do vyhlášeného města Vaucanson, kde hodlá najít způsob, jak získat Donžon zpět od podlého von Kurnika. Doprovází ho mistr Kalisto – bývalý právník von Kurnika, Herbert – kačer z personálu Donžonu se svou snoubenkou Isis a Herbertův kamarád drako-ještěr Marvin. Celá akce se ale začne notně komplikovat, protože vévoda Vaucansonu už není zrovna z nejmladších a uvažuje se o nástupci. Přímým dědicem je ale pouze Herbert, který byl z města už v dětství vyhoštěn. Ne všichni si ale přejí, aby se právě on stal vévodou.

„Návrat s plnou parádou“ je sice už šestým dílem série, ale rozehrává nové samostatné dobrodružství. Přestože obsahuje několik odkazů na díly předchozí, užije si ho stejně dobře skalní fanoušek i čtenář s fenoménem Donžon zcela neseznámený. Dle mého názoru sice nedosahuje kvalit silných a přitom zábavných komiksů z epochy Soumrak, ze kterých zvlášť oceňuji díl 101 „Dračí hřbitov“. Zmíněná epocha by ale byla bez znalosti předchozích dílů jen obtížně srozumitelná. Proto je alespoň na začátek „Návrat“ ideální.

Donžon: Zenit 6 - Návrat s plnou parádou
/Donjon: Zénith 6 - Retour en fanfare/
Sfar, Joann - Trondheim, Lewis - Boulet,
Nakladatel: Argo
Překladatel: Michala Marková
Obálka: Boulet
Redakce: Jovanka Šotolová, Alexandra Švolíková
Rok vydání: 2010
Počet stran: 48
Rozměr: 205 x 300
Provedení: hardback
Cena: 298 Kč