1. Jak jsi se dostal k fantastice? Kteří autoři tě nejvíce ovlivnili?

K fantastice jsem se dostal jako většina lidí. Jednoho dne mi u dveří zazvonil zvonek a na prahu stáli dva muži v oblecích a kravatách a ptali se mě, jestli už jsem přemýšlel o fantastice… a jestli bych neměl chvíli čas si o ní popovídat. Samozřejmě, že jsem je zabil… ale když jsem zakopával mrtvoly, narazil jsem u nich na vydání Strážní dvě věže, podíval se do něj a byl lapen.

Jinak mě z autorů nejvíc ovlivnil Jaroslav Trhlička a jeho Oprava kuchyňských spotřebičů ve třech snadných krocích. Tuhle lásku k spotřebičům máme v rodině. Můj dědeček byl plynový sporák - bohužel za války kolaboroval s Němci a tak jsme ho museli odvézt na skládku.

Z těch méně důležitých autorů bych pak zmínil jména jako P. G. Wodehouse, Donald Westlake, Chuck Palahniuk, Gregory McDonald, Ben Elton… a abychom tu taky měli nějakého autora sci-fi, tak třeba Phillip K. Dick či George R. R. Martin.

2. Máš na kontě několik úspěšných povídek + jeden díl Marka Stonea, nechtěl by sis napsat taky román?

Klidně, pokud nebude muset mít víc než osm stránek. Což je tak maximum, kolik dokážu napsat. Pak obvykle zapomínám, o čem to bylo.

3. Jak jsi se dostal ke komiksům?

Letadlem. Z Ruzyně přímo do Jugoslávie, kde tehdy vycházely magazíny Stripoteka. Tam jsem poprvé viděl Hulka, Silver Surfera či Conana. No a pak jsem se ke komiksům dostával taky tramvají. To jsem si to namířil do Jungmanky, kde se tehdy prodávaly Pify. A pak tu byl ještě Clever and Smart, se kterými se pilně šmelilo a další věci, které si u nás nechávali Němci tisknout a hrdinný český odboj jim to kradl.

Od toho bylo už k americkým komiksům jen krůček.

4. V současné době vyvolal obrovským boom projekt Agent JFK, nechtěl by sis taky jeden díl stříhnout?

Když se objeví příležitost, proč ne. Pokud to tedy nebude mít víc než osm stránek.

5. Co bys poradil začínajícím autorům?

Kašlete na to. Stejně nás už píše moc a kdo sakra potřebuje konkurenci? Být vámi, rovnou bych spáchal sebevraždu.

7. Sleduješ českou fantastiku? Jaký titul tě v poslední době nejvíce nadchl?

Českou fantastiku sleduju z bezpečné vzdálenosti, moc se k ní nedostanu. Ale co o ní lidé říkají, tak jsem slyšel, že je dobrá – aspoň, co se charakteru týče. Tuším padlo slovo „zákonně dobrá“… nebo, že by to bylo při hraní Dračího doupěte? Teď nevím. Přiznám se, že, když nepočítám komiksy, tak čtu docela málo. A když už se k něčemu dostanu, tak sahám po svých oblíbených autorech a podobné pakáži. Lidí, u kterých si říkám „sakra, kdybych takhle uměl psát… to bych pak možná napsal… i devět stránek!“

8. Máš nějaké oblíbené filmy a knihy?

Z knih většinu věcí od výše uvedených autorů, u filmů je to v podstatě klasika, Indiana Jones, Návrat do budoucnosti, první Hvězdné války, Krotitele duchů, filmy Johna Woo, staré filmy Steva Martina, komedie bratří Marxů a Billy Wildera, a tak dále. Dneska už se člověk skoro stydí k nějakým věcem hlásit, jak jsou profláklé. „Ty vole, von má rád Monty Pythony… to je ale originální kujón!“ Ze scenáristů samozřejmě Shane Black, Quentin Tarantino, Joss Whedon, z komiksářů Ellis, Morrison, Miller, Gaiman, Moore, David, Vaughan… a spousta dalších. K tomu si přihoďte hongkonské kung-fu, italské horory, americké akční filmy, animované filmy, teď hodně seriály (Buffy, Angel, Serenity, Doctor Who)… prostě kromě ryzích intoušáren mám rád skoro všechno.

9.Jaké máš rád žánry?

Čtu skoro všechno, pokud to má zajímavý příběh a charaktery. To mě táhne vpřed. Když mě zajímají lidé a to, co se jim děje. Pět set stránek co nejbarvitějších popisů či rozbor duševních pochodů mentálně retardovaného jaderného fyzika z polabské nížiny, tím mě autor neukojí. Čili žánr New Weird respektuju, ale není to můj šálek tajvanského – to mě víc rajcuje stručnost takového Palahniuka. Nejsem moc velký fanda fantasy, hlavně takového toho fantasy tolkienovského střihu (samozřejmě Gaimana či George R. R. Martina do toho nepočítám).

10. Jak relaxuješ?

Masturbací.

11. Jakou posloucháš muziku?

To je příliš intimní otázka, abych na ní mohl bez červenání odpovědět.

Díky za rozhovor