Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
UDÁLOSTI: Případ, na němž záleží
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
chytrý horák 1.1.2008 23:01proč jmenuje prezident? Nevím, proč soudce jmenuje prezident, ale domnívám se že z toho důvodu, že jmenování je projevem vysoké společenské důvěry a prezident je nejkompetentnější autoritou k jejímu vyjádření. Pokud čekatel jeho důvěru nemá, je to dostatečný důvod k nejmenování bez potřeby dalšího vysvětlování. Jediný přijatelný způsob řešení této situace je pokusit se získat prezidentovu důvěru. Alespoň od čekatele zralého a moudrého bych to očekával. Boj s prezidentem skrze formální nedostatky nejmenování za projev zralosti ani způsobilosti k výkonu soudcovské funkce nepovažuji. Je projevem formalistického chápání práva a v podstatě jen potvrzuje správnost prezidentova rozhodnutí. |
|
|
jaf 1.1.2008 22:28A jak je to jinde? Rád bych upozornil i na to, jak to chodí třeba v medicíně, tam si vystudovaný MUDr. samostatně ani neškrtne do doby, než projde dostatečnou praxí a než získá patřičné atestace. I pak je ještě velmi dlouho pod dozorem primáře, který musí schválit každé závažnější rozhodnutí. A zde se domáháme toho, aby třeba i ty nejkomplikovanější kauzy soudil člověk bez patřičných zkušeností, kdyby to byl doktor MUDr. nikoliv JUDr., jestlipak byste se od něj nechali s takovou radostí operovat (třeba i Vy, pane Doležale)? V soudnictví je stejně řada zvláštností, když některému soudci vyšší orgán kauzu vrátí pro procedurální nebo i jiné chyby, tak se v podstatě nic neděje, kdyby to ale bylo kdekoliv jinde, tak by dotyčný za zmetek nesl i dost těžké důsledky, minimálně finanční. A zde se děje až tehdy, když se jedná o něco do očí moc bijící a musí si toho všimnout média (viz třeba soudce Berka).Nahlédneme-li do nedávné historie, pak pokud se soudci opíjejí jen tak, že nevzbuzují veřejné pohoršení, tak se jim v zásadě nemůže nic stát, jinde by byli okamžitě propuštěni i při pouhé pozitivní dechové zkoušce. Takže se vůbec nedivím, že člověk jmenující soudce je opatrný, vždyť za jejich výsledky je jmenující také zodpovědný, alespoň by býti měl, zejméně tehdy, když jsou jmenovaní prakticky neodvolatelní. Jest něco shnilého v naší justici, někteří by to dokonce řešili tím, že za jejich jmenování a tím i za výsledky, nebude zodpovědný vůbec nikdo. Kdo jmenoval soudce Berku a další poněkud tristní postavy naší justice? |
|
|
helman 1.1.2008 20:41souhlas s autorem článku Bože můj, diskuze na internetu je opět mimo mísu, samé plácání. Článek je přece o tom, že ti, kteří sklonili hřbet byli odměněni, stejně jak to bylo za komančů. A ten, kdo si stojí za svým názorem je po záluze potrestán. Prezident prožil většinu života za komunistů, nedivím se proto, že používá jejich schemata chování. Totéž se ale bohužel dá napsat i o dalších současných politicích, kteří preferují osobní prospěch. Proto je prakticky jedno, kdo dnes je na hradě. Jeden je za 18, druhý by byl bez dvou za 20. |
|
|
jasan 1.1.2008 18:10pardon musi jmenovat ci cokoliv vysvetlovat? |
|
|
pf 1.1.2008 18:24Re: pardon je cosi orientalne bolsevickeho v silazovani jmenovani po tri roky. O tom je dolezalova poznamka trotliku. |
|
|
jasan 1.1.2008 18:29koukam ze nekterym trotlikum vadi, ze se president ridi ustavou. Pozoruhodne. |
|
|
jasan 1.1.2008 18:09no jo, to je pak tezke Čl. 93 (1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení. Své funkce se ujímá složením slibu. (2) Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání. Další předpoklady a postup stanoví zákon. kde je prosim v ustave psano ze prezident musi jmenovat co vysvetlovat? |
|
|
Noric 1.1.2008 18:41Re: no jo, to je pak tezke Právo jmenovat soudce spadá do tzv. administrativních pravomocí prezidenta republiky, protože vyžadují kontrasignaci člena vlády - viz. čl. 63 odst. 1 písm. i) Ústavy (pravomoci ústavně-politického charakteru jsou v čl. 62). To znamená že se na ně vztahuje režim správního řádu a jsou přezkoumatelné ve správním soudnictví. A přesně to se teď děje. |
|
|
jasan 1.1.2008 19:21Re: Re: no jo, to je pak tezke jiste. ale ani spravni soud nemuze jit nad ramec ustavy.... takze jmenovat MUZE, vysvetlovat NEMUSI |
|
|
Dana 1.1.2008 20:39Re: no jo, to je pak tezke Mně by spíš zajímalo,kde je napsáno, jak president postupuje v případě, že se rozhodne nejmenovat - z jakéhokoli důvodu, ať už věku nebo osobního profilu uchazeče. Nějak jsem to nevyčetla. .. |
|
|
jasan 1.1.2008 20:44Re: Re: no jo, to je pak tezke to nikde napsano neni..... protoze prezident - viz ustava - jmenovat nemusi. Dotycny proste neni jmenovan |
|
|
Pamětník starejch dob 1.1.2008 17:36Jestliže nějaké věkové hranice jsou, má to svůj důvod Pokud vím, právník vychází z vysoké školy ve věku nějakých 23 let. To, že by ve 25 letech mohl jako soudce rozhodovat komplikované kauzy je absurdní. Požadavky praxe v nejrůznějších oborech nejsou samoúčelné, i když se samozřejmě vyskytují vyjímečné osobnosti. Einstein, např. šel studovat vysokou školu do Curychu, protože to byla jediná technická vysoká škola, která nepožadovala maturitu. |
|
|
vládík 1.1.2008 17:43Re: Jestliže nějaké věkové hranice jsou, má to svůj důvod Z vysoké školy jsme vycházeli v (dobrých) třiadvaceti my, o mládí okradená generace (jen osmiletka, resp. jedenáctiletka). Dnes vychází nejdříve v pětadvaceti a musí mít minimálně tříroční praxi jako soudní čekatel. Jeho schopnosti posuzuje soud, u kterého praktikuje. Kdo ho posoudí lépe? Věková hranice ze zákona v době návrhu pro dotyčného čekatele nebyla. Nevzpomínám si, že by byl můj nadřízený po mém příchodu ze školy na hlavu padlý, aby mi dával komplikované úkoly (jak vy předpokládáte u soudce). |
|
|
Noric 1.1.2008 17:49Re: Jestliže nějaké věkové hranice jsou, má to svůj důvod Klasický případ je takový, že budoucí soudce ve 23 letech přijde z fakulty, 3 roky čekateluje a tedy nejdříve ve 26 letech je jmenován. Navíc začíná na "jednoduchém" stupni (okresní soud) a je vždy rovrhem práce přidělen na nějaké nekomplikované místo, žádné rozvody a podobně. Ale na tom věku vůbec nesejde (např. ve Francii žádná věková hranice není). V našem právním systému soudce právo netvoří, nerozhoduje volně s tím, že tvoří precedent, který bude používán i v dalších případech, pouze právo aplikuje, tedy rozhoduje v jednotlivých kauzách. To je ten rozdíl mezi angloamerickou právní tradicí a tradicí kontinentální, kam patříme i my. |
|
|
Pamětník starejch dob 1.1.2008 18:34Re: Re: Jestliže nějaké věkové hranice jsou, má to svůj důvod Řekl bych, že praxe je jiná, alespoň v některých případech. Řekl bych, že někteří soudci jsou "nezávislí" dokonce i na zákonu. |
|
|
Noric 1.1.2008 18:44Re: Re: Re: Jestliže nějaké věkové hranice jsou, má to svůj důvod To je samozřejmě Váš názor. A stejně jako v podobných případech mohu jen doporučit si na tohle téma něco přečíst. |
|
|
Pametnik starejch dob 1.1.2008 20:21Re: Re: Re: Re: Jestliže nějaké věkové hranice jsou, má to svůj důvod Stačí se seznámit s některými rozsudky. A též advokátní praxe pana předsedy Ústavního soudu o mnohém vypovídá. |
|
|
jurist 1.1.2008 23:33Re: Re: Re: Re: Re: Jestliže nějaké věkové hranice jsou, má to svůj důvod tak mi o nějakém povězte |
|
|
Dana 1.1.2008 20:45Re: Re: Jestliže nějaké věkové hranice jsou, má to svůj důvod Docela bych vám přála takového soudce v nějakém vašem sporu - třeba o neplatnost výpovědi . Dovedete si vůbec představit,jak takový soudce, který přišel z fakulty na místo čekatele,které je oproti jiným absolventům VŠ mnohem více ohodnoceno, pak nastoupí jako soudce opět s nadstandardním platem - jak tento člověk může rozhodovat o osudech jiných,když nepoznal sám na sobě, jak těžko se dělá na chleba? (mmch - mám spoustu známých mezi soudci a vím, o čem píšu) |
|
|
vládík 1.1.2008 23:08Re: Re: Re: Jestliže nějaké věkové hranice jsou, má to svůj důvod A kde má pracovat podle vás pracovat absolvent VŠ právní, aby neměl "nadstadardní plat a těžko vydělával na chleba? Že by 5 let v zemědělství (sovětská praxe)? |
|
|
Noric 1.1.2008 16:47Zvýšení hranice z 25 let na 30 let je důsledkem lobby advokátů, kteří nejsou schopni se na advokátském trhu uživit a proto zatoužili po teplém místu ve státních službách. Čelili ale konkurenci schopnějších justičních čekatelů a tak zalobbovali a - hranice pro jmenování soudce se zvedla (ačkoli prostý posun z 25 let na 30 let žádné zvýšení kvality soudcovského rozhodování přinést nemůže). Jen naprosto idealistický člověk po vystudování fakulty půjde čekatelovat na soud za minimální peníze s vyhlídkou, že bude možná za minimálně 7 let jmenován soudcem, místo toho, aby budoval kariéru a mohl si dovolit založit rodinu. Máme teď tedy situaci, kdy si justice své soudce nebude vychovávat, ale budou do ní mířit postarší právníci, kteří jinde nenajdou uplatnění. |
|
|
Ludva 1.1.2008 16:52Re: Zvýšení hranice z 25 let na 30 let No, jestli si někdo myslí, že soudcování je řemeslo, které může dělat každý, kdo proleze školou, tak Pánbůh s námi. Mě připadá i 30 let dost málo na takovou odpovědnost. |
|
|
Noric 1.1.2008 16:57Re: Re: Zvýšení hranice z 25 let na 30 let Ano, soudcování je řemeslo, které může provozovat každý, kdo splní náročné podmínky. Výchova justičním čekatelstvím k tomu patří. Nemůžete přece jeden den obhajovat vrahy a hned druhý den je odsuzovat. |
|
|
PetrH 1.1.2008 17:00Re: Re: Re: Zvýšení hranice z 25 let na 30 let Můžete jeden den prosazovat právo jako advokát a druhý den jako soudce. Vy na to koukáte v nejlepších bolševických tradicích, že advokát je stejný lump jako jeho klient. |
|
|
Noric 1.1.2008 17:05Re: Re: Re: Re: Zvýšení hranice z 25 let na 30 let To určitě ne. Každý si sebou nese nějaké pracovní návyky (a kromě toho v tomhle ranku i osobní vazby, že ano), které ze sebe jen tak nedostanete. Tzv. pracovní deformace. Soudcování je třeba se učit. I proto by měli být soudci co nejvíc odříznuti od zbytku společnosti. |
|
|
Pamětník starejch dob 1.1.2008 18:27Re: Re: Re: Re: Zvýšení hranice z 25 let na 30 let Advokát je stejný lump jako jeho klient. V občansko právních procesech to je často pravda. V trestních procesech je to méně obvyklé. |
|
|
PetrH 1.1.2008 16:54Re: Zvýšení hranice z 25 let na 30 let Ono se možná předpokládalo, že mezi 25 a 30 lety je jakýchsi 5 let, kdy by dotyčný mohl nasbírat nějaké životní i praktické zkušenosti. Pokud ti vaši idealisté jsou ve 30 stejná vemena jako 5 let předtím, máte pravdu, že nebudou kvalitnějšími soudci. Pak bych se přimlouval spíše za ty advokáty, kteří se přece jen už s lecčím, co jim pomůže vytvořit si názor, setkali. |
|
|
Noric 1.1.2008 16:59Re: Re: Zvýšení hranice z 25 let na 30 let Jaký je rozdíl mezi soudcem 25letým a třicetiletým? Žádný, kvalita soudce se pozná podle úplně něčeho jiného, někdo tomu nedoroste ani po padesátce. K těm zkušenostem píšu výše. |
|
|
Ladislav N. 1.1.2008 17:07Re: Re: Re: Zvýšení hranice z 25 let na 30 let |
|
|
lucina (pes) 2.1.2008 11:37Re: Re: Re: Zvýšení hranice z 25 let na 30 let Rozdíl je stejný jako třeba u lékařů, kteří bez příslušné praxe a atestací tak nesmějí bez dozoru na lidi. |
