Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
18.5.2024 | Svátek má Nataša
Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Vypálená paměť
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Honza R. 7.12.2005 1:3712 na houpačce 1964-1969 Když jsem jako puberťák poslouchal pořad Jiřího Černého 12 na houpačce, byla to pro mě hudba jako z jiného světa. S kamarády jsme v sobotu ráno a v neděli večer jsme na chatě ladili rozkřapané tranzistoráky a hltali tehdejší šlágry. Vrchol pak byl, když jsem v roce 1967 dostal magnetofon Sonet Duo (nevím jak táta na něj musel šetřit, ale asi dlouho) a začal s nahráváním. Kvalita byla hrozná, ale nám to nevadilo. Scházeli jsme se a dokola poslouchali tehdy tak zvaný big-beat, český i zahraniční. Rozšiřováním těchto magnetofonových pásků se stal pan Černý velice populárním, dá se řící dnešní mluvou, mezi mládeží mediální hvězdou. Nikdy se v tomto svém mimořádně úspěšném pořadu nezmínil, že se písničky nesmí načerno kopírovat a dále šířit. Co že tak najednou? Nejsem naivní, dnes jde o prachy.
Takže se jedná opravdu, jak píše autor tohoto článku, jen o paměť.
|
|
|
Ladislav N. 7.12.2005 2:49Re: 12 na houpačce 1964-1969 On je přece jenom rozdíl mezi érou železné opony, magnetofonu Sonet duo, komunistické cenzury a nedostatku všeho - a dnešní dobou, kdy lze téměř jakoukoli hudbu pořídit "za babku" prostřednictvím Internetu - bez originálního nosiče. A proč se nekupují CD ? Jistě i proto, že poplatky autorům jsou zanedbatelnou složkou ceny originálu a "zbytek" tvoří marže distributorů. Zkuste se zeptat, za kolik se dají koupit starší CD alba v USA ve velkých specializovaných obchodech a za kolik v EU či dokonce v Česku. Obchod (nejenom u nás) není schopen se rychle přizpůsobit a začít prodávat "za babku" jednotlivé skladby v MP3 nebo OGG přes internet. K vlastní škodě. Je řada autorů, kteří vzali distribuci "do vlastních rukou" a nepotřebují řetězení marží obchodníků nad sebou. A bohatě se jim takový postup vyplatil. |
|
|
robertson 7.12.2005 14:38Re: Re: 12 na houpačce 1964-1969 nakupujte mp3 na bleep.com - autori dostanou polovinu z toho, co zaplatite! |
|
|
KIKINA 7.12.2005 5:41Re: 12 na houpačce 1964-1969 ¨JO, jo; tak to bylo... Myslím, že autor příspěvku má pravdu.... Jde o peníze. Kdo bude číst laciné kritiky o něčem, když si může poslechem udělat vlastní názor. |
|
|
Pumpescu 7.12.2005 1:29zločin neni narodit se a je jedno kdy. Zločin je chovat se jako prase. Jako Žantovský Petr v Melodii třeba. Je mi líto že sem si nějakej výtisk neschoval. Z gustem bych to někde vyvěsil. Ale myslím že si každej udělá obrázek sám i z toho co plodí tady.¨ Pro informaci co Žantovskýmu hlavně vadí: http://www.nacerno.cz/view.php?cisloclanku=2003081010&s=135&cat=135 |
|
|
Jan z bezu 8.12.2005 0:32Re: zločin neni narodit se Mám schovaný ;-) |
|
|
Albert 7.12.2005 1:22Nechme stranou aktuální vypalování... a zamysleme se nad všeobecnou hodnotou umění. Myslím, že je celý princip autorských honorářů pochybený. Vznikl v době, kdy bylo možné šíření děl kontrolovat. Tak jako vznikly cechy kontrolující řemesla, cla, potravní čáry a podobné zhovadilosti. Moderní doba tyto výdobytky absolutismu překonala, především technicky, no a teď došlo na muziku. A v podstatě i na knihy. Dobře, tak jo... co k tomu dodat? Ať si hoši vymyslí něco jiného. Vydělali snad málo? McCartney, Rowlingová nebo Michal David ? (ten navíc kradenými melodiemi)... |
|
|
Ladislav N. 7.12.2005 1:33Re: Nechme stranou aktuální vypalování... To je tedy logika - oni už mají dost, proč bychom je neokradli? Jasně, komunismus na ně! Vždyť ta Zagorová taky byla milá holka, ale vydělala si ročně víc, než Milouš Jakeš... Milión, dva milióny! Jak si to jenom mohla dovolit? |
|
|
Jirka 7.12.2005 8:49Re: Re: Nechme stranou aktuální vypalování... No a vám nepřijde princip autorského práva padlý na hlavu? Pokud něco vymyslíte v technickém oboru, tak si to sice můžete dát patentovat, ale na 20 let a ještě si ten patent zaplatíte. Zatímco podle autorského práva nemusíte dělat nic a pokud se stanete členem nějaké té osy-nostry, tak k vám peníze poputují automaticky ještě 70 let po smrti... Minimálně doba trvání ochrany díla je přehnaná. |
|
|
Ladislav N. 7.12.2005 13:00Re: No a vám nepřijde princip autorského práva padlý na hlavu? Přijde, zvláště jeho nesmyslné uplatňování v Česku (OSA, Dilia). Ale proč by neměli dostat autoři zaplaceno za své dílo, které je opakovaně a stále dokola vydáváno a prodáváno? Proč by na svých nahrávkách prodávanách v obchodech neměli mít svůj (i dnes malý) podíl? A proč by měl mít právo prodeje a zisku ten, kdo nemá k autorskému dílu žádná práva? |
|
|
Jirka 7.12.2005 13:22Re: Re: No a vám nepřijde princip autorského práva padlý na hlavu? Ale podle stejné logiky by i ty patenty měly platit věčnost... Jenže praxe ukázala, že je to nesmysl. Ve všech normálních odvětvích by prostě autor svůj nápad prodal - buď výhodně nebo ne. Nebo by si ho nechal a musel se o něj sám starat. Tady ovšem nemusí dělat vůbec nic. Jde mi o to, že nápad napsat pár not nebo řádků je hodnocen mnohem víc než třeba nápad na nějaký lék nebo stroj. |
|
|
Ladislav N. 7.12.2005 13:50Re: Re: Re: No a vám nepřijde princip autorského práva padlý na hlavu? Patenty nejsou udělovány na uměleckou tvorbu. Technický patent má obvykle svou relativně krátkou dobu "morální životnosti", kterou překoná další vývoj techniky. Navíc - např. u SW se setkáváme s pojmem "freeware", t.j. programy, které jsou vytvořeny k legálnímu a bezplatnému šíření, autor často zveřejní číslo konta, na něž je možno posílat finanční příspěvky na další vývoj. Jak je úspěšný s inkasem - to netuším. Je řada programů, kde se záměrně vyvíjí řešení, které umožní vyhnout se autorským právům "monopolního" vlastníka - viz např. MP3 vs. OGG (Vorbis). |
|
|
jezevec 7.12.2005 17:25Re: Re: Re: No a vám nepřijde princip autorského práva padlý na hlavu? Inu - myšlenka, že za patenty na hudbu by měli její autoři mastně platit, pokud si je chtějí chránit, a smí se to tak činit pouze několik málo let - náhodou vůbec není blbá!!!! |
|
|
technik 8.12.2005 2:03Re: Re: Re: Re: No a vám nepřijde princip autorského práva padlý na hlavu? Píši občas knihy (čtenářsky dobře přijímané, protože srozumitelné). Pokud by mělo platit to, co navrhujete, bych se na nějaké psaní vy.ral a napříště ať si trhnou nohou, budu dělat něco jiného. Zamyslete se nad tím, jak vám by se líbilo, kdyby si někdo přivlastňoval něco vašeho. Myšlenka (i nějak vyjádřená na matérii) je duševním vlastnictvím a je to vlastnictví, jako každé jiné. Že autorská práva platí desetiletí a dědí se? Pokud by neměla, tak proč by pak měli lidi právo dědit baráky, auta apod. Po smrti majitele to znárodnit, rozdat lidu, rozkrást či jinak vyvlastnit. Ať žije komuňizmus! |
|
|
technik 8.12.2005 1:54Re: Re: Re: Nechme stranou aktuální vypalování... Patent není až zase tak drahý (pár tisíc), ale spíše to, že pokud má být chráněn ve více zemích, tak v každé se musí registrovat, to přijde tak na 25-40 tisíc, a ročně platit. To je pak panečku sumička. V tom je na tom autorské právo mnohem lépe - autor nechává je "za nehty" ochranému svazu, ale to také není až tak málo, ev. pokud se neprezentuje komerčně sám, tak ty různé pijavice (vydavatel, distribuce aj.). |
|
|
Albert 7.12.2005 10:32Re: Re: Nechme stranou aktuální vypalování... zásadní princip jakékoliv kontroly spočívá v tom, že se kontroluje kontrolovatelné (nebo zdaňuje zdanitelné), zatímco to nekontrolovatelné se nechá plavat. Typický příklad jsou píchačky za bolševika. Běda tomu, kdo přišel do práce o 5 minut pozdě. Jestli ovšem celou pracovní dobu luštil křížovky, se nekontrolovalo.
Stejně na silnicích se kontroluje rychlost a vzorek pneumatik, eventuelně promile alkoholu, ne ale debilní způsob jízdy, psychický stav řidiče atd.
Vypalování je třeba vzít jako fakt a systém změnit. V Rakousku probíhá proces dodavatele osiva Pioneer proti zemědělcům, kteří místo aby kupovali každý rok Pioneerské osivo, odkládají část vlastní sklizně a to sejí příští rok. Což je podle Pioneera potušováním autorských práv šlechtitele... Nepřipadá vám to uhozené?
|
|
|
HuFi 7.12.2005 11:36ODSácké myšlení Ve zkratce - pokud mě nechytí, tak krást můžu. |
|
|
triticum 7.12.2005 14:29Re: Re: Re: Nechme stranou aktuální vypalování... Zjistěte si, kolik stojí vyšlechtění nové odrůdy, a pak Vám to "uhozené" nepřijde. V ČR je použittí osiva z vlastní produkce legální jen v případě, že zemědělec zaplatí patřičný poplatek majiteli odrůdy. |
|
|
Jan z bezu 7.12.2005 0:41To je ten Žantovský z normalizační Melodie? |
|
|
Ladislav N. 7.12.2005 1:29Re: To je ten Žantovský Jo, to je von. :-P A prý nemá tak cvičené ucho, aby poznal kopii-klon od originálu :-D Rád bych viděl toho, kdo takové ucho má :-P Žantovský zase strká nos do věcí, kterým moc nerozumí. A článek pana Černého nebyl špatný a už vůbec to nebyla jednostranná kritika kopírování. |
|
|
Pamětník 7.12.2005 9:23Re: Re: To je ten Žantovský Digitální kopie je přesným otiskem originálu, jedná se o pouhé "přesypání" dat. O nějakém slyšilelném rozdílu uchem cvičeným je , s prominutím, pitomost. Uplně stejná, jako blud o ničení magnetofonů pásky Emgeton. Pásky to byly skutečně otřesné, ale páskovou dráhu neopotřebovávaly o nic více, než Agfa PE41 či Basf DP26. |
|
|
HuHulák 7.12.2005 12:04Re: Re: Re: To je ten Žantovský Není to blud. Pásky Emgeton z prvních let šmirglovaly hlavu, pozdější zanášely mastnotu všude, kam se dalo... |
|
|
Ladislav N. 7.12.2005 12:52Re: Re: Re: Re: To je ten Žantovský Zažil jsem (koupil) kdysi v Tuzexu pásky BASF, které se tak otíraly o hlavu, že bylo nutno čistit snad po hodině provozu. Tyhle šmejdy fa BASF prodala komunistům, aby je prodávali dál přes TUZEX. Oproti nim byly pásy Emgeton (ČR) super kvalita! (Nevylučuji, že to komunisti nakoupili za babku jako šrot ke spálení a prodávali to dál...) |
|
|
krmič 7.12.2005 14:45Re: Re: Re: Re: To je ten Žantovský Pásky Emgeton procházely dlouhým vývojem, za moc opravdu nestály a samozřejmě že měly různé mouchy. (Některé světové značky ovšem ještě horší "mouchy", které se projevily až později, pro mnohé profesionální uživatele fatálním způsobem.) Ale opotřebení magnetofonu nikdy nikdo seriozně neměřil, to je spíše "urban legend". |
|
|
zatím ještě slyšící 8.12.2005 2:10Re: Re: Re: To je ten Žantovský Kopie CD může opravdu hrát jinak než originál (viz příspěvek jinde). Pásky EMGETON byly ze začátku opravdu otřesné a smirkovali a smirkovali, pak už měli hladší vrstvu, tak se to zlepšilo. BASF taky nic moc. Používal jsem Agfu (byla moc choulostivá na pokrčení) a pak Maxelly - ty byly v pohodě. Zaplať pánbu je to za náma. I když takový kotoučák Revox, Akai, Pioneer, Teac - to byly technické šperky. To už dnes nikdo neuvidí. Kráááása... |
|
|
R 8.12.2005 2:22Re: Re: Re: Re: To je ten Žantovský Je vcelku nesmysl mluvit u pásků jen o značkách. Každý výrobce co půl roku, rok vytvořil novou variantu pásků, která byla jiná. Jesti se má mluvit o obrušování nebo znečišťování pásků, musí se říct přesně který typ. U emgetonu od roku 1982 do 1986 to byly nejméně tři různé magnetofonové dost odlišné pásky s dvojnásobnou hrací dobou a jeden pásek s trojnásobnou hrací dobou. Co se týká vyrobců pásků v zemích RVHP - Emgeton, Orwo a snad i nějací poláci, mám pocit, že sice výrobu zavedli, ale nakonec tak od roku 1985 pásky stejně nakupovali na západě, snad ještě před 89 rokem se o tom potichoučku psalo, že to vyjde levněji než je vyvíjet, konkrétně u Emgetonu. |
|
|
R 8.12.2005 2:42Re: Re: Re: Re: Re: To je ten Žantovský A ještě někdy od roku 1985 se začaly používat magnetofonové hlavy s dlouhou životností, ty původní měkké se vyráběly samovýrobou v každé zemi a byla na nich použita relativně běžná, dobře zpracovatelná a měkká magnetická slitina, tuším permalloy, na ty s dlohou životností se psalo že jsou použity takzvaná extrémně tvrdá feritová skla a ty se dovážely, tuším z Japonska ( u nás se začaly používat poprvé v verzích magnetofonu B 115 a 116). Mohl jsem obě hlavy porovnat, po třech letech provozu byly hlavy s dlouhou životností prakticky bez známek opotřebení, u těch měkkých to bylo vidět po 14 dnech a po půl roce až roku byly na odpis. A to se tam používaly taky i ty brusné emgetony i starší skotchky, které byly taky brusné i další starší pásky. |
