26.6.2024 | Svátek má Adriana


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
zatím ještě slyšící 8.12.2005 0:50

demagnetizuj a defragmentuj si mozek, už to potřebuješ

Trulante, "...slavný a populární zesilovač ZBZ 01 s nulovým zkreslením" vyšel v dubnovém (tedy aprílovém) čísle HaZ a byla to megarecese a supermyštifikace! Je fakt, že dost lidí na to naletělo (a sám jsem jich na ten článek dost ulovil). Nicméně kdo neměl lečo v hlavě, to po přečtení parametrů pochopil, a to ještě dřív, než četl technologii úpravy "zpětnovazebního tranzistoru" (byl to vpodstatě zkrat vstupu s výstupem), tam už to mělo být jasné každému (kupodivu nebylo a někteří se hrnuli do stavby    ). Jinak si v případě zájmu přečti jiný můj příspěvek zde, ale možná je to zbytečné, asi jako vysvětlovat Grebeníčkovi o mylnosti komunistických ideí.
jonáš 8.12.2005 12:32

Škoda že někdo musí

všechny fóry zkazit svym přiblblym vysvětlovánim --
MA 7.12.2005 15:05

Re: Kopii od originálu běžným uchem nepoznáte.

Fyzický princip záznamu na originálním CD nosiči (optický) se liší od vypálené kopie dost významně (magnetooptický), takže rozdíl možná poznáte za nějakou dobu - kopie stárne a přibývají na ní chyby. Kopie je s originálem 1:1 jen na začátku, zbytek záleží na kvalitě média a vypalovačky a vaší péči. MA
Sch. realista 7.12.2005 15:16

Děkuji za informaci.

Tak proto mi před časem vypálené fotky připadají vybledlé....
Pokud je mi známo, při vypalování erkových cédéček se magnetooptický jev nevyužívá. Čistě se jen pálí bod za bodem. Při kopírování vzniká identická kopie bez ohledu na to, jaký obsah je kódovaný do nul a jedniček. Tak daleko aby vypalovačka sama prováděla cenzuru ještě nejsme.
MA 7.12.2005 15:34

Re: Děkuji za informaci.

CDROM se lisuje, CDR pálí, magnetooptický jev je u CDRW. Tedy CDR vypálíte identickou kopii s nižší trvanlivostí. "U lisovaných CD je struktuta land a pits vytvořena právě lisováním. U CD-R technologie je záznamová vrstva tvořena barvivem. Při vypalování se organické barvivo zahřeje, což způsobí jeho změnu. Dá se říci, že laser vytváří miniaturní kopečky. Přestože od lisovaného pitu se pit vypálený značně liší, má podobné optické vlastnosti, tedy nižší odrazivost než jeho “nevypálené” okolí. U CD-RW je princip záznamu ještě jiný. Záznamové barvivo CD-RW disku nepodléhá nevratné změně, ale dochází pouze k fázové změně z krystalické podobě v amorfní. Obě formy mají velký rozdíl v odrazivosti, krystalická forma je velmi odrazivá a amorfní málo. Smazání záznamu se provádí laserem o nižším výkonu, který provede zahřátí povchu disku na nižší teplotu, která způsobí přechod amorfní formy opět na krystalickou." (Zdroj: http://pf.ujep.cz/principy/CD%20ROM.htm) MA
Sch. realista 7.12.2005 15:57

Přesně tak.

Nepolemizuju o trvanlivosti, ta je dána principem a i lisovaná cédéčka se zkorodovanou odraznou vrstvou jdou přehrát na speciálním zařízení. Jde jen o to, že data jako data. Samozřejmě, že jejich záznam je podle určitého algoritmu za použití opravného kódu. Proto se vejde o něco méně dat než by se vešlo prostým zápisem 01. Někdy se divím že jdou přečíst i dost poškrábaná datová média. Čteni dat audio CD v přehravači probíhá trochu odlišně, drobné poškození se dopočítá a nemusí být  slyšet, přesto, že byla narušena integrita dat.  Při slušném zacházení v mezích zaručené životnosti a mechanice věrně čtoucí vypálená média jako by šlo o jakákoli jiná data je zvukový výstup identický. 
Hubble Bubble 7.12.2005 17:02

Re: Přesně tak.

Tak už uznejte, že vypálené CD není to samé jako originál. Prostě z principu je na něm více chyb a tak to může cvičené ucho rozlišit.
krmič 7.12.2005 15:44

Re: Re: Kopii od originálu běžným uchem nepoznáte.

Ty chyby tam v každém případě jsou (respektive projeví se při snímání dat z média) a je jich moooc! U originálu i u kopie. U kopie budou jiné, než u originálu - jde o náhodný proces. U té kopie může být chybovost klidně nižší než u originálu, tedy kopie může být "kvalitnější". Proto tam je a musí být sofistikovaný systém korekce chyb. Totožná data z originálu a kopie získáme teprve po opravě, kterou ten systém provedl. Pokud by "raw error rate" přesáhl možnosti korekce chyb, tak by u audio CD přehrávače nastoupila interpolace, ale pak už je zpravidla jen maličký krůček k drastickému zhoršení kvality zvuku nebo k jeho vypnutí. Profesionální CD přehrávače mají indikaci chybovosti. Nicméně, jak jsem už uvedl, ani s přihlédnutím k tomuto aspektu nemusí být kopie horší než originál.
Mikrob 7.12.2005 22:24

Re: Re: Re: Kopii od originálu běžným uchem nepoznáte.

Přesně. Ale existují i originální CD, která toto nesplňují. Mají protikopírovací systém Cactus Data Shield 200 (http://www.cdr.cz/a/4348). Tam je protichybový systém tak přetížen vydavatelem schválně zapsanými chybami, že tento "originál" je přečten na každém přehrávači jinak, protože se projeví sebemenší výrobní vada. Ale nepoškozené nebo jen málo poškrábané CD má opravdu dostatečnou rezervu v redundantních informacích, takže se přečte vždy dobře. Vypálená CD mají kvalitu někdy i vyšší, než lisovaná (co se týče počtu opravitelných, tedy přesně rekonstruovatelných dat). Výsledkem je to, že drtivá většina kopií hraje shodně s originálem, protože se přečtou zcela shodná data. Ověřil jsem si to (http://www.cdr.cz/a/3868).
zatím ještě slyšící 8.12.2005 0:34

všem hluchoňům

Seš vedle jak ta jedle. Napřed kabely - pokud třeba propojíš zesák s reprobednama nějakou elektrikářskou dvoulinkou a pak třeba kabelem za pár stovek až tisíc (nemusí to být hned za deseti- či statisíce), tak ten rozdíl je EVIDENTNĚ slyšet (hlavně v podání basů). Má to i své jednoznačné technické vysvětlení (odpor, impedance, činitel tlumení aj.) a je to měřitelné. Pokud ale ten rozdíl neuslyšíš, tak si naper do uší hřebíky a poklepej kladívkem, protože jsou to (alespoň pro poslech hudby) zcela zbytečné otvory v tvé hlavě. Neznamená, že když ty něco neslyšíš, že to neexistuje!!! Jiní to třeba slyší. Totéž platí o signálových konektorech. Kopie CDčka může hrát hůř, byť jsou na ní prokazatelně stejná data, vlivem tzv. jitteru. Teď mám na mysli původní význam, ještě před použitím tohoto výrazu pro označení chyb při grabování CD. Vše pochopíš (pokud na to máš technický "fundus" a dostatečnou inteligenci) když se seznámíš s principem CD a převodníků D/A, a uvidíš jak vypadá lisované CD a vypálené CD. Někde na netu to bylo vyfotografováno pod mikroskopem. Bylo to v době, kdy největší rychlost vypalovaček byla 16x. Byla tam vyfocena stopa CDček vypálených rychlostí 1x, 2x, 4x, 6x, 8x, 12x a 16x. Mezi stopou vypálenou rychlostí 1x a 16x byl zcelá zásadní viditelný rozdíl. U rychlosti 1x (ale 2x taky byla v pohodě) byly pity poměrně přesné. U rychlosti 16x vypadaly jako chrchle - byly rozplizlé a nepravidelné (což v dnešní uspěchané době, kdy se vypaluje rychlostí 50x a víc, musí být ještě daleko horší - proto taková CDčka často nelze ani "přečíst"). Takové rozdíly musí působit na čtecí optickou mechaniku CD přehrávače a vznikající zkreslování signálu. Teď nemám na mysli chyby čtení, ty (samozřejmě jen do určitého rozsahu) zvládne opravný systém, ale chyby interpretací v D/A převodníku. Jde o to, že při nekonstrastních pitech (ale dělá to i excentrické, křivé, nebo hodně poškrábané CD) musí optika rychleji a častěji ostřit, a to jsou z hlediska proudu cívek ostřích čoček
zatím ještě slyšící 8.12.2005 0:36

pokračování

... docela zásadní rušivé špičky (měřil jsem to osciloskopem). Ty špičky pak ovlivňují (přes napájení CD přehrávače) přesnost D/A převodu ("rozhoupají" oscilátor hodinového kmitočtu a referenční napětí pro D/A převodník - dvě zásadní veličiny, které ovlivňiují kvalitu převodu). Třeba sinusovka (tvar signálu) zprzněná jitterem vypadá, jako by "byla po neštovicích" (měřeno). Zprznění je v čase nepravidelné, a na to je ucho dost citlivé (ale asi ne u každého - jak vidno z příspěvků). Pouze zdánlivě paradoxní je, že se to projevuje hlavně u CD přehrávačů nižší a střední třídy. Lepší CD přehrávače na to nejsou tolik náchylné, protože mají oddělená napájení pro řízení optiky, a pro převodníky (často dva i transformátory, a to silně naddimenzované). Z výše uvedeného vyplývá, že je lepší vypalovat audioCD co nejmenší rychlostí - bohužel dnes už se vypalovačka s menší rychlostí než 4x snad ani nedá koupit. Ale na druhé straně - v době, když jsou lidi ochotni poslouchat MP3 v "kvalitě" 128kb, je na to už asi zbytečné upozorňovat.
jonáš 8.12.2005 13:22

Na druhou stranu

víš kolik my hluchoňové ušetříme za aparaturu? Nechtěl bych bejt tak dokonalej. Ovšem když některý CD míchal hluchej zvukař s ušima nakřivo, tak s tim taky nic nenaděláme. To leda až budem hluchoni absolutní.
zatím ještě slyšící 14.12.2005 2:46

Šak to zase uvalíte jinde, ne?

Ano, za aparaturu asi ušetříte. I když ne každý, kdo to slyší, si může dovolit superaparát za "kouli" či víc - sám nemám nic extrémního, ale znám dost lidí, kteří do toho narvali prachy, a ten rozdíl tam JE slyšet (alespoň já ho slyším). Já naopak jsem rád, že nejsem "hluchej", protože v muzice slyším mnoho dalších rovin, který jsou hluchoňům odepřeny (častokrát ověřeno), a to mi umožňuje jako hudebníkovi s takovým hudebním materiálem líp "pracovat". A s tou dokonalostí je to jak s hudebním slyšením, někdo nevnímá nekutečně falešné "kvílení" - ladí mu to, jinému to rve uši. Znám člověka který má absolutní sluch, a velmi špatně se mu hraje např. s klavírem, který je sice relativně (=jednotivé tóny mezi sebou) naladěný přesně, ale jeho ladění jako celek je posunuté mimo standardizovanou výšku (on je zvyklý ze symfoňáku). Prostě to s ním kroutí. Lidé mají různé libůstky, někdo vrazí milióny do známek, někdo třeba do pikovláčků... "Každému jeho Poděbrady", jak říkával Werich. Mě jenom dost s.rou názory těch, kteří to neslyší, a tvrdí, že to neexistuje (indikuje to přítomnost středověkého tmářstvohlupáctví  v myšlení). Je to asi jako by slepý tvrdil, že světlo není - v jeho subjektivním vnímání neexistituje, to ale eznamená, že ho jiní nevidí.
Harwey 7.12.2005 11:40

Zástupnost paměťových médií

Z trchu techničtější pohledu - ta hudba jsou vlastně data uložená v nějakém nosiči informací. V okamžiku kdy skladbu uslyším automaticky si jí ukládám do svojí "wet" paměti. Je to nedovolené kopírování (zatím neznám případ kdy by tomu tak bylo).
Nyní mám hudbu uleženou na svém  biologickém HD a v RAM. Jak jí zkopírovat - mohu ji zkusit vysílat tím že budu vyluzovat zvuky podobné tomu co jsem slyšel a moji posluchači si ji zapíší k sobě do paměti (i s těmi chybami v záznamu) jako jsem to udělal já s originálem.
Je to tedy tak že když si v práci pobrukuju nějakou píseň vlastně okrádám interpreta několika způsoby? Zkopíroval jsem si hudbu na zařízení které nepodléhá poplatku OSAy (mozek) bez toho abych vůbec vlastnil originál, mám ho tam uložené v mnoha kopiích (síť neuronů) a navíc ho veřejně šířím (když si zpívám jinde než doma pod postelí) a neplatím za provozování poplatky. Co s tím?
Myslím že by měli autorské svazy prosadit do zákona poviný Braiwash, nebo lobotomii po shlédnutí každého koncertu či hudebního pořadu. Ostatně onehdá jsme zapnul humornou estrádu na Nově a zjistil jsem že ti ten braiwash už patolízalsky v některých pořadech mají. Koukáte na to dvě hodiny a pak fakt nevíte o čem to bylo ....
Sch.inkvizitor 7.12.2005 11:54

Jistěže.

Podle některých licenčních smluv  a prohlášení vydavatele například v knížkách je nelegální (ne u nás) jakékoli šíření a reprodukování obsahu. Čili například vyprávěním. Takové prozrazení obsahu filmu nebo knížky by byl těžký krajm. Možná, že ve Spokojených státech i je.  Tam lze požadovat všelicos. Třeba při instalaci programu stát na jedné noze, mít na sobě tulení kožich, na hlavě mít mraženou tresku  a kvokat. Kdoví kde bychom byli kdyby na plky u táborových ohňů býval byl takový kopyrajt....Naštěstí i účinnost zákonů, pokud by takové nesmyslné byly, je podmíněna možností kontroly jejich dodržování. A jak pravila Zoja Kosmoděmjanskaja než jí pověsili : " Vsjech nas razvěšať něvazmóžetě".
jonáš 7.12.2005 12:18

Ohne Srande,

ona totiž OSA za zpívání Nohavicy či Kryla u táboráku vybírat může. Za Gotta taky, ale to se v praxi neuplatňuje.
PetrN 7.12.2005 12:22

Re: Ohne Srande,

No, jeden takový aktivní inspektor OSA byl a možná ještě je na severní Moravě. Tam ty tendence za vybírání poplatku za hraní u táboráku opravdu byly... :-)
Jaryna 7.12.2005 13:20

Re: Re: Ohne Srande,

To si snad děláš legraci? Vybírat peníze za písně u táboráku??? A co když si budu zpívat na wc.........??????
PetrN 7.12.2005 13:31

Re: Re: Re: Ohne Srande,

Ne, nedělám. Ale tohle bylo už příliš i na pražské ústředí, tak mu to zatrhli. Teď si vzpomínám na jeden konkrétní případ. Na nějaké vesnici na severní Moravě udělal obec táborák s místní country kapelou. Vstupné tehdy bylo dobrovolné a vše, co vybrali, chtěli poslat nějaké záplavami postižené obci v Čechách (bylo to po posledních velkých záplavách v Čechách). Vybralo se tuším 3 tisíce, ovšem onen aktivní inspektor se o akci dozvěděl ex post a napařil jim podle počtu přítomných takové poplatky OSA, že to bylo víc, než ty 3 litry, co vybrali. Spustila se mela, ale nevím, jak to dopadlo...
jezevec 7.12.2005 16:52

Re: Re: Re: Re: Ohne Srande,

To mohu potvrdit.
Osobně jsem pořádal venkovský countrybál, kde jsme si hráli sami sousedská kapela v rámci občanské výpomoci, klasické kotlíkovky.
Poplatky OSA byly vyměřeny ve výši 2900 - klasifikace výpalného byla "veřejná reprodukce děl umělců nezastoupených OSA" (mám na to legální smlouvu a výměr).
Výnos ze vstupného a z tomboly byla asi 2400 ale to s hudební reprodukcí nesouvisí.
jonáš 8.12.2005 13:25

Re: Re: Re: Ohne Srande,

To je Jaryno v pohodě. Teda, pokud si nezpíváš na veřejnym WC.
rv 7.12.2005 12:52

Re: Ohne Srande,

Já bych to vybírání výpalného, či jak se to jmenuje, rozšířil. Proč např. zedník nedostává autorské poplatky za každou noc, strávenou v domě, který postavil, dlaždič za každého, kdo projde po chodníku, který dlaždil, či sklenář za každý pohled skrz okno, které zasklil? Všechny ty možné kopirajty, autorská práva a podobně byly ve své době přijaty k ochraně nebohých vynálezců, spisovatelů a podobně, ale dnes chrání silné organizace a např. celá oblast patentové ochrany spíše vede k omezování konkurence a zamezení vstupu nových produktů na trh. Zrušte to, nebo alespoň nedodržujte - na Číně je vidět, že to prospívá rozvoji.
jakovy 7.12.2005 13:33

Re: Re: Ohne Srande, milý rv

já už si dneska nedovolím zpívat (?), spíš "zpívat", vlastní skladbu "týjam tadadada" při ranním sprchování, bo nevím, jestli nějaký donašeč to nedonese na osu. pak by to byla veřejná produkce (slyšel mě donašeč) a musel bych ose zaplatit za veřejné provozování vlastní skladby.
protože nejsem členem osy-nostry, dostali by poplatek za šíření skladby mnou ti oprávnění (David, Janda, Slanina, Etc etc......). puto ! 
PetrN 7.12.2005 13:38

Re: Re: Re: Ohne Srande, milý rv

Jo jo, dle zákona to tak vpodstatě je. A nemusí vás nikdo udat. Pokud si vytvoříte svoje vlastní hudební dílo, které vypálíte na CD, zaplatil jste v tom prázdném CD poplatek OSA, ketrý bude podle aktuálního klíče přerozdělen mezi autory OSA zastupované. Pokud si půjdete udělat kopii své diplomky nebo povídky, platíte v ceně kopie poplatek tuším Intergramu, který bude opět přerozdělen zastupovaným autorům. Stejně tak pokud si koupíte kopírku nebo vypalovačku...
Sch. realista 7.12.2005 15:08

Jistě.

Ono by to pro výběčího nemuselo dopadnout dobře. Zvlášť je-li  táborák velký a některý z účastníků by si vzpomenul na svého předka inkvizitora.
Sch.zlaté ucho 7.12.2005 11:21

MP3 je hnus

dobrý leda tak na tuc-tuc nebo mluvené slovo. Je to nouzovka kvůli nákladnosti datových médií.  Obdobně jako divx u videa v době kdy DVD nebylo tak rozšířené. Pro dobrou muziku je formát audio CD minimem, lepší je SACD nebo jiné formáty. Někteří nedají dopustit na analog. Pravda, klasický vinyl má spoustu nectností, šumí a lupe, ale má přirozený lesk a šmrnc. Dostal jsem hromádku jazzových nahrávek ze sedmdesátých let  s nádhernou atmosférou, muzikanti jsou doslova vidět.  Audio CD je na první poslech ohromující a čisté, ale divně sterilní. Není to proto, že by mi chyběly lupance a šum. Možná je to jenom subjektivní pocit, ale smyčce a dechy obsahující spoustu přirozených alikvótních tónů mi připadají nějaké drsné. Pak závisí na způsobu nahrávání, aranžmá,  prostředí, úpravě dynamiky. Například výběr z klasiky inzerovaný v TV je zvukově dost hrozný. Možná zajímavá ochutnávka, ale sám bych nekoupil. Přitom lze koupit "zahubičku" vynikající nahrávky.  Dobře nahrané audio CD je poslouchatelné, ale nesmí jít o "garážové" nahrávky.   mp3, zpravidla 128k/s jsou dobré tak na hity posledních čtrnácti dnů pro puberťáky, pro které je tohle zboží "boží" aby to za dva měsíce zatracovali jako "totálněnemožnýtysiupadjaktohletomůžešposlouchatsešúplněvadnejvoe"
Ladislav N. 7.12.2005 12:32

Re: MP3 je hnus

Tvrzení v titulu je samozřejmě nesmysl. Je pravda, že u 128kbit/s je kvalita nic moc. Ale to neznamená, že se nepoužívá systém VBR (variable bitrate) nebo vysoké hodnoty BR, u nichž kompresi poznáte jen obtížně. Mimochodem, dnes už se distribuují nahrávky i ve formátu *.ogg (Vorbis), které jsou datově mnohem úspornější oproti MP3 při stejné kvalitě reprodukce.
Sch. realista 7.12.2005 14:35

Ishikawa v mp3 ?

Nikdy ! Takovým blivajzem své Kossy plnit nebudu. Ztrátová komprese je z nouze ctnost. Obdobně jako kdysi nástroje na kompresi dat na disku, Double space nebo Stacker. Fuj, to byl ale hnus. A kolik uživatelů krutě zaplatilo za nenávratnou ztrátu dat. Nejlepší kompresí je dostatečně velký datový nosič.
Ladislav N. 7.12.2005 15:33

Re: Ztrátová komprese je z nouze ctnost.

No to je sice pravda, ale mít všechny nahrávky v CD kvalitě je zbytečné a zabírá to místo. Fakt je, že klasická hudba je na kompresi MP3 citlivá. Když si ale vzpomenu, jak jsme kdysi posloucháívali Radio Luxembourg v zarušeném AM pásmu středních nebo krátkých vln, tak závidím dnešním teenagerům, v jaké báječné kvalitě si ty MP3 skladby můžou přehrát. No jo, doba se mění a mé černé gramodesky z "hmoty na lisování volantů" asi brzo poletí "z okna"...
zatím ještě slyšící 8.12.2005 1:21

Re: Re: Ztrátová komprese je z nouze ctnost.

Máte pravu - třeba pořady Petra Bacha na Svobodné Evropě. Bolševik to rušil jak cirkulárka a traktor dohromady. Ale setkal jsem se tam s mnoha neznámými hudebními záležitostmi. Paradoxní bylo, že jsem si to v hlavě tak vyčistil a vyfiltroval, že později, když se to sem dostalo na deskách, se mi to už tak nelíbilo, protože jsem si to v té hlavě domyslel dál, než to ve skutečnosti bylo. Dneska to maj mlaďoši o hodně lehčí, a nejen ve shánění hudby. Nemusí pašovat marky a dolary, se sevřeným zadkem, zda z toho nebude devizový průs.r, za hranice na západ, aby se dostali třeba k nějaké rozumné kytaře. Stačí zajít do kvelbu a je to.