Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
JAZYK: Jak vytvořiti koninu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
bukovec 22.9.2009 8:23chudák pravnuk Jmenuje-li se tatínek Gunnbjörn, jeho mužský potomek půjde životem jako Gunnbjörnssón. O.K., syn tohoto syna bude tedy Gunnbjörnssónssón a dcera Gunnbjörnssóndóttir? |
|
|
L.Frybort 19.10.2009 22:20Re: chudák pravnuk Nikoliv. Jde o patronymicke jmeno, ktere se uz dal nededi. Prave tak syn Ivana Timofejevice se nejmenuje Timofjejovicovic. |
|
|
Roman 22.9.2009 8:11pro pana Otakara Černého Tento článek by si měl přečíst pan Otakar Černý, vedoucí redakce sportu v ČT, který za nepřechylování ženských jmen vyhazuje spolukomentátory. |
|
|
ttso 17.9.2009 15:30Může mi autor říci, proč by každý článek, rozhl. či TV přenos měl být zvažován podle tradic příslušné země? Každá země má přece svoje vlastní zvyklosti, tradice, vývojové tendence a hluboké historické kořeny. Ale co to může znamenat pro naši, českou jazykovou praxi? Zvyklosti a tradice, ani vývojové tendence, nelze přece programově, voluntaristicky přenášet z jazyka do jazyka, byť by třeba šlo o jazyky příbuzné! Představme si to naopak: napadlo by někoho v Pobaltí nebo na Islandu, že by se v daném případě měla jejich jazyková praxe řídit podle českého vzoru? Zajímavé je( a zde to opět vidíme použít), že obecně formulované námitky proti přechylování se často opírají o příklady z jazyků, které u nás nejsou obecně známé či rozšířené, jako třeba jazyky Dálného východu (čínština, korejština, vietnamština) nebo z evropských jazyků islandština, irština či finština. Je pochopitelné, že vžitá praxe přechylování se v češtině historicky formovala na jménech z jazyků nám kulturně nejbližších. A stejně tak je pochopitelné, že tento historicky vyrostlý a ustálený usus více méně selhává v konfrontaci s jazyky "exotickými". Ale uvažujme prakticky: kolikrát se v běžných českých textech vyskytne jméno čínské nebo islandské ve srovnání se jmény německými, francouzskými či anglickými? Pro zvláštní, okrajové případy je třeba vymyslet zvláštní řešení. Nebudeme ale přece obecnou jazykovou normu zařizovat podle toho, jak se tvoří ženská jména v papuánštině! Argumenty "islandského typu" prozrazují žalostný nedostatek smyslu pro proporce! Dokonce to vzbuzuje dojem, jako by přechylování (a snad i skloňování) cizích jmen byli jen jakési ,speciálně české ,jazykové či mužsky šovinistické roupy....... Tož pane autore, můžete mi srozumitelně vysvětlit proč je nutné mluviti či psáti "jako tatar" ? A proč pak vlastně vůbec skloňovat ? Četl jse knihu Alex Springler ? Byl jste na přednášce o Alex Springler? Souhlasíte s Alex Springler? Je Alex on nebo ona ? Co by bylo jednoduší napsat? A co přivlastňovací zájmena ? Také padnou na oltář korektnosti? |
|
|
Witch 21.9.2009 13:43Re: Může mi autor říci, proč by každý článek, rozhl. či TV přenos měl být zvažován podle tradic příslušné země? Promiňte, ale mně by naopak vůbec nevadilo používat jména v původním tvaru. Paní Nabuchodonozor stejně jako Maggie Spriengfield. vypadá to mnohem inteligentněji. Jméno je identifikátorem od toho, aby ho nositel užíval ve všech řečech co nejvíc podobné původnímu znění. |
|
|
ttso 17.9.2009 14:58Mě jenom není jasné, proč by čeština měla brát v potaz cizí pravidla?
|
|
|
Jindra 15.9.2009 23:38V Pruhonickem parku neznamy muz prechylil uz treti divcinu, prechylovani prisne trestat! |
|
|
míla dvořáková 15.9.2009 18:20Pravda pravdoucí Ona stačí, vážený pane, i obyčejná ruština nebo ukrajinština - proč je jelena Isimbajeva u našich komentátorů isimbajevová, když už taktéž ženskou koncovku vlastní? U včech sportovních přenosů si fakt užívám. A protože se jedná o komentátory ČT - hlasatele to kulturnosti - myslím, že už by je konečně měl někdo chytit pod krkem.Nešvar z úplně jiného soudku je špatná výslovnost cizích jmen. Myslím, že stále platí, když nevíš, čti, jak je psáno. pořád lepší než např. v maďarštině číst jako š sz a a maďarské s (čti š) číst jako s. Opět ČT. |
|
|
i.h. 15.9.2009 17:48Jo, na Deutschlandfunku vystupuje jakysi zahranicni dopisovatel jmenem Musch-Borowska (je i v nemecke Wikipedii). To Musch mu tam asi pridali, aby bylo jasny, ze je to chlap a ne zenska. |
|
|
PK 15.9.2009 17:35Cinstina-Japonstina-Anglictina Ta Nemec Bozenova (viz o neco nize) me fakt dostala. Nicmene to, ze ma nekdo potize s cinskymi jmeny, neni neomluvitelne. Horsi vsak byla pred letey zprava v Lidovkach, oznamujici, ze zemrela vdova po cisari Hirohitovi, tedy doslova, "zemrela vdova Dowager Nagakova". Dotycny(a) nedouk(cka), cerpajici z anglickeho oznameni, netusil(a), ze "dowager" znamena v anglictine vdova po panovnikovi nebo vysokem slechtici, a Nagako ze neni prijmeni. Takze vlastne jako kdyby napsal(a) "vdova Vdova Bozenova". |
|
|
i.h. 15.9.2009 17:43Vdova Dowagerová, to je pekne, to si zapamatuju. |
|
|
jízlivec 15.9.2009 17:28Češtináři, poraďte... Když já mám problémy i s tím skloňováním. Smím jít na pivo s Nikem Elefteriadem a Vytautem Landsbergem? Nebo musím pozvat Nikose a Vytautase? I když, ty Lotyše bych moc nešetřil, oni zas všem chlapům přidávají ocásek... A také nevím, co znamená přechylování "podle pravidel české mluvnice". Proč nemůže být když už tak Elefteriadová nebo Molnárová (a samozřejmě z Molnár Istvánné taky Molnárová a žádní Ištvánová). Jo a ta Tachecí (aby neškytaly jenom zpěvačky) se správně píše Tacheciová nebo Tacheciusová? |
|
|
PK 15.9.2009 17:38Re: Češtináři, poraďte... Jo, s tou litevstinou mate pravdu. Onehda jsem objevil u litevske kamaradky "Valku s mloky" (nedokazu reprodukovat, jak to bylo litevsky), ale zaujal me autor: Karelas Capekas. Vysvetlila mi, ze kdyby tam nebyly ty "ocasky", nikdo by nevedel, ze to byl chlap. |
|
|
i.h. 15.9.2009 17:45U nas mame doktorandku jmenem Baumanis, kdyz jsem se ji ptal, odkud ze je, rikala, my jsme normalni Nemci, ale dedecek zil na Litve (nebo v Lotyssku, ted nevim) a tak mu k Baumanovi pridelali -is. |
|
|
Větší vlastenec 15.9.2009 21:58Re: Češtináři, poraďte... Karas su salamandromis |
|
|
Jakub S. 15.9.2009 23:10Re: Češtináři, poraďte... Fakt?! |
|
|
Větší vlastenec 16.9.2009 0:15Re: Češtináři, poraďte... http://www.tytoalba.lt/lt/index.php?option=com_content&task=view&id=860&Itemid=88 |
|
|
E.M. 15.9.2009 15:41Pane autore mně se líbí, že krásně užíváte přechodníky. To už neumí skoro nikdo, novináři žádní. Avšak s tím přechylováním je to fuška. My jsme naší někdejší kolegyni, nevlastní mateři zpěvaček Elefteriadu ,říkali prostě Elefteriáda a bylo to. |
|
|
Jakub S. 15.9.2009 18:26Re: Pane autore No prosím - to je přece kouzelné! A přitom to prostě jsou holky S v o b o d o v y ... (eleftería). |
|
|
Dr. Quartz 15.9.2009 15:21Pod názor autora bych se klidně podepsal. Každého člověka bychom měli oslovovat tak, jak se skutečně jmenuje, jak to má v dokladech. Ať už je tam -ová, nebo ne. Prostě, cizinku přechýlit, ale její jméno nechat jak je. |
|
|
jerrz 15.9.2009 16:11Re: Pod názor autora bych se klidně podepsal. Pravidla českého pravopisu (v nynější podobě) to vyřešila k úplné dokonalosti! Po Praze se prochází paní Jacques (Katka) s paní Jacquesovou (švagrovou z Francie). Jsem proti přechylování i českých ženských příjmení. Slabina je v odvození mužských příjmení z příjmení ženy - manžel paní Markové je Marko, Marka či Marek? Malý školáček nesl paní učitelce domů omluvenku a v ruce nesl dlouhý seznam možných tvarů jmenovky na zvonku. |
|
|
Lída 16.9.2009 8:15Re: Pod názor autora bych se klidně podepsal. To je fakt takový logický oříšek poznat, že manžel paní učitelky může být Marek, Marko i Marka? Navíc taky mohla být paní učitelka bez manžela nebo mohla mít jiné jméno než on |
|
|
pig 15.9.2009 15:21Vokativ To je prostě zvyk, byť jsou to někdy nesmysly, protože autor netuší, zda to poslední slovo je jméno, příjmení, přezdívka nebo já nevím, třeba predikát. Prostě se za poslední uvedené jméno připojí -ová nebo -á, znalec se zasměje (či rozčílí) a zbytek alespoň pozná, zda je v textu o ženu nebo muže. Mně třeba vadí spíš vyžadované používání 5. pádu při oslovení, najmě u jmen končí na -er, radši mám "pane Richter" než "pane Richtře". |
|
|
RZ 15.9.2009 16:15Re: Vokativ Jsem v češtině dost tolerantní, ale ve Vašem názoru na vokativ nebudu. Promiňte, ale Vámi uvedený příklad "pane Richter" zní neobyčejně buransky. |
|
|
pig 15.9.2009 16:37Re: Vokativ Já ho taky neprosazuju, a používám ten správný tvar Richtře, Nováku, etc., ač se mi hrubě nelíbí, prostě mi to spojení t a ř zní nepříjemně. Zejména u jména Günter a příjmení Ungr když slyším form;gyntře] a form;ungře], trhá mi to uši. |
|
|
Karla 15.9.2009 22:50Re: Vokativ " Děláme něco neobyčejně starobylého, když mluvíme česky.." Vokativ mužských jmen v nenáležitém tvaru užíváme následkem školství a úřadú vedených v němčině, u mužské populace byl ještě ustálen staletími vojenského drilu, který se přesunul i do dnešní armády a sportů, a žije jako součást skupinové, oborové mluvy, slangu.Dosud můžete slyšet malé kluky " Novák, nahraj! Pšenička, dem na houpačku!" Kasárenská mluva, mluva nadřízených s podřízenými, je dosud živá zejména u mužů. Dokonce je možné zaznamenat takový tvar při oslovení psa i v ženském jméně: ,, Asta, k noze!", dnes dokonce promluvu něžného děvčátka: " Širůček, naval žvejku!" Přece jen i oslovení "Dobrý den, pane Ungr!" působí podobně jako K zemi! Vztyk!, spíše výhrůžně, než zdvořile. Ale říkejte si nahlas: "Miluji tě, Güntře!" vedle "Miluji tě, Günter! Snad se s českými tvary snáze smíříte. Pro určitou vrstvu jazyka, abychom ji užívali adekvátně, musíme mít cit, který se tříbí podle toho, co čtete a slyšíte. Proto bývá nominativ na místě vokativu humoristickou rekvizitou, chce-li autor naznačit, že popisuje vládychtivého tupce. Dlouhodobý vliv ruštiny ve všech oborech posléze naše slyšení nepatřičnosti takového tvaru také setřel. Vliv germánských jazyků, nyní angličtinou, pokračuje, schopnost užívání správné češtiny učiteli (už od mateřských škol) je stále ubožejší. Přitom v nedokonalém užívání spisovného jazyka tkví i část dnešních patálií kolem Ústavy! Dnešní člověk nečte, nemá ctižádost zvládat dokonale vlastní jazyk, být Čechem, jako Francouzem či Němcem, se u nás nenosí. V módě je "EUROLINGVA", jakési byrokratické anglické minimum. Ale jen opravdu velmi nadaní lidé dokážou po létech studia přemýšlet do hloubky v cizím jazyce a jeho kontextech. Se slovní zásobou 1500 slov člověk přežije, ale mnoho nevyjádří, mnoho nepromyslí.. Pro budoucí vládce bude neobyčejně výhodné, ovládat globalizovaného občana tak trochu v bezvědomí..nebo ne? |
|
|
Jenda 15.9.2009 23:43Re: Vokativ No pekne jste nam to vysvetlila. Z jakeho archivu jste to vysvetleni vyhrabala? Podobne jako K zemi! a Vztyk! to pusobi tak mozna na vas po patricnem nacteni historickych podkladu. |
|
|
pig 16.9.2009 8:41Re: Vokativ V mnohém s Vámi souhlasím, ale prostě mi to ř v německém jméně nesedí, byť to třeba v korespondenci používám. Perlička - v minulém bydlišti jsem měl souseda jménem Jeník, když jsem mu poprvé řekl pane Jeníku, málem vyskočil z kůže a vyžadoval oslovení pane Jeník a nakonec jsme si začali tykat. Souhlasím s Vámi v tom, že dnes mladí moc nečtou. Nemají pak slovní zásobu a nejsou schopni sestavit kloudnou větu. Jestli to bude pro budoucí vládce výhodné, to si netroufám soudit, ale krásně je vidět, že se té jednoduché mluvě přizpůsobují i politici. Pokračuje tak trend doby minulé, kdy negramoti z ÚV, kteří si nebyli jisti psanou podobou slov jako filosof či gymnasium, prosadili jejich psaní se -z-, při mluvení pak vypouštěli perly typu "demogracyje". |
|
|
Kolma Puši 16.9.2009 14:02Re: Vokativ A vadily by vašemu jazykovému citu formy GüntERE, pane RichtERE? |
|
|
pig 16.9.2009 16:05Re: Vokativ A věříte, že nevadily? I když vím, že jsou špatně jak česky, tak německy. Mně skutečně jen blbě zní to -tře, -gře (prostě mi to v uších dře) |
